Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE. 2.Přednáška POLITICKÁ MAPA SVĚTA (P-M-S) Motto: Quo vadis Terra nostra ?! Osnova.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE. 2.Přednáška POLITICKÁ MAPA SVĚTA (P-M-S) Motto: Quo vadis Terra nostra ?! Osnova."— Transkript prezentace:

1 HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

2 2.Přednáška POLITICKÁ MAPA SVĚTA (P-M-S) Motto: Quo vadis Terra nostra ?! Osnova

3 2. Stručné pojetí pojmu „státní suverenita“ 2.1 Politicko – historický přehled vývoje počtu suverenních zemí 2.2 Aktualizace politické mapy světa 2.3 Kriteria členění suverénních států 2.4 Charakteristika jednotlivých forem státoprávních uspořádání 2.5 Nadnárodní „politické“ organizace 2.6 Perspektivní trendy vývoje a uspořádání celosvětového společenství – integrační a desintegrační tendence Tendence ke globalizaci (hospodářské) a politické integraci Tendence k desintegraci a národnostnímu separatismu Etnický „fenomén“ Náboženský „fenomén“ - islamismus

4 Úvod P-M-S je jednou z dimenzí charakteristiky světa, vedle dimenze přírodní, hospodářské a dalších. … P-M-S je v užším smyslu výkladem „politického - administrativně správního“ uspořádání mezi jednotlivými státy, ale i různými bloky států, či různými „nadnárodní mi „ organizacemi a institucemi 2 Stručné pojetí pojmu „státní suverenita Mimo jiných znaků charakteristiky „státu“ je dalším významnou kategorií pojem „ státní suverenita “ Státní suverenita - je zákl. charakteristikou suverénních zemí, tj. států ovládajících a kontrolujících svoji územní integritu, výjma dobrovolně přijatých závazků tuto zásadu omezující !

5 2.1 POLITICKO – HISTORICKÝ PŘEHLED … lze započít výbraným datem, např. přelomem minulého tisíciletí ( 1900 ), kdy svět žil v tzv. období „ belle epoque „ a kdy 1. světová válka byla neočekávaným konfliktem s neuvěřitelně dramatickým průběhem.… POLITICKO-HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE POČTU ZEMÍ (suverénních) -změny v počtu zemí se iniciovaly především z důvodů sporů a konfliktů  V roce 1900 cca 55 suveren. států −r tzv. I. svět. válka, důsledek:  Rozpad některých „mocností“, vznik tzv. nástup. států ve stř. a vých. Evropě, např. ČR, Jugo… počet zemí stoupal

6 −období mezi tzv. svět. válkami relativ ně stabilní, upevňování kolon. držav −r.1939 tzv II.svět. válka, důsledek:  po II. svět. válce nárůst na cca 80  5 0 – 6 0. léta : … masivní nárůst suverénních států v důsledku rozpadu koloniální soustavy, teritoriálně především : AFRIKA - r = tzv. rok Afriky + Asie, rozpad Comm-th of UK  7 0 – 8 0. léta : … období relativní stability – fixování tzv. „ bipolarity „ na ideologicko-politicko-vojenské bázi v označení : ZÁPAD X VÝCHOD − USA zadržovaly „ export komunismu „ a býv. SSSR jej už ani nemohl hospodářsky podporovat a ztrácel tempo (technologické – SDI) ve vyzbrojování včetně zaostávání životní úrovně obyvatelstva.

7  v tomto období vznik pouze „malých“ suverenních států v OCEANII, AFRICE A ASII např.: −Papua nová Guinea, Zimbabwe, Mosambik, Katar a Brunej…  léta : … překotný a nepřehledný – emancipačně nacionalistický rozpad tzv. východoevropských federací, např. : - SSSR, JSFR, ČSSR, NDR … … tento proces byl doprovázen hospodářskými a vojenskými konflikty !!! … především vých. a již. Evropa byla dočasně destabilizována !?  současný stav je procesem dalšího možného vzniku nových stát. útvarů, viz „republika Kosovo“ a Černá Hora, Jižní Sudán,ale i „Palestina…?

