Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Slide 0 11. MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA. slide 1 11.1. Stabilizační politika.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Slide 0 11. MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA. slide 1 11.1. Stabilizační politika."— Transkript prezentace:

1 slide MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA

2 slide Stabilizační politika

3 slide 2 Obsahem přednášky je… …debata ohledně dvou otázek: 1. Měla by být makroekonomická politika aktivní nebo pasivní? 2. Měla by se hospodářská politika řídit pevnými pravidly nebo by měli mít politici volnost v rozhodování?

4 slide 3 Otázka 1: Měla by být makroekonomická politika aktivní nebo pasivní?

5 USA: Tempo reálného růstu HDP Průměr. míra růstu % změna oproti 4 zpožd. čtvrtletím

6 slide 5 Zvýšení nezaměstnanosti během recese (USA) vrcholdno Zvýšení počtu nezaměstnaných osob (milliony) červenec 1953květen 19542,11 srpen 1957duben 19582,27 duben 1960únor 19611,21 prosinec 1969listopad 19702,01 listopad 1973březen 19753,58 leden 1980červenec 19801,68 červenec 1981listopad 19824,08 červenec 1990březen 19911,67 březen 2001listopad 20011,50

7 slide 6 Argumenty pro aktivní politiku  Recese způsobují ekonomické těžkosti pro milióny lidí.  The Employment Act of 1946 (USA): “It is the continuing policy and responsibility of the Federal Government to…promote full employment and production.”  Model agregátní poptávky a nabídky ukazuje, jak může fiskální a monetární politika reagovat na šoky a stabilizovat tak ekonomiku.

8 slide 7 Argumenty proti aktivní politice Politiky mají dlouhé a variabilní zpoždění zahrnující: vnitřní zpoždění: čas mezi šokem a reakcí politiky  Nějaký čas zabere rozpoznání šoku  Nějaký čas zabere implementace politiky, obzvláště fiskální vnější zpoždění: čas, který je potřeba, aby politika ovlivnila ekonomiku. Pokud se situace změní dříve než se projeví vliv politiky, politika může destabilizovat ekonomiku.

9 slide 8 Automatické stabilizátory  Definice: nástroje, které stimulují nebo utlumují ekonomiku bez nutnosti cílené změny politiky.  Jsou cílovány na redukci zpoždění spojených se stabilizační politikou.  Příklady:  Progresivní daň z příjmu  Pojištění v nezaměstnanosti  Sociální dávky

10 slide 9 Makroekonomické prognózování Protože politiky fungují se zpožděním, musí tvůrci hospodářské politiky předpovídat budoucí stav ekonomiky. Dva způsoby, jak se dělají předpovědi:  Předbíhající ekonomické indikátory (leading economic indicators) datové řady, které se mění v předstihu ekonomického cyklu  Makroekonometrické modely Rozsáhlé modely s odhadovanými parametry, které mohou být využity k prognózování reakce endogenních veličin na nejrůznější šoky a změny politik

11 slide 10 Index předstihových ekonomických indikátorů (LEI) a reálný HDP, USA source of LEI data: The Conference Board Index předstihových indikátorů obsahuje 10 časových řad (Mankiw str. 263 ).

12 slide 11 Index LEI a reálný HDP, USA source of LEI data: The Conference Board

13 slide 12 Index LEI a reálný HDP, USA source of LEI data: The Conference Board

14 slide 13 Index LEI a reálný HDP, USA source of LEI data: The Conference Board

15 USA: Chyby při prognózování recese roku 1982 Míra nezaměstnanosti

16 slide 15 Prognózování makreokonomiky Protože politiky fungují se zpožděním, tvůrci hospodářské politiky musí odhadovat budoucí stav ekonomiky. Předchozí obrázky ukázaly, že prognózy se často mýlí. To je jeden z důvodů, proč jsou někteří ekonomové proti aktivnímu používání hospodářské politiky.

