Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Svatoslav Kylar Tomáš Kruták Zdeněk Svoboda Adam Zdeněk Tato zakázka je financována Evropskou komisí Zavádění systému partnerství mezi veřejným a soukromým.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Svatoslav Kylar Tomáš Kruták Zdeněk Svoboda Adam Zdeněk Tato zakázka je financována Evropskou komisí Zavádění systému partnerství mezi veřejným a soukromým."— Transkript prezentace:

1 Svatoslav Kylar Tomáš Kruták Zdeněk Svoboda Adam Zdeněk Tato zakázka je financována Evropskou komisí Zavádění systému partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v ČR, CZ , VZ Metodika vypracování koncesního projektu 1. a

2 2 1.Úvod do PPP 2.Rozdíl mezi PPP a veřejnou zakázkou 3.PPP proces a role koncesního projektu v něm 4.Fáze vypracování koncesního projektu Agenda

3 3 Do jakých projektů veřejný sektor investuje…  Sport a volný čas  Multifunkční sportovní areály  Cyklostezky  Dětská hřiště  Doprava Infrastruktura  Provoz autobusového/ vlakového nádraží  Světelné značení  Rozvoj místních komunikací  Ubytovací projekty  Věznice  Domovy pro seniory  Sociální bydlení  Dětské domovy  Životní prostředí  Vodovody a kanalizace  Odvoz, likvidace a recyklace odpadu  Zdravotnictví  Nemocnice  Zdravotní střediska  Administrativa – provoz  Budovy radnice  Úřady práce  Budovy Městské policie  Hasičské stanice  Finanční úřady  Justiční areály  Vzdělávací projekty  Školní jídelny  Internáty  Základní školy

4 4 Priority a cíle rozvoje – stanovení pořadí investičních akcí  Veřejný sektor často nemá finanční prostředky na pokrytí všech investičních akcí. Proto je nutné sestavit strategický plán a jednotlivým akcím přiřadit priority. V úvahu je nutno brát několik faktorů:  Strategický plán rozvoje  Životnost a stav stávajících zařízení  Národní strategické plány rozvoje a rozvojové plány Vyšších územně správních celků  Subjektivní faktory (předvolební sliby, aktuální poptávku občanů, …).  Přiřazení těchto priorit by mělo probíhat za pomoci kvalitativního (nefinančního) hodnocení.  Na základě výstupů z tohoto rozdělení je nutné se zamyslet nad samotnou finanční proveditelností jednotlivých akcí. Tedy položit si otázky:  Máme na to ?  Budeme na to mít?

5 5 Jakým způsobem tyto projekty financovat?  Způsobů financování projektů je více. Při posuzování vhodnosti konkrétního z nich by měly být zváženy jejich výhody a nevýhody a zároveň rizika z nich vyplývající.  Jedná se především o následující způsoby:  Financování z rozpočtu  Nájem/leasing - Soukromý partner pořídí službu a za poplatek ji veřejnému partnerovi pronajme  Dotace - Financování z dotací vyššího správního celku, EU  Úvěr - Financování za pomoci standardních úvěrových nástrojů  Sekuritizace - Financování za pomoci emise dluhopisů  PPP - Využití modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru  […].

6 6 Co to je PPP?  Public Private Partnership (PPP) je partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem realizace projektů poskytování veřejných služeb.  Veřejný sektor tak oproti tradiční metodě zpracování projektů využívá předností soukromého sektoru, jeho schopností a zdrojů.  V praxi to obvykle znamená, že určitou veřejnou investici nebo službu nebuduje, neprovozuje a neposkytuje přímo veřejný sektor (stát, region či obec), ale soukromý sektor (nestátní firma nebo skupina firem). Po smluvené době poté přejde provozovaný projekt do rukou veřejného sektoru.  Veřejný sektor tak vystupuje v PPP projektech především jako manažer a dohlížitel nad realizovanou prací a poskytováním veřejných služeb.