8 2.2 AKTUALIZACE POL. MAPY SVĚT … současnému stavu P-M-S předcházela konfigurace z období po 2. svět. válce označovaná jako – bipolární konfigurace nebo také konflikt ZápadxVýchod. Tento stav byl definován tzv. obdobím „ studené války“, kdy tzv. supervelmoci (USA a SSSR) se svými bloky a satelity usilovaly o nadvládu nad světem, včetně tzv. třetí světa (rozvojového), který částečně ovlivňovala Čína (Mao ce Tung = velký kormidelník). Na přelomu 90.let 20. století došlo k rozpadu tzv. bipolarity, především díky rozpadu tzv. sovětského bloku, Varšavské vojenské smlouvy i k osamostatnění bývalých „satelitů“ SSSR. Bezprostřední vývoj byl neočekávaně dramatický, chaotický a došlo k rozpadu mnoha „zfederalizovaných „ států, viz např. Jugoslávie (SFRJ), SSSR, ČSSR s vojenskými (gerilovými) konflikty !

9 Vytvoření nové bipolarity S X J na základě rozdílů v ekonomické vyspělosti Technologické úrovní Vzdělanostní struktuře a reprodukci vzdělání „spravedlivé“ dělby nár. zdrojů – viz Schweiz… Zdravé a „kondiční“ populaci Mírové a kooperativní strategii

10 2.3 Kriteria členění územně správních celků světa (ÚSC) … kriteriem členění ÚSC je stupeň (rozsah) suverenity tohoto ÚSC. Podle takto pojatého členění lze členit ÚSC do tří kategorií: I. suverénní státy (plná integrita) : …… cca 200 II. závislá území (polozávislá) : cca 40, např. Gibraltar, Gronsko, Réunion a další…… III. tzv. neutrální (smluvní) území: např. ANTARKTIS, OCEÁNY, … 2.4 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH FOREM STÁTOPRÁVNÍCH USPOŘÁDÁNÍ … dle tohoto kriteria lze obecně členit ÚSC I. kategorie do 3 skupin formy vlády (státopr. uspoř.):

11 1. republikánská forma 2. monarchistická 3. ostatní ( přechodné, diktatury, djamahirija….) ad1: několik druhů- celkem cca 150 a) parlamentní typ - dominance parlam. b) parlamentně prezidentská (francouzský typ) s posílenou pozicí prezidenta c) prezidentský typ (americký) s dělbou zákon. a výkonné moci d) prezidentský typ (carský?) s možností dekretů… e) kancleřský typ s formálním prezidentstvím (SRN) ad2: několik druhů – celkem cca 40 a) monarchistický s prvky parlamentní demokracie (EVROPA) b) absolutně monarchistický (ASIE, AF)

12 2.5 Nadnárodní „politické“ organizace OSN O OSN Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.

13 Státy původně zakládaly mezinárodní organizace určené ke spolupráci v konkrétních oblastech. Mezinárodní telekomunikační unie byla založena v roce 1865 pod názvem Mezinárodní telegrafická unie, Všeobecná poštovní unie vznikla roku Obě unie jsou dnes specializovanými organizacemi systému OSN. V roce 1899 se v Haagu konala první mezinárodní mírová konference, jejímž cílem bylo vypracovat nástroje k mírovému řešení krizí, k prevenci válek a kodifikaci pravidel boje. Konference schválila Úmluvu o mírovém řešení mezinárodních konfliktů a ustavila Stálý arbitrážní soud, který zahájil činnost v roce 1902.

14 Předchůdkyní OSN byla Společnost národů – organizace koncipovaná v podobných podmínkách v průběhu první světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“. V rámci Versailleské smlouvy vznikla i Mezinárodní organizace práce jako přidružená organizace Společnosti národů. Společnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války. V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Delegáti tehdy rokovali o návrzích vypracovaných zástupci Číny, Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie během srpna až září 1944 v americkém Dumbarton Oaks.

15 Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN. Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. CHARTA OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.

16 CÍLE A ZÁSADY OSN Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů.

17 Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu.

18 ČLENSTVÍ V OSN Členství v Organizaci spojených národů je přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z Charty a odhodlaným a schopným tyto povinnosti plnit. Nové členské státy přijímá Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. Charta stanovuje podmínky pro pozastavení členství nebo vyloučení států z důvodu porušení zásad Charty. K takovému kroku ale dosud nedošlo. OFICIÁLNÍ JAZYKY OSN Podle Charty OSN jsou oficiálními jazyky Organizace spojených národů angličtina, čínština, francouzština, ruština a španělština. Jako oficiální jazyk Valného shromáždění, Rady bezpečnosti a Ekonomické a sociální rady byla později doplněna arabština.

