Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1.1. SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1.1. SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc."— Transkript prezentace:

1 1.1. SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.

2 2.2. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Zdroj: BÁRTA, V.,PÁTÍK,L.,POSTLER,M.: Retail marketing. Praha: Management Press. 2009, stran 326 ISBN: Výběr z výzkumů agentury: INCOMA GFK

3 3.3. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Vyspělé země – konzumní společnost – spotřeba pro spotřebu, plýtvání Hyperkonkurence, ostrý konkurenční boj, značka a její role, prestižnost spotřeby, Hedonismus, zábava, bulvarizace, móda Na druhé straně: Na Zemi žije 6 miliard, 863, obyvatel Roční přírůstek 76 milionů obyvatel ČÍNA 1, INDIE 1, BRAZÍLIE 208, RUSKO 141, Ze zemí BRIC

4 4.4. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Říjen 1999 – 6 miliard V roce 2200 – 10 miliard obyvatel 95% přírůstku je v zemích nejméně hospodářsky vyspělých – migrace, interkulturní komplikace, vzdělání, zdravotní péče atd… Hlady trpí 1 miliarda obyvatel Země Pokud se nezastaví drancování země bude za let život na Zemi Na hranici udržitelnosti – potraviny a voda budou nedostatkové

5 5.5. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ SVĚTOVÝ MALOOBCHOD V ROCE 2008 – TRŽBY CCA 7 BILIÓNŮ USD (milion milonů) Z toho v Evropě 2,5 bilionu USD EVROPA + USA – cca 70% podíl na celku 25 světových řetězců = 17% podíl na světovém maloobchodu Ve světě napodobení funkční výhody výrobku = 6 měsíců práce Výrobky si jsou stále více podobné, proto je obtížné je racionálními argumenty odlišit Proto producenti odlišují značkou, jejími atributy, i když začíná být zřetelná promiskuita klientely vůči značce. Silná role private labels

6 6.6. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ OBCHODNÍ ŘETĚZCE SE STALY ZNAČKAMI Nabízejí: Vztah ke klientovi Hodnotu jasně definovanou Identitu a odlišení od konkurence v určitém faktoru (maso, komplexnost, bio, fair trade atd.) Formy komunikace, Doplňkové služby atd.

7 7.7. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Maloobchodní – retailingové – řetězce Nástup zahraničních společností

8 8.8. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

9 9.9. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

10 10. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

11 11. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ CHARAKTERISTICKÝ RYS – ZÁŽITKOVÉ NAKUPOVÁNÍ EVENTY, OCHUTNÁVKY, PŘEDVÁDĚNÍ, EMOCE, OSOBNÍ ZKUŠENOST, ZMĚNY V SYSTÉMU NAKUPOVÁNÍ, ZMĚNY ŽIVOTNÍHO STYLU I VOLNÉHO ČASU, S NAKUPOVÁNÍM I KINO, BAZÉN, ZIMNÍ STADION. KLASICKÝ OBCHOD A DISKONT VĚRNOSTNÍ KARTY A KLUBY NOVÉ FORMY KOMUNIKACE – MOBILNÍ MK

12 12. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ V ROCE 2008 – 14 ŘETĚZCŮ INVESTOVALO DO REKLAMY 2,87 MLD KČ Včetně in store komunikace – cca 5 miliard Zákazník požaduje hodnotu Nízkou cenu Pohodlí Rozhovor – komunikaci, ne propagaci 4 P4 C Výrobek – ProductŘešení potřeb zákazníka (Customer solution) Cena – PriceNáklady, které vznikají zákazníkovi (Customer cost) Místo – PlaceDostupnost řešení – Convenience Propagace - PromotionKomunikace - Communication

13 13. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ MISSIONJaké jsou cíle propagace MONEYKolik můžeme investovat MESSAGEJaká zpráva může být vyslána MEDIAJaká média mohou být použita MEASUREMENTJak se budou hodnotit výsledky KOTLER – 5 M

14 14. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Segmentace zákazníkůCílové skupiny Stanovení užitkuVýhody výrobku pro klienta Spokojenost zákazníkůOrientace na uspokojení potřeb a očekávání Soustavná péčePrůběžný dialog se zákazníkem, dlouhodobá spolupráce TEORIE 4 S

15 15. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ CustomerZákazník CostNáklady CompetitionKonkurence ChannelsKomunikační kanály TEORIE 4 C Proč tolik teorií a tolik modelů? Pochopení určující role hlavního článku - zákazníka

