Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní K617 – Ústav logistiky a managementu dopravy _________________________________________ Osnova cvičení:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní K617 – Ústav logistiky a managementu dopravy _________________________________________ Osnova cvičení:"— Transkript prezentace:

1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní K617 – Ústav logistiky a managementu dopravy _________________________________________ Osnova cvičení: 1. 1.Úvod do ekonomie 2. 2.Trh, tržní subjekty, tržní mechanismus 3. 3.Teorie výroby 4. 4.Tržní struktury, nedokonalá konkurence 5. 5.HDP – jeho měření 6. 6.Nezaměstnanost, inflace, Phillipsova křivka, hospodářský cyklus 1/39

2 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 1. Trh Trh, tržní subjekty, tržní mechanismus Trh – oblast ekonomiky, kde dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty na základě směny zboží. Tato směna je zprostředkována penězi. 2/39

3 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ V důsledku společenské dělby práce se objevil problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Zpočátku barterová směna, později vznikly peníze jako všeobecný ekvivalent. Směnná hodnota – kvantitativní poměr, v kterém se určité zboží směňuje na trhu. Cena P – směnná hodnota vyjádřená v penězích. 3/39 1. Trh

4 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Tržní subjekty domácnosti (chtějí uspokojit své potřeby, nakoupit vzácné statky, prodat výrobní faktory, získat důchod) firmy (prodávají výrobky a služby, za získané peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby) stát – vláda (vliv na působení trhu – státní instituce, zákonodárství, státní firmy prodávají, státní zakázky nakupují) 4/39 2. Tržní subjekty

5 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Základní elementy trhu NABÍDKA - množství statků, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat agregátní – souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh individuální – nabídka jednoho výrobce tržní – nabídka jediného výrobku od různých výrobců 5/39 3. Základní elementy trhu

6 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Křivka nabídky P Posun po křivce x Posun křivky Q 6/39 3. Základní elementy trhu S (Supply)

7 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Posun po křivce x Posun křivky 7/39 3. Základní elementy trhu

8 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Faktory určující nabídku: vlastní cena výrobní náklady (technika a ceny vstupů) ceny výrobních substitutů organizace trhu specifické faktory 8/39 3. Základní elementy trhu

9 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Zákon rostoucí nabídky: Růst ceny vyvolá růst nabízeného množství, pokles ceny vyvolá pokles nabízeného množství, neboli s růstem ceny nabízené množství roste. Vysvětlení: Prodávající chce za určitou cenu (P) prodat určité množství (Q) svého zboží. Čím vyšší je cena (P), tím větší množství (Q) chce prodávající prodat. 9/39 3. Základní elementy trhu

10 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ POPTÁVKA - množství statků, které si kupující jsou ochotni koupit na trhu agregátní – celková, určená objemem výrobků a cenami individuální – poptávka jednoho kupujícího nebo po produkci jednoho výrobce tržní – poptávka po jednom výrobku Efektivní koupěschopná poptávka – limituje kupujícího 10/39 3. Základní elementy trhu

11 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Křivka poptávky 11/39 3. Základní elementy trhu D (Demand) Q P Posun po křivce – posun křivky

12 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Faktory určující poptávku vlastní cena průměrný důchod (důchodový efekt) počet obyvatel ceny příbuzných statků (komplementů) vkus (preference) specifické faktory substituce (substituční efekt) 12/39 3. Základní elementy trhu

13 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Zákon klesající poptávky: Křivka poptávky je klesající - pokud cena vzroste, množství poptávaného zboží klesne, pokud cena klesne, poptávané množství vzroste. Neboli s rostoucí cenou poptávané zboží klesá. Vysvětlení: Kupující chce za co nejnižší cenu (P) koupit co největší množství zboží (Q). Čím vyšší je cena (P), tím méně může/chce kupující koupit množství zboží (Q). 13/39 3. Základní elementy trhu

14 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Cena P tržní – vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky rovnovážná – formuje se na trhu v případě rovnosti nabídky a poptávky, vzácný a výjimečný stav Utváření ceny Tržní rovnováha 14/39 3. Základní elementy trhu

15 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 15/39 Přebytek Nedostatek 3. Základní elementy trhu regulovaná cena

16 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 1 Odlište trh peněz, trh kapitálu a trh kapitálových statků. Co si představujete pod pojmem finanční trhy? Jaké instituce na těchto trzích působí? 16/39 4. Příklady