7 7 1.Úvod do PPP 2.Rozdíl mezi PPP a veřejnou zakázkou 3.PPP proces a role koncesního projektu v něm 4.Fáze vypracování koncesního projektu Agenda

8 8 Srovnání PPP a projektu realizovaného tradičním způsobem  Soukromý sektor nabízí:  Efektivní realizaci projektu a nakládání s finančními prostředky  Finanční zdroje  Odpovědnost za realizaci a provoz projektu  Veřejný sektor nabízí:  Koordinaci projektu  Veřejné dotace

9 9 Čím je typická tradiční veřejná zakázka? Tradiční veřejná zakázka Slabé stránky: Potřeba disponovat rozpočtovými prostředky pro pokrytí investičních nákladů v úvodu projektu Veškerá rizika spojená s provozem jsou na straně veřejného sektoru Nutnost organizace výběrového řízení na dodavatele v případě významné obnovy/rekonstrukce v průběhu doby životnosti investice Často dochází k překročení rozpočtovaných nákladů na výstavbu a provoz Nižší transparentnost Často dochází k prodloužení doby výstavby vůči plánu Silné stránky: Nižší časová a finanční náročnost přípravy a realizace projektu Nižší administrativní náročnost přípravy projektu

10 10 Co je typické pro PPP? PPP Slabé stránky:  Délka přípravy projektu a výběru soukromého partnera  Vyšší náklady spojené s přípravou projektu a procesem výběru soukromého partnera (na straně veřejného i soukromého sektoru)  Nižší míra flexibility v průběhu projektu (ve vztahu k požadovaným výstupům projektu) a řízení dlouhodobého kontraktu Silné stránky:  Vyšší předvídatelnost nákladů a časové realizace  Rozložení investičních nákladů v čase (není třeba disponovat rozpočtovými prostředky na pokrytí investičních nákladů v úvodu projektu)  Výrazné výkonnostní pobídky motivující k dodržení definované kvality služeb  Hlavní rizika spojená s výstavbou a provozem projektu jsou převedena na soukromého partnera  Orientace na hodnotu za peníze v průběhu celého životního cyklu projektu  Zajištění výstavby a provozu projektu jedním soukromým partnerem přináší úspory  Vyšší transparentnost procesu  Vyšší konkurence v rámci soutěže

11 11 Veřejné investování – právní pohled VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ KlasickéPPP Veřejné zakázky ZVZ „Kvazikoncese“/ veřejné zakázky typu PPP § 1 odst. 2 a 3 KZ § 156 ZVZ Koncesní smlouvy KZ

12 12 Koncese vs. veřejná zakázka z pohledu rizik a braní užitků  veřejná zakázka:  Investiční náklady nutné pro pořízení infrastruktury hradí zadavatel  všechna rizika spojená s investicí nese zadavatel  dodavatel nese rizika spojená pouze se subdodávkami  koncese:  koncesionář bere užitky vyplývající z provozování služeb nebo z využívání realizovaného díla  koncesionář nese podstatnou část rizik spojených s braním užitků  „kvazikoncese“ podle § 1 odst. 2 KZ

13 13 „Kvazikoncese“  definovány v § 156 ZVZ a § 1 odst. 2 a 3 KZ:  nadlimitní VZ  dlouhodobost – doba určitá (min. 5 let)  přenesení rizik na dodavatele nad míru obvyklou  blíží se povahou koncesím, ALE dle definice jsou VZ  zadání realizováno dle ZVZ  platí další hmotněprávní ustanovení z KZ – náležitosti smlouvy, schvalování projektu a smlouvy, rozpočtový dozor MF  některé z pilotních projektů PPP

14 14 1.Úvod do PPP 2.Rozdíl mezi PPP a veřejnou zakázkou 3.PPP proces a role koncesního projektu v něm 4.Fáze vypracování koncesního projektu Agenda

15 15 Průběh PPP projektu I.  PPP projekty jsou standardně realizovány v rámci následujících projektových fází: Ukončení projektu Monitoring výkonnosti Realizace projektu Uzavření smluv Výběr partnera Příprava výběrového řízení Koncesní projekt Identifikace projektu Příprava Realizace

