Základní škola, Ostrava – Poruba, Porubská 831, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "Základní škola, Ostrava – Poruba, Porubská 831, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 Základní škola, Ostrava – Poruba, Porubská 831, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu – CZ.1.07/1.4 00/ Název projektu – BRÁNA JAZYKŮ OTEVŘENÁ Název materiálu: Slunce a planety – výklad učiva 6. ročník (ppt) Autor: RNDr. Martin Kovář Anotace: Materiál je určený k seznámení žáků se Sluncem a planetami jako jeho družicemi. Leden 2011 HRAZENO Z EU OP - VK

2 Materiál je v souladu s RVP ZV a ŠVP
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Předmět: Zeměpis Přírodní obraz Země Cíl: chápat postavení Slunce a planet ve Vesmíru Očekávané výstupy: definuje Slunce chápe rozdíly mezi planetami Klíčové kompetence: k učení Klíčová slova: Slunce, vnější a vnitřní planety, Jupiter

3 Obsah 4) Slunce jako hvězda 5) Sluneční soustava - dělení 6) Jak se planety dělí? 7) V čem se planety liší? 8) Jupiter – největší planeta

4 Slunce jako hvězda Naše mateřská hvězda.
Tvoří téměř 99,9 % hmotnosti sluneční soustavy, necelé 0,1% pak Jupiter a zbytek všichni ostatní... Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Kentaura (3,4 světelného roku). Zdroj: Sun in X-Ray [online]. ©2006 MYSLÍTE, ŽE: Je Proxima podobná Slunci? Ne, Proxima je červený trpaslík. Není jasné, zda patří k nedaleké Alfě a Betě Kentaura, dvojhvězdě, jejíž obě části se Slunci naopak velice podobají. Zdroj: NGC 1300, spirální galaxie s příčkou vyfotografována z Hubbleova vesmírného dalekohledu [online]. ©2004

5 Sluneční soustava Kromě planetek a dalších menších těles ji tvoří 8 planet a jejich měsíce. Planety obíhají s drobnými odchylkami v rovině slunečního rovníku a ve směru rotace slunce. Zdroj: Heliocentric_solar_system [online]. ©2006 Zdroj: NovaSlunecniSoustava [online]. ©2006

6 Jak se planety dělí? Vnitřní planety Merkur, Venuše, Země, Mars
Vnější planety Merkur, Venuše, Země, Mars Jupiter, Saturn, Uran, Neptun Zdroj: NovaSlunecniSoustava [online]. ©2006

7 V čem se liší? Vnitřní planety Vnější planety Mají pevný povrch.
Mají vyšší hustotu. Podobají se velkým měsícům. Jsou plynné a lehké Mají početné rodiny měsíců a prstence. Podobají se hvězdám. Zdroj: NovaSlunecniSoustava [online]. ©2006

8 Největší planeta Jupiter
V zásadě se jedná o hnědého trpaslíka (pomalu se smršťuje, přičemž vyzařuje malé množství energie). Charakteristickým rysem jsou obrovské atmosférické bouře pozorovatelné i na jiných plynných planetách (známé červené „oko“). V roce 2008 bylo známo 63 měsíců, ale pouze 4 měsíce jsou velké, pravé (tzv. Galileovské) Zdroj: Great Red Spot as seen from Voyager 1 [online]. ©2005

9 Použité zdroje Full Moon Luc Viatour [online]. ©2006, dostupné z Ganymede (moon) [online]. ©2006, dostupné z Great Red Spot as seen from Voyager 1 [online]. ©2005, dostupné z Heliocentric_solar_system [online]. ©2005, dostupné z Mercury_Mariner10 [online]. ©2005, dostupné z NGC 1300, spirální galaxie s příčkou vyfotografována z Hubbleova vesmírného dalekohledu [online]. ©2004, dostupné z Neptune [online]. ©2008, dostupné z NovaSlunecniSoustava [online]. ©2006, dostupné z PIA Titan Sea and Lake Superior [online]. ©2007, dostupné z Zdroj: NGC 1300, spirální galaxie s příčkou vyfotografována z Hubbleova vesmírného dalekohledu [online]. ©2004

10 Použité zdroje Saturn Earth Comparison [online]. ©2005, dostupné z Sun in X-Ray [online]. ©2006, dostupné z Titan Earth Comparison at 29 km per px [online]. ©2007, dostupné z Triton (moon) [online]. ©2005, dostupné z Trpaslíci 006 [online]. ©NEMÁ, dostupné z Uranus [online]. ©2004, dostupné z Zdroj: NGC 1300, spirální galaxie s příčkou vyfotografována z Hubbleova vesmírného dalekohledu [online]. ©2004