Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SVALOVÁ SOUSTAVA. Stavba a funkce kosterních svalů Svalový systém  aktivní část pohybového systému  v lidském těle je asi 600 svalů, které se podílejí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SVALOVÁ SOUSTAVA. Stavba a funkce kosterních svalů Svalový systém  aktivní část pohybového systému  v lidském těle je asi 600 svalů, které se podílejí."— Transkript prezentace:

1 SVALOVÁ SOUSTAVA

2 Stavba a funkce kosterních svalů Svalový systém  aktivní část pohybového systému  v lidském těle je asi 600 svalů, které se podílejí u mužů z 36-45%, u žen z 32% na celkové hmotnosti těla

3 Stavba a funkce kosterních svalů sval – musculus  do svalové soustavy řadíme jen svaly příčně pruhované, nazývají se též svaly kosterní  umožňují vykonávání volních i automatizovaných pohybů (jsou řízeny mozkovými a míšními nervy, pod kontrolou mozkové kůry)

4 Stavba a funkce kosterních svalů  kosterní sval je složený z řady tkání – svalová, vazivo, nervová a cévy  základní aktivní složkou svalu je příčně pruhovaná svalovina - je tvořena různě dlouhými mnohojadernými sv. vlákny

5 Stavba a funkce kosterních svalů  zákl. jednotkou příčně pruhované svaloviny je svalové vlákno kontraktilní jednotkou sval. vlákna jsou myofibrily – zde jsou bílkoviny aktin a myozin, které se zúčastňují sv. kontrakce

6 Stavba a funkce kosterních svalů  větší počet svalových vláken je spojen vazivem ve snopečky, ty pak ve snopce  soubor snopců vytváří svalové bříško  další významnou složkou svalu je vazivo, to spojuje a obaluje sv. vlákna (sarkolema) obaluje celý sval (fascie) tvoří šlachy

7

8 Stavba a funkce kosterních svalů  Podíl vaziva ve svalu je různý: svaly statické (antigravitační, posturální), které udržují polohu těla, obsahují hodně vaziva svaly dynamické, které provádějí pohyb, obsahují málo vaziva  šlacha (tendo) je svazek rovnoběžně uspořádaných kolagenních vláken, která jsou držena pohromadě řídkým vazivem, které pokrývá i povrch šlachy

9 Stavba a funkce kosterních svalů  cévy a nervy pronikají do svalu ve svalovém hilu  svalová hmota, příčně pruhovaná svalovina, tvoří svalové bříško (venter musculi), které k oběma koncům přechází ve šlachy (tendines), tvořené tuhým kolagenním vazivem

10 Stavba a funkce kosterních svalů  prostřednictvím šlach se svaly upínají na kosti mimo svalů mimických, jež se upínají do kůže  spojení šlachy a kosti (sv. úpon) se uskutečňuje prostřednictvím periostu  vlákna šlachy přecházejí do periostu

11 Stavba a funkce kosterních svalů  šlacha kraniálnější, méně pohyblivá se označuje jako začátek svalu (origo)  šlacha úponová (insertio) leží distálně a je mnohem pohyblivější  v místech, kde šlacha přechází přes kostěný podklad, je mechanicky chráněna šlachovou pochvou (vagina synovialis) –za kotníky, ve dlani apod

12 Stavba a funkce kosterních svalů  kosterní svaly jsou pružné a pevné pružnost se projevuje tím, že při zatížení se sval protáhne (až o 40% své klidové délky – další natažení vede k přetržení) přestane –li tažná síla působit, sval se vrací do své původní délky pevnost svalu je odolnost proti přetržení

13 Stavba a funkce kosterních svalů  dělení svalů podle velikosti:  krátké (zádové)  dlouhé (zejména na končetinách) podle tvaru:  ploché-bříško je rozestřeno do plochy (sv.stěny břišní)  dvojhlavé, tříhlavé  kruhovité ( sphinktery, orbicularis oculi, oris)

14

15

16 Stavba a funkce kosterních svalů z hlediska prostorového vztahu sval. snopců a šlach. snopců  sv. nezpeřené (snopce probíhají v přímém pokračování)  sv. zpeřené (sv. snopce se spojují se šlachou pod určitým úhlem)

17 Stavba a funkce kosterních svalů anatomický průřez sval  příčný, v největší tloušťce fyziologický průřez  celková plocha průřezu všech vláken

18 Stavba a funkce kosterních svalů síla svalu závisí na počtu svalových vláken, tj. na fyziologickém průřezu svalu u svalu s paralelně probíhajícími vlákny se anatomický průřez rovná fyziologickému u svalu zpeřeného je fyziologický průřez větší než anatomický

19

20 Svaly hlavy Svaly hlavy (mm. capitis)  dělíme do dvou funkčních skupin svaly žvýkací svaly mimické

21 Svaly hlavy Svaly žvýkací  začínají na kostech mozkové části lebky (hl. od oblouku jařmového)  upínají se na dolní čelist, kterou pohybují  jsou inervovány n. trigeminus ( trojklaný, V. hlavový nerv)

