Přednáška č. 3 Controlling zásob

Prezentace na téma: "Přednáška č. 3 Controlling zásob"— Transkript prezentace:

1 Přednáška č. 3 Controlling zásob
Pojem zásoby a jejich klasifikace Pozitivní efekty držby zásob Negativní efekty držby zásob Účtování zásob Nástroje a úlohy řízení zásob

2 zásoby a jejich klasifikace
Členění zásob je možné z pohledu: Manažerského kontrola plán Ekonomického náklady rentabilita Účetního způsob účtování způsob ocenění Controllingového reporting analýza Marketingového systémového Zásoby jako druh majetku – viz znalost rozvahy

3 Mezi pozitvní efekty držby zásob patří především:
využívání množstevních slev, okamžitě výhodných cen, či úspěšné spekulace na trhu, vyšší objemy jednotlivých nákupů a s tím spojené nižší náklady na objednávkový a přijímací proces. Podmínkou je, že tento efekt převýší zvýšené náklady z objemu, většími pojistnými zásobami se snižují rizika ve výrobě, možnost v sobě tlumit negativa vyplývající z rozdílu požadavků jednotlivých funkčních procesů podniku, které na sebe navazují (viz nákup-výroba-prodej), rovnoměrnější využívání výrobních kapacit, výhody u typu speciálních zásob. Pozitivních efektů držby zásob může být a jistě je i více.

4 Mezi negativní efekty držby zásob patří především:
náklady držby zásob, náklady související s pořízením zásob, náklady při nedostatku zásob, náklady na objednávání a přejímání zásob, náklady vzniklé znehodnocením zásob, náklady vázaného kapitálu v zásobách. apod.

5 Účtování zásob Účtování zásob ve finančním účetnictví
způsob A způsob B Účtování zásob v manažerském (nákladovém účetnictví) jednookruhová soustava účetnictví dvouokruhová soustava účetnictví kombinace Účtování zásob vlastní výroby

6 Možný oceněný tok zásob v podniku je následující:

7 Kritické položky zásob
Problém řízení zásob v takové úrovni, aby pozitivní efekty převažovaly negativní efekty držby zásob je základní a určující nejen pro controlling, ale i pro celý podnikový management. V případě, že má podnik rozsáhlé zásobovací aktivity, nebo je tento proces v podniku zásadní, řešíme většinou problematiku zásob speciálním systémem controllingu zásob. Zájmovou oblastí controllingových úloh budou ty zásoby, kde lze dosáhnout nejvyššího efektu, zde mluvíme o tzv. „kritických položkách“ V reálném prostředí se budeme vždy ptát na dvě základní otázky a to: 1) Kdy objednat či vyrobit zásobu? 2) Kolik objednat či vyrobit? Většinou lze využít následujících úloh controllingu zásob: lineární programování, především v plánování produkce a tedy i zásob výrobků, síťové modely, jako např. metoda PERT či její modifikace CPM se sice více používají u investic, ale zásoby někdy vystupují i v tzv. pozici „investiční“, deterministické metody řízení zásob, kdy tyto metody pomáhají manažerům při rozhodování jaké množství jednotlivých položek objednávat, plánování materiálových požadavků (MRP-Material Requirement Planning), řízení zásob systémem Just-in-time, popř. TQM, stochastické modely řízení zásob.

8 Náklady na pořízení a udržování zásob
Obecné pojetí problematiky řízení zásob je patrné z následujícího schématu – obecně EOQ

9 Modelování zásob Determintistické modely Model EOQ zjednodušeně: EOQ
POQ Model EOQ zjednodušeně:

10 Model POQ zjednodušeně

11 Model MRP

12 Závěry z modelování zásob
Z provedené diskuse a kritiky uvedených modelů řízení a tedy i controllingu zásob lze odvodit tyto poznatky: všechny uvedené modely mají za cíl určit takové množství zásob, aby aby bylo dosaženo minimálních nákladů s jejich držbou, modely EOQ a POQ nejvíce zjednodušují realitu a snaží se stanovit konstantní výši pravidelné dodávky, model MRP, resp. JIT vychází z velkého množství informací, které popisují realitu co nejvěrněji a pomocí těchto modelů právě chceme stanovit potřebnou výši dodávky materiálu, jehož transformace plně uspokojí zákazníka (viz odvolávky), model MRP je tedy vhodný pouze pro velké výrobní podniky, model JIT je vhodný zatím především pro podniky s obchodním zaměřením či jednoduchou montáží, navíc je úzce spjat s modely řídícími kvalitu, modely EOQ a POQ jsou relativně jednoduché a nevyžadují výraznou datovou základnu a náročný software, lze zde využít i tabulkových procesorů. Za negativní je zde možné považovat, že u těchto modelů lze v praxi poměrně obtížně stanovit parametry, se kterými model počítá, např. ztráty z nedostatku a náklady na skladování. Dále je nutné připustit i kritiku, že při větší rozmanitosti výroby a tím i zásob není v praxi tempo čerpání zásob konstantní a tím se i výpočty modelů komplikují a přestávají být efektivní, velkou předností modelu MRP je poměrně přesné plánování výroby a zásob a tedy i možná minimalizace nákladů ve vztahu k zásobám. Významnou výhodou zde může být zdroj informací z vhodně řešeného účetního systému (např. manažerského účetnictví), který může poměrně přesně sledovat tok zásob systémem a zároveň platí, že tento systém může umožňovat průběžné a reálné zaúčtování pohybu zásob na aktuální bázi. Nevýhodou je však již uváděná organizační a softwarová náročnost. Tento nedostatek lze částečně kompenzovat některými nástroji ovlivňujícími usnadnění využívání takovéhoto systému, jako jsou např. čárové kódy, číselníky apod. Zde je nutné informace samozřejmě pořizovat včas a přesně, resp. nutnost využít drahý naprogramovaný algoritmus co nejvíce s ohledem na jeho nákladovost, stochastické a pravděpodobnostní modely se většinou ve finančním controllingu nevyužívají a jsou řešeny především ve strategické úrovni managementu zásob. Osobně lze souhlasit s tvrzením, že modely controllingu zásob jsou však většinou využívány spíše managementem než samotnými controllery. Samozřejmě i zde závisí na kompetencí, kterými je controller či controllingový útvar vybaven. Uváděné modely mohou být samozřejmě zabudovány i do úloh manažerského účetnictví,

13 Ukazatele řízení zásob
Obrátka zásob Doba obratu zásob Zásoby na konci období Změna stavu zásob Zásoby v ukazatelích finanční analýzy

14 Kontrolní otázky k přednášce č. 3
Vysvětlete pojem zásoby? Jaká jsou pozitiva a negativa držby zásob? Jaké členění zásob znáte? K čemu slouží modelování zásob? Vysvětlete základní princip možných modelových přístupů v controllingu zásob? Jak se počítá obrátka a doba obratu zásob? Jak je možné účtovat zásoby – zákl. principy účtování zásob? Jak zásoby oceňujeme? Co jsou to kritické položky zásob? Znázorněte graficky obecný model řízení nákladů s pořízením a udržování zásob? Pozn.: Pokud znáte odpovědi na položené otázky můžete přistoupit ke studiu dalších oblastí controllingu.