Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Vendula Baboučková. VLÁSEČNICE (KAPILÁRY) - nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě, jejich stěnami dochází k přenosu živin do tkání a přechodu produktů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Vendula Baboučková. VLÁSEČNICE (KAPILÁRY) - nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě, jejich stěnami dochází k přenosu živin do tkání a přechodu produktů."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Vendula Baboučková

2 VLÁSEČNICE (KAPILÁRY) - nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě, jejich stěnami dochází k přenosu živin do tkání a přechodu produktů výměny látkové z tkání do krve ŽÍLY (VÉNY) - cévy, které vedou krev do srdce, jsou uloženy při povrchu těla a jsou vidět pod kůží TEPNY (ARTÉRIE) - cévy, které vedou krev od srdce, v těle jsou uloženy hlouběj i

3 SRDCE (COR) - dutý svalový orgán - rozlišujeme na něm čtyři povrchové vrstvy: a) osrdečník ( perikard)- vazivový obal, ve kterém je srdce uloženo v dutině hrudní mezi plicními laloky, prostor mezi srdcem a osrdečníkem vyplňuje osrdečníkový mok, který zmírňuje tření při pohybech srdce b) vnější vrstva ( epikard)- blána, vlastní vnější vrstva srdce c) vlastní srdeční sval ( myokard) d) vnitřní sval ( endokard) - dutina srdce je rozdělena na pravou a levou předsíň a na pravou a levou komoru, mezi levou komorou a předsíní je otvor s dvoucípou chlopní a mezi pravou komorou a předsíní je otvor s trojcípou chlopní - s cévní soustavou je srdce spojeno: pěti až osmi plicními žílami, přední a zadní dutou žílou, srdečnicí ( aortou), plicní tepnou ( plícnicí)

4

5 MALÝ KREVNÍ OBĚH (PLICNÍ) - začíná v pravé srdeční komoře, z které plicní tepna odvádí ODKY krev do plic, kde se větví na hustou síť vlásečnic kolem plicních sklípků, zde dojde k OKY a krev se z vlásečnicové sítě sbírá do plicních žil, které ji vedou do levé předsín ě VELKÝ KREVNÍ OBĚH (TĚLNÍ) - z levé předsíně vede OKY krev do levé komory a odtud aortou do celého těla, kde odevzdá živiny a kyslík do tkání a buněk, do krve se vrací produkty látkové přeměny a oxid uhličitý, tato ODKY krev se vrací z jednotlivých orgánů přední a zadní dutou žílou do pravé předsíně VRÁTNIČNÍ KREVNÍ OBĚH (JATERNÍ) - představuje ho vrátniční žíla, která odvádí krev bohatou na živiny ze žaludku, střev, slinivky břišní a sleziny do jater, zde se živiny zpracují a krev je odtud odvádí jaterními žilami do zadní duté žíly a tou do pravé předsíně

6  Oslabení srdečně cévního systému se dnes řadí mezi civilizační choroby.  Jestliže vada není vrozená, tak se vyskytuje zejména v dospělosti, hlavně po 50.roku života. Častěji jsou postiženi muži

7 1. Ischemická choroba srdeční = nedochází k prokrvení dané oblasti -v důsledku zúžení koronárních cév dochází k nedostatečnému zásobování srdce a) akutní forma – infarkt myokardu ( příčinou je akutní uzávěr koronární tepny aterosklerósou; péče:lékařská + lázeňský pobyt = dlouhodobý charakter; fyzická zátěž na základě doporučení lékaře ) b) chronická forma – angina pectoris -zúžení koronárních cév, nedostatečný průtok srdcem -vzniká nepoměr mezi zvýšeným požadavkem srdečního svalu na přívod krve a kyslíku -projevuje se akutní bolest hrudních kostí

8  stabilní – ustálený stav, frekvence záchvatu jsou stabilní, stejný vyvolávací faktor  nestabilní – stabilní znaky se začnou měnit, nutná hospitalizace  vazosplastická – stažení koronární tepny, bolest v hrudníku, vystřelování do ruky, krku, dolní čelisti -příčiny: obezita, kardiovaskulární onemocnění, hromadění tuku s obsahem cholesterolu v cévách

