Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

5. přednáška Dotazník Rozhovor. METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT V PEDAGOGICE Přímé: pozorování a experiment Nepřímé: vyšetřování, rozhovor, dotazník, sociometrie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "5. přednáška Dotazník Rozhovor. METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT V PEDAGOGICE Přímé: pozorování a experiment Nepřímé: vyšetřování, rozhovor, dotazník, sociometrie."— Transkript prezentace:

1 5. přednáška Dotazník Rozhovor

2 METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT V PEDAGOGICE Přímé: pozorování a experiment Nepřímé: vyšetřování, rozhovor, dotazník, sociometrie Dokumentové: –Rozbor žákovských prací (písemných, grafických, manuálních) –Rozbor školských dokumentů –Rozbor literárních dokumentů

3 METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT V PEDAGOGICE Přímé: pozorování a experiment Nepřímé: vyšetřování, rozhovor, dotazník, sociometrie Dokumentové: –Rozbor žákovských prací (písemných, grafických, manuálních) –Rozbor školských dokumentů –Rozbor literárních dokumentů

4 Porovnání dotazníku a rozhovoru RozhovorDotazník pracné a nákladné efektivní (velký počet jedinců při relativně malých nákladech) časově náročné (někdy i nemožné) získat informace v časovém limitu velké množství informací v poměrně krátkém čase a s malými náklady vyškolení tazatelé; rozdíly v chování tazatelů mohou vyvolat „interviewer bias“ spolupracovníci v terénu jen někdy; požadavky na zaškolení nízké; zkreslení vyloučeno náklady (prostorově rozptýlený vzorek) náklady šetření na rozptýleném vzorku relativně nízké anonymita výzkumu je málo přesvědčiváanonymita přesvědčivá klade menší nároky na iniciativu respondenta, pro respondenta je obtížnější vynechat odpovědi na některé otázky nároky na ochotu dotazovaného, je snadné vynechat otázky dotazovaná osoba je ta, která byla vybrána do vzorku otázky může odpovědět někdo jiný proporce úspěšně dokončených rozhovorů je podstatně vyšší, než návratnost dotazníku návratnost bývá nízká, reprezentativnost vzorku nebývá dostatečná

5 Porovnání dotazníku a rozhovoru RozhovorDotazník pracné a nákladné efektivní (velký počet jedinců při relativně malých nákladech) časově náročné (někdy i nemožné) získat informace v časovém limitu velké množství informací v poměrně krátkém čase a s malými náklady vyškolení tazatelé; rozdíly v chování tazatelů mohou vyvolat „interviewer bias“ spolupracovníci v terénu jen někdy; požadavky na zaškolení nízké; zkreslení vyloučeno náklady (prostorově rozptýlený vzorek) náklady šetření na rozptýleném vzorku relativně nízké anonymita výzkumu je málo přesvědčiváanonymita přesvědčivá klade menší nároky na iniciativu respondenta, pro respondenta je obtížnější vynechat odpovědi na některé otázky nároky na ochotu dotazovaného, je snadné vynechat otázky dotazovaná osoba je ta, která byla vybrána do vzorku otázky může odpovědět někdo jiný proporce úspěšně dokončených rozhovorů je podstatně vyšší, než návratnost dotazníku návratnost bývá nízká, reprezentativnost vzorku nebývá dostatečná

6 Dotazník Gavora: „způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí“ není přímý kontakt s dotazovaným, zjišťuje názory, postoje a mínění (sociologie, ale i psychologie a pedagogika) nezjišťuje, jací respondenti skutečně jsou, ale to, jak sami sebe (pedagogickou realitu) vidí Termíny: respondent, položky dotazníku (otázky), administrace dotazníku Části dotazníku: vstupní část (zadávající instituce, autoři, cíle dotazníku ► motivace respondenta) druhá část (řazení otázek nebývá logické ani tématické – uprostřed otázky těžší a méně zajímavé, ke konci otázky důvěrnějšího charakteru, na konci faktografické otázky) na konci (poděkování respondentovi za spolupráci)

