Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POSTAVENÍ PRŮMYSLOVÝCH ODBĚRATELŮ NA TRHU S ENERGIEMI V ČR A EU Jelenovská 1/2011 Karel Šimeček SVSE/AEM.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POSTAVENÍ PRŮMYSLOVÝCH ODBĚRATELŮ NA TRHU S ENERGIEMI V ČR A EU Jelenovská 1/2011 Karel Šimeček SVSE/AEM."— Transkript prezentace:

1 POSTAVENÍ PRŮMYSLOVÝCH ODBĚRATELŮ NA TRHU S ENERGIEMI V ČR A EU Jelenovská 1/2011 Karel Šimeček SVSE/AEM

2 OBSAH 1.Jak je česká energetická politika úspěšná v porovnání s ostatními státy EU. Vývoj cen elektřiny a plynu pro průmyslové spotřebitele 2.Názory IFIEC na podporu OZE

3 Vývoj průmyslové výroby v ČR V roce 2009 propadla průmyslová výroba o více než 20%, z toho některé obory až o 40%

4 Očekávání od energetiky jako služby Energetika ovlivňuje přímo i nepřímo životní úroveň obyvatel vlastními cenami i vlivem na ceny dodavatelů zboží a služeb Energetika se podílí na tvorbě HDP nepřímo ovlivněním konkurenceschopnosti českého exportního průmyslu Každé zvýšení ceny energetické komodity i energetické služby znamená pokles konkurenceschopnosti exportního průmyslu a snížení životní úrovně obyvatel

5 Vývoj cen komodit

6 Meziroční vývoj cen plynu -Eurostat Zatímco ve vyspělých zemích EU poklesla cena plynu vlivem nižší spotřeby v souvislostí s krizí, v ČR cena plynu stoupla. Nedostatečná elasticita ceny a vliv nárůstu regulovaných poplatků ,52 7,44 7,96 7,42

7 Meziroční vývoj cen elektřiny -Eurostat Zatímco ve vyspělých zemích EU poklesla cena elektřiny vlivem nižší spotřeby v souvislostí s krizí, v ČR cena elektřiny stoupla. Nedostatečná elasticita ceny a vliv nárůstu příplatků za OZE

8 Vývoj cen elektřiny vvn - průmysl Podporou OZE vzrostly meziročně celkové ceny v průmyslu o 6,7%

9 Vývoj cen komodit Finanční krize vyvolala pokles spotřeby s dopadem na ceny energií Snížení cen v roce 2010 se projevilo u průmyslových odběratelů při spotovém nákupu plynu v USD či Eurech Elektřinu nakoupila většina velkých spotřebitelů v roce 2007 jako 2letý produkt v obavě před růstem ceny při vstupu ČEZ na EEX.Bohužel mnoho velkých zákazníků prodloužilo tento produkt v roce 2008 na roky 2010, resp.2011 Velká část velkých zákazníků podlehla tendenčním prognózám a informacím

10 Rozšiřování možností obchodování s energetickými komoditami Standardní obchodování v Eur a US$ jako podpora jištění měny exportérům - zaběhnuto Možnosti uplatňování množstevních slev za aglomerované nákupy a statisticky srovnané diagramy – nedostatečná nabídka Obchodování dle různých cenových vzorců, za fixní ceny,spotově včetně kombinací dodavatelů Stanovení ceny v tranžích k eliminaci rizik časového vývoje cen – rozvíjí se Elektronické aukce a nákupní servis – v rozvoji Dlouhodobé smlouvy (Francie) – neprosazeno

11 I přes finanční krizi náklady energetických služeb rostou, zatímco exportní průmysl škrtí fixní náklady až o 30%. OZE – nedomyšlený koncept Chybná realizace Špatné načasování

12 Pozice průmyslových odběratelů ČR v EU a světové ekonomice V roce 2009 byly v ČR jedny z nejvyšších cen energií v Evropě a ve světě.ČR si tím získává proslulost země nevhodné pro investice do energeticky intenzivního průmyslu.Jednou z příčin je opožděná kultivace trhu vlivem působení dominantů a nárůst regulovaných složek Průmysl v ČR není zvýhodňován a chráněn jako ve vyspělých státech EU jak výhodnými množstevními slevami, či bilaterálními smlouvami (F,D);tak legislativními úlevami. Liberalizace trhu s energiemi probíhala ve vysoce korupčním prostředí s neaktivním Svazem průmyslu Z pohledu průmyslových odběratelů není v ČR energetika jako veřejné služba dobře řízená