16 16. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ KOMUNIKACE VYSÍLAJÍCÍ SUBJEKT X PŘIJÍMAJÍCÍ CÍLOVÁ SKUPINA Aktivita vysílajícího: Cílové zamření komunikace Volba CS Volba ztvárnění sdělení Volba média Volba propagačního prostředku Volba formy prezentace – frekvence, čas nasazení, media mix atd

17 17. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Aktivita CS Motivace příjemců – potřeby, přání, očekávání, postoje, zájem Volba médií, času atd.pro příjem informací Intenzita sledování informací Selekce informací Způsoby kódování informací a ukládání v paměti Způsoby využití v rozhodovacích procesech Způsoby využití v následné komunikaci v sociálním okolí – reference

18 18. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ PROCES ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ Zdroj a jeho působení Pozornost Pochopení – porozumění Zapamatování – uložení informací Opakované vybavení informací Jejich využití v rozhodovacích procesech Chování Co z toho vyplývá pro MK a pro IMK?

19 19. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ ROZHODOVACÍ PROCES Poznání potřeby Sběr informací Analýza informací Výběr alternativy z množiny nabídek Rozhodnutí a nákup Po nákupní chování Co z toho vyplývá pro MK a pro IMK?

20 20. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ SRUKTURA NÁKLADŮ DO REKLAMY A OSTATNÍCH FOREM MK ATL / BTL Vyspělá Evropa 80. léta 20.stol : 60:40 – převaha masmediální komunikace Dnes – 40: 60 V ČR – postupné vyrovnávání s mírnou převahou ATL Interkulturní odlišnosti Německo – důraz na tisk, méně TV Velká Britanie – důraz na podporu prodeje Francie – PR Španělsko – veletrhy a výstavy

21 21. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ PODÍL PŘÍMÝCH INVESTIC DO REKLAMY K HDP ZEMĚ Doporučeno – nejméně 1% HDP REALITA USA – 1,5% Japonsko – 1,3% Německo – 1,2% Česko – téměř1 % - v roce 2008 – 0,77% HDP = 28,7 mld Kč Problém – nesleduje se celek IMK Podle autorů Retail marketingu str.141 – podpora prodeje dnes v ČR cca 75% všech BLT nákladů

22 22. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ TOP 10 ČESKÉHO OBCHODU – POKLES TRŽEB

23 23. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ SÍŤ SAMOOBSLUH ŽABKA Od r – do konce roku 2008 – 32 prodejen Konec roku 2009 – 100, do 2011 – 250, do pěti let – plán 500 prodejen Strategie – vykrýt mezery především v síti klasických samoobsluh, akcent na Potravinářský sortiment.Doplňkově – drobná drogerie, spotřební zboží. Umístění – centra měst a rušné komerční a rezidenční oblasti. Velikost Žabky – m 2 – typ supermarket, klasický supermarket ale m 2 Doplňkové služby – dobíjení kreditů, příjem sázenek, výběr peněz u pokladen. Pracovní doba: 06 – 23,00 Polský řetězec 2007 koupila skupina PENTA za 3,7 mld Kč. V /plsku má ŽABKA 2000 prodejen, obrat 2008 – 500 mil. Eur = 12,75 mld Kč

24 24. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ CELKEM ČR – 2008 – 1325 SUPERMARKETŮ, HYPERMARKETŮ A DIISKONTŮ BILLA – 200 supermarketů v roce 2009 LIDL – celkem 190 supermarketů, ročně přibývá 20 jednotek. Expandují TESCO (2008 – 113 jednotek, ročně přibývá 15-18) TESCO – mini Tesco do center měst AHOLD, KAUFLAND SPECIALIZOVANÉ OBCHODY: GIGASPORT – dnes 12 jednotek, chystá další ve velkých městech KIKA – od r – 4 velkoprodejny, záměr Liberec

25 25. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ ZÁKLADNÍ TYPOLOGIE OBCHODNÍCH JEDNOTEK Záboj, M.: PF MU Brno SUPERETA prodejní plocha asi 200 – 400 m 2 samoobsluha potravin širokého sortimentu a většinou i základní druhy nepotravinářského zboží denní potřeby. SUPERMARKET - prodejní plochy nad 400m 2 – 2500 m 2 plný sortiment potravin a základní druhy nepotravinářského zboží, samoobslužný prodej. V celkovém počtu asi 5000 – druhů zboží, převaha potravin, podíl průmyslového zboží je rozhodujícím kritériem pro odlišení od ostatních typů (hypermarketu).