17 slide 16 Lucasova kritika  Robert Lucas; Nobelova cena (1995) za racionální očekávání.  Prognózování důsledků politik bylo často činěno s využitím modelů odhadnutých na historických datech.  Lucas poukázal na to, že tyto prognózy ztratí platnost, pokud provedená politika změní očekávání takovým způsobem, že se změní základní vztahy mezi veličinami.

18 slide 17 Příklad Lucasovy kritiky  Predikce (založená na minulé zkušenosti): Zvýšení tempa růstu peněz sníží nezaměstnanost.  Lucasova kritika ukazuje, že zvýšení tempa růstu peněz může zvýšit očekávanou inflaci a v takovém případě nezaměstnanost nemusí klesnout.

19 slide 18 Odpověď… Historická zkušenost nedává jednoznačnou odpověď na Otázku č.1:  Není jednoduché identifikovat šoky v datech.  Není jednoduché říct, jak odlišně by se situace vyvíjela, kdyby nebyly použity skutečné politiky. Většina ekonomů se ale shodne, že od konce osmdesátých let je americká ekonomika stabilnější než bývala.

20 slide 19 USA: Stabilita moderní ekonomiky Směrodatná odchylka Volatilita HDP Volatilita inflace

21 slide 20 Otázka2: Měla by být hospodářská politika řízena pevnými pravidly anebo by politikům měla být ponechána volnost v rozhodování?

22 slide 21 Pravidla a diskrece: Základní koncepty  Politika prováděná podle pravidel: Tvůrci hospodářské politiky ohlásí dopředu, jak bude hospodářská politika reagovat v nejrůznějších situacích a zaváží se tyto pravidla dodržovat.  Politika prováděná diskrecí: Jak se události vyvíjí a okolnosti mění, tvůrci hospodářské politiky používají svůj úsudek a aplikují takovou politiku, která se jim zdá v daném okamžiku vhodná.

23 slide 22 Argumenty pro pravidla 1. Nedůvěra v tvůrce hospodářské politiky a v politický proces  Špatně informovaní politici  Zájmy politiků mohou být jiné než zájmy společnosti

24 slide 23 Argumenty pro pravidla 2. Časová nekonzistence diskrečních politik def: Situace, kdy tvůrci hospodářských politik mají motivaci nedodržet dříve ohlášené politiky, jakmile tato politika změnila chování ekonomických subjektů.  Likviduje kredibilitu tvůrců hospodářské politiky a snižuje efektivitu jejich politik.

25 slide 24 Příklady časové nekonzistence 1. Na podporu investic vláda oznámí, že nebude zdaňovat důchod z kapitálu. Ovšem jakmile jsou továrny postaveny, vláda kapitál zdaní, aby zvýšila daňové příjmy.

26 slide 25 Příklady časové nekonzistence 2. Aby snížila očekávanou inflaci, centrální banka ohlásí, že zpřísní měnovou politiku. Ovšem tváří v tvář vysoké nezaměstnanosti může být centrální banka v pokušení snížit úrokové sazby.

27 slide 26 Příklady časové nekonzistence 3. Rozvojovým zemím je přislíbena pomoc pod podmínkou ekonomických reforem. Reformy se neuskuteční, ale pomoc je přesto poskytnuta, protože si bohaté země nepřejí hladomor v rozvojových zemích.

28 slide 27 Pravidla pro monetární politiku a.Konstantní tempo růstu peněžní zásoby  Obhajováno monetaristy.  Stabilizuje agregátní poptávku pouze tehdy, pokud je stabilní rychlost obratu peněžní jednotky.