22 Svaly hlavy M. masseter (sv. žvýkací)  přitahuje dolní čelist nahoru – zavírá ústa  uplatňuje se při rozmělňování potravy stoličkami M. temporalis (sv.spánkový)  přitahuje dolní čelist  zadní snopce ji přitahují dozadu

23 Svaly hlavy Mm. pterygoideus medialis (sv. křídlový vnitřní)  posunuje dolní čelist nahoru  posouvá ji mediolaterálně Mm. pterygoideus lateralis (sv. křídlový zevní)  posouvá dolní čelist dopředu – otevírá ústa  hlavní depresor (otevírač) úst

24 Svalový systém - opakování 1.Do svalové soustavy řadíme svaly…………. 2.Základní jednotkou svaloviny je …………. 3.Šlachy dělíme na ………… a …………… 4.Anatomický průřez svalu je: 5.Svaly hlavy dělíme na ………… a ……………

25 Svaly hlavy Svaly mimické  začínají na kostech  upínají se do kůže obličeje  podílejí se na mimice obličeje  zvláštní skupinu tvoří svaly kruhové, které se uplatňují jako svěrače a paprsčitě uspořádané rozvěrače

26 Svaly hlavy  mají velký význam i pro růst a formování čelistí a zubů  podílí se na funkci mluvidel  jsou inervovány n. facialis (lícní, VII. hlavový nerv)  celkový počet – 42 (21 na každé straně obličeje)

27 Svaly hlavy m. frontalis (sv.čelní)  svrašťuje čelo  vytahuje obočí nahoru m. corrugator supercilii (svrašťovač obočí)  přitahuje obočí ke střední rovině (tvoří svislou vrásku na kořeni nosu)

28 Svaly hlavy m. procerus (štíhlý sval nosní)  tvoří příčnou rýhu na kořeni nosu m. orbicularis oculi (kruhový oční sval)  uzavírá oční štěrbinu, zavírá víčka, podmiňuje mrkání

29 Svaly hlavy m. nasalis (sval nosní)  zužuje nosní dirky m. orbicularis oris (kruhový ústní sval)  uzavírá ústní štěrbinu  přitlačuje rty k zubům  periferní část – špulí rty  vnitřní část - vtahuje rty, důležitá pro tvorbu slov, při sání a pískání

30 Svaly hlavy m. buccinator (sval tvářový)  přitlačuje tvář k zubům  posouvá potravu mezi stoličky  nafukuje tváře m. levator labii superioris aleque naší (zdvihač nosu a horního rtu)  zdvihá horní ret  rozšiřuje nosní dirku

31 Svaly hlavy m. zygomaticus minor (malý sval lícní)  výraz soucitu, zvedá dolní rýhu nosortovou m. zygomaticus maior (velký sval lícní)  táhne ústní koutek laterokraniálně m. levator anguli oris (zdvihač ústního koutku)  vytahuje ústní koutek kraniálně

32 Svaly hlavy m. levator labii superioris (zdvihač horního rtu)  táhne horní ret kraniálně m. risorius (sval smíchu)  táhne ústní koutek laterálně  tvoří důlek v tváři m. depresor labii inferioris (stahovač dolního rtu)  táhne dolní ret kaudálně

33 Svaly hlavy m. depresor anguli oris (stahovač ústního koutku)  stahuje ústní koutek dolu m. mentalis (sval bradový)  táhne kůži brady vzhůru  podmiňuje svislou rýhu na bradě m. platysma  napíná kůži na krku

34

35

36 Svaly krku svaly krku (mm. colli) jsou rozloženy ve třech vrstvách před krční páteří

37 Svaly krku  povrchové svaly m. platysma  tenký a plochý kožní sval  začíná na ventrální straně hrudníku a ramene  přechází přes dolní čelist  vytrácí se v některých svalech mimických

38

39 Svaly krku m. sternocleidomastoideus (zdvihač hlavy)  párový sval  uložen pod platysmou  zač. – sternální část – od sterna, klavikulární část – od klíčku  úpon – processus mastoideus spánkové kosti

40 Svaly krku  mezi začátky obou svalů je jamka hrdelní  fce –předsun hlavy při oboustranné kontrakci, jednostranně úklon na svou a rotace na opačnou stranu, pomocný inspirační sval  hypertonus při strnutí šíje (torticollis) – hlava ukloněna na stejnou a stočena k protilehlé straně

41

42 Svaly krku  Střední vrstva svaly nadjazylkové – suprahyoidní  jdou k jazylce od lebeční spodiny a dolní čelisti  fce – při fixované dolní čelisti zvedají jazylku, zajišťují otevírání úst, elevují hrtan a jazylku při polykání

43 Svaly krku svaly podjazylkové – infrahyoidní  jdou k jazylce od horního okraje sterna a od lopatky  fce – táhnou hrtan a jazylku kaudálně

44

45 Svaly krku  hluboké krční svaly mm. scaleni (sv. kloněné)  anterior, medius et posterior  spojují krční obratle (příčné výběžky) s prvními dvěma žebry  fce – flexe Cp, při jednostranné akci lateroflexe Cp na svou stranu, pomocné svaly nádechové

