Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních KŘESŤANSTVÍ: Máš dvě krávy. Jednu dáš sousedovi ISLÁM: Máš dvě krávy. Jednu si.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních KŘESŤANSTVÍ: Máš dvě krávy. Jednu dáš sousedovi ISLÁM: Máš dvě krávy. Jednu si."— Transkript prezentace:

1 Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních KŘESŤANSTVÍ: Máš dvě krávy. Jednu dáš sousedovi ISLÁM: Máš dvě krávy. Jednu si necháš, druhou vyměníš za manželku. SOCIALISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a dá ti trochu mléka. KOMUNISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a zavře tě. NACISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě a zastřelí tě. EVROPSKÁ UNIE: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě, jednu zastřelí, druhou podojí a mléko vylije do řeky. TRADIČNÍ KAPITALISMUS: Máš dvě krávy. Jednu prodáš a koupíš si býka. Stádo se zvětšuje a hospodářství roste. Nakonec vše prodáš a jdeš do důchodu. ČESKÝ KAPITALISMUS: Na dvě krávy si vezmeš půjčku od banky ve výši 1,6 miliardy Kč a odstěhuješ se na Bahamy. Banka posléze zjistí, že to nebyly krávy ze zlata, jak bylo soudním znalcem doloženo, ale dvě rachitické kozy. Rozdíl zaplatí daňoví poplatníci a soudní znalec bez újmy pokračuje ve své živnosti. AMERICKÁ AKCIOVKA:Máš dvě krávy. Prodáš jednu a nutíš druhou, aby dávala mléko za čtyři. Později najmeš konzultanta, aby zjistil proč to kráva nevydržela a musela být utracena. FRANCOUZSKÁ AKCIOVKA:Máš dvě krávy. Jdeš do stávky, protože chceš tři. JAPONSKÁ AKCIOVKA:Máš dvě krávy. Navrhneš je tak, aby byly desetkrát menší a dávaly dvacetkrát tolikmléka. Pak vytvoříš leporelo o chytré krávě nazvané Kravakimono a budeš je prodávat po celém světě. ČÍNSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. K tomu 300 lidí, kteří je dojí. Vykazuješ plnou zaměstnanost, vysokou produktivitu skotu a zatkneš novináře, který tato čísla zveřejňoval. BRITSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Obě jsou šílené. ITALSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Nevíš ale, kde jsou, a tak jdeš na oběd. RUSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš pět. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš 42. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jsou jen dvě. Přestaneš počítat a otevřeš další láhev vodky. ŘECKÁ AKCIOVKA:Máš dvě krávy. Obě sníš a požádáš EU o dvě nové.

2 „Ekonomie studuje, jak se lidé rozhoduji v podmínkách vzácnosti zdrojů a jaký vliv má jejich volba na společnost“ (Robert H. Frank, Ben S. Bernanke) „Ekonomie se zabývá studiem, jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje“ (N. Gregory Mankiw) „Ekonomie pojednává o lidském chování člověka o o tržním procesu“(Robert Holman) „Ekonome zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny“ (Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus) „Zásadním určujícím rysem vědy o člověku je pojem jednání“ (Murray N. Rothbard) Definice ekonomie

3 „Kořistnický“, neproduktivní způsob hospodaření (lovci a sběrači) X Člověk a ekonomika – historické střípky Neolitická revoluce Vznik zemědělství (pěstování obilí a domestikace zvířat)

4 Epos Illias a Odysea (Zdrojem bohatství je zde zemědělská produkce založená na koncentraci půdy, která je ve vlastnictví rodové aristokracie, významným zdrojem bohatství je taktéž válka. Směna - Souvisí s dělbou práce, problém převodní hodnoty (dobytek, sůl, kožešiny nebo plátno) Slovo platit vzniklo od slova plátno? Později hrají roli zejména kovy (stříbro, zlato) Nakonec pouze stvrzenky (bankovky) Člověk a ekonomika – historické střípky

