Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právní normy Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právní normy Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080."— Transkript prezentace:

1 Právní normy Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/

2 Právní normy - definice  Obecně závazná pravidla chování stanovená mocenskou autoritou (orgány státu)  Jsou určena k řízení společenských vztahů tím, že za podmínek jimi stanovených určují účastníkům subjektivní práva a povinnosti  Jejich zachovávání a plnění je zajištěno státním donucením

3 Formální znaky právní normy  Vydání k tomu oprávněným právotvorným orgánem (v ČR - Parlament, vláda, ministerstva, zastupitelstva a rady obcí a krajů)  Zákonem předepsaná publikace (Sbírka zákonů, Věstník právních předpisů kraje, úřední deska obce), která podmiňuje její platnost

4 Materiální znaky právní normy  Normativnost (regulativnost) – norma něco stanoví, přikazuje, že se něco má či nemá stát, že někdo má či nemá něco konat  Právní závaznost – právní norma něco normuje a reguluje, a to závazně  Obecnost – norma se vztahuje na neurčitý okruh případů a subjektů  Vynutitelnost – státní donucení k dodržování právních norem – sankce

5 Vnější forma právní normy  Je obsažena v právních normativních aktech, v jejich ustanoveních, paragrafech, článcích Právní předpis obsahuje množství právních norem – nejčastější případ Právní předpis obsahuje jednu normu Jedna norma je obsažena ve více předpisech

6 Vnitřní struktura právní normy  Hypotéza - stanoví, za jakých podmínek se uskutečňuje vlastní pravidlo chování  Dispozice - stanoví vlastní pravidlo chování, tj. konkrétní subjektivní práva a povinnosti subjektů, nastanou-li skutečnosti předvídané hypotézou právní normy  Sankce - stanoví nepříznivé následky porušení normy Příklad: Manželství nevznikne (D), jestliže bylo uzavřeno nezletilým mladším šestnácti let (H).

7 Druhy právních norem I.  Přikazující právní normy - ukládají subjektům povinnost uskutečnit určitá pozitivní jednání Příklad: § 128 odst. 1 OZ: Vlastník je povinen strpět, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu byla na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použita jeho věc, nelze-li dosáhnout účelu jinak.  Zakazující právní normy - stanoví zdržet se chování určitého druhu (neuskutečňovat chování, které je vyjádřeno zákazem právní normy) Příklad: § 14 odst. 1 ZR: Manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům.  Opravňující právní normy - vyjadřují přípustnost nebo dovolenost určitého chování oprávněných subjektů, aniž by ukládaly povinnost se takovým způsobem chovat Příklad: § 123 OZ: Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s nimi.

8 Druhy právních norem II.  Kategorické (kogentní) normy - jsou formulovány jako jednoznačný imperativ vylučující jakoukoliv možnost právních subjektů odchýlit se svými projevy vůle od oprávnění a povinností stanovených v normě - především zakazující a přikazující normy. Příklad: § 38 odst. 1 OZ: Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.  Dispozitivní normy - normy se dvěma pravidly. První dává účastníkům možnost upravit svá oprávnění a povinnosti v konkrétních podmínkách podle své vůle. Druhé, které má samostatný význam, je pravidlem pro případ, že účastníci sami nestanoví obsah svých oprávnění a povinností. Příklad: § 567 odst. 1 OZ: Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka.

9 Právní normy podle právní síly  Z hlediska právní síly norem uznáváme tyto základní teoretické teze: norma nižší právní síly nesmí odporovat normě vyšší právní síly norma může být měněna nebo rušena pouze normou stejné nebo vyšší právní síly  Rozeznáváme normy: zákonné (obsaženy v zákonných předpisech) podzákonné (v podzákonných předpisech)

10 Zvláštní právní normy I.  Deklaratorní normy - vyjadřují ideové, politické, mravní či specificky právní principy (např. preambule Ústavy ČR). Příklad: § 2 odst. 2 ZprotKomRež: Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.  Definiční právní normy - autoritativně stanoví, co chce, aby se definovaným výrazem rozumělo v procesu realizace a aplikace práva (např. domácnost v občanském zákoníku). Příklad: § 122 OZ: Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní.

11 Zvláštní právní normy II.  Cílové (teleologické) právní normy - stanoví povinnost dosáhnout určitého cíle (výsledku), přičemž volba prostředků k dosažení tohoto cíle je zpravidla ponechána na adresátu normy Příklad: § 1 odst. 2 ZR: Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí.  Obecné normy - vyjadřují určité prvky právem upravených vztahů, které jsou obecně platné pro všechny normy daného právního odvětví Příklad: § 25 TZ: Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný.  Blanketové normy - delegují státní orgán, resp. právní normu nižší právní síly, aby stanovila konkrétní normový obsah blanketové normy Příklad: § 279 odst. 3 OSŘ: Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení.

