Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Třetí vlna Problémy demokratického vládnutí. Třetí vlna demokratizace  Samuel P. Huntington: Třetí vlna: demokratizace na sklonku 20. století (1991)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Třetí vlna Problémy demokratického vládnutí. Třetí vlna demokratizace  Samuel P. Huntington: Třetí vlna: demokratizace na sklonku 20. století (1991)"— Transkript prezentace:

1 Třetí vlna Problémy demokratického vládnutí

2 Třetí vlna demokratizace  Samuel P. Huntington: Třetí vlna: demokratizace na sklonku 20. století (1991)  Demokratizační vlna = skupina přechodů od nedemokratických režimů k demokratickým v určitém časovém období, těchto musí být početně více než přechodů opačným směrem ve stejném období.  Opačný pohyb = tzv. protivlna = od demokratických režimů k nedemokratickým, kdy opět počet přechodů zpět musí převládat na počty těch zemí, které v daném období etablovaly demokratický režim.

3 Třetí vlna demokratizace  1. vlna (dlouhá) – Počíná revolucí ve Francii a USA, 19. století ZE postupné etablování demokratických institucí, rozšiřování volebního práva  Odkdy byla země považována za demokratickou? 2 minimální kritéria: 1.voleb se mohlo účastnit min. 50 % dospělých mužů 2.ustavení odpovědné vlády  První zemí byly USA v r. 1828, kdy se konaly prezidentské volby s nadpoloviční účastí bílých mužů 1. protivlna –  Návrat k tradičním autoritářským režimům nebo k novým formám totalitarismu  Zvrat u zemí, které demokracii zavedly před 1. světovou válkou nebo těsně po ní – neměly hluboké kořeny, často se jednalo o nové národní státy zvykající si na samostatnost.

4 Třetí vlna demokratizace  2. vlna (krátká) – Po 2. světové válce – vliv měly externí faktory Proces dekolonizace → vznik nových států → v některých zemích demokratické instituce ani nezapustily kořeny, v jiných sice existovaly demokratické instituce, ale byly velmi vratké  2. protivlna – Výrazný krok zpět → zpochybnění demokracie jako životaschopné formy vlády pro rozvojové země, ale i ty rozvinuté. Změny v Latinské Americe, pád vratkých demokracií v Asii a Africe

5 Třetí vlna demokratizace  3. vlna – 1974 – současnost 1974 – tzv. karafiátová revoluce v Portugalsku Země jižní Evropy – Řecko (1974), Španělsko (od r. 1975) Následovala Latinská Amerika a Asie od konce 70. let Střední a východní Evropa od r Afrika a Blízký východ prošly jen omezenými demokratizačními změnami  Návrat demokratických vlád byl nestabilní a země obvykle znovu upadly do nedemokratického režimu

6 Výchozí situace: nedemokratické režimy  Demokratizovaly se státy s různými formami nedemokratických režimů  Jednalo se jak o režimy autoritářské, tak režimy posttotalitní  Autoritářské režimy byly typické pro země jižní Evropy a Latinské Ameriky (významná role armády).  Země SVE byly pojímány jako posttotalitní režimy.

7 Faktory demokratizace 1. Problém legitimity nedemokratických režimů → mnoho z nich bylo závislých na výkonnosti x vojenské porážky, hospodářská selhání 2. Hospodářský růst v 60. letech → vzestup životní úrovně v mnoha zemích světa → zvýšení kvality vzdělání a růst střední třídy 3. Změna doktríny katolické církve → 2. vatikánský koncil → reformní kněží, odklon od podpory nedemokratických vládců a podpora reforem 4. Změny ve vnější politice ES a USA → rozšiřování a demokratická podmínečnost u ES, v USA se od pol. 70. let začínají v ZP prosazovat dodržování lidských práv a demokracie 5. Dominový efekt → změny v jedné zemi podpoří změny v sousední zemi

8 Způsoby přechodů k demokracii  Způsob přechodu, jeho průběh a aktéři jsou určující proto, jaký typ demokracie se ustaví a jaké budou její základní problémy.  Liší se podle: 1. podíl části autoritářské elity na změnách 2. rychlost prováděných změn Tři základní typy: Pakt/Transakce/Sjednaný přechod Kolaps Přechod sebestažením

9 Pakt/Transakce/Sjednaný přechod  Počátek: část autoritářské elity (reformisté) je nakloněna k demokratizaci režimu a je ochotna vyjednávat s opozicí  Základem je konsensus mezi proreformní částí vládnoucí elity a umírněným křídlem opozice  Silná vyjednávací pozice autoritářské elity  Výsledek: dohoda (pakt) definuje pravidla hry a garantuje životní zájmy aktérů Měl by zahrnovat zájmy všech významných politických aktérů (např. pozice armády, pravidla soutěže mezi politickými stranami, sociální pakt)

10 Pakt/Transakce/Sjednaný přechod  Pozitiva: nehlučné odstranění bývalé vládnoucí elity nedochází k rozdělení společnosti přechod je méně bolestný  Negativa: Dlouhodobost pomalé odstranění institucionálních přežitků starého režimu  Příklady: Španělsko, Polsko, Chile

