Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ONDININA KLETBA Matějek T.1, Malý J.1, Ruszová E.2, Šenkeříková M.2, Novák V.3, Kokštein Z.1 Dětská klinika LF UK a FN Hradec Králové1 Oddělení lékařské.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ONDININA KLETBA Matějek T.1, Malý J.1, Ruszová E.2, Šenkeříková M.2, Novák V.3, Kokštein Z.1 Dětská klinika LF UK a FN Hradec Králové1 Oddělení lékařské."— Transkript prezentace:

1 ONDININA KLETBA Matějek T.1, Malý J.1, Ruszová E.2, Šenkeříková M.2, Novák V.3, Kokštein Z.1 Dětská klinika LF UK a FN Hradec Králové1 Oddělení lékařské genetiky LF UK a FN Hradec Králové2 Oddělení dětské neurologie FN Ostrava3 Podpořeno MZ ČR –RVO (FNHK, ) Autoři prezentují dva novorozence s kongenitálním centrálním hypoventilačním syndromem (CCHS). V prvním případě (P1) se jednalo o nedonošenou holčičku (2090g/47cm) z dvojčetné gravidity po porodu císařským řezem v 33. gestačním týdnu při preeklampsii u matky. V druhém případě (P2) se jednalo o donošenou holčičku z fyziologické gravidity (3200g/50cm). Další průběh byl u obou pacientů velmi podobný. V prvním týdnu po narození byla nápadná těžká hypoventilace/apnoe vedoucí k významné hyperkapnii a hypoxémii, na které pacientky nereagovaly rozvojem dechové tísně. Po rozdílně dlouhé potřebě umělé plicní ventilace (P1 12 hodin; P2 11 dnů) se fyziologické krevní plyny dařilo udržovat pomocí neinvazivní spánkové ventilace nosní maskou v podmínkách JIRP-NOV (nIMV, PIP 15-18; PEEP 4; f 30-40/min.). U obou dětí jsme zaznamenali problémy s polykáním, u první holčičky byl diagnostikován WPW syndrom. 1. CCHS Kongenitální centrální hypoventilační syndrom (Ondinina kletba) se obvykle manifestuje v novorozeneckém věku hypoventilací/apnoí ve spánku, nejzávažněji postižení jedinci mají obtíže i při bdění. Možný je i pozdější nástup onemocnění (kojenci, starší děti), včetně příznaků souvisejících s rozvojem komplikací chronické hypoxie a hyperkapnie (cor pulmonale, křeče, psychomotorická retardace). Mezi další projevy popisované s CCHS patří Hirsprungova choroba, nádory neurální lišty (feochromocytom, neuroblastom, medulární karcinom štítné žlázy) poruchy autonomního nervového systému (srdeční dysrytmie, teplotní nestabilita, poruchy polykání, zvýšené pocení, …). Diagnostika je založena na klinickém obraze a genetické konfirmaci. Polysomnografie pomůže k odlišení souvislosti hypoventilace/apnoe se změnami na EEG či EKG. Zároveň poskytne kontrolu efektivity spánkové ventilace. 2. GENETIKA CCHS Klinická tíže hypoventilace a riziko rozvoje přidružených onemocnění se liší dle typu mutace PHOX2B genu, který je zodpovědný za vznik CCHS. PHOX2B gen je lokalizován na 4. chromosomu a kóduje transkripční faktor, který se podílý na regulaci migrace buněk neurální lišty a vývoj autonomního nervového systému. U 90% pacientů dochází k expanzi polyalaninového koncového regionu o 4 až 13 kopií, čímž vzniká tzv. PARM (polyalanin repeat mutation) s genotypem 20/24 až 20/33 (norma 20/20). U zbylých 10% pacientů nacházíme heterozygotní mutaci typu missence, nonsense nebo frameshift (označované jako Non-PARM). NPARM je spojena s vyšším rizikem kontinuální ventilační podpory i rozvojem přidružených onemocnění (obrázek č.1). U naší první pacientky byla prokázána 20-30% somatická mozaika mutace typu NPARM (frameshift), u druhé holčičky to byl častější PARM typ (expanze 6 alaninů - genotyp 20/26). V obou případech se jednalo o mutaci de-novo (obrázek č.2). Obr. č.2: Detekce PCR produktu pomocí fragmentační analýzy na ABI3130 genetickém analyzátoru v přítomnosti primeru značeného FAM fluorochromem Pacient 1 NPARM - frameshift Pacient 2 Obr. č.1: Riziko kontinuální ventilační podpory a přidružených onemocnění dle typu mutace PHOX2B genu Genotyp 20/26 3. TERAPIE A SLEDOVÁNÍ CCHS Cílem léčby CCHS je zajištění adekvátní ventilace a oxygenace při bdění i spánku. Všechny pacienti s tímto onemocněním vyžadují určitou formu ventilační podpory po celý život. Dle dostupné literatury převažuje v prvních letech invazivní ventilace přes tracheostomii s převedením na neivazivní ventilaci maskou (NIV-BiPAP) v předškolním věku. V posledních letech se objevují zprávy i o časném převedení na NIV. Vzhledem k rizikům přidružených onemocnění a dlouhodobých komplikací se doporučuje pacienty s CCHS pravidelně sledovat (viz tabulka č. 1) Obr. č.3: Domácí neinvazivní ventilace s celoobličejovou maskou, přístroj Philips BiPAP A40 Závěr: Na diagnózu CCHS je nutné pomýšlet u všech dětí s hypoventilací/apnoí při vyloučení infekčních, neurologických, metabolických či pulmonálních příčin. K objektivizaci dechových obtíží může pomoci polysomnografie, nicméně pro definitivní potvrzení diagnózy CCHS je nutný průkaz mutace PHOX2B genu. S moderními technikami pro domácí ventilaci mají děti s CCHS dlouhodobě dobrou prognózu s nízkou mortalitou. Pro holčičky se ve spolupráci s oddělením dětské neurologie FN Ostrava podařilo velmi časně zajistit účinný systém domácí spánkové neinvazivní ventilace (Philips BiPAP A40 – obrázek č.3). LITERATURA * An Official ATS Clinical Policy Statement: Congenital Central Hypoventilation Syndrome. Debra E. Weese-Mayer, Elizabeth M. Berry-Kravis, Isabella Ceccherini, et al.; Am J Respir Crit Care Med Vol 181; 626–644, 2010 * Congenital Central Hypoventilation Syndrome in Children. F. Healy, C.L. Marcus; Paediatric Respiratory Reviews 12 (2011);


Stáhnout ppt "ONDININA KLETBA Matějek T.1, Malý J.1, Ruszová E.2, Šenkeříková M.2, Novák V.3, Kokštein Z.1 Dětská klinika LF UK a FN Hradec Králové1 Oddělení lékařské."

Podobné prezentace


Reklamy Google