7 Konstrukce dotazníku v úvodu vysvětlit význam dotazníku; v předvýzkumu vyzkoušet alespoň na 30 lidech, nedostatky odstranit a znovu vyzkoušet; návratnost 50-60%, podle toho upravit počet rozesílaných dotazníkových archů; dostatečný počet respondentů; přesná formulace otázek, ne sugestivní a nesmí se dotýkat intimní sféry; jasné formulace; co nejméně otázek; získaná data zpracovat odpovídajícími statistickými metodami.

8 Otázky v dotazníku Snadná je formulace faktografických otázek, nesnadné zjišťování postojů, názorů, motivů. Jak postupovat při tvoření položek dotazníku: jasné formulace, aby všichni rozuměli takové otázky, které dovedou respondenti odpovědět – validita odpovědí vyhnout se dvojitým otázkám Patří k Tvým oblíbeným předmětům matematika a čeština? příliš široké znění otázky obyčejně vede k volným odpovědím. Jaký je Váš názor na …? NE slova „několik“, „obyčejně“ a „někdy“, protože je interpretují respondenti různě

9 Otázky v dotazníku otázky smysluplné pro respondenty (zájem respondenta o odpovídání, validita odpovědí) NE záporné výrazy – často se přehlédnou nebo nesprávně interpretují, takže respondent odpovídá na kladnou otázku. Zcela vylučte dvojitý zápor. předcházet předpojatosti Souhlasíte nebo nesouhlasíte s návrhem ředitele vaší školy na …? na některé otázky odpovídá respondent tak, jak je to společensky žádoucí, a ne pravdivě. Zesměšňuje žáky? Někdy ano, někdy ne. Záleží to na situaci.

10 Typy otázek Je pro nadané děti potřeba zřizovat speciální třídy? ano ne neumím se vyjádřit, neumím se rozhodnout jiné, prosím, popište (netlačit respondenta k rozhodnutí – zkreslení výsledků) Je pro nadané děti potřeba zřizovat speciální třídy? vhodné vhodné jen pro jisté druhy nadání vhodné jen tehdy, když to nebude na úkor výuky a materiálního vybavení běžných tříd nevhodné neumím se vyjádřit uzavřené otázky – nabízí hotové alternativní odpovědi

11 Typy otázek Otevřené otázky (obtížnější odpověď i zpracování – nutná kategorizace) Polozavřené otázky Škálované otázky poskytuje odstupňované hodnocení jevu Jaký je váš názor na zřizování speciálních tříd pro nadané děti? Vysvětlete, proč souhlasíte nebo nesouhlasíte se zřizováním speciálních tříd pro nadané děti ve vaší škole?

12 Validita jednotlivých typů otázek faktografické otázky – vysoká nižší validita - otázky týkající se postojů, motivů, zájmů – předmět otázky, důvěrnost otázky, osobnost respondenta L-otázky (zjišťují pravdivost odpovědí) – zjišťujeme L-skóre respondenta. L-otázky zaměřené na chování, které neodpovídá společenské normě, ale lidé se ho přesto dopouštějí. Když respondent u většiny L-otázek popírá, že se někdy dopustil takového chování, je možné předpokládat, že ani u ostatních otázek nelze počítat s větší hodnověrností jeho odpovědí. Míváte občas myšlenky nebo nápady, o kterých byste si nepřáli, aby o nich věděli jiní lidé? Ano/Ne

13 Reliabilita, návratnost vnitřní konzistence dotazníku – více otázek, které se ptají na podobný okruh informací pomocí koeficientů (příklady v Chráska, 2008) Délka dotazníku – získat všechny potřebné údaje, ne delší; vyplňování max. do 20 minut. Návratnost výzkumník přijde osobně a počká, než respondenti vyplní; zaslání dotazníku poštou; el. verze dotazníku elektronické dotazníky: , webový dotazník Požadovaná minimální návratnost 75 % (někdy i méně). Složení respondentů, kteří vrátili dotazník. Průvodní dopis