12 Operativní normy - normy o normách  Právní normy, které rozšiřují, omezují platnost jiné právní normy v čase, místě  Derogační normy - normy, které obsahují zrušení dosud platné normy Příklad: § 108 ZR: Zrušují se: 1. zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném,  Kolizní normy - upravují výběr mezi právními normami právních řádů různých států Příklad: § 19 ZMPS: Způsobilost osoby uzavřít manželství, jakož i podmínky jeho platnosti se řídí právem státu, jehož je tato osoba příslušníkem.

13 Časová působnost právních norem  Časová působnost právní normy, tzn. účinnost v čase, je dána dvěma momenty: okamžikem, kdy norma nabývá účinnosti okamžikem, kdy pozbývá účinnosti

14 Platnost právní normy  Platností právní normy se rozumí její normativní existence - právní norma je součástí platného právního řádu.  Platnosti nabývá právní norma vyhlášením (publikací) v příslušném publikačním prostředku.  Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví.  Taková norma tím, že je součástí právního řádu, může být zrušena nebo změněna jen právní normou téhož nebo vyššího stupně právní síly.

15 Účinnost právní normy  Účinností právní normy se rozumí, že právní norma může způsobit právní následky s jejím přijetím spojené – tedy aplikovatelnost na normou upravené právní vztahy.  Účinnost nastává dnem, který je uveden v posledním ustanovení právního předpisu.  Pokud není stanovena účinnost, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení

16 Legisvakanční lhůta  Vacatio legis - časový interval mezi platností právní normy a její účinností – možnost seznámit se s právní úpravou  Její délka není omezena – může to být několik dní, týdnů, měsíců, ale i roků  Právní norma může nabýt účinnosti současně s její platností – bez vacatio legis  Účinnost ovšem nemůže nastat dříve než platnost – veřejnost práva, právní jistota

17 Právní norma pozbývá platnosti a účinnosti  Uplynutím doby, na níž byla stanovena.  Zrušením právní normy příslušným právotvorným orgánem, aniž by musela nová právní norma mimo zrušení staré normy stanovit cokoliv jiného.  Zrušením právní normy normou upravující nově danou oblast společenských vztahů, aniž by se tato právní norma o zrušení dosavadní výslovně zmiňovala - princip lex posterior derogat priori.

18 Obsoletní právní norma  Od případů pozbytí platnosti a účinnosti právní normy derogací je nutno odlišit situaci, kdy právní norma přestane fakticky působit v důsledku podstatných změn či zániku společenských vztahů  Obsoletní právní norma je sice neúčinná, ale stále platná právní norma

19 Úpravy vztahu nové (lex posterior) a dřívější normy (lex prior)  Okamžité působení nové právní normy  Zpětné působení právní normy – pravá retroaktivita – účinnost se plně vztahuje i na právní vztahy vzniklé před její platností  Přetrvávání dřívější právní normy za účinnosti nové právní normy – nepravá retroaktivita – vznik a platnost právních vztahů se posuzuje podle dříve platných norem, obsah právních vztahů se posuzuje podle normy pozdější

20 Pravá retroaktivita  Odporuje principu právní jistoty a předvídatelnosti práva  Přípustná jen ve prospěch subjektu práva – trestní právo, právo sociálního zabezpečení  Výjimečně i v neprospěch subjektu práva – vyžaduje-li to spravedlnost – trestání zločinů minulosti

21 Místní působnost právních norem  Platí teritoriální princip – normy působí zásadně na území státu, na nějž se vztahuje normotvorná pravomoc příslušného státního orgánu – územní výsost  Činnost státu se může realizovat v plné míře pouze v území příslušného státu. Mimo toto území je jeho mocenské působení zpravidla omezeno výsostnými právy jiného územního suveréna nebo existencí mezinárodního prostoru  Personální výsost - možnost uplatňovat moc státu vůči osobám, které mají jeho státní příslušnost, i pokud pobývají za hranicemi tohoto státu

22 Státní území  suchozemský povrch – základ st. území  vnitřní vody – řeky, jezera, přehrady  pobřežní moře – do 12 mil od pobřeží  podzemí – k zemskému jádru  vzdušný prostor – do 100 km nad povrchem  fiktivní území – paluby lodí a letadel

23 Osobní působnost právních norem  Právní normy se vztahují zásadně na všechny a na každého v hranicích jejich místní působnosti (území státu)  Některé normy se vztahují pouze na občany nebo dokonce na skupinu občanů určitým způsobem kvalifikovanou (např. vojáci, veřejní činitelé)  Osoby požívající imunit a výsad (vynětí z působnosti trest. a přestupkového práva)

24 Věcná působnost  Odpovídá na otázku, jaké vztahy norma vlastně upravuje  Většinou upravena v úvodních ustanoveních právních předpisů  Na základě věcné působnosti se právní normy dělí na obecné (lex generalis – vztahují se na větší počet stejných případů) a speciální (lex specialis – vztahují se na užší okruh zvláštních případů)  Platí pravidlo „lex specialis derogat legi generali“ (speciální právní úprava má přednost před právní úpravou obecnou).


Stáhnout ppt "Právní normy Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080."

Podobné prezentace


Reklamy Google