Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Epidemiologická surveillance a její využití v ČR (EPIDAT) Kateřina Fabiánová Ústav epidemiologie 3.LF UK SZÚ

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Epidemiologická surveillance a její využití v ČR (EPIDAT) Kateřina Fabiánová Ústav epidemiologie 3.LF UK SZÚ"— Transkript prezentace:

1 1 Epidemiologická surveillance a její využití v ČR (EPIDAT) Kateřina Fabiánová Ústav epidemiologie 3.LF UK SZÚ

2 2 Obsah sdělení Definice, význam, cíle, základní rysy a prvky epidemiologické surveillance Význam sérologických přehledů Metodické návody k zajištění surveillance programu

3 3 SURVEILLANCE = fr. slovník: dohled angl. slovník: dohled, dozor, sledování, stálý dohled, kontrola Wikipedie: Sledování (surveillance) představuje činnost nebo způsob, jakým je monitorováno chování lidí, objektů či procesů. Pozorování může být chápáno i ve významu technickém, kde se jedná se o jednoduché praktiky, jako například přímé pozorování, sledování dalekohledem, poštovní sledování, apod. Ve spojení s lékařstvím odpovídá pojem monitorování nemocí nebo indikátorů, které jsou závislé na zdraví.

4 4 Surveillance 1968 – XXI. valné shromáždění WHO – koncepce surveillance „Surveillance znamená epidemiologické studium nemoci jako dynamického procesu, včetně ekologie původce nákazy, hostitele, rezervoárů a vektorů nákazy, jakož i studium zevních podmínek prostředí a všech mechanismů, které se uplatňují v procesu šíření nákazy v rozsahu, ve kterém se daná nákaza vyskytuje“ prof. MUDr. Karel Raška, DrSc. Komplexnost přístupu Soustavnost v získávání dat

5 5 ProfesorProfesor MUDr. Karel Raška, DrSc. (17. listopadu 1909, Strašín, okres Klatovy listopadu 1987 Praha)MUDr.DrSc.17. listopadu1909 Strašínokres Klatovy21. listopadu1987Praha český voják, lékař a epidemiolog, zakladatel moderní české epidemiologielékařepidemiologepidemiologie profesor Karlovy univerzity,Karlovy univerzity ředitel pražského Ústavu epidemiologie a mikrobiologieÚstavu epidemiologie a mikrobiologie vedoucí Divize sdělných nemocí Světové zdravotnické organizaceSvětové zdravotnické organizace autor konceptu epidemiologické bdělosti (surveillance), kterou Světová zdravotnická organizace přijala v roce 1968 mezi základní epidemiologické metody svého celosvětového působení.epidemiologické bdělosti1968 Prosadil v Československu diagnostiku Rh faktoru a léčbu fetální erytroblastózy pomoci krevních transfúzí (bylo tak jednou z prvních zemí v Evropě, která tyto metody zavedla).Československufetální erytroblastózy spolu s F. Patočkou řídil opatření proti zamezení dalšího šíření epidemie skvrnitého tyfu, která vypukla v KT Terezíně. Zde také společně sepsali zprávu o poměrech v Malé pevnosti a mimořádně brutálním zacházení se zde vězněnými Němci a svými protesty přiměli vládu k výměně vedení táboraF. Patočkouepidemieskvrnitého tyfuKT Terezíně klíčová osobnost úspěšného celosvětového eradikačního programu zaměřeného proti pravým neštovicím v rámci Světové zdravotnické organizace WHO, jejíž byl zaměstnancem, jakož i řady dalších lokálních eradikačních programů v Československu, zejména pokud šlo o potlačení dětských nemocí.eradikačního programu pravým neštovicímSvětové zdravotnické organizaceWHO komunistický režim jej přinutil odejít do penze. Hlavní důvodem byla nevraživost tehdejšího českého ministra zdravotnictví Jaroslava Prokopce ( ), způsobená předchozím Raškovým odhalením Prokopcova plagiátu při kandidátské práci (výsledky práce byly zfalšovány tak, že vyzněla jako kazuistiky pacientů, ačkoliv byly aplikovány pouze na mrtvé tkáni)komunistický režimJaroslava Prokopce Anglická královská lékařská společnost mu udělila Jennerovu medaili, která je v oblasti boje proti infekčním chorobám považována za nejprestižnější ocenění na světě.Anglická královská lékařská společnostJennerovu medaili Zdroj: wikipedie