26 26. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ HYPERMARKET – 2500 – m 2 Rozšířený prodej nepotravinářského zboží převažuje počtem druhů a velikostí prodejní plochy Umístění – obvykle na okrajích měst nebo za městem. Základní principy pro budování hypermarketů: “No parking, no business“ (žádné parkování, žádný obchod) “One-stop shopping“(nákup pod jednou střechou) “Every day low price“(nízké ceny každý den)

27 27. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ PLNOSORTIMENTNÍ OBCHODNÍ DOMY – – m 2 Až položek zboží, (včetně potravin a prodeje typu shop-in-shop). Centra měst a regionální nákupní centra První obchodní domy se objevily již v polovině 19. stol ve Francii, zbytek vyspělé Evropy v letech 1860–1880. Předpokladem jejich vzniku byl rozvoj výroby a trhu spotřebním zbožím, koncentrace obyvatel do měst a vznik novodobých center měst. Po určité době obchodní domy našly způsob reakce na konkurenci především samoobslužných obchodních domů (hypermarketů) – podzemní parkoviště, opatření v cenové a změny v sortimentní politice, služby, profilace sortimentu konkrétním směrem (na cílovou skupinu), využívání systému shop-in-shop, zásilkového prodeje, prodeje značkového zboží. Cenová hladina – střední a vyšší Výrazným odlišením od samoobslužných obchodních domů (hypermarketů) je pro univerzální obchodní domy sortiment odívání (textil, oděvy, obuv), který dává obchodním domům možnost se výrazněji profilovat a konkurovat diskontně orientovaným jednotkám, pro které sortiment odívání neodpovídá Požadavkům (vysoká spotřeba živé práce, speciální výstavní zařízení, vyšší kvalifikace personálu, nevhodnost samoobslužné formy prodeje a další).

28 28. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

29 29. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ 27% respondentů ze sledovaného regionu jmenovalo jako své hlavní nákupní místo supermarket, dalších 25 % respondentů utratí za potraviny a základní nepotravinářské zboží nejvíce v hypermarketech. Dohromady to představuje celkem 44.3 mil. resp mil. nakupujících (tento počet zahrnuje i členy domácnosti). Diskontní prodejny jsou hlavním nákupním místem potravin a základního nepotravinářského zboží pro 15 % domácností.

30 30. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ NÁRŮST POČTU PRODEJEN V ČR nákupních center v ČR – retail parků a nákupních pasáží s hypermarkety – téměř 3 mil m prodejní plochy. 22% ploch je v Praze, nejméně na obyvatele Pardubicko a Vysočina

31 31. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Stagnace ekonomiky se promítla také do nákupního chování zákazníků nákupních center, vyplývá, že 32 % respondentů určitým způsobem snížilo své výdaje nákupních centrech, dalších 29 % jiným způsobem upravilo strukturu svých nákupů.

32 32. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Nejvíce biopotravin, celkem za 1,33 mld. korun, Češi v roce 2007 nakoupili v prodejnách maloobchodních řetězců. To je o 461 mil.korun více než v roce 2007 Maloobchodní řetězce tak měly na trhu s biopotravinami podíl 74 %, o 6,5 % více než o rok dříve. Své postavení naopak ztrácejí specializované prodejny, jejichž podíl na prodejích biopotravin klesl o 4,5 bodu na 18 %. Vyplývá to z údajů agentury Green Marketing. Privátní značky tvoří přes 30 % z nabízeného biosortimentu v řetězcích. Největší nabídku pod vlastní značkou předkládají hypermarkety Tesco - bioznačka Tesco Organic čítá 108 položek. Privátní bioznačka Intesparu Natur*pur 98 položek. Albert Bio má 60 položek. Rossmann 49. Naše bio řetězec Billa v červnu 2009 nabízel 18 položek. BIOPOTRAVINY V ŘETĚZCÍCH – TRVALÝ VZESTUP

33 33. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Prodejci v supermarketech, hypermarketech, diskontních prodejnách a drogistických řetězcích v červnu nabízeli celkem 1317 biopotravin. Čeští spotřebitelé za biopotraviny ve 2008 utratili 1,8 mld. korun. Tempo růstu na trhu s biopotravinami, který v tuzemsku trvá již několik let, ale ve srovnání s rokem 2007, kdy dosáhl 70 %, výrazně zpomalilo na 40 %. Hlavním důvodem je současná hospodářská situace, kdy lidé šetří. Na celkové spotřebě potravin v Česku se loni biopotraviny podílely 0,75 %. Nejrychleji rostoucí kategorií biopotravin bylo loni pečivo. Jeho prodej ve finančním vyjádření vzrostl meziročně o 324 %. Výrazně rostl také prodej ovoce a zeleniny, který se meziročně zvýšil o 61 % na 111 mil. korun. Ve specializovaných prodejnách zdravé výživy a biopotravin lidé loni utratili 324 mil. korun. Jejich obrat meziročně vzrostl o 11 % a výrazně zaostal za růstem celého trhu. Specializované prodejny nezachytily obrovský nárůst poptávky v posledních letech. Od roku 2005 ztratily 19% podílu na obratech trhu. Proč????