46

47 Svaly krku m. longus colli (dlouhý sval krku) a m. longus capitis (dlouhý sval hlavy)  spojují krční obratle s horními hrudními obratli  fce – flexe a úklony Cp a hlavy m. rectus capitis lateralis a m. rectus capitis anterior  spojují lebku a atlas  fce: flexe, úklon hlavy a Cp

48

49

50 Svaly hrudníku svaly hrudníku (mm. thoracis) dělíme do tří skupin:  svaly povrchové – thoracohumerální začínají na hrudníku a upínají se na skelet HK m. pectoralis major (velký prsní sval)  pars abdominalis, pars sternalis, pars clavicularis  úpon – velký hrbol humeru

51 Svaly hrudníku  fce – addukce paže k hrudníku, pomocný flexor a zevní rotátor ramenního kloubu, pomocný nádechový sval  okraj svalu vytváří přední axilární řasu  tendence ke zkracování, při stálém oboustranném hypertonu dochází ke kyfotickému držení hrudníku (kulatá záda) s předsunutím ramen

52

53

54 Svaly hrudníku  m. pectoralis minor (malý prsní sval)  uložen pod m. pectoralis major  zač – 5. žebro  úpon - processus coracoideus  fce – táhne lopatku dopředu a dolu, pomáhá předpažení, pomocný nádech

55 Svaly hrudníku

56 m. subclavius (sval podklíčkový)  pod pectoralis major, vsunutý mezi 1. žebro a klíček  přitahuje žebro ke klavikule, pomocný inspirační sval

57 Svaly hrudníku m. serratus anterior (pilovitý sval přední)  tvoří přední stěnu hrudníku  zač. – 8 – 10 zubů na horních devíti žebrech  úpon - mediální okraj lopatky  fce – abdukce lopatek, pomáhá při ABD, FL a EXT, při fix.lopatce zdvihá žebra – uplatňuje se při nádechu

58 Svaly hrudníku  při atrofii vázne elevace HK nad horizontálu, vzniká scapula alata

59 Svaly hrudníku  svaly hluboké, mezižeberní - krátké šikmé snopce spojují jednotlivá žebra mezi sebou, jsou uloženy ve třech vrstvách mm. intercostales externi (zevní svaly mezižeberní) –  uloženy nejpovrchněji, při kontrakci zdvihají žebra – svaly nádechové mm. intercostales interni et intimi (vnitřní svaly mezižeberní)  dvě vrstvy svalů, jejichž snopce jsou orientovány v opačném směru než sv.předchozí, patří mezi svaly výdechové

60

61 Svaly hrudníku

62  Bránice (diaphragma)  plochý sval, který odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní  tvar kopule klenoucí se do dutiny hrudní  střed bránice tvoří plochá šlacha (centrum tendineum), ke které se paprsčitě sbíhají svalové snopce od dolního okraje hrudního koše a od lumbální páteře

63 Svaly hrudníku  na šlašitý střed naléhá shora srdce  tím je bránice lehce promáčknuta dolu a je vytvořena pravá a levá brániční klenba  v klidu sahá pravá klenba asi do 4. mezižebří, levá asi o 1-2cm níže (cca 5. mezižebří)

64 Svaly hrudníku  v bránici jsou tři velké otvory pro průchod o aorty (hiatus aorticus) o jícnu (hiatus oesophageus) o dolní duté žíly (foramen venae cavae)  zvýšení abdominálního tlaku může vést ke vzniku brániční kýly (nejčastěji se vysouvá žaludek skrz hiatus oesophageus)

65 Svaly hrudníku  hlavní nádechový sval - při kontrakci se klenba brániční posouvá kaudálně, tím se zvětší objem dutiny hrudní a tím i podtlak v pleurálních dutinách  inervována n. phrenicus, který vychází z míšních kořenů C3-5 - při poranění krční míchy nad touto úrovní vzniká úplná obrna dýchání  při dráždění bránice např. krví při poranění sleziny nebo jater může bolest vyzařovat do ramene – tzv. frenikový příznak

66 Svaly hrudníku

67

68 Svaly břicha Svaly břišní (mm. abdominis)  tvoří pružnou stěnu dutiny břišní  svým klidovým napětím pomáhají udržovat orgány břišní ve správné poloze  působí jako svaly výdechové  společnou kontrakcí vykonávají tlak – břišní lis, důležitý při porodu, kašli, apod

69 Svaly břicha  jsou uspořádány do tří skupin:  přední skupina m. rectus abdominis (přímý sval břišní)  zač.- 5. – 7. žebro  úpon – kost stydká  napříč svalem procházejí tři vodorovné šlachové příčky, ve střední čáře se spojují vazivovým pruhem (linea alba), ve kterém je pupeční jizva

70 Svaly břicha  fce – flexe trupu, břišní lis,při fixovaném hrudníku mění sklon pánve, pomocný výdechový sval  na povrchu je sval pokryt vazivovou pochvou  tendence k ochabování