6 6 Surveillance v praxi Získávání všech dostupných informací o procesu šíření nákazy u dané nemoci Sledování všech podmínek, které tento proces ovlivňují Vytvoření systému účinných opatření k omezení nebo k likvidaci této nákazy Cíl: zvládnutí nebo alespoň potlačení dané infekce

7 7 Příklad: Surveillance klíšťové encefalitidy „Surveillance znamená epidemiologické studium nemoci jako dynamického procesu, včetně ekologie původce nákazy, hostitele, rezervoárů a vektorů nákazy, jakož i studium zevních podmínek prostředí a všech mechanismů, které se uplatňují v procesu šíření nákazy v rozsahu, ve kterém se daná nákaza vyskytuje“

8 8 Prvky (elementy) epidemiologické surveillance Zdroje informací Hlášení nemocnosti a úmrtnosti Shromažďování klinických poznatků Epidemiologické šetření Laboratorní vyšetření Epidemiologické studie Ekologické studie a spolupráce s veterinární službou Znalost životního a pracovního prostředí, sledování podmínek zevního prostředí Sledování demografických údajů (přehled o charakteru a složení obyvatelstva) SBĚR, ANALÝZA, INTERPRETACE, PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ

9 9 Surveillance Rutinní - regulérní systematický sběr specifikovaných dat z důvodů monitorování nemoci Aktivní - vyhledávání případů u zúčastněných v systému Pasivní - čekání na hlášení od účastníků systému Case-based - sběr specifických dat od každého případu (ACHP) Community - během epidemií, kde definice případu je založena na syndromech (Ebola v Kikwitu) Vystupňovaná - sběr dalších specifických dat k rutinní surveillance Zesílená - přechod z pasivního systému na aktivní systém na omezenou dobu, např. při epidemii Nemocniční - notifikační proces zahájen v nemocnici identifikací pacienta (onemocnění, syndrom) Laboratorní - identifikace nebo izolace agens v laboratoři Sentinelová - indikátory dat pro zbytek populace (nemoc, trend), monotorování sérologie syfilis u těhotných jako indikátor incidence v populaci

10 10 Surveillance Senzitivita - schopnost systému detekovat každého nemocného Specificita - schopnost systému detekovat každého „neonemocnělého“  odhalit falešně pozitivní Indikátory provádění surveillance - dohodnuté ukazatele funkčnosti (rate, % vyšetřených vzorků, kompletnost, včasnost…) Klinická klasifikace např. formy nákazy polioviry Inaparentní infekce (průkaz viru) 90 – 95 % Abortivní onemocnění (průkaz viru, onemc.) 4-8 % Neparalytická poliomyelitida (meningitida, průkaz viru) 1-2 % Paralytická poliomyelitida 0,1-2 %  Pravděpodobnáý případ  Potvrzený případ Epidemiologická klasifikace př. paralytické poliomyelitidy Importovaný případ Kontakt s importovaným případem VAAP (OPV) – příjemce, kontakt Případ nezavlečený a bez souvislosti s očkováním

11 11 Surveillance – legislativa Rozhodnutí EP a Rady 2119/1998 o zavedení evropské surveillance infekčních nemocí  Rozhodnutí Komise č. 542/2003 – seznam sledovaných nemocí  Rozhodnutí Komise č. 534/2003 – definice případů nemocí („case definice“) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví  Vyhl. MZ č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce (13 programů)  Vyhl. MZ č. 275/2010 Sb., kterou se mění vyhl. 273/2008 Sb., (15 programů)  Vyhl. MZ č. 233/2011 Sb. změna vyhl. o systému epid. bdělosti pro vybrané infekce oVyhl. MZ č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních nemocí a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče Vyhl. MZ č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem Vyhl. MZ č. 65/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Vyhl. MZ č. 443/2009 Sb.…..Vyhl. č. 299/2010 Sb.

