Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Thanatologie O POSLEDNÍCH VĚCECH ČLOVĚKA. O smrti  Vědomí a zpracování vlastní konečnosti – kruciální náboženské a filosofické téma  Odraz v umění 

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Thanatologie O POSLEDNÍCH VĚCECH ČLOVĚKA. O smrti  Vědomí a zpracování vlastní konečnosti – kruciální náboženské a filosofické téma  Odraz v umění "— Transkript prezentace:

1 Thanatologie O POSLEDNÍCH VĚCECH ČLOVĚKA

2 O smrti  Vědomí a zpracování vlastní konečnosti – kruciální náboženské a filosofické téma  Odraz v umění  Kontrast k percepci tématu v současném každodenním životě  Tabuizované téma  Téma, které se týká každého z nás a také všech našich blízkých  Jak budeme umírat (my či naši blízcí)?  Umírání doma x umírání v institucích (důvěrně známé, láskyplné prostředí x odbornost)  Zároveň pohotovost k idealizaci domácího umírání (zda rodina chce, může a umí zvládat péči umírajícího) – ideální kombinace výhod obojího

3 Umírání a smrt Umírání - poslední fáze v životě člověka  zdravotní stav člověka není slučitelný se životem různé pojetí  Období: pre finem – in finem - post finem Smrt  v našem kulturním okruhu – jedině lékař je kompetentní konstatovat smrt  Okamžik smrti - dán cerebrální smrtí

4  Náhlá smrt - smrt bez předchozích chorobných pocitů a příznaků, v krátké době (do šesti hodin)  V současnosti – časté přání zdravých (Aby to se mnou švihlo a bylo po mně)  V minulosti – vnímáno jako projev Božího hněvu, kdy člověk nedostal příležitost rozloučit se se svými blízkými ani se na smrt připravit (svátosti, smíření)  Po náhlé smrti blízkého člověka častěji – u pozůstalých pocity životního vykolejení, ztráty důvěry, sociální izolaci, pocit, že zemřelý je stále naživu; mnohdy rozvoj úzkostně depresivních obtíží  Srovnání infaustní prognóza – náhlá smrt při nehodě  Mnoho příčin smrti – čtyři způsoby: přirozená smrt, nehoda, sebevražda, vražda

5 Sebevražda  Vlastní rozhodnutí člověka ukončit svůj život  Bilanční x deprese x zkratové jednání x jednání pod vlivem psychoaktivních látek  v ČR umírá více lidí sebevraždou než v důsledku dopravních nehod  Více mužů něž žen (68:32), nejrizikovější věk let  Nejčastější oběšením, zastřelením, otravou, pořezáním, skokem z výšky, skokem (lehnutí si) pod jedoucí objekt  Pro blízké - nejméně přijatelný a nejhůře zvladatelný způsob odchodu – kromě smutku řada dalších silných pocitů: hněv, pocity viny, pochybnosti  Hledání pochopení –proč?

6 Vražda  Vždy tragédie  Stejně jako u sebevraždy – výrazné riziko rozvoje PTSD u pozůstalých  Truchlení komplikováno vztekem, touhou po pomstě, pocitem nespravedlnosti (často vztek na autority – policii, justici), někdy také pocity viny  Vhodná podpora blízkých i profesionální  Bílý kruh bezpečí  Téma odhalení, dopadení a trestu  Téma přítomnosti u soudu

7

8 Některé osobnosti české péče o umírající Prof. RNDr. PhDr. Helena Haškovcová, CSc.(* 1945) bioložka a filosofka, profesorka lékařské a zdravotnické etiky. Zabývá se především lékařskou a zdravotnickou etikou, paliativní péčí a thanatologií. Autorka knih např. Rub života, líc smrti, Fenomén stáří, Thanatologie. MUDr. Marie Svatošová (* 1942) lékařka a spisovatelka, zakladatelka českého hospicového hnutí. V roce 1995 otevřela první hospic v ČR v Červeném Kostelci. Autorka knih např. Hospice a umění doprovázet, na webu dostupné Tři přednášky o hospicích.

9 . Lékař může uzdravit někdy, ulevit často a potěšit vždycky. (Hutchinson)

10 Medicínské cíle  Formulace cíle: 1. úplné uzdravení 2. zvládání útrap chronického onemocnění 3. důstojné a klidné umírání „vítězná medicína“ versus paliativní péče Často osobní téma zdravotníků (především lékařů), pohotovost vyhýbání se tématu smrti (a často vyhýbání se kontaktu s pacientem v terminálním stádiu onemocnění) či léčba a náročná vyšetření (pokračování nebo dokonce i zahájení)v situaci neodvratitelného umírání.

