Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mimomatriční prameny ( urbáře, pozemkové knihy, katastry, archivy velkostatků, sčítací operáty, domovské listy, policejní přihlášky, obecní a farní kroniky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mimomatriční prameny ( urbáře, pozemkové knihy, katastry, archivy velkostatků, sčítací operáty, domovské listy, policejní přihlášky, obecní a farní kroniky."— Transkript prezentace:

1 Mimomatriční prameny ( urbáře, pozemkové knihy, katastry, archivy velkostatků, sčítací operáty, domovské listy, policejní přihlášky, obecní a farní kroniky atd.), specifické informace o historii (vojenská služba, školství) a jejich využití Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen 4.

2 Matriky jako badatelská epizoda Matriky představují základní pramen genealogických informací, je to ale pramen omezený jak časově, tak i rozsahem. Matriky podávají pouze faktografické informace - „personální chlad“ Tyto informace jsou občas neúplné a nejasné, zvláště v počátcích matrik Informace z matrik by neměly být konečným cílen našeho rodopisného bádání, je možno na ně navázat a pokračovat a) Rodopis se tak „oživí“ a tak vytvoříme přesnější obraz o životě konkretních lidí v konkrétním čase a místě b) možnost proniknou dále do minulosti a posunout počátky „nestorství“

3 Mimomatriční prameny - obecně Kvantitativně daleko větší než matriky Obtížnější dostupnost (dnes pouze v archivech), obtížnější hledání – větší nároky na čas Poskytují informace, které ale v matrikách nenajdeme – sociální postavení předků, společenská a hospodářská úroveň, majetkové poměry, rodinné vztahy atd. Jejich významnost je různá, za významné lze považovat především - gruntovní knihy, katastry, fondy velkostatků, sčítání lidu, domovské listy, urbáře

4 Popis nejvýznamnějších mimomatričních pramenů 1. Urbáře – 16. a 17. století soupis pozemkového majetku urbariální dávky (penežní a naturální odvody, robotní povinnosti) splácení 1-2 x rok (o sv. Jiří, o sv. Martinu nebo o sv.Václavu) skončily se zánikem poddanství

5 Urbář Porta Coeli -1653

6 Popis nejdůležitějších mimomatričních pramenů 2. Lánové rejstříky ( 1656, 1676) 1. a 2. lánová vizitace - krátce po skončení 30-leté války zaveden nový systém vybírání daní stanovena nová berní jednotka – lán lánová vizitace – evidence poddanské půdy provedena komisí odhadem - pro nesouhlas a protesty šlechty 2. lánová vizitace 1674 – výstup vizitací – lánové rejstříky

7 Lánový rejstřík Býkovice

8 Popis nejdůležitějších mmimomatričních pramenů 3. Další katastry - Rektifikační akta 1749 (Tereziánský katastr) – MZA Brno, fond D2 poddanská přiznávací fase., jména držitelů současných a při 2.lánové vizitaci - Urbariální fase 1775 – MZA Brno, fond D5 soupis vlastníků usedlostí uvádějící jejich povinnosti vůči vrchnosti (robota, daně), uvedena č. popisná - Josefinský katastr – MZA Brno fond D7 vznikal od roku 1785, založen na přesném vyměřování, nedělal rozdíl mezi rustikální a dominikální půdou, zaveden od r. 1789, po smrti Josefa II. zrušen - Indikační skici MZA Brno fond D 9 - Matrika výnosu pozemkového 1820 D7

9 Indikační skica 1826 – Hradčany

10 4. Gruntovní knihy ( gruntovnice) – od 15. století do r. 1848, pak knihy pozemkové – MZA Brno fond C 17, svatební smlouvy - knihy vedly vrchnostenské kanceláře – od roku 1849 hejtmanské úřady, a to až do roku jména držitelů gruntů (občas rodiče, sourozenci, manželky a děti), závazky držitele a jména oprávněných, popisy výměnků, předávání nářadí, zvířat atd. - později jsou zapisovány půjčky a jejich vypořádání, další břemena - často předcházejí časově matriky (př. Tišnov) - jazyk: do 1784 čeština a novogotické písmo, 1784 – 1868 – němčina a kurent, dále čeština a latinka