12 12 Surveillance infekčních onemocnění – ČR - legislativa Obecné principy Pravidelné hlášení – sporadické výskyty, hromadné výskyty Epidemiologické šetření Kontroly proočkovanosti Izolace na infekčních odděleních, povinná léčba Nepovinné součásti – např. sérologické studie Národní surveillance programy pro vybraná onemocnění Definice – možný, pravděpodobný, potvrzený případ Importovaný nebo domácí (nezavlečený) případ Laboratorní testy Opatření u sporadických případů Opatření při epidemiích

13 13 Jiné NRL Praktiční lékaři pro dospělé Praktičtí lékaři pro děti a dorost Nemocnice Územní pracoviště KHS Krajská hygienická stanice (KHS) Ministerstvo zdravotnictví Soukromé laboratoře Laboratoře nemocnic Laboratoře ve Zdravotních ústavech SZÚ NRL SZÚ Epidemie a vážné (neočekávané) případy okamžitě hlášeny: EARLY WARNING NON-STANDARD REPORT Standardní hlášení Týdenní hlášení a týdenní feedback Nadnárodní hlášení Systém hlášení infekčních nemocí v ČR Laboratorní systémy např. ISBT EPIDAT ARI/ILI RPN RTB AIDS/HIV RNI WHO, TESSY ….

14 14 Jiné NRL Praktiční lékaři pro dospělé Praktičtí lékaři pro děti a dorost Nemocnice Územní pracoviště KHS Krajská hygienická stanice (KHS) Ministerstvo zdravotnictví Soukromé laboratoře Laboratoře nemocnic Laboratoře ve Zdravotních ústavech SZÚ NRL SZÚ Epidemie a vážné (neočekávané) případy okamžitě hlášeny: EARLY WARNING NON-STANDARD REPORT Standardní hlášení Týdenní hlášení a týdenní feedback Nadnárodní hlášení Systém hlášení infekčních nemocí v ČR Laboratorní systémy např. ISBT EPIDAT ARI/ILI RPN RTB AIDS/HIV RNI WHO, TESSY …. NRL V SZÚ Národní referenční laboratoř - Česká národní sbírka typových kultur (CNCTC) Národní referenční laboratoř pro AIDS Národní referenční laboratoř pro antibiotika Národní referenční laboratoř pro dezinfekci a sterilizaci Národní referenční laboratoř pro dezinsekci a deratizaci Národní referenční laboratoř pro diagnostiku syfilis Národní referenční laboratoř pro E. coli a shigely Národní referenční laboratoř pro enteroviry Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy Národní referenční laboratoř pro herpetické viry Národní referenční laboratoř pro chlamydie Národní referenční laboratoř pro chřipku Národní referenční laboratoř pro leptospiry Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy Národní referenční laboratoř pro mykobakterie Národní referenční laboratoř pro nechřipkové respirační viry Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii Národní referenční laboratoř pro průkaz virů elektronovou mikroskopií Národní referenční laboratoř pro salmonely Národní referenční laboratoř pro stafylokoky Národní referenční laboratoř pro streptokoky a enterokoky Národní referenční laboratoř pro toxoplasmózu Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy Národní referenční laboratoř pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19

15 15 Odkud lze čerpat informace (nejen) o nemocných? Zdroje informací List epidemiologického šetření Zdravotní karta Chorobopis Výkaz o pracovní neschopnosti Výkaz o nemocnosti a úrazovosti Hlášení hospitalizace List o prohlídce mrtvého Pitevní zpráva Zdravotnické informační systémy (TBC, ARI, EpiDat, RPN, RNI…) Demografické a zdravotnické statistiky, údaje o spotřebě léků, alkoholu, cigaret… ČSÚ, ÚZIS…..

16 16

17 17 Registr pohlavních nemocí jednotlivé případy a incidence pohlavní nemoci registrované podle Vyhl. č. 195/2005 Sb. (ale MKN 10: A50-A64!) syfilis, kapavka, ulcus mole - chancroid, lymfogranuloma venereum, granuloma inguinale - donovanosis a virové akantomy zdroj hlášení: diagnostikující lékař (dermatovenerolog)→hlášení a depistážní list KHS→aplikace do Registru PN (krajský nebo okresní konzultant DV, roční uzávěrka dat k zpracování dat: KHS dle potřeby SZÚ – NRL pro syfilis a ostatní STI ÚZIS – jednou ročně

18 18 Registr tuberkulózy jednotlivé případy a prevalence povinné hlášení kontrolní hlášení změnové hlášení tuberkulóza a ostatní mykobaktéria zdroj hlášení: diagnostikující lékař (pneumoftyzeolog) KHS: aplikace do Registru TBC krajský konzultant v oboru TRN roční uzávěrka dat k Laboratorní data: NRL pro mykobaktéria (ISBT) zpracování dat: KHS ÚZIS - jednou ročně NJDTB – sídlo Bulovka, data do zahraničí