5 Obchod je materiálním poutem mezi lidmi, ve kterém se projevuje, ač jen symbolicky, jednota lidské rasy. Sv. Jan Zlatoústý (+407) „Kupování a prodávání je nervem lidského života, který udržuje svět. Prostřednictvím kupování a prodávání je svět sjednocen, spojují se vzdálené země a národy, lidé rozličných jazyků, zákonů a způsobů života. Kdyby nebylo těchto kontraktů, někteří by postrádali zboží, kteří jiní mají v přebytku, a tito by nebyli schopni sdílet zboží, kterého mají mnoho, s těmi zeměmi, kde je ho nedostatek“. Bartolome de Albornóz, Arte de los Contratos [1573] Původ chudoby je ve vysokých daních. Ve stálém strachu před výběrčími daní se [zemědělci] rozhodují opustit svou zemi, aby se vyhnuli trápení. Jak řekl král Teodorico, jediná sympatická země je ta, kde se nikdo neobává výběrčích daní. Pedro Fernandez Navarrete, Conservacion de Monarquias [1619 ] Člověk a ekonomika – historické střípky

6 Otec ekonomie Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) Idea laissez faire je spojována s tzv. neviditelnou rukou trhu. - idea přirozeného (spontánního) řádu - spojuje jeho prosazování v hospodářství s ekonomickou svobodou - harmonie individuálního a společenského zájmu (že egoismus individua se nemusí stát nutně neslučitelným se zájmem celku Adam Smith

7 Bajka o špendlíkáři Adam Smith si jako první uvědomil, že právě díky dělbě práce je lidská společnost víc než suma jednotlivých svých částí. V úvodní kapitole knihy Rozprava o příčinách bohatství národů (Pojednání o podstatě a původu bohatství národů) zvolil k ilustraci své teorie příklad výrobce špendlíků. Člověk nevyučený ve výrobě špendlíků by možná dokázal vyrobit špendlík denně, a kdyby dlouho cvičil, zvládl by nějakých dvacet špendlíků za den. Pokud si však špendlíkáři rozdělí práci s těmi, kdo se zabývají jinými řemesly, a pokud si výrobci špendlíků rozdělí jednotlivé dílčí úkoly, může se ohromně zvýšit počet špendlíků vyrobených jedním člověkem. Deset lidí v manufaktuře na špendlíky vyrobí špendlíků za den. Kdybyste si koupili dvacet špendlíků z takové továrny, zaplatili byste 1/240 denní práce jednoho muže. Kdybyste si stejné množství chtěli vyrobit sami, museli byste pracovat celý den. Dělba práce

8 - principy soukromého vlastnictví - existence trhu - akumulace zisku Kapitalismus má původ v lidské schopnosti invence a inovace – v lidské kapacitě tvořit. Jak napovídá samotné slovo „kapitalismus“ – jde o systém institucí, který má za cíl uvolnit kreativní síly v člověku a využít ctnosti praktického rozumu. Kapitalismus je založený na myšlení – na správném používání lidské mysli – „caput“. Slovo kapitalismus neodkazuje primárně na peníze, ale na „lidský kapitál“ – lidskou mysl, znalost, vynalézavost, know-how, iniciativu, podnikavost, kapacita k organizaci, schopnost kooperace. Kapitalismus – kvalitativní proměna ?

