Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Luther Gulick (1892-1993) americký sociolog dožil se 100 let.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Luther Gulick (1892-1993) americký sociolog dožil se 100 let."— Transkript prezentace:

1 Luther Gulick ( ) americký sociolog dožil se 100 let.

2 MANAGEMENT anglicky - to manage - řídit původem z francouzského - ménagementfrancouzského které má svůj kořen v latinském - manus – rukalatinském jeho prazákladem bylo ruční ovládání koní Jedná se o umění řízení, působení na určitou soustavu (například společnost) a ovládaní její činnosti. Tento název může také označovat skupinu vedoucích pracovníků.

3 Život a kariéra Luthera Gulicka Narodil se roku 1892 v japonské Osace. V Japonsku strávil 12 let a poté se přestěhoval do USA, kde roku 1914 dostudoval střední školu Oberlin v Ohiu. Následně získal stipendium na Columbijské univerzitě a zapsal se do známé Training School for Public Service of the New York Bureau of Municipal Research. Právě obrovské potíže ve veřejné správě, kterých byl svědkem během svého působení v úřadu jej přivedli k jeho práci.

4 Gulick popisuje počáteční situaci v úřadu následovně: „Tato organizace začala fungovat v roce 1905, kdy přišla na svět revoluční myšlenka, že městská správa je neefektivní. Ne proto, že by byli úředníci zkorumpovaní, ale především kvůli jejich špatnému řízení, zaměstnávání netrénovaných zaměstnanců, selhávání při používání jinak správných obchodních směrnic a kvůli tomu, že pracují v tajnosti, mimo dosah očistného vlivu veřejného vědomí a veřejné zodpovědnosti. Úřad navrhoval napravení těchto chyb vytvořením veřejností podporované skupiny expertů v oboru managementu. Vytvořením organizace podobné obchodním společnostem, s dobrými platovými podmínkami a která by byla vstřícná k informování veřejnosti.“ (Van Riper, 1990).

5 Gulick pracoval na mnoha zapamatováníhodných projektech včetně studie o veřejných zaměstnancích a občanských službách, jejíž vytvoření řídil během svého působení v the Social Science Research Council. Roku 1936 byl jmenován do the President’s Committee on Administrative Management. Zpráva PCAM, která byla doručena prezidentu Rooseveltovi v lednu 1937 položila základy pro největší změny exekutivy federální vlády od přijetí Ústavy. Historikové se shodují na obrovské důležitosti této zprávy. Právě v úvodu tohoto dokumentu, nadepsaném „Poznámky k Teorii organizování“, Gulick poprvé zveřejňuje své dva příspěvky k teorii, které se později staly základem pro vývoj teorie veřejné administrativy. 1. Prvním z nich je POSDCORB 2. Druhý pak Teorie procesního přístupu - zformulování principů hierarchické organizace a to včetně pojednání o podmínkách, za kterých by se měly tyto různorodé principy používat.

6 Teorie procesního přístupu Procesní přístup: „zvládnout procesy řízení, vymezit a určit přesně funkce vedoucích pracovníků (= výsledek závisí na správném rozhodování vedoucích pracovníků) Procesní přístupy vycházejí z klasického managementu a jejich základem je především správní řízení a byrokratické organizační uspořádání. Je zde společná snaha stanovit všeobecně platná doporučení pro zvládnutí řídících procesů. Důraz se klade na systematické třídění řady manažerských aktivit, ze kterých se pak následně skládá vzájemně provázaný celek.

7 Systém POSDCORB: Vytvořili Luther Gulick a L. F. Urwick Pojmenování tohoto systému je odvozeno od počátečních písmen anglických slov, které označují dílčí činnosti, které podle těchto autorů tvoří náplň vlastního manažerského procesu.

8 POSDCORB plánování = planning organizování = organizing personální zajištění = staffing přikazování = directing koordinaci = coordinating evidenci = reporting rozpočtování = budgeting

9 Heinz Weihrich a Herold Koontz, kteří navázali na POSDCORB, sestavili pět širších funkcí managementu : 1. plánování, 2. organizování, 3. personalistika, 4. vedení 5. kontrolování.