17 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 2 Cena sportovních bot se zvýšila o 350 korun, přesto se během 2 měsíců těchto bot prodalo více než za původní cenu. Jedná se zde o výjimku ze zákona klesající poptávky? Proč ano, proč ne? Vysvětlete, čím mohla být tato změna způsobena. 17/39 4. Příklady

18 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 3 Jak se následující skutečnosti projeví na trhu novin? a/ zvýšení ceny papíru b/ začátek olympijských her c/ zvýšení konkurence mezi vydavateli novin d/ obec uvalila zvláštní daň na noviny e/ vydavatelé zavedli zvláštní slevu pro předplatitele (přiřaďte tyto odpovědi: klesne poptávka, vzroste poptávka, klesne poptávané množství, vzroste poptávané množství) 18/39 4. Příklady

19 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 4 Níže jsou uvedeny údaje o poptávce po vejcích a nabídce vajec během jednoho týdne ve velkém městě: 19/39 4. Příklady POPTÁVKANABÍDKA cena za balení (v Kč) poptávané množství cena za balení (v Kč) nabízené množství 101,00100,70 12,50,9012,50,75 150,80150,80 17,50,7017,50,85

20 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ a/ nakreslete křivky nabídky a poptávky a určete rovnovážnou cenu a rovnovážné množství prodané za týden. b/ nové informace o vysokém obsahu cholesterolu a o jeho škodlivosti na zdraví mají za následek následující změnu poptávky: 20/39 4. Příklady cena za balení (v Kč)nové poptávané množství 100,70 12,50,60 150,50 17,50,40

21 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Zakreslete do grafu novou poptávkovou křivku a ukažte, jak změna poptávky ovlivní rovnovážnou tržní cenu a rovnovážné množství nabízených vajec. Dokažte, že pokud tržní cena vajec neklesne, v obchodech se bude každý měsíc hromadit nadbytek vajec. 21/39 4. Příklady

22 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 5 Nacházíme se na trhu bytů, který je popsán standardním grafem (na ose x je zachycen počet bytů, na ose y výše nájemného v Kč). Zakreslete, jak se změní rovnováha na znázorněném trhu pokud: a/ možnosti topení snižují množství vhodných bytů b/ větší vzdálenost pracovišť nájemníků c/ dojde k zvýšení příjmů bydlících d/ dojde k zavedení kontroly nájemného, která zabraňuje růstu nájemného na rovnovážnou úroveň (cenový strop) 22/39 4. Příklady

23 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 6 Pomocí aparátu poptávkově-nabídkové analýzy vysvětlete sezónní odchylky spotřeby a ceny u těchto dvou komodit – jablka a chaty na rekreaci u moře (plážové chaty). Vysvětlete, proč je v létě cena jablek nízká a cena plážových chat naopak vysoká. 23/39 4. Příklady

24 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Na trhu výrobků a služeb jsou dva základní subjekty (výrobci a spotřebitelé) Spotřebitelé rozhodují svými peněžními hlasy o tom, co vyrábět Cíl spotřebitele: maximalizace užitku poměřuje uspokojení potřeb a vynaložené náklady 24/39 5. Chování spotřebitele

25 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Užitek – subjektivní pocit uspokojení, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků nebo služeb. 25/39 5. Chování spotřebitele TU Celkový užitek Mezní užitek – o kolik vzroste celkový užitek, zvýší-li se množství spotřebovávaného zboží o jednotku. Celkový užitek – celková úroveň uspokojení určité potřeby MU max

26 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Zákon klesajícího mezního užitku: S každou další spotřebovanou jednotkou je spotřebitel více nasycen daným statkem. Proto každá další spotřebovaná jednotka přinese spotřebiteli nižší užitek než ta předcházející. S růstem spotřebovávaného množství statku celkový užitek roste klesajícím tempem do bodu nasycení a pak klesá, tj. klesá mezní užitek s růstem spotřebovávaného množství statku. 26/39 5. Chování spotřebitele

27 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 2 základní přístupy k rovnováze spotřebitele kardinální – přímá měřitelnost užitku ordinální – porovnání preferencí spotřebovávaného zboží 1) optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud MU = P Zákon rovnosti MU: 27/39 5. Chování spotřebitele MU STATKU1 MU 2 MU 3 MU n = = =... = P STATKU1 P 2 P 3 P n

28 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 2) indiferenční analýza Chování spotřebitele je analyzováno bez pojmu užitku. Východiskem je indiferenční soubor Indiferenční mapa – soubor indiferenčních křivek 2 zboží Zákon substituce – vzácnější zboží má větší hodnotu substituce. Mezní míra substituce – vzájemné nahrazování jednoho statku druhým, aniž se mění užitek. 28/39 5. Chování spotřebitele

