Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dopady změny klimatu RNDr. Ivana Nemešová, CSc. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dopady změny klimatu RNDr. Ivana Nemešová, CSc. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i."— Transkript prezentace:

1 Dopady změny klimatu RNDr. Ivana Nemešová, CSc. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.

2 IPCC –WG II Assessment Report No 4 je označen jako AR 4 – WG II. AR4 – WG II popisuje současný stav znalostí o dopadech změny klimatu na přirozené i řízené systémy a lidskou společnost. Navazuje na TAR (2001) a používá převážně scénáře emisí SRES (2001). Použité projekce změny klimatu z GCM (hlavně AOGCM) pocházejí většinou z předchozího TAR - WG I. Jen vyjímečně jsou aplikovány výstupy z nejnovějších GCM. Zpráva WG II navazuje na předchozí AR a shrnuje nové poznatky o dopadech.

3 Kategorie neurčitostí při odhadech dopadů Spolehlivost tvrzení (se stanovuje na základě analýzy publikovaných výstupů z odborné literatury; v úvahu se bere i posouzení expertů): Stupně spolehlivosti jsou  Velmi vysoký... nejméně 9 případů z 10 (***)  Vysoký zhruba 8 z 10 (**)  Střední z 10 (*)

4 I. Současnost - dopady zjištěné z pozorování (***) Změna většiny přirozených systémů (v globálním měřítku > 85 %, ze > řad pozorování - 20 let) na všech kontinentech a v mořích, je ovlivněna regionální změnou klimatu, zejména zvýšenou T (odezva na oteplení). Vazba mezi klimatickou změnou (N, A, N+A) a pozorovanými změnami přirozených systémů (GCM)

5 Příklady změn: A. Fyzikální systémy (**), Změny v kryosféře ovlivňují přirozené systémy  Zvyšuje se počet a rozloha ledovcových jezer  Vzrůstá instabilita půdy v horských oblastech a permafrostu, hrozba lavin  Mění se flora a fauna v Arktidě a Antarktidě Změny v hydrologickém režimu  Zvýšený odtok, posun vrcholového odtoku v jarních měsících zejména v tocích, zásobovaných táním ledu a sněhu  Jezera a řeky v mnoha oblastech se ohřívají, čímž se mění také kvalita vody B. Biologické systémy (***) Pozorované změny jsou spojeny s vyšší teplotou  Posun projevů jara – listoví, migrace ptáků atd  Přesun rostlinných a zvířecích druhů směrem severním, či směrem vertikálním v horách  V mnoha oblastech – delší vegetační období a vzrůst koncentrací CO 2 –vyšší výnosy

6 Pozorované změny ve fyzikálních i biologických systémech pro kontinentální oblasti v globálním měřítku

7 II. Dopady klimatické změny v budoucnosti (aneb co se o nich ví) Projekce nejdůležitějších dopadů - bez adaptací. Projektované dopady kriticky závisí na scénářích emisí (SRES) a projektované změně klimatických poměrů (vesměs z TAR) Sektory obecně v globálním měřítku:  Voda Odtok a přístup k vodě vzroste ve vyšších šířkách a některých tropických oblastech (E a SE Asie) a sníží se ve středních š. a suchých tropech (**) D Suchem ohrožené oblasti se zvětší; extrémní srážkové jevy budou četnější a silnější (**) N Množství vody v ledovcích a sněhu se zmenší – redukce toků v letním a v podzimním období (**) N

8  Ekosystémy Odolnost se sníží, také díky přídavným stresům (hmyz, požáry), (**), N Zhruba 20 – 30 % druhů ohrožuje nevratná extinkce, pokud globální T převýší 1,5 až 2,5 o C (*), N Při 1,5 – 2,5 o C dojde ke změně ve struktuře a funkci přirozených ekosystémů a jejich posunu (**) N  Řízené ekosystémy (zemědělská produkce) V závislosti na plodině – výnos se zvýší ve vyšších š. při zvýšení globální T od 1 do 3 o C a potom se snižuje (*)D V nižších š. (suché tropy) výnosy se sníží i pro menší zvýšení T (hladomory) (*) Větší četnost suchých období a záplav negativně ovlivní lokální produkci, zejména v nižších š. (**)

9  Pobřeží moří a nízko položené oblasti Pobřežní oblasti jsou zvláště zranitelné díky vzrůstající hladině moří (***) D Dojde k uhynutí korálových společenství (***) D Stovky milionů lidí bude postiženo zvyšující se hladinou moří díky hustému osídlení na pobřeží oceánů. Adaptační kapacita je nízká. Přídavné jevy jako tropické bouře a subsidence ještě zvyšují riziko (***) D  Průmysl, osídlení a společnost Dopady budou silně závislé na lokalitě. V PR a mírném pásu mohou být některé vlivy pozitivní, jinde silně negativní. V globálním měřítku vlivy budou silně negativní zejména při rychlém oteplení (**) N Nejzranitelnější jsou oblasti na pobřeží a v povodí, oblastech častých extrémních událostí a rychlé urbanizace (**) D Čím chudší komunity, tím vyšší riziko – menší schopnost adaptace (**) N