13 Programová prohlášení k energetice Vláda ČR Soubor proklamací z oblasti energetiky a životního prostředí,směs lobbystických zájmů energetických skupin, vycházejících ze SEK (od těžebních limitů po fotovoltaiku). Žádná zmínka o spotřebitelích Vláda SR Proklamovaná orientace na zájmy odběratelů a maximální využití výhod liberalizovaného trhu – zvyšování konkurence v energetice,posílení ochrany spotřebitele a zkvalitnění služeb,zabránění zneužívání dominantního postavení Prioritou mají být technologie vedoucí k tržním cenám

14 Negativní vliv 2 letého produktu ČEZ. Některé firmy jej prodloužily v roce 2008 o 1-2 roky Růst regulované složky ceny elektřiny a plynu anuloval příznivý vliv převisu nabídky

15 Světová produkce solárních elektráren v roce 2009

16 IFIEC odhad ceny cíle 20%OZE v EU do 2020 Podle odhadu Evropské Komise budou ceny elektřiny v Evropě v roce 2020 o 21% vyšší než v USA a o 197% vyšší než v Číně Evropská výroba solární elektřiny (FVE) je 10x vyšší než v USA a 57x vyšší než v Číně Evropská výroba větrné elektřiny (WE) je 2x vyšší než v USA a 3x vyšší než v Číně Nákladovost FVE je €/MWh,WE 100 €/MWh Nutné investice do sítí a služeb pro umožnění cíle jsou odhadovány na cca trillion Eur

17 Světová produkce větrných elektráren v roce 2009

18 How can the Commission bring a smart renewables policy in Europe? Renewables today are part of the energy strategy model of the EU. For this reason, we encourage the Commission to improve the utilization of renewables at European scale, lower cost making to make it compatible with current market prices and maximize efficiency. As an example, solar in the north and wind under a minimum threshold of running hours do not make economical sense when we look at European renewables resources. In order to bring a SMART renewables policy, we propose five axes of development: Drive cost efficient/optimized RES solutions with a global European vision and coordination. Improve RES R&D to lower cost before large-scale deployment. Climate objectives must go hand in hand with affordability and increase of global competitiveness. Increase support for energy efficiency projects[1] [2][1][2] Allowances (taxpayer’s money) should target best climate/affordable projects: Energy efficiency vs. RES. Cost transparency and measurement of value creation. [1][1] One of the axes of development of the commission energy strategy 2020: Energy efficiency is the most cost effective way to reduce emissions, improve energy security and competitiveness, make energy consumption more affordable for consumers as well as create employment. Largest potential to make energy efficiency gains, namely the existing building stock and transport sector. [2] [2] Another axe of development of the commission energy strategy 2020: Reinforcing industrial competitiveness by making industry more efficient.

19 Vývoj výstavby slunečních elektráren do r 2009

20 How can the Commission help the EU industry? For this reason, we encourage the Commission to take into account the important cost of RES development for the industry and consider transitory cost exemption regimes for industry as long as an international level playing field does not exist[2] (for both direct and indirect costs). Such support schemes should evolve in line with RES cost evolutions for industry outside Europe. Nevertheless, as long as solar and wind development in Europe remains unbalanced when compared to the rest of the world[3] and EU current official RES targets remain much higher than other countries’, such schemes are needed to maintain European industry competitiveness[4].[2][3][4] [2] One of the initial (1990) aims of creating an electricity market was to reduce electricity cost to make European manufacturing more competitive internationally[2] [3] European solar output (GWh) is 10 and 57 times higher compared to US and China while wind installed capacity (GW) is 2 and 3 times higher than US and China.[3] [4] European best RES support schemes should be use as a benchmark for other Member States in Europe to align.[4]