29 slide 28 Pravidla pro monetární politiku b.Cílování tempa růstu nominálního HDP  Automaticky zvyšuje růst peněžní zásoby pokaždé, když nominální HDP roste pomaleji než je cílováno, snižuje růst peněžní zásoby, pokud růst nominálního HDP přesahuje cílovou hodnotu. a.Konstantní tempo růstu peněžní zásoby

30 slide 29 Pravidla pro monetární politiku c.Cílování míry inflace  Automaticky snižuje růst peněžní zásoby pokaždé, když inflace stoupne nad cíl.  Mnoho CB v současnosti funguje v režimu cílování inflace, i když si při tom ponechávají určitou míru diskrece. a.Konstantní tempo růstu peněžní zásoby b.Cílování tempa růstu nominálního HDP

31 slide 30 Pravidla pro monetární politiku d.Taylorovo pravidlo: Cílování úrokové míry podle:  míry inflace  mezery mezi skutečným a potenciálním HDP c.Cílování míry inflace a.Konstantní tempo růstu peněžní zásoby b.Cílování tempa růstu nominálního HDP

32 slide 31 Taylorovo pravidlo i ff =  ,5 (  – 2) + 0,5 (mezera HDP) kde i ff = cílová nominální úroková míra mezera HDP = 100 x = procento o kolik je reálný HDP nad potenciálem

33 slide 32 Taylorovo pravidlo i ff =  ,5 (  – 2) + 0,5 (mezera HDP)  Pokud  = 2 a výstup je na potenciálu, potom je úroková míra cílována na 4 procenta.  Pro každý jednoprocentní nárůst  je monetární politika automaticky zpřísněna zvýšením úrokové míry o 1,5.  Pro každé procento, o které se HDP zvýší nad potenciál se monetární politika automaticky zpřísní růstem úrokové sazby o 0,5.

34 slide 33 Úrokové sazby (USA): skutečná a modelová % Taylorovo pravidlo Skutečná

35 slide 34 Úrokové sazby (EU): skutečná a modelová

36 slide 35 Nezávislost centrálních bank  Pravidla ohlášená CB budou fungovat, pouze pokud jsou kredibilní.  Kredibilita mimo jiné závisí i na stupni nezávislosti CB.

37 slide 36 Inflace a nezávislost CB Průměrná inflace Index nezávislosti CB

38 slide 37 Shrnutí 1. Obhájci aktivní politiky věří, že:  Časté šoky vedou k nadměrným fluktuacím ve výstupu a zaměstnanosti.  Fiskální a monetární politika mohou stabilizovat ekonomiku. 2.Obhájci pasivní politiky věří, že:  Dlouhé a variabilní zpoždění spojené s monetární a fiskální politikou je činí neefektivní a potenciálně destabilizující  Nevhodné politiky zvyšují variabilitu výstupu a zaměstnanosti. slide 37

39 slide 38 Shrnutí 3. Obhájci diskreční politiky věří, že:  Diskrece přináší větší pružnost tvůrcům politik při reakci na neočekávané události 4. Obhájci pravidel věří, že:  Politickému procesu nelze důvěřovat: politici dělají chyby a také sledují vlastní zájmy  Závazek k fixní politice je nutný k odvrácení časové nekonzistence a k udržení kredibility slide 38

40 slide 39 Literatura Mankiw (2010): Chapter 15: Stabilization Policy Holman (2010): Kapitola 16: Měnová politika Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich) slide 39

41 slide Fiskální politika

42 slide 41 Obsahem přednášky je…  Velikost veřejného dluhu v mezinárodním srovnání  Problematika měření rozpočtového deficitu  Tradiční a Ricardiánské pojetí veřejného dluhu  Další otázky veřejného dluhu

43 slide 42 Zadlužení vlád ve světě (2005) Země Veřejný dluh (% of HDP) Země Veřejný dluh (% of HDP) Japonsko159USA64 Itálie125Švédsko62 Řecko108Finsko53 Belgie99Norsko52 Francie77Dánsko50 Portugalsko77Španělsko49 Německo70UKUK47 Rakousko69Irsko30 Kanada69Korea20

44 slide 43 Vládní dluh jako % HDP, 2000 a 2010 Zdroj: OECD Factbook

45 slide 44 Poměr vládního dluhu k HDP v USA Válka o nezávislost Občanská válka WW1 WW2 Válka v Iráku