9 MerkantilismusKlasická politická ekonomie Bohatstvídrahé kovystatky Zdroj bohatstvíobchodvýroba Přístup k hospodářství státní regulaceliberalismus Obchoddoktrína obchodní bilance doktrína svobodného obchodu

10 Kapitalismus „…uvolnil největší produktivní sílu v dějinách lidstva. Dosud žádný jiný sociálně ekonomický systém nebyl schopen vytvořit srovnatelnou produktivní sílu “. Kapitalistická revoluce (Petr L. Berger) „Příliš kapitalismu neznamená příliš mnoho kapitalistů, ale příliš málo “. [ G. K. Chesterton ]

11 James B. Twitchell Lead Us Into Temptation. The Triumph of American Materialism Sedm hlavních hříchů: Pýcha (superbia) Lakomství (avaritia) Závist (invidia) Hněv (ira) Smilstvo (luxuria) Nestřídmost (gula) Lenost (acedia) Etické otazníky

12 Systém kapitalismu spočívá na třech pilířích – ekonomickém, politickém a kulturně-morálním. Tyto tři oblasti se vzájemně vyvažují a regulují, nejslabším je ale pilíř kulturně-morální - kvůli jeho úpadku hrozí kolaps celého systému. Svobodná společnost je závislá na zdravé morální ekologii, existence svobodné společnosti je morálním úspěchem. „Pokud bude triumfovat morální relativismus, svobodné společnosti zaniknou. Dosažení samotné svobody totiž závisí na morální jasnosti, odvaze a sebekázni. Svobodné společnosti závisejí na specifických ctnostech a specifickém étosu“ Skutečný étos musí být založen jen na svobodě jednotlivce, jedině svoboda může vést ke vzniku autentické autonomní morálky. Soudobá kapitalistická společnost tento potřebný étos mnohdy zaměnila za konzumní mentalitu, která podkopává samotný základ tohoto systému. Absence hodnotové orientace je příčinou nastupující krize demokratického kapitalismu a cestou k „sebevraždě systému“.

13 Die Protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus (1904–5) - Geneze kapitalismu má svůj původ v protestantské etice -Zejména kalvínská a puritánská nauka o povolání, predestinaci a vnitrosvětském asketismu - je to tedy jakási „náboženská neuróza“ (úzkostná posedlost spásou) Max Weber

14 LANDES, D. S. Bohatství a bída národů. Proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí. Náboženské faktory ekonomického úspěchu Západní civilizace (s. 76): I. Židovsko-křesťanská úcta k manuální práci (tvoření) II. Židovsko-křesťanské podřizování přírody člověku (desakralizace) III. Židovsko-křesťanský smysl pro lineární čas (rozvoj) IV.Trh David Landes

15 Ekonomie se vyvinula z morální filosofie Adam Smith - profesor morální filosofie na Glasgowské univerzitě Teorie mravních citů (1759) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) Ekonomie nepodléhá zákonům matematiky, ekonomické zákony nejsou přírodní Jelikož ekonomické jednání člověka je lidským jednáním, kde se uplatňuje svoboda a rozhodování, je ekonomie hodnotitelná eticky Etika a ekonomie

16  Došlo k rozmělnění vztahu majetek-svoboda- odpovědnost Současný kapitalismus je do značné míry záležitostí kapitálových trhů a megakorporací, v nichž je však odpovědné vykonávání vlastnického práva eliminováno, protože je rozvolněn původně přímý vztah konkrétní osoby, majetku a odpovědnosti. Korporace a banky řídí manažerské vrstvy, nikoli vlastníci, dnes většinou akcionáři.  Došlo k erozi morálního vědomí potíž ve stálém důrazu na růst prosperity, spotřebu a aktivní podněcování poptávky, což bývá obvykle považováno za základní motor ekonomiky, ovšem současně přináší odcizení a erozi soudržnosti společnosti. Pravdy o „zlém kapitalismu“

17  kapitalismus je špatný a je třeba vymyslet jiný ekonomický model (neexistuje jiný model souladný s lidskou svobodou a demokracií)  kapitalismus vytváří velké rozdíly mezi bohatými a chudými (Japonsko a My – nejmenší rozdíly, největší Brazílie-Rusko-Čína) Polomýty o „zlém kapitalismu“