11 .  Argumenty pro pokračování v léčbě Pacient si léčbu přeje Rodina si léčbu přeje Není možné brát pacientovi naději S nemocí je nutné bojovat až do konce  Téma k diskusi – proč mohou být tyto argumenty zavádějící?  Přiznat si pokud je léčba pro pacienta již kontraproduktivní

12 Jak říci pravdu a nevzít naději  Komu? (pacientovi - rodině, když to pacient dovolí)  Kdy? (kdy je příliš brzo a kdy příliš pozdě)  Kolik? (dávkuje nemocný, neumlčovat)  Kde a jak? (důstojné podmínky)  Individuální přístup – rozsah informace - posouzení stavu (deprese, demence)  Vždy pravdu - zámlka- pravda dávkovaná po částech  Příprava na obě varianty  Pozor na falešnou naději!

13 Jak se na rozhovor připravit  Zjistit relevantní a aktuální informace  Zvážit spolupráci v týmu (psycholog, sestra, zkušenější kolega, supervizní téma)  Uklidnit se, přiměřená očekávání, práce s vlastní úzkostí  Zvážit nabídku přítomnosti blízkých osob u rozhovoru  Nezahltit informacemi, srozumitelnost, pozitivní formulování,  Komunikace - autentický, empatický, klidný  Nestanovovat žádné přesné prognózy (vysvětlit ošidnost statistiky)  Dát pacientovi prostor a čas  Vyzvat k otázkám  Vnímat duchovní potřeby pacienta  Nabídnout další setkání

14 Elisabeth Kübler-Rossová  pět fází smutku  On Death and Dying, 1969  Zásadní publikace o umírání  Na základě rozhovorů s více než 200 umírajícími  Ne všichni projdou všemi stádii – záleží na věku, postoji a reakci bezprostředního i širšího sociálního okolí a na průběhu umírání (závislost na druhých, bolest, změna osobnosti umírajícího)  Do značné míry přenosné na jiné krizové situace – mmj. reakce blízkých na letální diagnózu nemocného (často jiné tempo)

15 Pět fází smutku  1. Popírání – „Cítím se dobře.“, „Tohle se nemůže dít, ne mně.“, „Došlo k záměně výsledků, to musí být omyl.“ - dočasná obrana - šoková reakce, která může trvat různě dlouho  2. Agrese -„Proč já? To není fér!“, „Proč se to děje mně?“, „Kdo za to může?“ - pocity vzteku, ohrožena spolupráce a komunikace se zdravotnickými pracovníky  3. Smlouvání – „Chci se dožít svých vnuků“, „Udělám cokoliv, abych mohl/a žít ještě pár let.“ - naděje na oddálení či změnu situace, obracení se k vyšší moci, hledání zázračného léku či alternativních metod léčby  4. Smutek – „Jsem tak smutný, proč se s čímkoli obtěžovat?“, „Umřu, tak o co jde?“, „Ztratil jsem milovanou, proč dál žít?“ - pocity strachu, úzkosti, smutku a beznaděje  5. Smíření – „Bude to v pořádku.“, „Nemůžu proti tomu bojovat, měl bych se na to připravit.“ – vyrovnávání se se skutečností, akceptace.

16 Logoterapie  Jeden ze směrů existenciální psychoterapie  V.E.Frankl ( )  Jaký má můj život smysl? x Jaký chci dát svému životu smysl?  Jedinečnost člověka, neopakovatelnost každého okamžiku  Tři druhy hodnot – tvůrčí, prožitkové a postojové  Život má smysl v každé situaci  Svoboda a odpovědnost  Techniky dereflexe, modulace postoje, (paradoxní intence)

17 Paliativní péče  komplexní na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém, zpravidla terminálním stadiu  Podpora při obtížích Tělesných Psychických Sociálních Spirituálních

18 Téma duchovních potřeb  S koncem životní cesty často aktuální  Víra jako možný významný pomocník  Spirituální otázky  Spritualita x religiozita  Transcendence  Péče o duchovní potřeby nemocného ve zdravotnických zařízeních

19 Co si přejeme?  Nejčastější přání:  Nechtěl bych zemřít osamocen.  Chtěla bych zemřít bez bolestí.  Chtěl bych ještě některé věci dotáhnout do konce.  Potřebuji někoho, kdo vydrží, až budu vše zpochybňovat.  Odráží základní okruhy potřeb (sociální, tělesné, psychické a spirituální).