10 Přínos procesních přístupů: Propracování manažerských funkcí a jejich odlišení od ostatních expertních činností. Dosáhlo se jasného, stručného a jednoduchého roztřídění manažerských činností. Zdůrazňují ale spíše uspořádání procesů než obsahovou náplň řídícího procesu a kladou malý důraz na lidský faktor v řízení (např. motivace pracovníků a pracovních kolektivů, komunikace, neformální organizace apod.). Pro složité situace jsou tyto přístupy málo pružné Silně se v této vývojové etapě začal prosazovat behavioristický přístup k managementu, který se dá definovat jako studium pozorovatelného lidského chování v organizacích.

11 Gulick přiznává vliv, který na něj měl Fayol, díky kterému začal na administrativní management nahlížet jako na živoucí a rostoucí proces. Gulick uvádí: „Organizace je živý a dynamický subjekt. Každá činnost se zrodí, projde obdobím zkoušení a vývoje, obdobím silné, energické a stabilní činnosti a v některých případech i úpadku. Principy organizace vhodné při jedné fázi nemusí být vůbec vhodné během fáze následující, zvláště s ohledem na odlišné prvky síly a slabosti, které jsme viděli, že existují v různých systémech rozškatulkování.... Čas je důležitým prvkem tohoto vzorce“ (Fulick & Urwick,1998)

12 Vydal vzdělávací zprávu Regentsovy Komise v roce 1939 a vzápětí mu bylo nabízeno několik univerzitních předsednictví. Místo toho se přestěhoval do Washingtonu a později přijal místo jako první rada města New York City (City Administrator for New York City). Dva roky pracoval pro starostu Roberta F. Wagnera, kterému hodně pomohl. 1. Zaměstnal výjimečně úspěšnou skupinu komisařů městského resortu; 2. přesvědčil starostu o zřízení kabinetu špičkových asistentů; 3. inicioval vytvoření systému zpráv o působení města 4. sloužil jako spojovací článek mezi administrativou a řadou občanských sdružení a občany ; 5. a samozřejmě zvyšování sledování správy městského rezortu (Fitch, 1990).

13 Gulick se přizpůsobuje době Gulick byl stále otevřen změnám „V jeho zájmu bylo znepokojení s veřejnou správou a politikou. Stále pokračoval přidáváním nových rozměrů. " (Fitch, 1990, s. 604) V 1983 v článku veřejné správy Review, Gulick (1983) uvedl: "Potřebujeme větší decentralizaci a opuštění této hierarchické, vojensko-stylizované struktury vlády... Potřebujeme zavést ve všech nevojenský občanských organizacích skutečné demokratické participační systémy. „

14 Gulick přispíval do vývoje správního managementu až do své smrti. Na své jubilejní oslavě padesátin představil svou knihu Recenze veřejné správy. Gulick volal po reformě ve veřejné správě. „Systém státní služby, který v mnoha soudních pravomocích zaostával, potřeboval být zmodernizován. Zde bude neustálý vývoj… nerovnoměrné soustředění se na veřejné výkonné moci a zanedbávání veřejné legislativy, justice a voliče. Základní reformy v globální míře jsou potřebné.“ Gulick v roce 1990 ukončuje své úvahy v jubilejní edici PAR pozitivně. “Osud nám dá vůdce, které potřebujeme, stejně jako nám je dal v minulosti.“

15 Gulickova slovní odezva jeho četných dřívějších prohlášeních v knize Poznámky v teorii organizování: „Stále více jasný… tento těžký úkol úředníků musí být dosažen menším nátlakem a disciplínou a větším přesvědčením. Jinými slovy, budoucí management musí mít více vedoucích a méně autorit jako základní prostředek v koordinaci. „

16 Častý základ v Gulickově práci je právě morální vedení a spokojenost všech účastníků v managementu. Je to nezbytné i pro složité organizace jako například vláda a školy, které také mohou fungovat efektivně. Jak vidíme z citací, Gulickovy zmínky o těchto ideích v jeho spisech zdůrazňují jeho život. Gulickovy idey jsou ozvěnou moderního důležitého přístupu k organizačním změnám, které vidí jako otevřený a pokračující proces přizpůsobení ke změnám podmínek a okolností. To také nachází výnos v současných výzkumech navrhování, jako jsou školy, kde učitelé věří, že mají značné pravomoci ve vedení,organizování i používání lidských vztahů a mezilidských dovedností.

17 Děkujeme za pozornost! Marta Valentová Eva Vlčková


Stáhnout ppt "Luther Gulick (1892-1993) americký sociolog dožil se 100 let."

Podobné prezentace


Reklamy Google