71

72 Svaly břicha  laterální skupina – je tvořena širokými plochými svaly rozepjatými mezi dolním okrajem hrudníku a horním okrajem kosti pánevní m. obliquus abdominis externus (zevní šikmý břišní sval)  uložen na povrchu  směr snopců jde shora dolů a dopředu – jako ruka do kapsy

73 Svaly břicha  zač. – osmi zuby na laterální straně 8 kaudálních žeber  úpon – aponeurózou ve středu břišní stěny do linea alba, tříselného vazu a zevní okraj crista iliaca m. obliquus abdominis internus (vnitřní šikmý břišní sval)  uložen pod ním

74 Svaly břicha  snopce se od svého začátku vějířovitě rozbíhají mediokraniálně – v opačném směru než zevní šikmý sval funkcí obou šikmých svalů je účast na břišním lisu, při oboustranné kontrakci flexe trupu, při jednostranné kontrakci úklon a rotace (externus na protilehlou, internus na svou stranu) trupu

75

76

77 Svaly břicha m. transversus abdominis (příčný sval břišní)  uložen nejhlouběji  má horizontálně probíhající snopce  účastní se na břišním lisu

78

79 Svaly břicha dolní zesílený okraj m. obliquus abd. externus napjatý od trnu os ilii ke kosti stydké se nazývá tříselný vaz (ligamentum inquinale) pod tímto vazem přecházejí svaly, cévy a nervy z dutiny břišní na stehno nad vazem je v m.obliquus abd.ext. štěrbina, tříselný kanál (canalis inquinalis), kterým během vývoje sestupuje varle do šourku po ukončení vývoje obsahuje u žen oblý vaz děložní a u mužů provazec semenný

80 Svaly břicha

81  zadní skupina m. quadratus lumborum (čtyřhranný sval bederní)  zač. – hřeben kosti kyčelní  úpon – 12. žebro, příčné výběžky L obratlů  fce: Ext trupu, elevace pánve, jednostr. lateroflexe trupu zeslabená místa břišní stěny – mají význam pro možný vznik kýl (hernií), jsou to především tříselný kanál, pupeční jizva a rozhraní svalů zad a břišní stěny

82

83 Svaly zad Svaly zádové (mm. dorsi)  jsou rozloženy v několika vrstvách  podílejí se na udržení vzpřímené polohy těla a hlavy  zabezpečují pohyby páteře

84 Svaly zad  na povrchu jsou uloženy svaly spinohumerální  tyto svaly spojují páteř s HK, provádějí pohyby v oblasti pletence HK a ramen. kl.(latissimus)  1.vrstva: m. trapezius (trapézový sval)  rozsáhlý plochý sval trojúhelníkového tvaru

85 Svaly zad

86 m. latissimus dorsi (široký sval zádový)  2. vrstva: m. levator scapulae (zdvihač lopatky) mm. rhomboidei (sv. rombické)

87 Svaly zad

88 3.vrstva:  svaly spinokostální  jdou od páteře a upínají se na žebra  podporují dýchání – pomocné nádechové svaly m. serratus posterior superior (zadní horní sval pilovitý) a m. serratus posterior inferior (zadní dolní sval pilovitý)

89 Svaly zad  4. vrstva:  vlastní svaly zádové, které jdou rovnoběžně podél páteře, souhrnně se nazývají vzpřimovače páteře (m. erector spinae) spinotransversální  od trnových výběžků přes více obratlů k příčným kraniálnějším (m. splenius, m. longissimus, m. iliocostalis)

90 Svaly zad spinospinální  jdou přes 1-2 trny (m. spinalis) transversospinální  přes jeden a více páteřních segmentů (m. transversospinalis) krátké svaly hřbetní  mezi sousedními obratli (m. intertransversarii, m. interspinales)

91 Svaly zad  dlouhé a krátké svaly zádové mají funkci statickou – sv. posturální, antigravitační dynamickou – vzpřímení trupu, všechny pohyby trupu mimo předklon

92 Svaly zad

93 hod. Téma: svaly dna pánevního

94 Svaly dna pánevního dno pánevní (diaphragma pelvis)  má tvar mělké nálevky, která začíná na stěnách malé pánve a sbíhá se kaudálně k průchodu konečníku, před kterým je průchod močové trubice a u ženy za trubicí močovou průchod pochvy

95 Svaly dna pánevního m. levator ani (zdvihač řitní)  tvoří ventrální a boční úseky pánevního dna  skládá se o z přední, pubické části – m. pubococcygeus o boční ilické části – m. iliococcygeus  k oddílům m. levator ani, přikládajícím se k rektu je zdola od hráze připojen m. sphincter ani externus (svěrač konečníku) s kruhovitě upravenými snopci

96

97 Svaly dna pánevního m. coccygeus  svěrače obkružující otvory, kterými prochází močová trubice – m. sphincter urethrae  funkce pánevního dna: tvoří pružnou spodinu pánve, která se napíná v souhybu se sv. zádovými a břišními podpírá orgány pánve, působí jako podpůrný aparát děložní mají význam pro kontinenci