18  za nedávnou finanční a hospodářskou krizi mohou hamižní kapitalisté a spekulanti (Stát uměle zvyšuje spotřebu, podporuje zadlužování, centrální banka manipuluje s úrokovými sazbami) Utrácení, spotřeba, půjčování (Keynes) x spoření, výroba (klasická škola) – viz spor o DPH a daně z příjmu  přirozeným vývojem kapitalismu je spění k monopolům, nadnárodním korporacím a vykořisťování chudých zemí (klíčový zdroj, privilegium vládní moci, přirozený monopol) Polomýty o „zlém kapitalismu“

19

20 3. Aby se odpomohlo tomuto zlu, socialisté, podnítivše nenávist chudých proti bohatým, prohlašují, že se má soukromé vlastnictví zrušit a místo toho z majetku jednotlivců učinit společný majetek všech a že by jej spravovali ti, kdo stojí v čele obcí nebo států. Takovým převodem majetku od soukromých osob na společnost se může podle jejich názoru vyléčit nynější nesnesitelný stav, protože se jmění i výhody rozdělí rovnoměrně mezi občany. Avšak jejich plán je naprosto nezpůsobilý tento rozpor úspěšně vyřešit; dokonce by znamenal pro dělnické vrstvy poškození. Mimoto je nespravedlivý, protože se dopouští násilí na zákonných majitelích. Vnáší zmatek do života státu tím, že ukládá státní moci úkoly, které jí nepříslušejí. Rerum novarum (1891) všeobecné určení dober x soukromé vlastnictví sociální hypotéka

21 13. Ponoříme-li se nyní hlouběji do započatých úvah a zahrneme-li do nich i to, co bylo řečeno v našich encyklikách Laborem exercens a Sollicitudo rei socialis, musíme dodat, že základní omyl socialismu je antropologické povahy. Socialismus považuje jednotlivce jen za nástroj a molekulu společenského organismu, takže jeho blaho je plně podřízeno fungování hospodářsko-společenského mechanismu; zároveň panuje názor, že právě tohoto blaha lze dosáhnout nezávisle na svobodném rozhodování jednotlivce a zcela bez jeho osobní a přímé odpovědnosti za dobro a zlo. Člověk je tak redukován na komplex společenských vztahů, ztrácí se pojem osoby jako samostatného subjektu morálního rozhodování, který právě tím vytváří společenský řád. Tento pomýlený pohled na osobu má za následek popírání práva na prostor pro uplatňování svobody a rovněž odmítání soukromého vlastnictví. Člověk, který nemá vůbec nic, co by mohl nazývat "svým vlastním", ani žádnou možnost zajistit si obživu vlastním přičiněním, se stává plně závislým na společenských mechanismech a na těch, kdo je kontrolují. Je pro něj mimořádně těžké uvědomovat si svou lidskou důstojnost. Tak se však zatarasuje cesta k formování pravého lidského společenství. Centesimus annus (1991)

22 Předem je třeba zdůraznit, že v hospodářské oblasti má přednostní právo soukromé podnikání, ať už jde o iniciativu jednotlivců, kteří podnikají samostatně, nebo spojeni s jinými v různých formách sdružení sledují společné zájmy. 52. Avšak z důvodů, které již vyložili naši předchůdci, potřebuje hospodářský život také účinné zásahy státní moci ke správné podpoře růstu společenského blahobytu tak, aby bylo dosahováno i sociálního rozvoje k užitku všech občanů. (Mater et Magistra 51) Zdá se, že jak na úrovni jednotlivých států, tak i v mezinárodních vztazích je volný trh nejúčinnějším nástrojem k využívání zdrojů a k nejlepšímu uspokojování potřeb. Platí to ovšem jen pro potřeby, které lze "zaplatit", které tedy mají kupní sílu, a pro zdroje, které jsou "prodejné", a proto mohou dosáhnout přiměřené ceny. Existují však nesčetné lidské potřeby, které nelze pojímat tržně. (Centesimus annus 34)