14 Konstrukce dotazníku: Uvědomit si cíl Stanovit okruhy otázek Formulovat otázky ke každému tématu Ověřit, zda respondenti rozumějí (v pilotáži při vyplňování respondenti „myslí nahlas“) Po opravách další ověřování srozumitelnosti Grafická podoba Ověřit definitivní dotazníku na malém vzorku – předvýzkum Spustit výzkum

15 Realizace výzkumu: Výběr vzorku respondentů – řídí se cílem, musí být reprezentativní (odrážet vzorek populace) – asi 700 – 1200 respondentů. Sestavování dotazníku Vyzkoušení dotazníku Realizace dotazníku ve výzkumu – poštou, nebo ve skupině, ve třídě. Nižší návratnost než 50% znamená – dělalo se to zbytečně.

16 Škálování Škála – nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu vyjadřuje hodnocení (lidí, jevů, sebe sama) určením polohy na škále Druhy posuzovacích škál (Kerlinger): kategoriální –posuzovateli se předkládá několik uspořádaných kategorií, z nichž má vybrat tu, která vystihuje pozorovanou skutečnost –různí posuzovatelé mohou chápat různě numerické –řada čísel, jež odpovídají různým mírám posuzované vlastnosti, někdy doplněná popisem velmi xxne xvelmi ne x 1234

17 Škálování –Počet stupňů ovlivňuje jemnost/citlivost posouzení, přičemž závisí na cíli posuzování; 4 – 9 stupňové škály –Počet stupňů bývá lichý, aby byla od středu škály stejná vzdálenost na obě strany (ale „alibistický“ střed). Používá se také „neumím se vyjádřit“. –S přiřazenými číselnými hodnotami se dá matematicky pracovat, což slouží pro kvantitativní vyhodnocování škál. –Každý jev může mít nějaké číslo, přičemž i více jevů může mí stejné ohodnocení. –Zvláštním typem škály je škála pořadová, kdy jevy uspořádáme podle pořadí, přičemž dva jevy nesmí zaujmout stejné místo. –Je-li přechod mezi sledovanými vlastnostmi kontinuální a je jen kvantifikován rozdělením na celé stupně, pak škálu nazýváme intervalovou. /např.: stále-velmi často-často-občas-nikdy) –Druhem škál jsou také bipolární škály. Jejich krajní body – póly - tvoří protikladné vlastnosti.

18 Při škálování a)používáme na pólech vždy shodný slovní druh b)druhý výraz ve škále podle možnosti nemá být záporem prvního ( ne..) c)téhož výrazu nelze použít ve více škálách d)ve škálách pečlivě vybíráme protikladný výraz Likertovy škály se používají na měření postojů a názorů lidí. Skládají se z výroků a stupnice. Pomocí stupnice se vyjádří míra souhlasu nebo nesouhlasu s výrokem. Plně souhlasím - Souhlasím - Nemám vyhraněný názor - Nesouhlasím - Zcela nesouhlasím Často se střídají pozitivní a negativní formulace, aby posuzovatel neupadl do stereotypu. Poměrně lehce se konstruují i vyhodnocují.

19 Vyhodnocování škál Hodnocení téže škály více lidmi se sloučí. Vypočítá se, kolik procent lidí přisoudilo místo konkrétním polohám škály. Jednotlivým hodnotám škály se přisoudí koeficienty a jejich vynásobením počtem osob označivších tuto polohu na škále se vypočítá průměr, medián nebo jiná střední hodnota.