98 Svaly horní končetiny svaly HK (mm. membri superioris) se dělí na  svaly ramenní  svaly paže  předloktí a ruky

99 Svaly ramenní svaly ramenní  funkčně navazují na svaly thoracohumerální a spinohumerální  začínají na kostech pletence ramenního a upínají se na humerus  dělají pohyby v ramenním kloubu, okolo kterého jsou seskupeny

100 Svaly ramenní m. deltoideus (sv. déltový)  spojuje humerus s klavikulou a scapulou  tvoří reliéf ramene  klidovým napětím udržuje hlavici ramenního kloubu v jamce

101 Svaly ramenní  fčně se dělí do tří částí (klavikulární – FL, acromiální – ABD a spinální – EXT v ramen.kl.)  při obrně celého svalu není možná ABD v rameni, sval neudrží hlavici v jamce → luxace ramen. kl.

102 m. deltoideus

103

104 Svaly ramenní m. supraspinatus (sv. nadhřebenový)  spojuje lopatku (fossa supraspinata) a humerus  ABD, ZR ramenního kl.  fixace hlavice v jamce, napíná kloubní pouzdro

105 m. supraspinatus

106 Svaly ramenní m. infraspinatus (sv. podhřebenový)  spojuje lopatku (fossa infraspinata) a humerus (tuberculum majus)  ZR ramenního kloubu  fixace hlavice v jamce kloubu

107 m. infraspinatus

108 Svaly ramenní m. subscapularis (sv. podlopatkový)  spojuje lopatku (vnitřní plocha) a humerus (tuberculum minus)  VR a ADD ramenního kloubu

109 m. subscapularis

110 Svaly ramenní m. teres minor (malý sval oblý)  spojuje lopatku (horní polovina laterálního okraje) s humerem (tuberculum majus)  ZR ramenního kloubu  fixace hlavice v jamce

111 m. teres minor

112 Svaly ramenní M. teres major (velký sval oblý)  spojuje lopatku (dolní část zevního okraje) s humerem (tuberculum minus)  VR, ADD ramenního kl.  pomocná EXT ramenního kl.

113 M. teres major

114 Svaly ramenní

115 Manžeta rotátorů tvořena úpony m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. teres minor a m. subscapularis do pouzdra ramenního kloubu zpevňuje ramenní kloub

116 Manžeta rotátorů

117

118 Svaly paže  rozloženy na ventrální a dorzální straně  umožňují především pohyby v kloubu loketním

119 Svaly paže  svaly ventrální strany  flexory ramenního a loketního kloubu

120 Svaly paže m. biceps brachii (dvojhlavý sval pažní)  dvoukloubový sval  dvě hlavy – dlouhá a krátká o dlouhá hlava – caput longum, začíná nad kloubní plochou lopatky o krátká hlava – caput breve, zač. na processus coracoideus

121 Svaly paže o obě hlavy se na paži spojují, jdou přes loketní kloub a upínají se na radius o fce: flexe v loketním kloubu, supinace dlouhá hlava + ABD v rameni krátká hlava + ADD a Fl v rameni

122 m. biceps brachii

123 Svaly paže m. brachialis (hluboký sval pažní)  zač. – přední dolní polovina humeru  úpon – ulna  fce: flexe loketního kloubu

124 m. brachialis

125 Svaly paže m. coracobrachialis (sv. hákový)  zač. – processus coracoideus  úpon – horní polovina humeru  fce: Fl a ADD ramenního kloubu

126 m. coracobrachialis

127 Svaly paže  svaly dorzální strany m.triceps brachii (trojhlavý sval pažní)  zač. – caput longum, caput laterale - lopatka - caput mediale – zadní plocha humeru

128 Svaly paže  úpon – olecranon ulnae  funkce – Ext v loketním kloubu caput longum + Ext a ADD v ramenním kloubu

129 Svaly paže

130 Svaly předloktí  štíhlé, dlouhé svaly, které se upínají až na kosti karpální a články prstů  dělí se do tří skupin  přední (ventrální)  boční (laterální, radiální)  zadní (dorzální)

131 Svaly předloktí  přední skupina čtyři vrstvy svalů, uplatňují se především jako flexory a pronátory  1.vrstva: o začátek ze společné hlavy (caput commune) na mediálním epikondylu humeru

132 Svaly předloktí m. pronator teres (pronující sval oblý)  úpon – horní polovina radia  fce - pronace předloktí a flexe lokte m. flexor carpi radialis (zevní ohybač zápěstí)  úpon – báze 2. metakarpu  fce - FL a RD zápěstí, pomocná FL v lokti  dvoukloubový sval

133 Svaly předloktí  m. flexor carpi ulnaris (vnitřní ohybač zápěstí)  úpon – os pisiforme  fce - FL a UD zápěstí, pomocná FL v lokti  dvoukloubový sval  m. palmaris longus (dlouhý sval dlaňový)  úpon – šlachou v dlaňové aponeuróze  fce - napíná palmární aponeurózu, pomocná FL lokte a zápěstí