10  Zdravotní stav Projektované změny ovlivní miliony lidí, zejména ty s malou adaptační schopností. Díky častějším extrémním jevům (horké vlny, záplavy, sucha) dojde ke zvýšení nemocnosti z vody. Četnější budou kardiovaskulární a respirační choroby díky zvýšení koncentrací přízemního ozonu. Změna prostorového rozdělení vektoru infekčních nemocí (**) D Jen někde dojde k menší úmrtnosti díky menšímu riziku podchlazení (**) D

11 EVROPA - projekce dopadů změny klimatu (***) Pro Evropu je dokumentováno obzvláště široké spektrum dopadů pro A2 (2,5 až 5,5 o C), pro B2 (1,0 – 4,0 o C); faktorem je velká geografická rozmanitost.  Významné zvýšení extrémních zimních srážek v N E. a U.K. do r při 2xCO2 (**) D  Do r.2070, roční odtok vzroste v N E., sníží se o 60% v S E. (**) D  Počet povodí se silným vodním stresem (velká spotřeba vody) vzroste z 19% (dnes) na 34-36% v 2070 (**) D  Do r. 2080, počet lidí ve stresovaných povodí v W E. vzroste z 16 na 44 mil lidí pro SRES A2, B1, HadCM3 (**) D  Podle A1F1, dalších 2,5 mil lidí ročně bude ovlivněno záplavami pobřeží od r (**) D

12  Potenciál vodních elektráren v celé E. –pokles 6%; pokles 20-50% středozemí, vzrůst 15-30% N a E E. (**) D  Velké % evropské flory bude ohroženo, kriticky ohroženo či vyhyne do konce 21.století podle velkého počtu SRES. (***) N  Výnosy : největší vzrůst v N E. (pšenice 8 až 25%, 2050), redukce S E. (-8 až +22, 2050) (***) C  Plocha lesů se zvětší na N a zmenší na S. Posun v nadmořské výšce. Riziko požárů na S. (**) D  2050, většina SRES -menší ledovce v Alpách vymizí, objem větších se zmenší (redukce odtoku na jaře a v létě), (***) C  Turismus ve středozemí v létě opadne, posun na jaro a podzim, na N se zvýší (**) D

13 POLÁRNÍ OBLASTI – projekce dopadů Hlavní projektované biofyzikální vlivy jsou: redukce ve tloušťce a rozsahu ledovců, změny v rozsahu mořského ledu a permafrostu, silnější sezonální tání, a změny v přirozených ekosystémech a fauně (**) D Vegetace v Arktidě a sousedních regionech. Vlevo – současnost, vpravo – , emisní scénář IS92a.

14 EXTRÉMY : Zvýšená četnost a intenzita extrémních jevů počasí zvětšují dopady ZK (**)

15 Některé kategorie důležité pro AR – WG II Adaptace Důležitost adaptačních opatření: V současnosti jsou aplikována s cílem vyrovnat se se současnými extrémy (horké vlny, nedostatek sněhu, atd) v individuálních sektorech. Adaptační opatření mají rozměr lokální, regionální nebo se realizují na národní úrovni. Jejich cena nemusí být vždy vysoká; rozumné odhady COST / BENEFIT zatím většinou chybí. Zranitelnost neboli stupeň ohrožení systému je funkcí charakteru ZK, citlivosti systému a jeho adaptační schopnosti. Závisí nejen na ZK, ale také charakteristice SRES („development pathway“). Každý scénář emisí se promítá do zranitelnosti. Dalšími stresovými faktory jsou : chudoba, nedostatek zdrojů, environmentální degradace, přirozená rizika.

16 Udržitelný vývoj může redukovat zranitelnost a podpořit možná adaptační opatření; realizace udržitelného vývoje bude velmi pravděpodobně ztížena důsledky ZK. Systematická pozorování a výzkum Cílem dalších aktivit ve WG II je : Zajištění co nejlepších informací, které politici potřebují pro opatření snižující rizika ZK.  Sítě systematických pozorování  Výzkum směřující na oddělení přirozených a antropogenních vlivů  Pochopení a management těch systémů, kde hrozí nevratné změny  Odhady potenciální „ceny“ dopadů v průběhu ZK, ceny redukce emisí, možností adaptací  Vztah mezi adaptací a udržitelným vývojem

17 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Dopady změny klimatu RNDr. Ivana Nemešová, CSc. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i."

Podobné prezentace


Reklamy Google