16 16 Vypracování Koncesního projektu  Hlavním cílem vypracování Koncesního projektu je doporučit vhodný způsob realizace projektu.  Koncesní projekt bývá řešen v následujících krocích: Strategický rámec projektu Návrh a hodnocení variant řešení Právní posouzení variant řešení Finanční model preferované varianty Testování hodnoty za peníze (PPP, nebo veřejná zakázka?) Doporučení řešení a dalších kroků Testování trhu

17 17 Testování Hodnoty za peníze  Při hodnocení jednotlivých variant realizace projektu je třeba brát v úvahu i nefinanční přínosy.  Analýze možnosti pořízení služby je věnována další část školení. Analýza možností dodání služby Preferovaná varianta Veřejná zakázka (PSC) PPP Ověření Hodnoty za peníze

18 18 Lepší cestu ukáže hodnota za peníze  Tzv. „hodnota za peníze“ je optimální kombinace celoživotních nákladů projektu a kvality, přičemž takový projekt nemusí být vždy nejlevnější, je ale vždy „ekonomicky nejvýhodnější“.  Výrazný vliv na hodnotu za peníze mají zejména rizika, která jsou v rámci PPP projektu přenesena na soukromý sektor. PSCPPP

19 19 1.Úvod do PPP 2.Rozdíl mezi PPP a veřejnou zakázkou 3.PPP proces a role koncesního projektu v něm 4.Fáze vypracování koncesního projektu Agenda

20 20  Potřeby zadavatele, popis současného stavu, výhled  Strategie zadavatele, cíle projektu  Analýza rozpočtových možností zadavatele  Identifikace zájmových skupin  Strategický kontext  Návrh a popis variant  Hodnocení variant  Výběr preferované varianty  Analýza možností dodání služby  Technická due-diligence  Právní due-diligence  Identifikace rizik a jejich ocenění  Daňové a účetní aspekty projektu, Testování trhu  Revize proveditelnosti projektu  Specifikace výstupů  PSC, PPP, rozdělení činností, návrh platebního mechanismu  Výstupy finančního modelu  Dostupnost projektu, Test hodnoty za peníze  Analýza možností pořízení služby  Harmonogram implementace, projektový management  Plán dalších kroků  Implementace projektu Obsah Koncesního projektu  Shrnutí nejzávaznějších skutečností zjištěných při tvorbě koncesního projektu  Shrnutí koncesního projektu

21 21 Shrnutí koncesního projektu  Všechny podstatné informace, zjištěné během vypracovávání koncesního projektu, by měly být prezentovány v jeho shrnutí.  Shrnutí by mělo naplnit následující cíle:  A mít následující výstupy:  Souhrn hlavních aspektů a výstupů koncesního projektu.  Poskytnout zadavateli dostatek relevantních informací k učinění rozhodnutí, zda projekt realizovat formou PPP či ne.  Prezentovat v koncentrované podobě podstatné skutečnosti zjištěné při tvorbě koncesního projektu.

22 22 Strategický kontext I.  Jakékoli rozhodnutí o projektu by se mělo opírat o kvalitní analýzu potřeby a analýzu přispění k dosažení cílů strategie Zadavatele.  Strategický kontext by měl naplnit následující cíle:  A mít následující výstupy:  Popsat službu poptávanou zadavatelem a analyzovat míru a kvalitu jejího současného uspokojení a výhled poptávky po ní do budoucna.  Specifikovat cíle projektu.  Popsat klíčové zájmové skupiny a analyzovat jejich postoj k projektu.  Popsat rozpočtové možnosti zadavatele.  Shrnout a popsat strategii zadavatele vzhledem k poptávané službě.  Popis strategie zadavatele.  Popis cílů projektu.  Analýza rozpočtových možností zadavatele.