19 19 Informační systém ARI a PANDEMIE agregovaná data, incidence věkově specifická incidence akutní respirační infekce, ILI ( I nfluenza Like I llnes) pro potřeby hlášení je v současné době za ARI považováno každé onemocnění s některou z následujících klinických diagnóz: akutní zánět nosohltanu, akutní zánět hrtanu a průdušnice a chřipka sentinelové hlášení ARI : praktičtí lékaři pro děti a dorost a pro dospělé sentinel – minim. 30% populace v okresu v každé věkové skupině týdně – v pátek do 12 hodin  telefonický sběr dat na ÚP KHS  zadání do aplikace ARI – on-line PANDEMIE: rozšíření sběru agregovaných dat možnost denního hlášení sběr dat např. telefonicky zadání do aplikace PANDEMIE cestou ARI – ÚP KHS, KHS, centrum zpracování a výstup SZÚ – (http://www.szu.cz/ari/ARO.html) – KHS, MZ, FluNet (WHO), ECDC /WISOhttp://www.szu.cz/ari/ARO.html

20 20

21 21 ARI - Mapa nemocnosti pro kraje 42. týden 2010

22 22 Weekly acute respiratory infections morbidity by age group per population, 2010/2011 The Czech Republic

23 23 EPIDAT základní systém hlášení infekčních nemocí  jednotlivé případy, incidence podle krajů (datum 1. příznaků, očkování…) 250 nemocí, MKN 10 zdroj: diagnostikující lékař (zdravotnické zařízení)  tzv. červená hlášenka (nebo jiná…) ÚP KHS – epidemiologické šetření sběr dat - týdenní  úložiště dat pro EPIDAT zpracování SZÚ  veřejný výstup: www. szu.cz, Zprávy epidemiologie a mikrobiologie  neveřejný výstup pro epidemiology státní správy

24 24 V ČR je hlášení infekčních onemocnění povinné. Povinnost hlásit je legislativně zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví,“... Osoba poskytující péči, která zjistí infekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně, vylučování původců infekčních onemocnění nebo se o těchto skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění neprodleně, způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Současně zajistí podle druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně provedení prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění včetně odběru biologického materiálu a jeho vyšetření...“. Vyhl. MZ ČR č. 195/ 2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění: „Hlášení infekčních onemocnění jsou podávána osobou poskytující péči příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a příslušnému lékaři, který nemocného registruje. Registrující lékař tyto skutečnosti eviduje. Hlášení...se podává na formuláři označeném Hlášení přenosné nemoci SEVT “.

25 25

26 26 Vývoj informačních systémů přewnosných nemocí :ISPO a EPIDAT ISPO – informační systém přenosných onemocnění v Ostravě ( ) převeden na nový informační systém, který byl v letech organizován volně Hygienickou službou od roku připraven do přesnější podoby softwarovou komisí pro EPIDAT systém vstupních kontrol dat zabezpečil jednotnost a vyšší spolehlivost správného zápisu jednotlivých údajů ISID (informační systém imunizace dětí)

27 27 EPIDAT -

28 28 EPIDAT – týdenní výstup – přehled vykázaných diagnóz

29 29 Epidat - týdenní výstup - příklad KÓDY krajů v Epidatu 11 Hlavní město Praha 21 Středočeský kraj 31 Jihočeský kraj 32 Plzeňský kraj 41 Karlovarský kraj 42 Ústecký kraj 51 Liberecký kraj 52 Královehradecký kraj 53 Pardubický kraj 61 Kraj Vysočina 62 Jihomoravský kraj 71 Olomoucký kraj 72 Zlínský kraj 81 Moravskoslezský kraj

30 30 SZÚ a informační systémy Systém hlášení infekčních nemocí EPIDAT (od roku l993) ne TBC, HIV/AIDS, pohl.  data z krajů (KHS) zasílána do SZÚ – zpracování - týdně rozesílána zpět na KHS a MZ  data měsíčně publikována ve ZPRÁVÁCH EM a na webu SZÚ SZÚ - CEM od r. l99l vlastní periodikum – ZPRÁVY CEM - údaje o počtech hlášených infekcí, komentáře k závažným infekcím a epidemiím, zprávy referenčních laboratoří a další příspěvky epidemiologického a mikrobiologického charakteru NRL jako zdroj epidemiologických dat – menigokoky, pneumokoky, diftérie, hepatitidy, salmonely....konfirmační vyšetření…. Participace:  Informační systém Akutní respirační onemocnění ARI/ILI  ISBT (Informační systém bacilární tuberkulózy),  Informační systém ENAADS (HIV/AIDS), WHO-EC a měsíční tabulky výskytu HIV/AIDS v ČR pro MZ ČR  Registr pohlavních nemocí Další důležité databáze v SZÚ  Národní sbírka typových kultur:  Sérová banka  Databáze laboratorních diagnostických přípravků testovaných v SZÚ  Registr přípravků používaných pro DDD testovaných v SZÚ