46 slide 45 Hrozící fiskální problémy (USA)  Americká populace stárne  Náklady na zdravotní péči rostou.  Výdaje na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se zvyšují.  Vládní deficit and veřejný dluh nadále poroste … Podobné problémy jsou i v ostatních zemích

47 slide 46 Populace USA starší 65 let (%) % populace skutečnost prognóza

48 slide 47 Výdaje na důchody a zdravotnictví (USA) % HDP

49 slide 48 Předpověď amerického vládního dluhu (dva scénáře) Procento HDP optimistický scénář pesimistický scénář

50 slide 49 Vládní dluh ČR (% HDP) Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

51 slide 50 Problémy spojené s měřením rozpočtového deficitu 1. Inflace 2. Kapitálové statky 3. Nezapočítané závazky 4. Hospodářský cyklus

52 slide 51 PROBLÉMY MĚŘENÍ 1: Inflace  Předpokládejme, že reálný dluh je konstantní, což implikuje nulový reálný deficit.  V takovém případě roste nominální dluh D tempem rovným míře inflace:  D/D =  nebo  D =  D  Oficiálně uváděný deficit (nominální) je potom  D, i když skutečný reálný deficit je nula.  Proto bychom vlastně měli  D odečítat od oficiálně uváděného deficitu, abychom jej očistili o inflaci.

53 slide 52 PROBLÉMY MĚŘENÍ 1: Inflace  Úpravy o inflaci mohou vytvořit velké rozdíly, obzvláště v obdobích vysoké inflace. Příklad: USA 1979, nominální deficit = 28 mld. $ inflace = 8,6 % dluh = 495 mld $  D = 0,086  495 mld $ = 43 mld $ reálný deficit = 28 mld  43 mld. $ = $15 mld $ přebytek

54 slide 53 PROBLÉMY MĚŘENÍ 2: Kapitálové statky  Doposud: deficit = změna v dluhu  Lepší by bylo kapitálové rozpočtování: deficit = (změna v dluhu)  (změna v aktivech)  Př: Předpokládejme, že vláda prodá vládní budovu a použije tyto finance na snížení vládního dluhu.  Podle současného měření by se deficit snížil  Podle metody kapitálového rozpočtování by se deficit nezměnil, protože pokles dluhu je vyvážen poklesem aktiv.  Problém metody kapitálového rozpočtování: Určit, které vládní výdaje počítat jako kapitálové výdaje.

55 slide 54 PROBLÉMY MĚŘENÍ 3: Nezapočítané závazky  Běžné metody měření rozpočtového deficitu pomíjejí významné závazky vlády:  Budoucí výplaty penzí  Nejrůznější vládní garance  Pojištění bankovních vkladů (Těmto závazkům je obtížné přiřadit konkrétní hodnoty z důvodu vysoké nejistotě ohledně jejich konečné výše.)

56 slide 55 PROBLÉMY MĚŘENÍ 4: Hospodářský cyklus  Deficit osciluje v průběhu hospodářského cyklu díky automatickým stabilizátorům (pojištění v nezaměstnanosti, progresivita daní).  Sice se nejedná o chyby měření, ale komplikuje se tak zhodnocení stavu fiskální politiky.  Např. je pozorované zvýšení v deficitu důsledkem hospodářského poklesu anebo změnou fiskální politiky na expanzivní?

57 slide 56 PROBLÉMY MĚŘENÍ 4: Hospodářský cyklus  Řešení: cyklicky upravený rozpočtový deficit (“deficit při plné zaměstnanosti”) – založený na odhadech toho, jaké by byly vládní příjmy a výdaje, pokud by ekonomika byla na přirozených mírách výstupu a nezaměstnanosti.

58 slide 57 Cyklický příspěvek k federálnímu rozpočtu (USA) Mld. bežných USD

59 slide 58 Důsledek Je potřeba být opatrný při interpretaci údajů o rozpočtovém deficitu.