23 23 Strategický kontext II.  Všechny výstupy Strategického kontextu slouží později jako zásadní vstupy pro hodnocení jednotlivých variant v dalších fázích koncesního projektu.  Je nutné definovat potřeby.  Stanovit vrcholné cíle projektu.  Porovnat s referenčními entitami.  Analyzovat strategii zadavatele.  Popsat současný stav a trendy v oboru.

24 24 Strategický kontext III.  Další z analýz je analýza rozpočtových možností zadavatele, … … která slouží jako vstup do testování dostupnosti projektu.

25 25 Strategický kontext IV.  Pro určení priorit pro hodnocení projektu je nutné znát názor zainteresovaných skupin.  Preference skupin ovlivňují významně výsledné řešení projektu.

26 26 Analýza možností dodání služby  Je nutné zjistit, jakým způsobem lze dodat požadovanou službu.  Analýza možnosti dodání služby by měla splnit následující cíle:  A mít následující výstupy:  Identifikovat jednotlivé možnosti dodání či nedodání služby.  Provést kvalitativně-kvantitativní analýzu identifikovaných možností.  Vybrat „preferovanou“ možnost dodání služby.  Seznam možností realizace projektu, včetně jejich stručného popisu.  Kvalitativně-kvantitativní analýza jejich hodnocení spolu s návrhem preferované varianty.

27 27 Návrh a hodnocení možností dodání služby  Musí být navrženy varianty řešení projektu s ohledem na možnosti výstavby, provozu, … (vždy je nutné zahrnout tzv. nulovou variantu, tedy nerealizování projektu).  Na základě kritérií identifikovaných v rámci strategického kontextu projektu jsou jednotlivé varianty zhodnoceny a je vybrána ta, která dosáhne nejlepšího hodnocení.  Kritéria mohou být:  podpora zainteresovaných skupin,  výše investičních nákladů,  výše provozních nákladů,  realizovatelnost formou PPP,  soulad s normami EU,  […].

28 28 Metody hodnocení  Hodnocení variant lze provést např. metodou one-eye king a russian school scoring.

29 29 Revize proveditelnosti projektu  Žádný projekt nelze připravit bez důkladné prověrky jeho proveditelnosti.  Revize proveditelnosti projektu by měla splnit následující cíle:  A mít následující výstupy:  Poskytnout přehled faktorů, které mohou z právního hlediska ovlivnit proveditelnost projektu.  Ověřit technickou proveditelnost projektu.  Sestavit Katalog rizik projektu.  Popsat daňové a účetní aspekty projektu.  Posoudit dopady případného předčasného ukončení koncesní smlouvy.  Katalog rizik projektu.  Technická a právní due diligence.  Popis daňových a účetních aspektů projektu.

30 30 Technické posouzení proveditelnosti  Vypracovává se u projektů, jejichž předmětem je výstavba nebo rekonstrukce.  Identifikace technických a funkčních požadavků a standardů.  Základ pro identifikaci investičních nákladů a nákladů životního cyklu.

31 31 Rizika projektu  Jsou to nejenom nebezpečí, ale i převzetí právní a obchodní zodpovědnosti za poskytování či zajišťování veřejné služby či infrastruktury, popř. o odpovědnosti v případě určitých objektivně nastalých situacích.  Možnost převedení rizik na soukromý sektor je jednou z hlavních výhod PPP projektů.  Rizika je nutné  Identifikovat  Kvantifikovat  Alokovat  Rizika výrazně ovlivňují hodnotu za peníze.  Při hodnocení rizik lze využít dokument „Řízení rizik v projektech PPP“ a „Katalog rizik PPP projektů“.

32 32 Kvantifikace rizik  Pro kvantifikaci lze například využít například metodu Risk by risk … … nebo Optimism bias.  Detailně budou metody kvantifikace rozebrány v rámci dalších školení.

33 33 Alokace rizik PPP projektů  Rizika by měla nést ta strana, která je schopna je efektivněji řídit.  Vhodná alokace rizik přinese hodnotu za peníze.  Výstupem rizikové analýzy by měla být Matice rizik projektu.  Alokace je předmětem jednání v dalších fází PPP procesu.