20 Zpracování získaných údajů odborník nebo skupina odborníků; vyřadit neúplné, nesprávně vyplněné a pomatené, pak kvantitativní a kvalitativní zpracování; výsledky se kódují a uspořádávají do tabulek, tím se stávají východiskem pro statistické zpracování; dosažené závěry se konfrontují s cíli a hypotézami výzkumu, s výsledky jiných výzkumů (komentovaný výzkum) uvádí se do souladu s teoretickými východisky.

21 Příklad analýzy Výzkum u 532 studentů Býváte spokojen se svými studijními výsledky? Jaká je typická hodnota měřené proměnné (modální kategorie)? Kategorie C. Absolutn í četnosti N = 532 Relativn í četnosti A vždy ano479% B většinou ano10520% C někdy ano, někdy ne 21340% D většinou ne10620% E nikdy ne6111%

22 Příklad analýzy Výzkum u 532 studentů Býváte spokojen se svými studijními výsledky? Je rozdíl mezi muži a ženami? Absolutn í četnosti N = 532 MužiŽeny A vždy ano47 (9) 17 (3) 30 (6) B většinou ano 105 (20) 50 (9) 55 (10) C někdy ano, někdy ne 213 (40) 90 (17) 123 (23) D většinou ne 106 (20) 60 (11) 46 (9) E nikdy ne61 (11) 51 (10) 10 (2)

23 Výhody dotazníku: obsáhne velký počet respondentů (získá se velký počet odpovědí, rychle), vyžaduje méně času, spolupracovníků, peněz, umožňuje promyšlené s přesné odpovědi, zpracování poměrně snadné a rychlé.

24 Nevýhody: nepružnost k nově vzniklým situacím, nemožnost jít do hloubky zkoumané problematiky, potíže při ověřování platnosti údajů, někdy nízká návratnost dotazníků, nebezpečí nesprávného pochopení otázek a jejich interpretace.

25 Rozhovor explorační metoda, která je založena na přímém kontaktu, důležitá schopnost navázat kontakt, komunikovat, od běžného rozhovoru se liší cílovou orientací a pečlivou přípravou. Použití: v psychologii, její klinické praxi, v psychiatrii pedagogice často nahrazován dotazníkem – protože dotazník má svou formou blízko ke standardizovanému rozhovoru doplňková metoda k pozorování a experimentu

26 Druhy rozhovoru Individuální (osobní) - atmosféra, důvěra a přizpůsobování otázek situaci a vývoji rozhovoru Hromadný (skupinový, beseda) zjišťuje postoje, názory, mínění ve skupině. Používá se také jako východisko pro zjištění informací o zkoumané problematice a ke zpřesňování hypotéz. Standardizovaný rozhovor probíhá podle podrobného dotazovacího schématu, cílem je získat taková data, která umožní kvantifikaci. Otázky uzavřené. Nevýhodou šablonovitost a menší hloubka poznatků. Nestandardizovaný rozhovor (hloubkový, otevřený interview) – větší prostor k odpovědím, pružnost reagování, obtížná zpracovatelnost odpovědí. Proto se často používá při prvotním seznamováním s problémem. Polostandardizovaný – spojuje výhody obou, eliminuje jejich nedostatky

27 Příprava rozhovoru Pilotáž = příprava na průběh rozhovoru, jde-li o nestandardizovaný hloubkový rozhovor, hledání vhodných formulací, kategorizace otázek Pretest = zkušební dotazování podle návrhu vzniklého v pilotáži, další úprava otázek Vytvoření systému otázek = dotazovací arch, který vytvoří dramaturgii rozhovoru, začíná vstupními otázkami (kontakt), pokračuje hlavními, které se týkají merita věci. Uspořádání od jednodušších ke složitějším technikou trychtýře (tj. od obecných ke specifickým) nebo technikou obráceného trychtýře (naopak). Střídat otázky zajímavé a nezajímavé, zařazovat otázky oddychové, kontrolní, „psychologická lest“ (aby nebyl zřejmý cíl výzkumu, zamezilo se haló efektu). Vystříhat se otázek typu proč – respondent často neví (nemůže vědět)