9 2.Poruchy průtoku krve srdcem – vrozené a získané vady: -nejčastěji – zúžení nebo nedomykavost dvojcípé chlopně -zúžení nebo nedomykavost aortální chlopně -kombinace obou vad 3. Poruchy srdečního rytmu = arytmie 4. Záněty srdce: -nitroblány srdeční ( endokarditidy ) -srdečního svalu ( myokarditidy ) -osrdečníku ( perikarditidy ) 5. Kardiomyopatie = choroby srdečního svalu -dilatační ( rozšíření komor ) -restrikční ( zmenšení dutiny komor ) -hypertrofické ( asymetrické zbytnění svaloviny komor )

10 1) Oběhová nedostatečnost: -náhlé selhání oběhu a) akutní srdeční nedostatečnost b) chronická srdeční nedostatečnost

11 2) Poruchy regulace krevního tlaku: - esenciální ( primární ) hypertenze – zvýšený krevní tlak - sekundární hypertenze ( jako důsledek ledvinových nebo endokrinních onemocnění či jiných ) - zvýšený krevní tlak ovlivňuje onemocnění srdce, ledvin, žláz s vnitřní sekrecí =>bolest hlavy, hrudníku, častá krvácivost z nosu -cévy ztrácejí elasticitu, vnitřní průměr cév se zužuje = horší průchod krve - léčí se: -podáváním léků, které snižují krevní tlak + doporučená dieta =>snížení příjmu soli, kontrola hmotnosti, omezení alkoholu, tuků, sacharidů -doporučuje se pohybová aktivita – vytrvalostní cvičení - zrychlená chůze na delší trať, cyklistika, lyžování, plavání… ; není vhodná dlouhodobá statická silová zátěž -nedoporučují se aktivity, kde dochází ke zvýšené psychické zátěži ( např.: závody )

12 1) Ischemická choroba dolních končetin nejčastěji při ateroskleróze ( kornatění tepen ) 2) Žilní změny na podkladě tromboflebitid (zánětů žil ) 3) Chronické žilní nedostatečnosti ( městky – varixy )

13 Příznaky srdečních onemocnění: - bolest na hrudníku, poruchy rytmů, dušnost, otoky - cyanóza = namodralá kůže - kašel spojený s otokem plic -synkopa ( krátkodobá ztráta vědomí ) Příznaky cévních onemocněních: - snížený nebo zvýšený krevní tlak - poruchy citlivosti, otoky, barevné tepelné změny kůže - poruchy výživy tkáně

14 Specifické zásady: - přiměřené zatížení, spolupráce s lékařem - naučit cvičence měřit si tepovou frekvenci (=rozeznají, kdy přestat cvičit ) - odstraňovat stres – vyvolávat optimismus, pohodu Tělovýchovné prostředky: - vyrovnávací cvičení – souvisí se správným držením těla - dechová cvičení – důležité!, pomáhají k zlepšení okysličení krve, podporují rozšíření hrudníku a jeho pružnost; veškerá cvičení v souladu s dechem; brániční dýchání

15 - relaxační cvičení ( pohoda, antistres ) - vytrvalostní cvičení – nejlépe splňují zdravotní úkol, musí být přizpůsobeny věku a pohlaví a stavu jedince; nejlépe aktivity, které dělal v mládí; chůze, turistika, kolo, běžky

16 =jednoduchý test tělesné zdatnosti, založená na měření tepové frekvence před a po zatížení - využívá dynamického zatížení vlastní hmotností pomocí standardního počtu hlubokých dřep a standardního rytmu metronomu. Kriteriem posouzení je index Ruffierovy zkoušky (IRZ), který se vypočítá z naměřené hodnoty srdeční frekvence v klidových, zátěžových a po zátěžových podmínkách.  Hodnoty dosadíme do vzorce tzv. Ruffierova indexu (RI): RI= [(TF1 + TF2 + TF3) x ]/10

17  POSTUP: - nejprve vsedě změřte na zápěstí počet tepů TF1 za 15 sekund - proveďte 30 dřepů v pravidelném tempu 1 dřep za sekundu - ihned po výkonu usedněte a změřte počet tepů TF2 za 15 sekund - v klidu seďte a uklidňujte se po dobu 1 minuty - pak změřte počet tepů TF3 za 15 sekund = Výsledek značí počet bodů, kterých jsme dosáhli. INDEX – nižší než 0 = výborná ZDATNOST - 0,1-5 = velmi dobrá ZDATNOST - 5,1-10 = průměrná ZDATNOST - 10,1-15 = podprůměrná ZDATNOST - vyšší než 15 = nedostatečná ZDATNOST