19 Nestálí členové Aktuální členové RB OSN. Modře stálí, zeleně nestálí.

20 Nestálé členy Rady bezpečnosti volí Valné shromáždění na svém každoročním podzimním zasedáním a zvolení členové nastupují do rady k 1. lednu nadcházejícího roku. Jsou stanoveny regionální skupiny zemí, které navrhují ze svého středu jednu nebo několik kandidátských zemí. Afrika vysílá do Rady bezpečnosti tři nestálé členy, Asie, Latinská Amerika a západní Evropa pr dvou nestálých členech a východní Evropa (kam spadá i ČR) jednoho zástupce. Jedním ze zástupců musí být arabská země spadající střídavě pod Afriku nebo Asii. Žádná země nemůže být zvolena do Rady bezpečnosti dvakrát bezprostředně po sobě, vždy musí následovat alespoň jednoletá přestávka.

21 Aktuální (2010) nestálými členy Rady bezpečnosti jsou: 1. Bosna a Hercegovina (Východní Evropa) 2. Brazílie (Latinská Amerika) 3. Uganda (Afrika) 4. Gabon (Afrika) 5. Japonsko (Asie) 6. Libanon (Asie) 7. Mexiko (Latinská Amerika) 8. Nigérie (Afrika) 9. Rakousko (Západní Evropa a jiní) 10. Turecko (Západní Evropa a jiní) Zástupci všech členských zemí rady bezpečnosti musejí být stále přítomni v newyorském sídle OSSN, aby se rada mohla v případě potřeby kdykoliv sejít ke svému zasedání. Předsednictví v radě se střídá po měsíci, podle abecedního pořádku anglických názvů zemí.

22 Reforma rady bezpečnosti V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracií na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patři mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN. Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii. Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát.

23 VALNÉ SHROMÁŽD ĚNÍ MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR UNRWA (Agentura pro práci a pomoc vysídlencům na Blízkém východě, Bejrút) ICSC (Mezinárodní komise občan. služeb, New York) HLAVNÍ KOMISE Stálé a procedurální komise Další pomocné orgány Valného shromážděn í HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA SEKRETARIÁT IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) Úřad pro odzbrojení Komise pro armádní zaměstnance Vojenské jednotky a pozorovatelé OSN v rizikových oblastech RADA POVĚŘENCŮ RADA BEZPEČNOSTI Regionální komise Evropská hospodářská komise (ECE, Ženeva) Hospodářská komise pro Afriku (ECA, Addis Abeba) Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a aribský region (ECLAC, Santiago) Hospodářská a sociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP, Bangok) Hospodářská a sociální komise pro Západní Asii (ESCWA, Bejrút) FUNKČNÍ KOMISE Statistika, Populace, Sociální rozvoj, Lidská práva FUNKČÍ SUBKOMISE PRO Zamezení diskriminace a ochranu menšin, Postavení žen, Omamné látky, Vědy a techniky, Trvale udržitelný rozvoj, Prevenci zločinnosti a trestní justici

24 Organizační struktura OSN PROGRAMY, ORGÁNY A FONDY OSN UNICEF (Dětský fond OSN, New York) UNHRC (vysoký komisariát OSN pro uprchlíky, Ženeva) WFP (Světový program potravin, Řím) UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji, Ženeva) UNITAR (Institut OSN pro školení a výzkum, New York) UNDP (Program OSN pro rozvoj, New York) UNIDO (Organizace SN pro průmyslový rozvoj, Vídeň) UNDRO (Úřad OSN pro řízení v případě katastrofy, Ženeva) UNEP (Program OSN pro životní prostředí, Nairobi) UNU (Univerzita Spojených národů, Tokio) UN Special (Zvláštní fond SN, New York) WFO (Světová rada pro výživu, Řím) UNOCP (Program OSN pro mezinárodní kontrolu omamných látek) UNFPA (Fond OSN pro populační činnost) UNIFEM (Rozvojový fond OSN pro ženy) Habitat (středisko OSN pro lidská sídla, Nairobi) UNIDIR (Institut OSN pro výzkum otázek odzbrojení) UNRISD (Výzkumný institut OSN pro sociální rozvoj, Ženeva)

25 SPECIALIZOVANÉ AGENCIE A AUTONOMNÍ ORGANIZACE OSN ILO (Mezinárodní organizace práce, Ženeva) FAO (Organizace SN pro výživu a zemědělství, Řím) UNESCO (Organizace pro výchovu, vědu a kulturu, Řím) WHO (Světová zdravotnická organizace, Ženeva) IDA (Mezinárodní sdružení pro rozvoj) Skupiny světové banky, Washington IBRD (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Světová banka) IFC (Mezinárodní finanční korporace) MIG (Mezinárodní garanční agentura) IMF (Mezinárodní měnový fond, Washington) ICAO (Mezinárodní org. Pro civilní letectví, Montreal) UPU (Světová poštovní unie, Bern) ITU (Mezinárodní telekomunikační unie, Ženeva) WMO (Světová meteorologická organizace, Ženeva) IMO (Mezinárodní námořní organizace, Londýn) WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví, Světová banka) IFAD (Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství, Řím) WTO (Světová obchodní organizace, Ženeva)

26 Generální tajemník Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejich ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných. Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna Generální tajemník je Chartou OSN označován za „hlavního správního úředníka OSN“, který jedná z tohoto titulu a „vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny“ Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby „upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti“.