31 31 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, upravuje následující rozsah infekcí, které jsou zahrnuty v systému epidemiologické bdělosti – surveillance: Nemoci, jimž lze předcházet očkováním: –Záškrt –Infekce, které vyvolává Haemophilus influenzae typ b a non b –Chřipka –Spalničky –Příušnice –Dávivý kašel –Přenosná dětská obrna –Zarděnky –Tetanus Sexuálně přenosné nemoci: –Chlamydiové infekce –Gonokokové infekce –Nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS) –Přijice –Virová hepatitida –Hepatitida A –Hepatitida B –Hepatitida C Nemoci přenášené potravinami a vodou a nemoci závislé na prostředí –Botulismus –Kampylobakterióza –Kryptosporidióza –Lambliáza (giardiáza) –Infekce vyvolané E. coli enterohemorrhagica –Leptospiróza –Listerióza –Salmonelóza –Shigelóza –Sněť slezinná –Toxoplasmóza –Trichinóza –Yersinióza Nemoci přenášené nekonvenčními původci –Varianta přenosných spongiformních encefalopatií (Creutzfeldt-Jakobova nemoc) Nemoci přenášené vzduchem –Leginelóza –Meningokoková onemocnění –Pneumokoková onemocnění –Tuberkulóza –Těžký akutní respirační syndrom (SARS) Jiné zoonózy Brucelóza –Echinokokóza –Vzteklina –Ptačí chřipka přenesená na člověka –Nákaza virem západonilské horečky –Q horečka –Tularémie Vážné zavlečené nemoci –Cholera –Malárie –Mor –Virové hemorrhagické horečky

32 32 Dosud vyšlo formou vyhlášky surveillance programů pro následující infekce: Záškrt Dávivý kašel Spalničky Chřipka a akutní respirační infekce Invazivní meningokoková onemocnění Invazivní onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typ b a non b Nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS) Tuberkulóza Legionelóza Přenosná dětská obrna Tetanus Zarděnky a kongenitální zarděnkový syndrom Příušnice Nákaza virem západonilské horečky Infekce vyvolané E. coli enterohemorrhagica Hepatitida A Hepatitida B Hepatitida C Chlamydie Invazivní pneumokoková onemocnění Kampylobakterióza Lymeská borrelióza* Pásový opar (herpes zoster)* Rotaviry* Salmonelóza Příjice (syfilis, lues) Klíšťová encefalitida* Plané neštovice* Vyhl. č. 473/2008 Sb.Vyhl. č. 275/2010 Sb.

33 33 Surveillance - struktura Vyhl. 473/2008 o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce 1.Klinická definice onemocnění 2.Laboratorní diagnostika 3.Epidemiologická kritéria 4.Klasifikace případu onemocnění 5.Shromažďování údajů a jejich hlášení 6.Epidemiologické šetření při podezření na výskyt dávivého kašle 7.Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění

34 34 Příklad: Systém epidemiologické bdělosti pertuse a parapertuse 1. Čl.1 Klinická definice onemocnění 1. Klinický obraz odpovídající pertusi, tj. kašel trvající minimálně 2 týdny s jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle, kokrhavý kašel nebo zvracení po záchvatu kašle bez jiných zjevných příčin nebo apnoická pauza u kojenců. Inkubační doba 7-21 dnů. 2. Typická forma pertuse: Onemocnění obvykle trvá 6 až 8 týdnů a má 3 stadia: katarální (1 až 2 týdny), paroxysmální (2 až 6 týdnů) a rekonvalescentní (1 až 3 týdny). Počáteční projevy (rýma, slzení, mírný suchý dráždivý kašel, subfebrilie) odpovídají příznakům běžného nachlazení. Během katarálního stadia se suchý dráždivý kašel zhoršuje a přechází v záchvatovitý kašel - stadium paroxysmální. Počet a závažnost záchvatů v průběhu tohoto stadia stoupá. Záchvat se vyznačuje sérií krátkých exspirií ukončených charakteristickým zajíkavým táhlým inspiriem. Záchvaty kašle bývají provázeny dávením i zvracením a objevují se jak v průběhu dne tak i v noci. Rekonvalescentní stadium je charakterizováno snížením počtu záchvatů a zmírněním kašle. Nejzávažnější průběh onemocnění bývá u dětí mladších 1 roku. 3. U dětí ve věku do 15 let a dospělých se pertuse obvykle vyskytuje v lehčí formě. Probíhá jako suchý dráždivý kašel trvající 2 a více týdnů. Může být provázen dávením i zvracením, ale bez typických záchvatů. 4. Období nakažlivosti začíná na konci inkubační doby, která trvá dnů. Nejvyšší je v časném období katarálního stadia, pak se postupně snižuje. Končí obvykle tři týdny po začátku paroxysmálního stadia či pět dnů po léčbě antibiotiky. 5. Parapertuse na rozdíl od pertuse má nižší manifestnost. Typický průběh parapertuse připomíná pertusi s krátkým katarálním stadiem i kratším stadiem paroxysmálním. Parapertuse se vyskytuje převážně u dětí po druhém roce života; výskyt u kojenců je velmi vzácný.

35 35 Systém epidemiologické bdělosti pertuse a parapertuse 2. Čl. 2 Laboratorní diagnostika Izolace Bordetella pertussis (nebo B. parapertussis) z klinického vzorku. Standardním laboratorním testem pro diagnózu pertuse nebo parapertuse je kultivační průkaz Bordetella pertussis nebo B. parapertusis Detekce nukleové kyseliny Bordetella pertussis. Průkaz specifické protilátkové odpovědi proti pertusi a parapertusi (u osob, které nebyly v nedávné době, v průběhu předchozích 8 týdnů, očkovány proti pertusi). K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v 3 týdenním intervalu. První vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu. Předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra. Potvrzením probíhajícího onemocnění je prokázaný signifikantní vzestup hladin protilátek proti pertusi nebo parapertusi (v případě aglutinace 4-násobný vzestup, v případě jiných metodik dle výrobce) anebo sérokonverze z negativity do pozitivity. Jakákoli hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutně probíhajícího onemocnění. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen B. pertusis a B. parapertussis k ověření do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii zřízené Ministerstvem zdravotnictví ČR. Čl. 3 Epidemiologická kritéria Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos onemocnění, při kterém jeden z případů je laboratorně potvrzený. Čl. 4 Klasifikace případu onemocnění A. Možný: Případ, který splňuje definici klinického případu. B. Pravděpodobný: Případ, který splňuje definici klinického případu a má epidemiologickou souvislost. C. Potvrzený: Případ, který splňuje definici klinického případu a je potvrzený výsledkem laboratorního vyšetření.

36 36 Systém epidemiologické bdělosti pertuse a parapertuse 3. Čl. 5 Shromažďování údajů a jejich hlášení Osoba poskytující péči, která diagnostikuje onemocnění pertusí a parapertusí, hlásí onemocnění a úmrtí na tato onemocnění. Čl. 6 Epidemiologické šetření při podezření na výskyt pertuse a parapertuse Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění pertusí a parapertusí, zajistí kultivační vyšetření výtěru z nazofaryngu a laryngu a provede odběr krve na sérologické vyšetření (nejméně za tři týdny provede další odběr) a zajistí transport biologického materiálu neprodleně do vyšetřující laboratoře. Osoba poskytující péči i vyšetřující laboratoř hlásí výsledky podle čl. 4.. Epidemiologické šetření včetně kontroly proočkovannosti zajistí orgán ochrany veřejného zdraví xx) zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu. Čl. 7 Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění pertusí a parapertusí 1. Hlášení onemocnění pertusí a parapertusí podle čl Zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů s kultivačně pozitivním nemocným na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, zajištění transportu biologického materiálu do příslušné laboratoře. 3. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis 2). 4. Dítě po prodělaném laboratorně prokázaném onemocnění způsobeném B. pertussis nebo B. parapertussis je možné přijmout do kolektivního zařízení až po negativním kultivačním vyšetření, provedeném za týden po skončení léčby. 5. Do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění pertusí a parapertusí, se nepřijímají děti proti pertusi neočkované či nesprávně očkované po dobu maximální inkubační doby (21 dnů), osoby očkované proti pertusi řádně a v termínech mohou do zařízení docházet. ____________________ 2) Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