23 42. Vraťme se však k výchozí otázce: lze například říci, že po ztroskotání komunismu je kapitalismus vítězným společenským systémem a že je cílem úsilí zemí, které se snaží nově vybudovat své hospodářství a svou společnost? Je snad modelem, který má být nabídkou zemím třetího světa, hledajícím cestu skutečného hospodářského a společenského pokroku? Odpověď je přirozeně složitá. Označuje-li se za "kapitalismus" hospodářský systém, který uznává základní a kladnou úlohu podniku, trhu, soukromého vlastnictví a z něho plynoucí odpovědnosti za výrobní prostředky a úlohu svobodných tvůrčích sil člověka v oblasti hospodářství, bude odpověď jistě kladná. Možná by bylo vhodnější hovořit o "podnikatelském hospodářství" nebo "tržním hospodářství" nebo prostě o "svobodném hospodářství". Chápe-li se však pod pojmem "kapitalismus" systém, v němž není hospodářská svoboda vázána pevným právním řádem, který ji dává do služeb plné lidské svobody a který ji považuje za zvláštní dimenzi této svobody s jejím etickým a náboženským těžištěm, pak je odpověď rozhodně záporná. Centesimus annus (1991)

24 58. … Za připomenutí stojí také fakt, že hlavní pomocí pro rozvojové země v ekonomické oblasti je umožnit a usnadnit postupné pronikání jejich výrobků na mezinárodní trhy - to podpoří jejich plnou účast na mezinárodním ekonomickém životě. 33. … …jde například o vysoké celní sazby, ukládané ekonomicky rozvinutými zeměmi, které stále brání přísunu výrobků pocházejících z chudých zemí na trh v bohatých zemích. Caritas in veritate (2009) X tradičním formám rozvojové pomoci pro liberalizaci protekcionistických trhů!!!

25 „Hříchy“ proti tržnímu hospodářství“ (Karl Homann) Subvence (Anpassungssubventionen, Erhaltungssubventionen) Protekcionismus (ochrana před soutěží - nejrůznější odborová a ekologická hnutí, lobující investoři, zaměstnavatelé a podnikatelské svazy)

26  „právo podílet se na práci při využívání statků země a získávat z ní obživu pro sebe a své blízké“ (CA 47)  „právo mít soukromý majetek je člověku dáno od přirozenosti“ (RN 5)  „Předem je třeba zdůraznit, že v hospodářské oblasti má přednostní právo soukromé podnikání“ (MM 51)  „v dnešním světě je mezi mnoha jinými právy potlačováno také právo na hospodářskou iniciativu“ (SRS 15)  „je volný trh nejúčinnějším nástrojem k využívání zdrojů a k nejlepšímu uspokojování potřeb“ (CA 34)  „Jen tehdy, je-li rozvoj svobodný, může být integrálně lidský“ (CiV 17) „Hospodářská práva“

27

28 51. Způsob, jak lidstvo zachází s životním prostředím, je ovlivněno tím, jak zachází samo se sebou, a naopak. To vybízí dnešní společnost k serióznímu přehodnocení svého životního stylu, jenž v mnoha částech světa inklinuje k hedonismu a konzumismu, bez ohledu na škody, jaké z toho plynou. Nebytná je skutečná změna myšlení, která povede k přijetí nových způsobů… 68. … Stejně tak se ukazuje ekonomický rozvoj jako klamný a škodlivý, když se svěří „divům“ finančního světa, a tak podporuje nepřirozený a konzumní růst. Tváří v tvář tomuto prométheovskému nároku musíme posílit lásku ke svobodě, která není svévolná, ale tím, že uzná dobro, které ji předchází, se stává skutečně lidskou. Caritas in veritate (2009)