11

12 5. Sčítací operáty , 1869, 1880, 1890, 1900, 1910, 1921 SOKA (např. Rajhrad pro Tišnov a okolí) AMB – ww.digiarchivbrno.cz – 1850, 1857, 1870, 1880, 1890, Archivy velkostatků ( Porta Coeli – fond E 10, Lomnice F 26, Pernštejn F 78, ale Kuřim + Deblín – AMB fond H 1) 7. Domovské listy – Archiv města Brna – kartotéka domovského práva B1/ Pobytová evidence (policejní přihlášky) – AMB fond Z 1 9. Obecní kroniky – SOKA 10. Farní kroniky – Diecézní archiv brněnského biskupství Rajhrad postupná delimitace fondů církevních institucí ze státních archivů

13 11. Školní archivy – SOKA 12. Vojenský ústřední archiv Praha (Vojenský historický ústav) – rakouské fondy, databáze legionářů v 1. svět. válce a padlých ve 2. světové válce (vuapraha.cz)

14 Možná úskalí badatelské práce (míry a váhy, peníze, zkratky a značky, jazykové problémy a jejich řešení, genealogické slovníky, témata a problémy na které se dříve nedostalo)

15 Úskalí práce rodopisného badatele 1. Formální úskalí a problémy – např. nepřístupnost či omezená přístupnost některých fondů v archivech, problémy s fotografováním atd. 2. Věcná úskalí a problémy – nečitelné zápisy (rukopis nebo písmo a pravopis), používání více jazyků v jednom zápisu, zápisy čitelné ale nesrozumitelné kvůli časování, používaným jednotkám měr a vah, peněžním jednotkám, zkratkám, atd Kalendář (reforma Řehoře XIII z února r. 1582) a) juliánský až do roku 1582 v katolických zemích, pak gregoriánský b) evangelické země odmítaly nový kalendář, v Německu až do roku 1700, značný zmatek, Švédsko 1753, Anglie 1752 c) Čechy přechod z 6. na , Morava z 3. na d) ortodoxní církev dodnes reformu nepřijala (rozdíl 13 dní), problém s VŘSR

16 Kalendář V nejstarších matrikách se občas vyskytuje datování podle svátků (např. 2. neděle po velikonocích) – nutno použít některou chronologickou příručku (např. Historická chronologie M. Bláhové) 2.2. Míry a váhy Desetinná soustava byla zavedena v RU v r Délkové ( sáh, loket, píď, palec, dlaň, prst) Čechy – do pol. 16. století zcela lokální, pak pražská soustava Morava – dolnorakouský (vídeňský) systém, v roce 1758 (Marie Terezie) sjednocení, použity dolnorakouské míry (Čechy od r. 1764) sáh – 1,896 m = 6 stop= 72 palců, loket – 0,777 m

17 Míry a váhy Morava 17. a 18. století Plošné: Morava 17. stol. - lán (lánové rejstříky, pro různá panství různá velikost), měřice (Metz), Achtl (1 M= 8 A), 1 M cca 0,19 ha, jitro (joch) = 3 M Př. Hradčany 1 ½ lánu (Sechs Viertel Lahner) – 84 měřic, tz. 1 lán 56 M další míry – čtvereční sáh (Klafter, 3,596 m²), čtvereční loket(Elle, 0,6 m²), Korec (Strich) – 2877m² (800 Klafter) Duté: Tekutiny – sud, vědro, máz, pinta (0,7 l), žejdlík (0,35 l) Obilí – korec (1,5 měřice), měřice (62,4 l), věrtel (22,3 l), achtl (11,6 l) Váhy cent – od r (100 liber), libra (Pfunt, 0,56 kg), kámen – 20 liber (11,2 kg)