34 34 Daňové a účetní principy  České účetní ani daňové předpisy neobsahují žádnou zvláštní úpravu pro koncesní smlouvy a pro řešení PPP projektů.  Je nutné analyzovat dopady na následující druhy daní:  daň z přidané hodnoty – jakým způsobem bude soukromý partner uplatňovat na vstupu a výstupu,  daň z nemovitostí – v případě vlastnictví aktiv soukromým sektorem je nutné zahrnout do finančního modelu,  daň z příjmů právnických osob – je nutné zvážit dopad vlastnické struktury na výši daně z příjmů – tedy výše uznatelných nákladů apod.,  daň z převodu nemovitostí/daň darovací – v případě vlastnictví aktiv soukromým sektorem je nutné zahrnout do finančního modelu,  […].

35 35 Testování trhu  Koncesní projekt je postaven na předpokladech, které vycházejí ze zkušeností jeho zpracovatelů.  Tyto předpoklady je nutné „otestovat trhem“ tak aby co nejvíce reflektovaly realitu.  Testuje se například formou dotazníkového šetření a to především:  zájem soukromého sektoru o projekt,  navržená alokace rizik,  odhad nákladů projektu,  provozní model projektu,  financovatelnost projektu (možnost financujících institucí financovat projekt a za jakých podmínek) a její cena (úrok dluhu, marže, …),  […].

36 36 Právní proveditelnost  Identifikace faktorů, které mohou z právního hlediska ovlivnit, komplikovat či limitovat realizaci projektu.  Posouzení majetkoprávních vztahů  Revize právních vztahů k majetku určenému pro realizaci projektu  Zákonná omezení pro nakládání s majetkem státu/ÚSC  Stavebně-právní aspekty  Další otázky  Přechody zaměstnanců  Veřejná podpora  Jiná omezení vyplývající ze zvláštních předpisů – např. předpisy v oblasti vězeňské správy

37 37 Předčasné ukončení koncesní smlouvy  Povinná analýza ekonomických a právních důsledků předčasného ukončení  Důvody předčasného ukončení  Způsob dalšího zajištění poskytované služby v případě ukončení  Majetkoprávní vypořádání stran  Diferencované podle důvodu ukončení  Vypořádání souvisejících právních vztahů (smlouvy o financování, subdodavatelské vztahy)

38 38 Analýza možností pořízení služby  Nejvhodnější variantu dodání služby již máme ale bude výhodnější tradiční pořízení nebo PPP?  Analýza možnosti pořízení služby by měla splnit následující cíle:  A mít následující výstupy:  Specifikovat výstupy požadované služby.  Ocenit náklady a výnosy projektu.  Vytvořit finanční model projektu (PSC a PPP).  Otestovat hodnotu za peníze a dostupnost variant PPP a PSC.  Hrubý návrh specifikace výstupů.  Finanční model PSC a PPP.  Test hodnoty za peníze a test dostupnosti.  Hrubý návrh platebního mechanismu projektu.

39 39 Specifikace výstupů požadované služby  Je nutná pro ocenění nákladů projektu i pro zvážení rozsahu poptávaných služeb. Postup je následující:  dle popisu požadované služby specifikovat výstupy projektu  specifikovat minimální standardy těchto výstupů  specifikovat klíčové faktory / ukazatele výkonnosti

40 40 Provozní model projektu / Rozdělení činností  Popis a návrh rozdělení činností, které je třeba provádět pro zajištění požadované služby (v investiční i provozní fázi).  Provozní model je ovlivněn:  řády pro provoz  související legislativou  bezpečnostními standardy  vlastnictvím majetku

41 41 Komparátor veřejného sektoru – PSC, PPP model  Komparátor veřejného sektoru (PSC) je komplexní finanční model, který analyzuje:  předpokládané peněžní toky projektu (náklady a výnosy) realizovaného formou tradiční veřejné zakázky ve vlastní režii veřejného sektoru,  oceněná rizika převedená na soukromý sektor, které mají významný dopad na ekonomiku projektu.  PPP model je komplexní finanční model, který analyzuje:  předpokládané peněžní toky projektu za předpoklad realizace formou PPP  je zpracován ve stejném členění a rozsahu jako model PSC tak, aby byla zajištěna jejich vzájemná srovnatelnost.