29 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Linie rozpočtu – zobrazení alokace důchodu I = P X. X + P Y. Y 29/39 5. Chování spotřebitele statek 1 statek 2 ΔY MU X ΔY MU X MRS = = MRS = = ΔX MU Y ΔX MU Y

30 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 7 Doplňte nebo vyberte správné odpovědi: a/ Pokud celkové užitky spojené se spotřebou 1, 2 a 3 jednotek byly 100, 160 a 200, potom by odpovídající mezní užitky byly …, … a …. 30/39 5. Chování spotřebitele

31 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ b/ Která z následujících skupin celkových užitků při spotřebě 1, 2, 3 a 4 jednotek ilustruje princip klesajícího mezního užitku? 200, 300, 400, , 450, 750, , 400, 1600, , 250, 270, /39 6. Příklady

32 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 8 Určete mezní užitek při spotřebě desáté jednotky statku X, pokud znáte funkci celkového užitku: TU = 24X – X 2. 32/39 6. Příklady

33 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 9 Máme danou funkci celkového užitku ve tvaru: 10X – X 2 (X značí spotřebovávané jednotky zboží za týden) a/ stanovte rovnici MU b/ při jaké úrovni spotřeby začne TU klesat? c/ cena X je 6 Kč. Určete, při jaké spotřebě zboží X bude domácnost maximalizovat užitek (víte, že poměr MU/P pro všechna ostatní kupovaná zboží je roven jedné). 33/39 6. Příklady

34 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 10 Částka, kterou chcete dohromady vydat na týdenní nákup masa a sýra, je 200 Kč. Je-li cena 1 kg masa 50 Kč a cena sýra 40 Kč za 1 kg, pak: a/ zakreslete vaši linii spotřebních možností a určete její sklon (množství sýra nanášejte na osu y) b/ zakreslete vaši množinu spotřebních možností c/ znázorněte vaši linii spotřebních možností v případě růstu ceny masa na dvojnásobek d/ znázorněte graficky, jak naleznete optimální skladbu vašeho nákupu v případě ad c/ e/ určete MRS v bodě optima v případě ad a/ 34/39 6. Příklady

35 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ ELASTICITA POPTÁVKY Je citlivost reakce spotřebitelů na změny cen a důchodů Cenová elasticita poptávky - vztah mezi změnou ceny a změnou množství poptávaného zboží 35/39 6. Příklady P Q P1P1 P2P2 Q1Q1 Q2Q2 d E DP < 1 E DP > 1 P Q P1P1 P2P2 Q1Q1 Q2Q2 d P Q P1P1 P2P2 Q1Q1 Q2Q2 d E DP = 1

36 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Q 2 – Q 1 P 2 – P 1 Q 2 – Q 1 P 2 – P 1 E DP = : E DP = : (Q 2 + Q 1 ) : 2 (P 2 + P 1 ) : 2 (Q 2 + Q 1 ) : 2 (P 2 + P 1 ) : 2 Q 1 – počáteční poptávané množství Q 2 – poptávané množství po změně (Q 2 + Q 1 ) : 2 – průměrné množství v daném intervalu P 1 – počáteční cena P 2 – cena po změně (P 2 + P 1 ) : 2 – průměrná cena v daném intervalu (důchodová elasticita poptávky, křížová elasticita poptávky) 36/39 7. Elasticita poptávky

37 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 8. Příklady Příklad 11 Pacient si musí kupovat určité množství léku na předpis, ale ne více než je toto dané množství. Je ochoten za lék zaplatit jakoukoli cenu. Načrtněte tvar poptávkové křivky pacienta a určete její sklon a hodnotu koeficientu cenové elasticity. 37/39

38 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 8. Příklady Příklad 12 Koeficient cenové elasticity poptávky po oříškách je 0,4. Vypočtěte, jakou změnu v poptávaném množství způsobí pokles jejich ceny o 20 %. 38/39

39 Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 13 Petr má rád máslo a domnívá se, že margarín Rama chutná jako mýdlo. Pepa není schopen nalézt mezi máslem a Ramou rozdíl. Čí poptávka po másle bude pravděpodobně cenově elastičtější? Proč? 39/39 8. Příklady


Stáhnout ppt "České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní K617 – Ústav logistiky a managementu dopravy _________________________________________ Osnova cvičení:"

Podobné prezentace


Reklamy Google