18 Měnový systém Morava 17. století – zlatý rýnský (60 krejcarů = 30 grošů), zlatý moravský (70 krejcarů), moravská hřivna (64 grošů), menší jednotky denár, haléř Morava 18. stol. - od r tzv. konvenční měna – 1 zlatý = 60 krejcarů, dvacetník, desetník, pětník, menší krejcarové mince papírové peníze od r. 1762, na poč. 19. stol. velké znehodnocení a v r státní bankrot Morava 19. století – od r desítková soustava – 1 zlatý = 100 krejcarů od r korunová soustava ( 1 zlatý – 2 koruny, 1 krejcar – 2 haléře)

19 Rodová či rodinná kronika 3.1. Osnova kroniky Úvod, předmluva, úvodní slovo – základní podnět, kdo přispěl radou či vzpomínkou, jaké hlavní prameny, stručný životopis autora Kapitola o rodovém příjmení Pokus o výklad rodového jména, jeho vznik, proměny (dle odborné literatury), výskyt v různých lokalitách (kdejsme.cz), způsoby zapisování v různých pramenech (matriky, urbáře, katastry aj.) Pasáž o kolébce rodu Popis nejstarší zjištěné lokality, její dějiny, historické a společenské souvislosti

20 Rodová či rodinná kronika Nejstarší dějiny rodu Nejobtížnější část kroniky, někdy se věrohodný pohled na tuto dobu vůbec nedá rekonstruovat. Většinou lze od konce 30. leté války stanovit alespoň nějakou posloupnost generací a popsat životní i jiné poměry. Popis předchozí doby je velmi komplikovaný kvůli válce, předbělohorská doba je složitá vzhledem k náboženským poměrům. V rámci této kapitoly se zmíníme i o nejstarším zjištěném předkovi a uvedeme jeho základní údaje. Historie dalších generací až do přítomnosti Vlastní jádro celé kroniky, které se opírá o matriky a o ostatní prameny a zdroje informací. Směrem do přítomnosti narůstá množství informací, při zpracování je třeba dbát na to, aby zde nebyla uváděna jenom data, ale také aby kronika byla čtivá tato část by měla mít i určitý bod či milník k němuž se má vyprávěním dospět. Tímto bodem mohou být zlomová data 20. století 1918, 1945, 1948, 1989 Další pokračování, dodatky a nově získané informace – nová kniha

21 Rodová či rodinná kronika Rodová bilance demografické údaje o celém rodu jako např. průměrný a nejdelší věk, četnost porodů, četnost výskytu křestních jmen, genetické vlivy a nemoci, nejčastější povolání atd. Rejstřík, poznámky a vysvětlivky Rejstřík osobním místní věcný, poznámky a vysvětlivky buď „pod čarou“ na příslušné stránce nebo na konec knihy samostatně před rejstřík Obsah (může být i na začátku kroniky) Názvy jednotlivých kapitol s označením strany v knize Tiráž (ator, ilustrátor, datum, počet výtisků atd.) Akcesoria kroniky Většinou fotoalba členů rodu a kopie dokumentů, které se k nim vztahují, možno i další

22 Genealogické informace na internetu České stránky: genealogie.cz – Česká genealogická a heraldická společnost mghs.cz – Moravská genealogická a heraldická společnost Genea (genea.cz) – stránky českých genealogů (pomůcky, slovníčky, různé rady atd.) - více zaměřeny na Čechy než na Moravu Genealogické fórum (genealogie.taby.cz) – fórum badatelů (pomoc při čtení starých textů, otázky a odpovědi, hledání příbuzných, o archivech a matrikách, dotaz a rady atd.) Zahraniční stránky Family search (familysearch.org) – stránky mormonské církve (The Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints) – možnost prohlížení matrik archivů v Třeboni, Opavě a Zámrsku, některá sčítání lidu Čechy i Morava, atd. Jan Kos – tel.:


Stáhnout ppt "Mimomatriční prameny ( urbáře, pozemkové knihy, katastry, archivy velkostatků, sčítací operáty, domovské listy, policejní přihlášky, obecní a farní kroniky."

Podobné prezentace


Reklamy Google