28 Způsob vedení rozhovoru: model měkkého dotazování (kooperativní interview) – výzkumník se snaží neochotného respondenta získat model tvrdého dotazování (antagonistický interview) s autoritativním přístupem, až agresivní, vychází z nedůvěry v respondenta, provokování k otevřeným odpovědím model neutrálního dotazování vychází z důvěry ve schopnost a ochotu respondenta odpovídat

29 Prostředky, které výzkumníci používají v interview: vyjádření zájmu a porozumění: „Aha, rozumím.“ krátké vyčkávací pauzy (2 – 3s.) neutrálně laděné žádosti o dodatečné informace: „Jak to myslíte?“ „Rád bych věděl o vašem názoru na věc více.“ „Ještě něco jiného?“ Opakování respondentových slov Shrnutí nebo reflexe respondentových výrazů: „Takže máte pocit, že …“ „Myslíte tím, že …“ Žádosti o dodatečné informace: „Proč si myslíte, že to tak je?“ „Jak jste si to uvědomil?“ Žádosti o vysvětlení: „Mohl byste mi vysvětlit, co jste tím myslel?“

30 Záznam rozhovoru písemně - s využitím zkratek, v průběhu, po ukončení rozhovoru, kombinovaně, pomocník. Technika: magnetofon, diktafon, video (souhlas respondenta) Prostředí – tiché, klidné. Nácvik U všech rozhovorů nutno předem zpracovat formulář rozhovoru = podrobný plán struktury a vedení rozhovoru ve fázích

31 Vyhodnocování odpovědí Kategorizace dat, kódování v dalších etapách zjemňování Je reflektujete vlastní vyučování? Nijak zvlášť, přemýšlím, co budu dělat příští hodinu. Když to nejde, bavíme se s kolegyněmi. Plánuji, jak budu pokračovat. Známkuji každou samostatnou práci. Podle chyb poznám, co nepochopili. Zeptám se Jany, jak jim to šlo. Bavím se s dětmi, jak to pochopily. Když to nejde, vrtá mi hlavou, co s nimi bylo. Moc to neřeším. Většinou se po vyučování kouknu, co budeme dělat zítra. Dost přemýšlím o jednotlivých dětech a snažím se diferencovat.

32 Vyhodnocování odpovědí Kategorizace dat, kódování v dalších etapách zjemňování Je reflektujete vlastní vyučování? Nijak zvlášť, přemýšlím, co budu dělat příští hodinu. Když to nejde, bavíme se s kolegyněmi. Plánuji, jak budu pokračovat. Známkuji každou samostatnou práci. Podle chyb poznám, co nepochopili. Zeptám se Jany, jak jim to šlo. Bavím se s dětmi, jak to pochopily. Když to nejde, vrtá mi hlavou, co s nimi bylo. Moc to neřeším. Většinou se po vyučování kouknu, co budeme dělat zítra. Dost přemýšlím o jednotlivých dětech a snažím se diferencovat.

33 Vyhodnocování odpovědí Kategorizace dat, kódování v dalších etapách zjemňování Je reflektujete vlastní vyučování? Nijak zvlášť, přemýšlím, co budu dělat příští hodinu. Když to nejde, bavíme se s kolegyněmi. Plánuji, jak budu pokračovat. Známkuji každou samostatnou práci. Podle chyb poznám, co nepochopili. Zeptám se Jany, jak jim to šlo. Bavím se s dětmi, jak to pochopily. Když to nejde, vrtá mi hlavou, co s nimi bylo. Moc to neřeším. Většinou se po vyučování kouknu, co budeme dělat zítra. Dost přemýšlím o jednotlivých dětech a snažím se diferencovat.


Stáhnout ppt "5. přednáška Dotazník Rozhovor. METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT V PEDAGOGICE Přímé: pozorování a experiment Nepřímé: vyšetřování, rozhovor, dotazník, sociometrie."

Podobné prezentace


Reklamy Google