134 Svaly předloktí

135

136  2. vrstva: m. flexor digitorum superficialis (povrchový ohybač prstů)  zač. – mediální epikondyl humeru, radius, ulna  úpon – střední článek prstu  fce – Fl proximálních IP kl., pomocná FL v lokti a zápěstí

137 Svaly předloktí

138  3. vrstva: m. flexor digitorum profundus (hluboký ohybač prstů)  zač. – ulna  úpon – konečné články prstů  fce - FL distálních IP kloubů

139 Svaly předloktí m. flexor pollicis longus (dlouhý ohybač palce)  zač. – radius  úpon – konečný článek palce  fce - FL kloubů palce, pomocná FL v zápěstí

140 Svaly předloktí

141  4.vrstva (hluboká): m. pronator quadratus (pronující sval čtyřhranný)  leží v hloubce distální čtvrtiny předloktí (mezi radiem a ulnou)  fce – pronace předloktí

142 Svaly předloktí

143  zadní skupina uplatňují se jako extenzory dělí se do povrchové a hluboké vrstvy 

144 Svaly předloktí  povrchová vrstva: m. extenzor carpi ulnaris (vnitřní natahovač zápěstí)  zač. – zevní epikondyl humeru  úpon – báze 5. metakarpu  fce - DF a UD zápěstí

145 Svaly předloktí m. extensor digitorum (natahovač prstů)  zač. – laterální epikondyl humeru  úpon – prst  fce - EXT prstů, pomocná DF zápěstí m. extensor digiti minimi (natahovač malíku)  fce – Ext malíku, pomocná DF zápěstí

146 Svaly předloktí

147  hluboká vrstva: m. abductor pollicis longus (dlouhý odtahovač palce)  zač. – dorzální strana radia  úpon – báze palcového metakarpu  fce - ABD palce

148 Svaly předloktí m. extensor pollicis brevis ( krátký natahovač palce)  shodný průběh s předešlým svalem  úpon – první článek palce  fce - EXT v MP palce m. extensor pollicis longus (dlouhý natahovač palce)  zač. – dorzální strana ulny  úpon – konečný článek palce  fce - EXT palce zejména v IP kl.

149 Svaly předloktí m. extensor indicis (natahovač ukazováku)  zač. – dorzální strana ulny  úpon – dorzální aponeuróza 2. prstu  fce - EXT ukazováku

150 Svaly předloktí

151

152  laterální skupina  povrchová vrstva: m. brachioradialis (sval vřetenní)  zač. – nad zevním epikondylem humeru  úpon – processus styloideus radii  fce - FL v lokti, SUP předloktí

153 Svaly předloktí m. extensor carpi radialis longus (dlouhý zevní natahovač zápěstí)  zač. – laterální epikondyl humeru  úpon – báze 2. metakarpu m. extensor carpi radialis brevis (krátký zevní natahovač zápěstí)  zač. – zevní epikondyl humeru  úpon – báze 3. metakarpu  fce – oba svaly – DF a RD zápěstí, pomocná Fl lokte a SUP předloktí

154 Svaly předloktí

155  hluboká vrstva m. supinator (sv. supinující)  zač. – ulna, laterální epikondyl humeru  úpon – ventrální plocha radia  fce – SUP předloktí

156 Svaly předloktí

157 Svaly ruky  rozdělují se do tří skupin  svaly palce (vytváří palcový val – thenar)  svaly malíku (malíková vyvýšenina – hypothenar)  hluboké svaly dlaně (vyplňují prostory mezi metacarpy)

158 Svaly ruky  svaly palce: m. flexor pollicis brevis m. abductor pollicis brevis m. adductor pollicis m. opponens pollicis

159 Svaly ruky  svaly malíku: m. flexor digiti minimi brevis m. abductor digiti minimi m. opponens digiti minimi m. palmaris brevis

160 Svaly ruky  hluboké svaly dlaně: mm. lumbricales mm. interossei palmares et dorsales

161 Svaly ruky

162

163

164 Svaly dolní končetiny Svaly DK (mm. membri inferioris) se dělí na svaly kl. kyčelního stehenní bércové svaly nohy

165 Svaly kyčelního kloubu dělí se na tři skupiny  přední  zadní  pelvitrochanterické

166 Svaly kyčelního kloubu  přední skupina m. iliopsoas (sv.bedrokyčlostehenní)  dělí se na část bederní – m. illiacus a část kyčelní – m. psoas

167 Svaly kyčelního kloubu  m. psoas major  zač. – Th 12 – L 4  úpon – trochanter minor  m. iliacus  zač. – jáma lopaty kosti kyčelní  úpon – trochanter minor

168 Svaly kyčelního kloubu  funkce - Fl kyčelního kloubu, m. psoas major + ZR kyčle  tendence ke zkracování

169 Svaly kyčelního kloubu

170  zadní skupina m. gluteus maximus (velký sv. hýžďový)  zač. – kostrč, os sacrum, zevní plocha lopaty kosti kyčelní  úpon – převážně trochanter major, část vláken pokračuje do tractus iliotibialis  fce – Ext kyčel. kl., proximální část + ABD, distální část + ADD a ZR kyčle  tendence k ochabování