60 slide 59 Představuje vládní dluh problém? Předpokládejme snížení daní, které způsobí zvýšení veřejného dluhu. Dvě interpretace: 1. Tradiční 2. Ricardiánská

61 slide 60 Tradiční interpretace  Krátké období:  Y,  u  Dlouhé období:  Y a u zpět na své přirozené hodnoty  Uzavřená ekonomika:  r,  I  Otevřená ekonomika: ,  NX (nebo vyšší obchodní deficit)  Velmi dlouhé období:  Pomalejší růst, dokud ekonomika nedosáhne nového stálého stavu s nižším důchodem na hlavu

62 slide 61 Ricardiánská interpretace  David Ricardo (1820), později rozvedena Robertem Barroem  Podle Ricardianské ekvivalence, snížení daní financované dluhem nemá vliv na spotřebu, národní úspory, reálnou úrokovou sazbu, investice, čisté exporty nebo reálný HDP, a to ani v krátkém období.

63 slide 62 Logika Ricardiánské ekvivalence  Spotřebitelé jsou vpředhledící (forward-looking), vědí, že snížení daní financované na dluh dnes znamená zvýšení budoucích daní, což je rovno – v současných hodnotách – snížení daní.  Snížení daní nezlepšuje blahobyt spotřebitelů, proto spotřebitelé nezvýší výdaje na spotřebu. Místo toho uspoří veškerý objem snížených daní, aby byli schopni zaplatit budoucí daně.  Výsledek: Soukromé úspory stoupnou o tolik, o kolik klesly veřejné úspory, čímž zůstanou národní úspory nezměněny.

64 slide 63 Problémy s Ricardiánskou ekvivalencí  Krátkozrakost: Ne všichni spotřebitelé uvažují tak dlouho dopředu, někteří mohou vnímat snížení daní jako přínos.  Úvěrové limity: Někteří spotřebitelé si nemohou půjčovat, aby dosáhli na svou optimální spotřebu, proto hned utratí to, co ušetří na daních.  Budoucí generace: Pokud spotřebitelé očekávají, že břemeno splacení nyní snížených daní dopadne na budoucí generace, potom snížení daní vylepší jejich pozici a oni zvýší spotřebu.

65 slide 64 Důkaz proti Ricardiánské ekvivalenci? Počátek 1980s: Reaganovy daňové škrty zvýšily deficit. Národní úspory poklesly, reálná úroková míra vzrostla, měnový kurz se zhodnotil a NX se snížily. 1992: Odložení daně z příjmu za účelem stimulace ekonomiky.  To pozdrželo daně, ale nezvýšilo blahobyt spotřebitelů.  Téměř polovina spotřebitelů ovšem zvýšila spotřebu.

66 slide 65 Důkaz proti Ricardiánské ekvivalenci?  Obhájci R.E. argumentují, že Reaganovo snížení daní neposkytuje férový test pro R.E.  Spotřebitelé mohli očekávat, že dluh bude splacen budoucími škrty ve výdajích namísto budoucího zvýšení daní.  Soukromé úspory mohly klesnou z jiných důvodů, než je snížení daní, jako například optimismus ohledně hospodářského vývoje.  Protože data umožňují odlišné interpretace, obě interpretace vládního dluhu přežívají.

67 slide 66 DALŠÍ TÉMATA: Vyrovnaný rozpočet vs. optimální fiskální politika  Někteří politici navrhují změnit ústavu, aby obsahovala požadavek vyrovnaného rozpočtu každý rok.  Mnoho ekonomů nesouhlasí s tímto návrhem a argumentují, že deficity by měly být použity na  stabilizaci výstupu & zaměstnanosti  vyhlazování daní v konfrontaci s fluktuujícím důchodem  přerozdělení důchodu mezi generacemi, pokud je to zapotřebí

68 slide 67 DALŠÍ TÉMATA: Dopady fiskální politiky na monetární politiku  Vládní deficity mohou být financovány tiskem peněz  Vysoký vládní dluh může být pro tvůrce hospodářské politiky záminkou k rozpoutání inflace (aby se snížila reálná hodnota dluhu na úkor držitelů státních dluhopisů) Naštěstí:  Existuje málo důkazů o významných vazbách mezi fiskální a monetární politikou  Většina vlád ví o tom, jaké náklady sebou nese rozpoutání inflace  Většina centrálních bank má (alespoň nějakou) politickou nezávislost na politických tvůrcích fiskální politiky