37 37 Pravidelný týdenní výstup z informačního systému přenosných nemocí EpiDat

38 38 Pertuse, ČR, nemocnost na obyvatel, (semilog.) a počet hlášených případů Zdroj: Fabiánová, K., Beneš, Č., Kříž, B Epidemiologie, Mikrobiologie, Imunologie

39 39 Pertuse, ČR, počet případů a incidence na obyvatel, Zdroj: EPIDAT, SZÚ

40 Pertuse, ČR, ČR, podle okresů, nemocnost na obyvatel Zdroj: EPIDAT, SZÚ

41 41 Pertuse, incidence na obyvatel, muži ženy, , ČR Zdroj: EPIDAT, SZÚ

42 42 Pertuse, ČR, 0-19 let, nemocnost na obyvatel, Zdroj: Fabiánová, K., Beneš, Č., Kříž, B Epidemiologie, Mikrobiologie, Imunologie

43 43 Pertuse, ČR, podle věku, do 20 let počet případů v dekádách a

44 44 Pertuse, ČR, podle věku, 0-40 let, Zdroj: Fabiánová, K., Beneš, Č., Kříž, B Epidemiologie, Mikrobiologie, Imunologie

45 45 Úmrtnost na dávivý kašel na územích ČR, : úmrtí (Čech, Morava, Slezsko) 1949: 856 úmrtí 1970: poslední úmrtí (1) na pertusi v ČR v postvakcinační éře 2005: chlapec novorozenec 2007: dívka 4 m. 2009: dívka 2 m. Období protektorátu Zdroj: H. Pelc, Zdravotní stav obyvatelstva, Praha 1929H. Pelc, Zdravotní stav obyvatelstva, Praha 1929 Český statistický úřadČeský statistický úřad

46 46 Příklad možného výstupu

47 47 Víceúčelové sérologické přehledy v ČR prováděny od roku 1960 a svými výsledky nemají na světě obdoby. nenahraditelný materiál o imunitním stavu obyvatelstva a zásadní podklady pro závažná rozhodnutí o intervencích do očkovacích programů. Poslední víceúčelový sérologický přehled byl proveden v roce 2001 Cíl víceúčelového sérologického přehledu vyšetření reprezentativního vzorku populace, odebrána krev u přibližně osob ve všech věkových skupinách od 1 – 70+ let získání informací o prevalenci protilátek proti původcům nákazy, u kterých je v ČR realizován očkovací program: poliomyelitida, morbilli, rubeola, parotitida, tetanus, pertusse, difterie, virová hepatitida A, B, Haemophilus influenzae b porovnání těchto informací s výsledky předchozích sérologických přehledů zjištění výskytu protilátek proti dalším infekcím, které jsou závažným veřejnozdravotnickým problémem význam: poskytnutí důležitých informací ověřujích účinnost prováděného očkování, sledujících dynamiku hladin protilátek proti jednotlivým infekčním agens ve všech věkových skupinách a jsou spolehlivý podklad pro nutné intervenční zásahy do očkovacích schémat

48 48 Prevalence anti-HAV v populaci ČR Zdroj: Němeček V. Zprávy CEM, 12,2003,příloha č 1, 55-61

49 49 INCIDENCE VIROVÉ HEPATITIDY 1959 – 1982, ČR

50 50 Výsledky sérologických přehledů, pertuse, ČR

51 51 Metodický pokyn - příklady Metodický návod k systému epidemiologické bdělosti rotavirových infekcí (Věstník MZ prosinec 2007) Prevence virového zánětu jater (Věstník MZ, březen 2008) K zabezpečeni jednotného postupu zdravotnických zařízení a orgánů ochrany veřejného zdraví na úseku prevence virového zánětu jater A (VHA), B (VHB), C (VHC), D (VHD) a E (VHE) Surveillance klišťové encefalitidy (Věstník MZ, prosinec 2008) Metodický návod k zajištění programu surveillance onemocnění břišním tyfem a paratyfem (Věstník MZ červen 2010)


Stáhnout ppt "1 Epidemiologická surveillance a její využití v ČR (EPIDAT) Kateřina Fabiánová Ústav epidemiologie 3.LF UK SZÚ"

Podobné prezentace


Reklamy Google