171 Svaly kyčelního kloubu

172 m. gluteus medius (střední sv. hýžďový)  zač. – zevní plocha lopaty kyčelní kosti  úpon – trochanter major  fce - ABD kyčle, přední snopce + Fl a VR, zadní snopce + Ext a ZR kyčle, stabilizuje pánev ve frontální rovině  tendence k ochabování

173 Svaly kyčelního kloubu

174 m. gluteus minimus (malý sv. hýžďový)  zač. – zevní plocha lopaty nad kyčel. kl. hlavici  úpon – trochanter major  fce – stejná jako u předešlého svalu, tlakem stabilizuje hlavici femuru v jamce kloubu  tendence k ochabování

175 Svaly kyčelního kloubu  m. gluteus medius et minimus - fixují pánev – při stoji na jedné DK brání přepadávání pánve na stranu zdvižené končetiny (důl. pro chůzi) – při oslabení vzniká kolébavá, tzv. kachní chůze

176 Svaly kyčelního kloubu

177

178 m. tensor fascie latae (napínač široké povázky)  zač. – spina iliaca anterior superior a přilehlá část crista iliaca  úpon – jako tractus iliotibialis na zevní stranu kondylu tibie  fce – pomocná Fl kyčle, ZR kolen. kl.  tendence ke zkracování

179 Svaly kyčelního kloubu

180  svaly pelvitrochanterické m. piriformis (hruškovitý sval)  zač. – vnitřní plocha os sacrum  úpon – trochanter major  fce – ZR při ext stehna, ABD při flexi stehna

181 Svaly kyčelního kloubu m. obturatorius internus (vnitřní ucpávač)  zač. – membrana obturatoria  úpon – jamka za trochanter major (fossa trochanterica) m. gemellus superior (horní dvojitý sval)  zač. – os ischii  úpon – fossa trocanterica

182 Svaly kyčelního kloubu m. gemellus inferior (dolní dvojitý sval)  zač. – tuber ischiadicum  úpon – fossa trocchanterica m. quadratus femoris (čtyřhranný sval stehenní)  zač. – tuber ischiadicum  úpon – crista intertrochanterica

183 Svaly kyčelního kloubu  fce pelvitrochanterických svalů – ZR kyčelního kloubu  mají tendenci ke zkracování

184 Svaly kyčelního kloubu

185 Svaly stehna  přední skupina: m. quadriceps femoris (čtyřhlavý sval stehenní)  největší sval těla  dělí se na m. rectus femoris a mm. vastí – medialis, intermedius a lateralis

186 Svaly stehna  m. rectus femoris  zač. – spina iliaca ant. inf., nad acetabulem  m. vastus medialis  zač. – zadní strana femuru  m. vastus lateralis  zač. – zadní strana femuru  m. vastus intermedius  zač. – přední strana femuru

187 Svaly stehna  úpon – svalové snopce všech hlav se nad kolenem spojují a přecházejí v ligamentum patellae (je do ní zavzata patela), které se upíná na tuberositas tibiae  fce – Ext kolene, m. rectus + Fl kyčle  dvoukloubový sval  m. rectus femoris – tendence ke zkracování  celý sval při imobilizaci rychle atrofuje

188 Svaly stehna

189 m. sartorius (sv. krejčovský)  nejdelší sval v těle, jde šikmo přes stehno  zač. – spina iliaca anterior superior  úpon – pod vnitřním kondylem tibie (pes anserinus)  fce - Fl v kyčli a koleni, ZR bérce, pomocný při ABD stehna  dvoukloubový sval

190 Svaly stehna

191  zadní skupina: ischiocrurální svaly, „hamstringy" m. biceps femoris (dvojhlavý sval stehenní  dvě hlavy  caput longum (dlouhá hlava) – zač. – tuber ischiadicum  caput breve (krátká hlava) – zač. – zadní strana femuru

192 Svaly stehna  obě hlavy se spojují ve šlachu  úpon – hlavička fibuly  fce – Ext kyčelního kloubu, Fl kolenního kloubu, ZR kolene

193 Svaly stehna

194 m. semitendinosus (sv. pološlašitý)  zač. – tuber ossis ischii  úpon - pod vnitřním kondylem tibie (pes anserinus)  fce – Ext kyčelního kloubu, Fl kolenního kl., VR kolene

195 Svaly stehna

196 m. semimembranosus (sv. poloblanitý)  zač. – tuber ossis ischii  úpon – zadní strana mediálního kondylu tibie  fce - Ext kyčelního kloubu, Fl kolenního kl., VR kolene  flexory kolen. kl. mají tendenci k retrakci

197 Svaly stehna

198  vnitřní skupina: m. gracilis (sval štíhlý)  zač. – os pubis, po straně symfýzy  úpon - pod vnitřním kondylem tibie (pes anserinus)  fce – ADD stehna, pom. Fl kolene a VR kyčle