29 53. Tak jako přikázání „nezabiješ“ klade jasné meze, aby zajistilo hodnotu lidského života, musíme dnes říci „ne ekonomii vyřazování a nerovnosti“. Tato ekonomie zabíjí. Není možné, aby nevzbuzoval zájem fakt, že stařec nucený žít na ulici zemřel podchlazením, zatímco pokles kurzu na burze ano. Toto je vyřazování. Už nelze tolerovat fakt, že se vyhazuje jídlo, když existují lidé, kteří hladovějí. To je nerovnost. 55. …Adorace starozákonního zlatého telete (srov. Ex 32,1-35) našla novou a nelítostnou verzi ve fetišismu peněz a v diktatuře ekonomie, která nemá tvář ani opravdový lidský účel. Světová krize, která zasahuje finančnictví i ekonomii, vyjevuje nerovnosti a především vážný nedostatek antropologického směrování, které redukuje lidskou bytost na jedinou z jejích potřeb: na konzum. 56. …Nastoluje se nová, neviditelná, někdy virtuální tyranie, která jednostranně a neúprosně diktuje svoje zákony a svoje pravidla. Evangelii Gaudium, 2013 (papež František)

30 V posledních letech jsme byli svědky značného rozšíření těchto intervencí, což vedlo do určité míry k novému typu státu, k "sociálnímu státu". Tento vývoj probíhal v některých státech s cílem vhodně překonat četné nedostatky a uspokojit nejrůznější potřeby odstraněním forem bídy a vykořisťování, nedůstojných člověka. Vyskytlo se však nemálo různých výstřelků a případů zneužívání, které zvláště v poslední době vyvolaly ostrou kritiku sociálního státu, který byl označován za "zaopatřovací stát". Funkční poruchy a nedostatky v sociálním státě vycházejí z nesprávného pochopení úkolů státu. I v této oblasti musí platit princip subsidiarity. Nadřazená společnost nesmí zasahovat do vnitřního života podřízené společnosti tím, že by ji oloupila o její pravomoci. Má ji nanejvýš podporovat a pomáhat jí k tomu, aby sladila své jednání s jednáním ostatních společenských sil s ohledem na obecné blaho. Sociální stát, který přímo zasahuje a olupuje společnost o její odpovědnost, způsobuje ztrátu lidské energie a přebujelost státních aparátů, které ovládá více byrokratická logika než snaha sloužit občanům; ruku v ruce s tím jde nesmírné zvyšování výdajů. Centesimus annus (1991)

31 Definice SS Thoenes: „Sociální stát je typem společnosti, v níž vláda přebírá zodpovědnost za politickou, ekonomickou a sociální prosperitu svých občanů.“ Potůček: „Sociální stát je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou.“ Peacock: „Skutečným účelem welfare state je naučit lidi, jak si počínat bez něho“. (???)

32 OCKENFELS, W. Sociální politika na základě křesťanského obrazu člověka. Subsidiarita, rodinná politika a znovuoživení křesťanské charity. Praha: OI, Bulletin roč. 2005, č Dostupné také na: OBRAZU-CLOVEKA-c799/http://obcinst.cz/cs/SOCIALNI-POLITIKA-NA-ZAKLADE-KRESTANSKEHO- OBRAZU-CLOVEKA-c799/ „K přebujelosti sociálního státu, který se obtížil sociálními nároky, jež ho teď táhnou ke dnu, bohužel mocně přispěly i křesťanské strany, některé církevní spolky a teologové. Zadlužený stát blahobytu se nemůže odvolávat na křesťanské sociální učení. Protože co mají s tímto učením společného centralismus, nedostatek osobní zodpovědnosti a absence spravedlivého hodnocení výkonu? Sociální spravedlnost u nás musíme definovat znovu, a to podle starých pravidel subsidiarity.“ Důraz na: subsidiaritu a charitu Wolfgang Ockenfels

33 „Jak jsem se již zmínil dříve, bylo tu takzvané křesťanství... Etika a filosofie nedostatečné spotřeby...“ [Aldous Huxley Brave New World 1932]


Stáhnout ppt "Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních KŘESŤANSTVÍ: Máš dvě krávy. Jednu dáš sousedovi ISLÁM: Máš dvě krávy. Jednu si."

Podobné prezentace


Reklamy Google