34 34. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Jako své hlavní nákupní místo pohonných hmot jmenovala více než polovina řidičů jeden ze tři největších řetězců v zemi: SHELL, BENZINA nebo OMV. Preference čerpacích stanic SHELL a OMV jsou přitom výraznější u mladších věkových kategorií, BENZINA je naopak preferována spíše staršími řidiči. Relativně velmi dobré postavení má ovšem také specifická skupina provozovatelů čerpacích stanic - řetězce hypermarketů velkých zahraničních společností.V Česku jsou provozovateli těchto čerpacích stanic řetězce Globus, Hypernova, Makro a Tesco. Hlavní nákupní místo pohonných hmot - tyto řetězce již pro téměř 25 % řidičů. V roce 2002 tu přitom bylo pouze 17 takovýchto čerpacích stanic, roku 2005 již 31 a 2009 počet 63 čerpacích stanic. Počet těchto provozoven průběžně stoupá a očekává se i nadále pokračování tohoto trendu. Téměř žádný z tradičních prodejců přitom není schopen konkurovat cenám těchto čerpacích stanic, které prodávají PHM s minimální marží. DISKONTY A ČERPACÍ STANICE – DOPLŇKOVÝ PRODEJ

35 35. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

36 36. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ POTRAVINY Hypermarkety potvrzují svou dominantní pozici mírným nárůstem a celkovým 39 % podílem preferencí. Diskonty (25%) si udržují druhou pozici. Obliba supermarketů po poklesu v předchozích letech zůstala letos stabilní (16%). Menší samoobsluhy neudržely svou loňskou pozici a klesly o 2 % na 12% úroveň preferencí.

37 37. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Pro úspěch formátu je velmi důležitý jejich profil -zboží, které si zákazník automaticky spojí s konkrétní prodejnou. Podle výzkumu Shopping Monitor 2009 tak například diskontní prodejny jako celek ukazují celkem jasný profil zaměřený na suché a konzervované výrobky (např. cukrovinky, slané pochutiny, káva, čaj, apod.), mražené potraviny a zmrzliny, nealkoholické nápoje, džusy a pivo, ale také na mléčné výrobky (máslo, sýry, jogurty a mléko). Naopak například v drogistickém zboží, tabákových výrobcích a v ostatních čerstvých potravinách (čerstvé maso, uzeniny, lahůdky, čerstvé pečivo) si diskonty jako celek příliš dobře nevedou. Podle studie Shopping Monitor 2009 tvoří výjimku pouze čerstvé ovoce a zelenina, což je ovšem výsledkem jasné profilace řetězce Lidl, který má ve skupině diskontních formátů velmi silné zastoupení a tedy i výrazný vliv na výsledný průměr celku.

38 38. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

39 39. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ V roce 2009 působilo na českém trhu téměř 590 prodejen klasických potravinářských diskontů. Celkový obrat diskontních řetězců působících v ČR dosáhl podle odhadů společnosti INCOMA Research 54,2 mld.Kč. Podíl segmentu diskontních prodejen na českém potravinářském trhu se zvýšil v roce 2008 na 15 %, což představuje zvýšení obratu o 3,1 mld. Kč oproti roku Podíl diskontních řetězců na celkovém maloobchodní obratu FMCG je již vyšší než u supermarketů. Plochy diskontních prodejen se od konce roku 2007 do rozrostly o přibližně 14 tis. m2 na 430 tis. m2. Největší rozlohu mají prodejny řetězce Lidl, a to i přes výrazně menší počet prodejen než má řetězec Penny Market. Nejsilněji v roce 2008 expandoval řetězec Penny Market (především díky převzetí řetězce Plus Diskont). Počet prodejen tohoto řetězce se od roku 2007 do zvedl o 141! Také Lidl silně expandoval a za stejné období zvýšil počet prodejen o 28. Tyto dva řetězce trhu diskontních prodejen jednoznačně vévodí, Norma a COOP Diskont následují se zřetelným odstupem.