20 Čeho před smrtí nejvíce litujeme?  Škoda, že jsem neměl kuráž žít podle svého a ne tak, jak to ode mě očekávali ostatní.  Neměl jsem pracovat tak tvrdě.  Škoda, že jsem neměl odvahu dávat najevo své city.  Mrzí mě, že jsem nezůstal v kontaktu se svými přáteli.  Lituji, že jsem si nedovolil být šťastnější. (Ware, 2012)

21 Hospice  lůžková forma x domácí péče (mobilní péče), v zahraničí také hospicové stacionáře  Indikace do hospicové lůžkové péče Onemocnění ohrožuje život nemocného Nemocný potřebuje paliativní péči Není nutná hospitalizace v nemocnici Není možná domácí péče  Diagnosticky nejčastěji - onkologická onemocnění – více než 90% (Svatošová) – zpravidla s těžkými příznaky  Žádost o umístění do hospice lékař – součástí je svobodný informovaný souhlas

22 Hospice  Hospice nabízejí nemocnému: o Nebude trpět nesnesitelnou bolestí o Bude respektována jeho lidská důstojnost o V posledních chvílích nezůstane osamocen  Práce s nemocným i s jeho rodinou – včetně péče o pozůstalé (korespondence, telefonický kontakt, návštěvy, setkání pozůstalých)

23 Konstatování smrti a sdělení informace pozůstalým  Konstatování smrti – vždy musí učinit lékař – jednoznačně vyloučit zdánlivou smrt i možnost oživení umělými prostředky  Určení datum a čas úmrtí, pravděpodobnou příčinu úmrtí a určit, zda bude provedena pitva  Po konstatování smrti – kontaktovat příbuzné či blízké, které pacient uvedl ve svém informovaném souhlase.  Informace – v případě nepřítomnosti blízkých u lůžka – dříve především telegram – aktuálně především telefonicky – po identifikaci volaného.  Náročná, emočně vypjatá situace, na kterou je vhodné s připravit.

24 Pozůstalí  Truchlení – jako normální reakce na smrt blízkého člověka – proces vyrovnávání se se ztrátou  Patologické truchlení  Ritualizovaná, kulturně podmíněná podoba  Nejčastější strategie vyrovnávání se smrtí blízkého člověka (Špaténková) o Pokusit se jít dál, vstříc budoucnosti o Aktivita, neustálá potřeba něco dělat (vytěsnění truchlení) o Opakované a stálé připomínání zesnulého

25 Truchlení jako životní krize  Proces – analogie pro krizové situace  Individuální průběh  Stejné fáze jako jiné krizové situace (Kubler- Rossová)  Zvládání – svépomoc – neformální pomoc (blízkých, přátel, okolí) – formalizovaná pomoc)  Doprovázení pozůstalých – poradenství pro pozůstalé – terapie pozůstalých

26 Smrt a reakce pozůstalých  V ČR každoročně umírá cca lidí, 75% z nich ve věku více než 65 let  Většina z těchto osob umírá očekávaně na známou diagnózu  V mladším věku častější podíl náhlé a neočekávané smrti  Souvislost mezi očekávatelností a přijetím smrti blízkými zemřelého (anticipace jako jeden z faktorů truchlení ne jediný ani určující).  (Ne)uvědomování si infaustní prognózy blízkého člověka (selektivní slepota, popření)  Komunikace s blízkými o závažnosti a stavu a prognóze  Důležitá pro nemocné, jejich blízké i celkové pochopení a zvládnutí situace  Vysvětlení příznaků umírání (časté přičítání jiným vlivům), včetně možné euforie

27 Rozloučení se zemřelým  Fyzické rozloučení se zemřelým  Varianta rodina u lůžka umírajícího  Rituály pomáhající vyrovnat se smrtí blízkého  POHŘEB možnost poděkování, rozloučení, projevu úcty, památka, pieta utěšení pozůstalých (vzájemnost) – sociální charakter truchlení  Řada funkcí – Biologická x Sociální x Psychologická x Kulturní a religiózní Tendence – bez pohřbu – riziková pro zvládání truchlení


Stáhnout ppt "Thanatologie O POSLEDNÍCH VĚCECH ČLOVĚKA. O smrti  Vědomí a zpracování vlastní konečnosti – kruciální náboženské a filosofické téma  Odraz v umění "

Podobné prezentace


Reklamy Google