18 = zakládá se na tom, že čím je adaptace srdečně cévního systému lepší, tím jsou menší reakce na malé podněty (např.: změna polohy těla ); je založený na měření změny pulsové frekvence při změně polohy těla z lehu do stoje. Postup:- ležíme v pokoji 5 minut, měříme si puls 15s a získanou hodnotu násobíme 4 (PF1= klidová tepová frekvence) - postavíme se a ve stoje si změříme puls stejným způsobem jako v leže ( PF2) - vypočítáme rozdíl

19  Intenzita zátěže Vhodnou intenzitu zátěže posuzujeme podle různých ukazatelů: tréninková tepová frekvence, klasifikace vnímané únavy Tréninková tepová frekvence (TTF) Tréninková frekvence by se měla blížit TF blízké anaerobnímu prahu, ale nepřekračovat jej. Existuje několik způsobů určení TTF. 60–70 % maximální TF nebo symptomy limitované TF procenta maximální tepové rezervy procenta maximální spotřeby kyslíku Příklad: TFmax. 150/min. dosažená při ergometrickém testu Výpočet podle procenta TFmax. je: 150 × 0.6 = × 0.7 = 105 Doporučená tréninková frekvence se podle této metody pohybuje mezi 90–105/min.

20  Většina rehabilitačních programů je organizována 3 × týdně po dobu 2–3 měsíců. Samozřejmě se předpokládá určitá pohybová aktivita i v ostatních dnech, optimálně 5 × týdně odpovídající intenzitou. Nejvýhodnější je trénink vytrvalostní – chůze, cyklistika, plavání nebo jízda na rotopedu.

21  Po nezbytné zahřívací fázi, trvající 15–20 min. následuje vlastní aerobní cvičení, nejčastěji pomocí rotopedů nebo běhátka po dobu 20–30 min.  Vedle klasického vytrvalostního tréninku na kole se doporučuje cirkulující trénink.  Cirkulující trénink zahrnuje cvičení jak svalstva dolních, tak i horních končetin a kombinuje různé typy trenažérů – kolo, běhátko, vesla, stepry a kombinované trenažéry.  Symetrické posilování svalstva horní i dolní části těla lépe odráží potřeby nemocných pro pracovní a rekreační pohybové činnosti než jednostranně zaměřený trénink. Pacient střídá po 5–12 minutách jednotlivé způsoby zatěžování horních a dolních končetin.

22  Tento způsob tréninku představuje vhodnou metodu zlepšující jak sílu, tak vytrvalost.  Isometrická složka cvičení se již tak striktně nezavrhuje jako dříve a trénink je u indikovaných nemocným možno doplnit silovým cvičení, hlavně u osob s nízkým rizikem a dobrou funkcí LK.  Silové cviky se zpravidla zařazují po 4–6 týdnech vytrvalostního tréninku pomocí činek nebo posilovacích trenažérů.  Hlavně v počátečních fázích je nutné sledovat reakci krevního tlaku a TF.

23  Vhodné je otestovat reakci na izometrickou zátěž, např. handgrip testem. Zahájení tréninku by mělo probíhat pod vedením rehabilitačního pracovníka se znalostí metodiky resistenčního tréninku.  Zvláště u silového tréninku je nutné zabránit zadržování dechu, třeba i nácvikem obráceného dýchání, tak že při zvedání zátěže nemocný vydechuje.  U nemocných s nízkou tolerancí zátěže, starších nemocných, s horší funkcí LK nebo ischemickou chorobou DK se osvědčuje střídání nižší a vyšší intenzity zátěže.

24 Odhad SF max SF max = věk (roky) Se zvyšující se intenzitou zátěže stoupá SF (zrychlení cirkulace). Se zvyšující se intenzitou zátěže stoupá i objem vypuzený jedním stahem komor ( systolický objem - SV ). Vzestup SF a SV zvyšuje srdeční výkon (Q) - zabezpečení přísunu zvýšeného množství kyslíku a živin pracujícím svalům a odplavení nepotřebných produktů metabolismu. pH krve během zvyšující se intenzity zátěže klesá (větší obsah kyselých sloučenin, zejména laktátu ) z mírně alkalické hodnoty (7,4) až k hodnotám 7,0 nebo nižším. pH svalové tkáně klesá ještě víc.

25 ZMĚNY SF PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE INTENZITĚ ZATÍŽENÍ (IZ)


Stáhnout ppt "Mgr. Vendula Baboučková. VLÁSEČNICE (KAPILÁRY) - nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě, jejich stěnami dochází k přenosu živin do tkání a přechodu produktů."

Podobné prezentace


Reklamy Google