11 Kolaps  Počátek: úplná ztráta důvěryhodnosti a legitimity autoritářského režimu  Autoritářská elita není schopna se podílet na probíhajících změnách  Nový režim nenavazuje na starý  Vytváří nové struktury a instituce  Často se bývalé elity nemohou účastnit politického života v zemi  Dělení společnosti na „my“ a „oni“  Příklady: Portugalsko, Řecko, Argentina, Československo

12 Přechod sebevyloučením  Počátek: rozpad jednoty autoritářské elity  Elita včas předává moc opozici  Okrajově se podílí na novém definování pravidel hry  Slabá vyjednávací pozice  Definitivní ztráta moci v prvních svobodných volbách  Příklady: Uruguay, Maďarsko

13 Demokratická konsolidace  proces následující po úspěšném dokončení demokratizace  G. O‘Donnell: tzv. druhá tranzice od demokraticky zvolené vlády k demokratickému režimu  Zahrnuje budování a posílení demokratických institucí  Často vyžaduje změnu dohod uzavřených během přechodu k demokracii  Cílem je změnit nastavení vztahů a institucí mezi politickými aktéry

14 Problémy demokratické konsolidace  Tutelary powers Nedemokratičtí aktéři mohou dohlížet nad rozhodováním vlády dohlížitelská role armády nad demokratickým procesem  Reserved domains vyhrazené sféry, ve kterých mají autoritu aktéři bývalého autoritářského režimu sféry nejsou pod kontrolou demokraticky zvolené vlády  Diskriminace ve volebním procesu Pravidla voleb jsou navržená odcházející elitou a diskriminují určité aktéry

15 Podmínky ovlivňující demokratickou konsolidaci  okolnosti a podmínky, za kterých došlo k demokratizaci přechod transakcí – pokračování formálního rámce autoritářského režimu přechod sebestažením – formální rámec nepokračuje, ale jsou garantovány zájmy autoritářské elity kolaps – nepokračuje formální rámec, obvykle nejsou garantovány zájmy autoritářské elity Postoj autoritářských aktérů k demokratizaci  Pozitivní - nejméně problematická konsolidace  Negativní – problematická konsolidace

16 Podmínky ovlivňující demokratickou konsolidaci 2  historická zkušenost a legitimita Snadnější konsolidace:  občané měli negativní zkušenost s odcházejícím režimem  existuje pozitivní historická zkušenost s demokracií  nová demokratická vláda je výkonná a lídři jsou důvěryhodní Negativní:  země zažila krátké demokratické epizody poznamenané konfliktem  často docházelo k vojenským pučům

17 Podmínky ovlivňující demokratickou konsolidaci 3  zmírnění politického konfliktu Pozitivní:  Vůle po kompromisu mezi politickými aktéry  Zmenšení ideologické vzdálenosti mezi politickými stranami Negativní:  střety mezi politickými skupinami  tam, kde je společnost rozdělená  Tam, kde historie je poznamenána konflikty mezi společenskými skupinami

18 Podmínky ovlivňující demokratickou konsolidaci 4  schopnost řešit sociální konflikt Cílem je zabránit konfliktu mezi skupinami potlačenými během autoritářského režimu a skupinami spjatými s bývalým režimem Sociální nerovnost a chudoba ve společnosti Zahrnuje:  sociální pakt mezi společenskými silami, které jsou v konfliktu  vybudování institucí, skrze něž se ventilují a řeší konflikty ve společnosti  Jasná pravidla hry  Zahrnutí všech významných společenských skupin

19 Podmínky ovlivňující demokratickou konsolidaci 5  podřízení armády civilní kontrole Dlouhodobý proces  tradiční postavení armády  Vyhrazena privilegia a sféry v paktu Podřízení armády civilistům zakotveno v ústavě a základních zákonech závisí na postoji armády k předchozí mocenské elitě  velmi blízké - antidemokratická a náchylná k puči  Porážka nebo kolaps režimu: oslabení armády- možná úplná reorganizace Nepodřízení armády podrývá stabilitu systému –riziko puče

20 Srovnání průběhu třetí vlny v jižní Evropě, Latinské Americe a střední a východní Evropě  Jižní Evropa – změna v rovině politické od autoritářského k demokratickému režimu.  Latinská Amerika – změna v rovině politické a ekonomické (od modelu s výraznou rolí státu k tržní ekonomice)  Střední Amerika – změna v rovině politické, ekonomické a od války k míru (občanské války v 80. letech)  Střední a východní Evropa: v rovině politické a ekonomické (od státem řízené ekonomiky k tržní ekonomice).