40 40. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

41 41. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Nejvýznamnější faktory při výběru zboží pro domácnost, dílnu a zahradu jsou (podle studie DIY 2009 společnosti INCOMA GfK) cena následovaná kvalitou. Až s velmi výrazným odstupem následuje např. vzhled výrobku, materiál nebo značka. Cena hraje největší roli v případě nákupu svítidel a osvětlovací techniky, nejmenší význam má naopak při nákupu barev a malířských potřeb. Kvalita je zase zvláště důležitá při výběru nářadí, nejméně důležitá zase u svítidel a osvětlovací techniky, kde se podobně jako u obkladaček významněji prosazuje faktor vzhledu. Při výběru konkrétní prodejny pro nákup zboží pro domácnost, dílnu a zahradu hraje podle studie DIY 2009 společnosti INCOMA GfK hlavní roli odbornost a dostupnost personálu prodejny, která je rozhodující pro téměř 4/5 zákazníků.

42 42. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Těsně za faktorem personálu pak následuje rozumná cenová hladina s dobrými akčními cenami na prodejně, tento faktor je rozhodující pro ¾ spotřebitelů sortimentu pro domácnost, dílny a zahradu. Dalšími klíčovými faktory jsou možnost parkování u prodejny a široká nabídka DIY sortimentu. Zboží pro domácnost, dílnu a zahradu nakupují české domácnosti nejčastěji v prodejnách řetězců OBI a BAUMAX; tyto řetězce navštívilo za poslední rok shodně téměř 60% zákazníků. Řetězce Hornbach, Mountfield a Globus navštívila shodně téměř 1/3 domácností, které nakupují DIY sortiment. Oblíbený je také řetězec Bauhaus.

43 43. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ CO JE PRO VÁS PŘI NAKUPOVÁNÍ DIY / DO – IT - YOURSELF ZBOŽÍ DŮLEŽITÉ? (% respondentů kteří uvedli faktor jako důležitý)

44 44. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ

45 45. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Nákupy odívání a obuvi se stále častěji odehrávají v nákupních centrech. Prodeji dominuje Tesco a specializované řetězce. 54 % výdajů za odívání a obuv spotřebitelé realizují ve velkých nákupních centrech, kde prodejny módy v současné době představují dominantní sortiment – na začátku roku 2009 tvořily 46 % prodejních jednotek v nákupních pasážích. Podle studie FASHION MARKET 2009 spotřebitelé pro nákupy oblečení volí nejčastěji prodejny Tesco, ze specializovaných prodejen pak C&A. Mezi populární prodejny patří dále i H&M, Takko a New Yorker, v případě nákupů obuvi je to Baťa a Deichmann. Význam ostatních hypermarketových řetězců pro nákupy módy se ve srovnání s předchozími lety snížil. Ke změně nákupního chování přistoupilo v důsledku zhoršené ekonomické situace 35 % domácností, zejména ty z menších sídel a s nižšími příjmy – většina z nich nakupuje oblečení až když je to nezbytně nutné.

46 46. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ V asijských prodejnách nebo na tržištích nakupuje oblečení aspoň někdy 74 % Čechů. Pro 22 % populace je to časté nákupní místo, naopak 32 % zde nakupuje méně než před dvěma lety. V hypermarketech nakupuje oblečení alespoň někdy 84% dotázaných. Vztah Čechů ke značkovému zboží je spíše pragmatický – značky nakupujeme, pokud nám vyhovují užitné vlastnosti výrobku, značka sama o sobě je důležitá jen pro menší část dotázaných, zejména pro mladší ročníky. 40 % respondentů považuje značkové zboží vzhledem k jeho vlastnostem za předražené. Mezi nejčastěji nakupované mezinárodní značky patří Adidas, Baťa, Nike, Puma, Triumph, nejznámějšími českými značkami prádla a odívání jsou Triola, Alpine Pro, Litex, OP Prostějov a Andrie.

47 47. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ FASHION MARKET 2009

48 48. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Podle studie ELEKTRO 2009 společností INCOMA Research a GfK Praha nejčastěji využívají nákup na splátky mladší lidé: téměř polovina z nich má již s nákupem na splátky zkušenost. Naopak pouhých 10 % zákazníků ve věkové kategorii na 55 let využilo někdy v minulosti tento druh financování nákupu elektro zboží. Nejčastěji se spotřebitelé chystají na splátky pořídit televizor, případně chladničku nebo kombinaci chladničky s mrazákem a také pračku. K nákupu na splátky mají - podle studie ELEKTRO 2009 společností INCOMA Research a GfK - čeští spotřebitelé elektro sortimentu v úmyslu využít nejčastěji společnosti CETELEM nebo HOME CREDIT. Třetí pozici obsadila společnost GE MONEY MULTISERVIS.

49 49. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ Jaký je váš postoj k nákupu elektro na splátky


Stáhnout ppt "1.1. SPECIFIKA REKLAMY V MALOOBCHODĚ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google