42 42 Náklady a výnosy PSC a PPP  Přímé náklady (CAPEX, OPEX, LCC, …) a nepřímé náklady (financování, poradci, projektanti, transakční, …)  Rizika – identifikovaná a oceněná rizika tvoří hlavní rozdíl mezi náklady PPP a PSC  Výnosy jsou většinou generovány v projektech, kde uživatelé služby platí za její užívání nějaký poplatek, nebo aktiva využívají třetí strany.  Rozdíly jsou především v nákladech na financování soukromého sektoru (očekávaná výnosnost vlastního kapitálu, úrokové sazby a související poplatky), které jsou součástí ostatních nákladů, mohou být vyšší, než u veřejného sektoru.

43 43 Hodnota za peníze  Hodnota za peníze (Value for Money) je optimální kombinace celoživotních nákladů projektu a kvality, přičemž takový projekt nemusí být vždy nejlevnější, je ale vždy „ekonomicky nejvýhodnější“.  Pro objektivnost je nutno zabezpečit porovnání obou variant ve stejné struktuře a ve stejném rozsahu.  Výhodnost realizace projektu cestou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) či cestou tradiční veřejné zakázky (PSC) nelze posuzovat pouze hodnotou investičních a provozních nákladů a rizik, ale také ohodnocením a vzájemným porovnáním nefinančních dopadů jednotlivých variant realizace projektu.

44 44 Finanční porovnání hodnoty za peníze a dostupnosti PSC a rizikaPPPNabídka soukromého sektoru Peníze Identifikovaný limit dostupnosti pro zadavatele Předběžná hodnota za peníze Skutečná hodnota za peníze Dostupnost projektu Skutečná dostupnost  Podstatou testu dostupnosti je srovnání plánovaných finančních toků projektu s finančními možnosti zadavatele.  Hodnota za peníze je rozdíl mezi náklady / výnosy veřejného sektoru a rizik a modelem / nabídkou soukromého sektoru.

45 45 Výstupy finančního modelu I.  Výsledný výstup obou modelů (PSC i PPP) je vhodné zobrazit v několika formátech:  shrnutí (kumulované hodnoty za celou dobu provozu projektu) obou variant ve formátu výsledovky v nominálních a diskontovaných hodnotách,  výsledovku v jednotlivých letech realizace projektu,  cash-flow v jednotlivých letech realizace projektu.

46 46 Výstupy finančního modelu II.

47 47 Platební mechanismus  Platební mechanismus je klíčová část koncesní smlouvy upravující podmínky, za kterých veřejný sektor dlouhodobě platí cenu za služby dodávané privátním sektorem.  Na základě definovaných standardů služeb lze navrhnout již ve fázi koncesního projektu.

48 48 Implementace projektu  Po zhodnocení všech faktorů pro a proti a učinění rozhodnutí o pořízení je nutné naplánovat další kroky projektu.  Implementace projektu by měla splnit následující cíle:  A mít následující výstupy:  Harmonogram dalších kroků projektu a plán a specifikace dalších kroků nutných k realizaci projektu.  Projektový plán implementace.  Navrhnout realistický plán dodání projektu.  Navrhnout a popsat organizační zajištění projektu.

49 49 Implementace projektu  Časový harmonogram:  Zadání projektu  Jednotlivých fází implementace (výstavba, poskytování služeb)  Právní režim zadání: koncesní zákon nebo zákon o veřejných zakázkách?  Porovnání vhodnosti a časové náročnosti jednotlivých v úvahu připadajících metod zadání


Stáhnout ppt "Svatoslav Kylar Tomáš Kruták Zdeněk Svoboda Adam Zdeněk Tato zakázka je financována Evropskou komisí Zavádění systému partnerství mezi veřejným a soukromým."

Podobné prezentace


Reklamy Google