21 Srovnání průběhu třetí vlny v jižní Evropě, Latinské Americe a střední a východní Evropě 1. okolnosti a podmínky, za kterých došlo k demokratizaci:  Pakty obsahující autoritářské enklávy nebo tutelary powers byly ve Španělsku, Chile, Polsku.  Př. V Chile například mohlo být podle ústavy z r senátorů jmenováno prezidentem nebo dalšími ústavními orgány (Nejvyšší soud – spojen s Pinochetem). Ti byli jmenováni před předáním moci demokraticky zvolené vládě, volební zákony byly nastaveny tak, aby posílily pravici. Po prvních svobodných volbách měla pravice většinu v Senátu a více než 1/3 v Poslanecké sněmovně, mohla tudíž zablokovat jakoukoli legislativu.  V Polsku pakt mezi KS a opozicí obsahoval nový volební zákon a polosvobodné volby. V Sejmu mělo být rozložení křesel 65 % pro KS a 35 % pro opozici. Plně svobodné volby měly být do Senátu, který vznikl jako druhá komora, ale neměl významné pravomoci. KS také prosadila posílení pravomocí prezidenta, což mělo zaručit kontrolu KS nad demokratizačním procesem.

22 Srovnání průběhu třetí vlny v jižní Evropě, Latinské Americe a střední a východní Evropě 2. historická zkušenost a legitimita:  pozitivní zkušenosti s demokratickou vládou: Československo ( ), Chile ( )  Negativní: Argentina, Španělsko,  Žádná delší zkušenost s demokracií: země střední Ameriky, Afriky, Maďarsko, Mexiko, Rusko

23 Srovnání průběhu třetí vlny v jižní Evropě, Latinské Americe a střední a východní Evropě 3. zmírnění politického konfliktu:  jižní Evropa, Latinská Amerika – před ustavením nedemokratických režimů zde byla výrazná polarizace mezi politickými stranami – extrémní levice a extrémní pravice  Politické konflikty se přelily v konflikty sociální, někde i ve válku  ZE, USA – stranický systém má dostředivé tendence

24 Srovnání průběhu třetí vlny v jižní Evropě, Latinské Americe a střední a východní Evropě 4. schopnost řešit sociální konflikt:  Vysoké sociální rozdíly – Latinská Amerika, Afrika, Asie  Nacionalismus/etnická nesnášenlivost/postavení menšin – Rusko, bývalá Jugoslávie

25 Srovnání průběhu třetí vlny v jižní Evropě, Latinské Americe a střední a východní Evropě 5. podřízení armády civilní kontrole:  Např. Španělsko (k podřízení došlo až v r po neúspěšném pokusu o vojenský puč)  země Latinské Ameriky (armáda stát ve státě, tradice zasahování armády do politiky)  Střední a východní Evropa - armáda silné postavení pouze v Polsku, v jiných zemích již existovala civilní kontrola nad armádou

26 Problémy demokratické konsolidace  Ekonomická situace Občané očekávají, že demokracie přinese zlepšení jejich životní situace Jihoevropské a středoevropské země mají výhodu v členství v EU Tržně-ekonomické reformy ale nevedly všude ke stejným výsledkům  Problém reformy bez regulace a vlády zákona (SVE, LA)  Vliv na sociální situaci korupce a klientelismus

27 Problémy demokratické konsolidace  Sociální situace Vysoké sociální rozdíly a chudoba brání etablování demokratického režimu Chudoba = sociální a ekonomická nerovnost → politická nerovnost Pozitivní vývoj ve Španělsku, Portugalsku (zbohatnutí a srovnání sociálních rozdílů) SVE vycházela z rovnostářské společnosti bez výrazných sociálních rozdílů Latinská Amerika vysoké sociální rozdíly pramenící z neschopnosti přerozdělit rovnoměrněji HDP → sociální napětí a problémy plynoucí z chudoby (kriminalita, organizovaný zločin).

28 Problémy demokratické konsolidace  Odbourávání autoritářských institucí a pravidel hry: v zemích SVE přechod od jednostranického k vícestranickému systému Vytvoření nových pravidel hry – např. volební systém Odstranění prvků, které byly zakotveny v paktech během přechodu.

29 Problémy demokratické konsolidace  Zakotvení demokratických hodnot a principů ve společnosti: Vyrovnání se s minulostí Pakt/Transakce: vyrovnávání se s minulostí je odloženo, snaha nedělit společnost, neexistuje společenská shoda na hodnocení nedemokratického režimu (př. Španělsko) Kolaps: větší prostor pro zjednání „spravedlnosti“, snaha očistit společnost a oddělit minulost od přítomnosti (např. lustrace, soudy s představiteli nedemokratického režimu)

30 Problémy demokratické konsolidace  Postavení moci soudní: vláda zákona (rule of law) Závislost/nezávislost soudů – vliv partikulárních zájmů Přístup ke spravedlnosti (některé sociální skupiny nemají rovný přístup ke spravedlnosti) Čekání na spravedlnost

31 Problémy demokratické konsolidace  Rozpad států/výbuch etnického napětí: Př. bývalá Jugoslávie Vzestup nacionalismu Postavení menšin ve státě


Stáhnout ppt "Třetí vlna Problémy demokratického vládnutí. Třetí vlna demokratizace  Samuel P. Huntington: Třetí vlna: demokratizace na sklonku 20. století (1991)"

Podobné prezentace


Reklamy Google