Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Postoje Měření postojů. Zkoumání postojů ve výzkumech mínění Od 50. let 20. století – metodologická kritika výzkumů mínění: Od 50. let 20. století – metodologická.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Postoje Měření postojů. Zkoumání postojů ve výzkumech mínění Od 50. let 20. století – metodologická kritika výzkumů mínění: Od 50. let 20. století – metodologická."— Transkript prezentace:

1 Postoje Měření postojů

2 Zkoumání postojů ve výzkumech mínění Od 50. let 20. století – metodologická kritika výzkumů mínění: Od 50. let 20. století – metodologická kritika výzkumů mínění: Validita výzkumů (platnost) – zda skutečně měří to, co si stanovily za cíl Validita výzkumů (platnost) – zda skutečně měří to, co si stanovily za cíl Jsou nedostatečné, pokud nedovedou zachytit postoje, na nichž mínění spočívá Jsou nedostatečné, pokud nedovedou zachytit postoje, na nichž mínění spočívá

3 Postoje Relativně stálé tendence k jednání Relativně stálé tendence k jednání Naučené Naučené Týkají se příznivých nebo nepříznivých reakcí Týkají se příznivých nebo nepříznivých reakcí Souvisí s jednáním a činností Souvisí s jednáním a činností

4 Dimenze postojů Kognitivní -názory a myšlenky Kognitivní -názory a myšlenky Afektivní (emocionální) – city, emocionální reakce Afektivní (emocionální) – city, emocionální reakce Konativní (behaviorální) – sklony k chování či jednání Konativní (behaviorální) – sklony k chování či jednání

5 Postoje – hodnoty - názory Názory – neutrální výrok, předpoklad pravdivosti Názory – neutrální výrok, předpoklad pravdivosti Postoje - emočně zabarvené, hodnotící Postoje - emočně zabarvené, hodnotící Hodnoty – základní hodnotová soustava Hodnoty – základní hodnotová soustava

6 Funkce postojů Hodnocení objektů – umožňuje orientaci v realitě Hodnocení objektů – umožňuje orientaci v realitě Externalizace – spojování nevědomých motivů s vnějšími podmínkami Externalizace – spojování nevědomých motivů s vnějšími podmínkami Sociální přizpůsobení – sociální soudržnost, identifikace referenčních skupin Sociální přizpůsobení – sociální soudržnost, identifikace referenčních skupin

7 Znaky postojů Komplexnost -podíl kognitivní, emocionální, konativní složky Komplexnost -podíl kognitivní, emocionální, konativní složky Konzistence -pevnost, stálost, soudržnost Konzistence -pevnost, stálost, soudržnost Konsonance – souzvuk trsu postojů Konsonance – souzvuk trsu postojů Intenzita Intenzita Extrémnost Extrémnost Rezistence vůči změně Rezistence vůči změně Centrálnost/perifernost Centrálnost/perifernost

8 Změna postojů Obtížná Usnadňuje ji, jestliže 1. Probíhá pozvolna 2. Týká se periferní oblasti postojů 3. Týká se postojů málo vyhraněných 4. Osoba je aktuálně emočně stabilní Tlak na změnu centrálního postoje vyvolává úzkost

9 Teorie kognitivní disonance Leon Festinger (1957) – postojové trsy Leon Festinger (1957) – postojové trsy Snaha dosáhnout konsonance, souladného vztahu mezi postoji Snaha dosáhnout konsonance, souladného vztahu mezi postoji Disonance postojů - důležitý zdroj jejich změny Disonance postojů - důležitý zdroj jejich změny Dynamický proces, zahrnuje strukturu osobnosti, hodnocení vjemů a mediálních nosičů Dynamický proces, zahrnuje strukturu osobnosti, hodnocení vjemů a mediálních nosičů Výsledek – změna postoje nebo přidání dalšího, který umožňuje novou interpretaci Výsledek – změna postoje nebo přidání dalšího, který umožňuje novou interpretaci

10 Námitky vůči teorii Kognitivní disonanci lze řešit i jinak než změnou postoje, např.: Ignorováním skutečnosti Ignorováním skutečnosti Diskreditací zdroje Diskreditací zdroje Účelovým výběrem informace Účelovým výběrem informace

11 Model změny postojů založený na komunikaci Hodnocení komunikačního zdroje (jeho důvěryhodnost, snaha přesvědčit) Hodnocení komunikačního zdroje (jeho důvěryhodnost, snaha přesvědčit) Povaha informace (včetně jazyka, jistoty mluvčího apod.) Povaha informace (včetně jazyka, jistoty mluvčího apod.) Charakteristiky příjemce Charakteristiky příjemce

12 Měření postojů – postojové škály Transformace kvalitativních údajů na souhrnné znaky (obvykle o stejných intervalech) Transformace kvalitativních údajů na souhrnné znaky (obvykle o stejných intervalech) Měřící stupnice (škály) vytvořené sadou položek, které tvoří určité kontinuum Měřící stupnice (škály) vytvořené sadou položek, které tvoří určité kontinuum Stupnice umožňuje kvantitativní uspořádání od jednoho pólu ke druhému Stupnice umožňuje kvantitativní uspořádání od jednoho pólu ke druhému Z odpovědí na jednotlivé položky se stanovuje souhrnná hodnota (index) pro každou zkoumanou osobu Z odpovědí na jednotlivé položky se stanovuje souhrnná hodnota (index) pro každou zkoumanou osobu

13 Požadavky na postojové škály Homogenita – jednorozměrnost Homogenita – jednorozměrnost Představa spojitého kontinua Představa spojitého kontinua Linearita – stejné intervaly Linearita – stejné intervaly Validita – platnost (měří to, co chceme měřit?) Validita – platnost (měří to, co chceme měřit?) Reliabilita – spolehlivost (při opakovaném měření získáme stejné výsledky?) Reliabilita – spolehlivost (při opakovaném měření získáme stejné výsledky?)