69 slide 68 DALŠÍ TÉMATA: Dluh a politika “Fiscal policy is not made by angels…” – N. Gregory Mankiw,  Někteří nevěří politikům jejich deficitní financování. Argumentují že,  Politici se nestarají o skutečné náklady svého utrácení, protože břímě jejich splacení dopadne na budoucí generace  Protože budoucí daňoví poplatníci se nemohou účastnit ve volbách, jejich zájmy nebudou vzaty v úvahu  To pak představuje další důvod pro podporu stále vyrovnaných rozpočtů

70 slide 69 DALŠÍ TÉMATA: Mezinárodní dimenze  Rozpočtový deficit může způsobovat obchodní deficit, který musí být financovaný výpůjčkami ze zahraničí.  Velké vládní dluhy mohou zvýšit riziko útěků kapitálu, protože zahraniční investoři mohou pociťovat vyšší riziko nesplacení.  Velké dluhy mohou snížit politickou váhu země na mezinárodní scéně.

71 slide 70 APLIKACE: Inflation-indexed Treasury bonds  Od roku 1997 se v USA vydávají státní dluhopisy s výnosy indexovanými k CPI.  Výhody:  Eliminace inflačního rizika, rizika, že inflace – a následně i reálná úroková sazba – se vyvine jinak než jak bylo očekáváno.  Může povzbudit soukromý sektor k vydávání takovéhoto typu obligací.  Poskytuje nástroj k odvození očekávané míry inflace…

72 slide 71 APLIKACE: Inflation-indexed Treasury bonds percent (annual rate) rate on non-indexed bond implied expected inflation rate rate on indexed bond

73 slide 72 Shrnutí 1. Veřejný dluh je v ČR a USA ve srovnání s jinými zeměmi relativně mírný. 2. Běžné ukazatele o rozpočtovém deficitu jsou nedokonalými indikátory fiskální politiky, protože  Nejsou korigovány o inflaci  Neberou v úvahu změny vládních aktiv  Pomíjí některé závazky (např. budoucí výplaty penzí současným pracovníkům)  Neberou v úvahu vliv hospodářského cyklu slide 72

74 slide 73 Shrnutí 3. V tradičním pojetí snížení daní financované na dluh zvyšuje spotřebu a snižuje národní úspory. V uzavřené ekonomice to povede k vyšším úrokovým sazbám, nižším investicím a nižší dlouhodobé životní úrovni. V otevřené ekonomice je důsledkem zhodnocení měnového kurzu a pokles čistých exportů (nebo zvýšení obchodního deficitu). 4. Ricardiánská interpretace tvrdí, že snížení daní na dluh neovlivní spotřebu nebo národní úspory, a proto také neovlivní ani úrokové sazby, investice nebo čisté exporty. slide 73

75 slide 74 Shrnutí 5. Většina ekonomů nesouhlasí se striktním požadavkem na každoročně vyrovnaný rozpočet, protože by to znemožnilo využití fiskální politiky ke stabilizaci výstupu, vyhlazení daní nebo přerozdělení daní napříč generacemi. 6. Vládní dluh může mít i další důsledky:  může vést k inflaci  politici mohou přesouvat daňové břemeno ze současné na budoucí generace  může snižovat politickou vyjednávací pozici země nebo povzbuzovat zahraniční investory ke stahování jejich kapitálu ze země. slide 74

76 slide 75 Literatura Mankiw (2010): Chapter 16: Government Debt and Budget Deficits Holman (2010): Kapitola 17: Veřejné rozpočty Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich) slide 75


Stáhnout ppt "Slide 0 11. MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA. slide 1 11.1. Stabilizační politika."

Podobné prezentace


Reklamy Google