27 Tato ustanovení definují pravomoci jeho úřadu a dávají mu značný prostor k činnosti. Má-li generální tajemník zodpovědně vykonávat svou funkci, musí brát ohledy na potřeby jednotlivých členských států. Zároveň však musí udržet hodnoty a morální autoritu OSN a mluvit a jednat v zájmu udržení míru, i kdyby se tak vystavoval riziku, ze se čas od času dostane do sporu s týmiž členskými státy, jejichž zájmy se snaží prosazovat. Takovéto tvůrčí napětí provází každodenní činnosti generálního tajemníka, jež zahrnují účast na zasedání orgánů OSN, konzultace s předními světovými politiky, vládními představiteli a dalšími osobnostmi a mezinárodní cesty, díky nimž generální tajemník udržuje kontakt s členskými státy a získává aktuální informace o celé škále otázek, které jsou součástí agendy OSN.

28 Každoročně generální tajemník vypracovává zprávu o práci organizace, v niž hodnotí její činnost a nastiňuje budoucí priority. Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého „osobního vlivu“, to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. CE = Comunity of Evrope

29 ECOWAS EFTA

30 LAS OBSE

31 2.6 Perspektivní trendy vývoje a uspořádání celosvětového společenství – integrační a dezintegrační tendence … současnému stavu na politické mapě světa předcházel na rozhraní 80. a 90. let rozpad tzv. bipolárního uspořádání, které vzniklo jako stav poválečného uspořádání a protože tzv. východní blok ( Sovětský svaz a jeho satelity…)nebyly dále schopné konkurovat tzv. západnímu bloku ( USA a jeho spojenci…), rozpadl se na řadu samostatných a postupně se transformujících demokratických zemí. Tyto nové „ demokracie “ změnily především evropskou politickou mapu a posílily blok demokratických zemí světa. Situace na počátku 21. století není právě ideální, neboť svět sice přešel ze stavu bipolarity na stav unipolárního světa, ale objevuje se nová bipolarita na základě rozdílů v ekonomické vyspělosti a bohatství jednotlivých zemí, která se zpětně odráží do politické dimenze.

32 Shrnutí tendencí Současné procesy na „politické mapě“ světa obsahují obě tendence – viz předcházející text a dokonce v různých obdobích posilují i tendence (historické) desiintegrační !? Nelze tedy jednoznačně určit perspektivu vývoje světových procesů ! Současné procesy na „politické mapě“ světa obsahují obě tendence – viz předcházející text a dokonce v různých obdobích posilují i tendence (historické) desiintegrační !? Nelze tedy jednoznačně určit perspektivu vývoje světových procesů !

33 2.6.1 Tendence ke globalizaci a integraci procesů -dokumentací je nárůst : 1)mezinár. institucí – OSN, OBSE a dalších a 2)integračních unií… viz EU, NAFTA, APEC atd. 3)tzv. Groups – G-8, G-20, G-5 … Tendence k desintegraci - viz „etnický“ fenomén – Afrika, destabilizace v Sudánu a odtržení jižních provincií se vznikem „Jižního Sudánu“ … -viz „náboženský“ fenomén – především muslimské země x židovský stát Israel, ale i mezi frakcemi – Hamas v Palestině -viz „ekonomický“ fenomen – např. v Evropě – sev. Itálie x jižní, Katalánie x Madrid, prov. Quebec x Kanada…, Belgie - S x J (Vlámsko x Valonsko) -viz „ národně-historický“ – Skotsko x V. Británie

34 Otázky a náměty k procvičení  Vysvětlete pojem pol. mapa světa, její strukturu a genezi  Definujte pojem „suverenita“  Popište formy státoprávního uspořádání  Vysvětlete historický pojem „bipolární konfigurace“  Jaké jsou perspektivy uspořádávání celosvětových záležitostí ?  Popište organizační strukturu OSN

35


Stáhnout ppt "HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE. 2.Přednáška POLITICKÁ MAPA SVĚTA (P-M-S) Motto: Quo vadis Terra nostra ?! Osnova."

Podobné prezentace


Reklamy Google