14 Škála etnické distance E. S. Bogardus (1925) E. S. Bogardus (1925) 7 výroků odstupňované intenzity 7 výroků odstupňované intenzity Seznam etnik (sociálních skupin) Seznam etnik (sociálních skupin) Dotázaný vyslovuje souhlas či nesouhlas ve vztahu k příslušníku etnika/skupiny Dotázaný vyslovuje souhlas či nesouhlas ve vztahu k příslušníku etnika/skupiny

15 Výroky 1. Sňatek blízkého příbuzného se členem skupiny 2. Být členem stejného klubu 3. Bydlet ve stejné ulici 4. Pracovat na stejném pracovišti 5. Být občanem naší země 6. Být turistou v naší zemi 7. Být vyhnán ze země

16 Intervalová škála L. L. Thurstone (1929) L. L. Thurstone (1929) Soubor tvrzení vztahujících se k určitému jevu Soubor tvrzení vztahujících se k určitému jevu Vyslovují se soudy o jevu (oznam. způsob) Vyslovují se soudy o jevu (oznam. způsob) Škála odpovědí 5-9 bodů se střední variantou (naprosto souhlasím, ….. „ani-ani“….. naprosto nesouhlasím) Škála odpovědí 5-9 bodů se střední variantou (naprosto souhlasím, ….. „ani-ani“….. naprosto nesouhlasím) Apriorní škála (technika soudců - laiků) Apriorní škála (technika soudců - laiků) Nevýhoda – dlouhá přípravná fáze Nevýhoda – dlouhá přípravná fáze Výhoda – včasná eliminace nevhodných položek, relativní univerzálnost použití škály Výhoda – včasná eliminace nevhodných položek, relativní univerzálnost použití škály

17 Sumační škála R. Likert (1932) - bodová, škála sumovaných odhadů R. Likert (1932) - bodová, škála sumovaných odhadů Měří intenzitu postojů Měří intenzitu postojů Aposteriorní škála – tvoří se na již sebraném materiálu Aposteriorní škála – tvoří se na již sebraném materiálu Výběr položek do rozlišující škály je vztažen jen ke zkoumané skupině Výběr položek do rozlišující škály je vztažen jen ke zkoumané skupině 5bodová škála odpovědí (silně souhlasím … ani-ani…. silně nesouhlasím) 5bodová škála odpovědí (silně souhlasím … ani-ani…. silně nesouhlasím)

18 Skalogram L. Guttman (1950) L. Guttman (1950) Postupné přidávání vlastností, které vyjadřují intenzitu nějakého jevu Postupné přidávání vlastností, které vyjadřují intenzitu nějakého jevu Každá kladná odpověď v řadě obsahuje všechny předcházející kladné odpovědi Každá kladná odpověď v řadě obsahuje všechny předcházející kladné odpovědi Např. schopnost, znalost, stupeň identifikace Např. schopnost, znalost, stupeň identifikace

19 Příklad skalogramu: Schopnost číst v cizím jazyce Rozumí známým jménům, slovům a velmi jednoduchým větám. Rozumí známým jménům, slovům a velmi jednoduchým větám. Umí číst krátké jednoduché texty. Umí číst krátké jednoduché texty. Rozumí textům, které obsahují slovní zásobu často užívanou v každodenním životě. Rozumí textům, které obsahují slovní zásobu často užívanou v každodenním životě. Rozumí článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy. Rozumí článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy. Rozumí dlouhým složitým textům. Rozumí dlouhým složitým textům. Snadno čte všechny formy písemného projevu. Snadno čte všechny formy písemného projevu.

20 Vícerozměrné přístupy Sémantický diferenciál – Ch. Osgood (1958) Sémantický diferenciál – Ch. Osgood (1958) Faktorová analýza – R. C. Cattell (1952) Faktorová analýza – R. C. Cattell (1952)

21 Sémantický diferenciál Osgood 1957 – subjektivní význam jako kód v sémantickém prostoru Osgood 1957 – subjektivní význam jako kód v sémantickém prostoru Sedmibodové škály, 5-24 položek Sedmibodové škály, 5-24 položek Pro konstrukci škál nezbytný předvýzkum a faktorová analýza Pro konstrukci škál nezbytný předvýzkum a faktorová analýza

22 Polaritní profil Zjednodušená varianta sémantického diferenciálu (bez faktorové analýzy, mnohdy i bez předvýzkumu) Zjednodušená varianta sémantického diferenciálu (bez faktorové analýzy, mnohdy i bez předvýzkumu) Vhodné pro zjišťování postojů, stereotypů Vhodné pro zjišťování postojů, stereotypů Zaujme pozornost respondenta, zábavné Zaujme pozornost respondenta, zábavné

23 Faktorová analýza Cíl – identifikovat malý počet faktorů, které nahradí velký počet původních položek Cíl – identifikovat malý počet faktorů, které nahradí velký počet původních položek Vychází z analýzy korelační matice dat Vychází z analýzy korelační matice dat Faktorová zátěž – míra vztahu mezi položkou a faktorem Faktorová zátěž – míra vztahu mezi položkou a faktorem Faktorový skór – vypočtená hodnota odpovědí v daném faktoru (pro jednotlivce, skupinu) Faktorový skór – vypočtená hodnota odpovědí v daném faktoru (pro jednotlivce, skupinu)


Stáhnout ppt "Postoje Měření postojů. Zkoumání postojů ve výzkumech mínění Od 50. let 20. století – metodologická kritika výzkumů mínění: Od 50. let 20. století – metodologická."

Podobné prezentace


Reklamy Google