21 Vývoj výstavby OZE v ČR

22 Snížení zátěže průmyslu (2007) France CSPE is capped for industrial sites at 500,000 € per year or 0.5 percent of value added if consumption > 7 GWh; self-generation totally excempted up to 240 GWh Spain On the different voltage levels the specific surcharge is very different. Effective burden results approximately 5 times higher for low voltage users than for those connected to 220 kV grid Germany Surcharge is capped for energy intensive industrial consumers meeting special intensity criteria (applicable for about 30 percent of industrial power consumption) at 0.5 €/MWh for all or 90 percent of power consumed (2 special regime groups).Self consumption exempted from being charged Belgium Special regime for industries : »In Flanders: Discounts of quotas above 20 GWh consumption (- 25 %) and above 100 GWh (- 50 %) »In Wallonia: for industries that are part of the covenant (agreement on accepting obligation to efficiency improvements) to start in 2008 »leads to lower surcharges (above 100 GWh 2 €/MWh in Wallonia and 1.9 €/MWh in Flanders) Czech Republic No special conditions for industrial consumers

23 Míra osvobození průmyslu od ekologických poplatků je zároveň mírou protekcionizmu ekonomiky jednotlivých zemí EU. Bohatší státy mohou prostřednictvím cílů OZE a subvencování nákladů na jejich provoz likvidovat konkurenci v chudších státech Unie ČR obecně 15 eur/MWh, průmysl 15 €/MWh Francie obecně 7,5 € /MWh,průmysl strop 0,5mil € /r Německo obecně 35 €/MWh,těžký průmysl 0.5 €/MWh

24 Požadavky průmyslu zastoupeného SVSE na vládu ČR 1.Vláda i podnikatelská sféra by měla mít k dispozici přehled o věcném i časovém záměru nárůstu nákladů na podporu OZE a řešení změn klimatu v několika alternativách. 2.Za zcela zásadní považujeme stanovení ekonomicky únosné hranice součtu všech nákladů buď v částce absolutní, nebo jako procento HDP. 3.Zákonnou podporu v rámci politiky klimatických změn je nezbytné nadále uplatňovat jen do této předem stanovené výše. Všechny dotované činnosti je nezbytné pečlivě kontrolovat a regulovat tak, aby úroveň dotace byla omezena pouze na nezbytnou míru.Kontrolní a regulační orgány by proto měly mít potřebné pravomoci k operativním zásahům při změnách podnikatelského prostředí. 4.Konkurenceschopnost českého průmyslu je nutno chránit alespoň obdobným způsobem, jaký je obvyklý v průmyslových státech EU.

25 Požadavky průmyslu zastoupeného SVSE na vládu ČR 1.Důkladnou inventarizaci veškerých současných i budoucích nákladů, které jsou v oblasti ekologie vynakládány (EU ETS, podpora OZE včetně dalších vyvolaných nákladů na řízení soustavy a rozvoj sítí, podpora biosložky motorových paliv, EDR atd.). Následovat by mělo porovnání těchto nákladů s možnostmi české ekonomiky a stanovení únosného finančního limitu. 2.Vyčíslit nárůst nákladů spotřebitelů i státu dle zákona o podporovaných zdrojích energie na základě předpokládané skladby OZE uvedené v Národním akčním plánu (NAP). Na základě propočtů a stanovení únosného zatížení obyvatelstva i podnikatelských subjektů stanovit strategii vývoje regulovaných cen energií, daňové zátěže a výdajů státního rozpočtu. 3.Provést změnu zákona o podpoře OZE ve smyslu ochrany energeticky náročného průmyslu.Řešit korekční faktor 2012

26 Energetické a ekologické politika v ČR doposud nepodporovala průmysl. Je nutná změna přístupu neboť hrozí kolaps energeticky náročných oborů. Snad je změna zákona o podpoře OZE blýskání na lepší časy Děkuji za pozornost a dovoluji si vás pozvat na Výroční schůzi SVSE v Praze


Stáhnout ppt "POSTAVENÍ PRŮMYSLOVÝCH ODBĚRATELŮ NA TRHU S ENERGIEMI V ČR A EU Jelenovská 1/2011 Karel Šimeček SVSE/AEM."

Podobné prezentace


Reklamy Google