199 Svaly stehna

200 m. pectineus (sv. hřebenový)  zač. – hřeben kosti stydké  úpon – vnitřní horní strana femuru  fce – ADD a Fl kyčelního kloubu

201 Svaly stehna

202 m. adductor longus (dlouhý přitahovač)  zač. – os pubis  úpon – zadní strana femuru  fce – ADD a Fl kyčelního kloubu

203 Svaly stehna

204 m. adductor brevis (krátký přitahovač)  zač. – os pubis  úpon - zadní strana femuru, proxim. od m.adductor longus  fce - ADD a Fl kyčelního kloubu

205 Svaly stehna

206 m. adductor magnus (velký přitahovač)  zač. – od os pubis k tuber ossis ischii  úpon - zadní strana femuru  fce – ADD kyčelního kloubu

207 Svaly stehna

208 m. obturatorius externus  zač. – zevní plocha membrana obturatoria  úpon – jamka za trochanterem major  fce – ZR kyčle, pomoc. ADD kyčle

209 Svaly stehna

210  adduktory mají tendenci k retrakci  při sportech jako fotbal, hokej, krasobruslení, lyžování dochází k prudkému přetížení adduktorů

211 Svaly stehna

212

213 Svaly bérce  přední skupina: m. tibialis anterior (přední sval holenní)  zač. – zevní plocha tibie, membrana interossea  úpon – os cuneiforme mediale  fce - DF a sup. a ZR nohy

214 Svaly bérce

215 m. extensor digitorum longus (dlouhý natahovač prstů)  zač. – tibie, fibula  úpon – distální články prstů  fce – Ext prstů, DF

216 Svaly bérce

217 m. extensor hallucis longus (dlouhý natahovač palce) – EXT palce  zač. – fibula, membrana interossea  úpon – distální článek palce  fce – Ext palce, DF nohy

218 Svaly bérce

219  Zadní skupina: opovrchová vrstva: m. triceps surae (trojhlavý sval lýtkový)  dělí se na m. gastrocnemius a m. soleus

220 Svaly bérce  m. gastrocnemius – 2 hlavy  zač. – caput mediale – mediální kondyl femuru - caput laterale – laterální kondyl femuru  m. soleus  zač. - od hlavičky fibuly k med. okraji tibie

221 Svaly bérce  úpon – Achillovou šlachou na calcaneus  fce - PF hlezna, pomocná FL kolen.kl. (gastrocnemius) - zdvíhá tělo při chůzi - udržuje správnou pozici bérce vůči noze (posturální sval)

222 Svaly bérce

223

224 o hluboká vrstva: m. popliteus (sv. zákolenní)  zač. – zadní plocha later. kondylu femuru  úpon – zadní plocha tibie  fce - FL kolen. kl., VR bérce - při stoji tendence rotovat femur zevně - za pohybu kolena ovlivňuje pohyb laterálního menisku

225 Svaly bérce

226 m. tibialis posterior (zadní sval holenní)  zač. – zadní plocha tibie a fibuly  úpon – tarzální kosti, metatarzy  fce – PF, supinace a ADD nohy - podchycuje podélnou klenbu

227 Svaly bérce

228 m. flexor digitorum longus (dlouhý ohýbač prstů)  zač. – zadní plocha tibie  úpon – články prstů  fce – Fl prstů, PF

229 Svaly bérce

230 m. flexor hallucis longus (dlouhý ohýbač palce)  zač. – zevní plocha fibuly  úpon – distální článek palce  fce – Fl palce, PF - zabezpečuje podélnou klenbu nohy

231 Svaly bérce

232

233  laterální – zevní skupina: m. peroneus (fibularis) longus (dlouhý sval lýtkový)  zač. – hlavička a tělo fibuly  úpon – os cuneiforme mediale  fce - pronace nohy, pomocná PF - podílí na zajištění příčné klenby nohy

234 Svaly bérce

235 m. peroneus (fibularis) brevis (krátký sval lýtkový)  zač. – dolní polovina fibuly  úpon – báze V. metatarzu  fce - pronace nohy, pomocná PF

236 Svaly bérce

237

238 Svaly nohy hlavním úkolem je zajišťovat klenbu nohy dělí se na  skupinu hřbetní (m.ext. digitorum brevis, m. ext. hallucis brevis), která natahuje prsty

239 Svaly nohy  skupinu plantární, do níž patří svaly palcové ( m. flexor hallucis brevis, m. adductor hallucis), malíkové (m. abductor digiti minimi, m. flexor digiti minimi) a střední m. flexor digitorum brevis, m. quadratus plantae, mm. lumbricales)  hluboké svaly mezikostní (mm. interossei plantares, dorsales)

240

241

242

243


Stáhnout ppt "SVALOVÁ SOUSTAVA. Stavba a funkce kosterních svalů Svalový systém  aktivní část pohybového systému  v lidském těle je asi 600 svalů, které se podílejí."

Podobné prezentace


Reklamy Google