Neviditelná ruka trhu Autorem tohoto výroku je skotský ekonom, filosof, historik, sociolog a politolog Adam Smith (1723 – 1790 ) v knize Pojednání o.

Prezentace na téma: "Neviditelná ruka trhu Autorem tohoto výroku je skotský ekonom, filosof, historik, sociolog a politolog Adam Smith (1723 – 1790 ) v knize Pojednání o."— Transkript prezentace:

1 Princip komparativních výhod, tržní rovnováha, ceny, dokonalá a nedokonalá konkurence

2 Neviditelná ruka trhu Autorem tohoto výroku je skotský ekonom, filosof, historik, sociolog a politolog Adam Smith (1723 – 1790 ) v knize Pojednání o podstatě a původu BOHATSTVÍ NÁRODŮ 1. vydání : 9.března 1776 „Člověk sleduje jen svůj vlastní zisk a jako v mnoha jiných případech, vede ho tu jakási neviditelná ruka, aby zároveň napomáhal k dosažení cíle, o který mu vůbec nejde. Tím, že jde za vlastním cílem, prospěje mnohdy zájmům společnosti účinněji, než kdyby jim chtěl opravdu prospět.“ Kniha Adama Smithe je výjimečná v mnoha ohledech, nejvíce ale v důrazu na význam dělby práce pro zvyšování výkonnosti ekonomiky.

3 Základní myšlenky díla A. Smithe
dělba práce laissez faire, laissez passer („nechte nás konat“ nebo „nechte být, nechte plynout“ nebo „nevšímejte si toho“) nezdaníme-li „boháče“, jeho peníze se neztrácejí v době Adama Smithe nebyl znám pojem mezní užitek, Smith tak rozlišoval mezi směnnou hodnotou a užitnou hodnou statku důraz na roli státu, Smith nebyl liberální fundamentalista a roli státu vymezoval pro určité oblasti: spravedlnost, obranu území, veřejné stavby, veřejné instituce svoboda obchodu proti merkantilistické doktríně

4 Vývoj obchodní bilance ČR

5 Princip komparativních výhod
Lze pozorovat na příkladech, kde se uplatňuje dělba práce. Mnoho zemí, která mají nerostné bohatství, se může specializovat na těžbu a vývoz a jiné výrobky dovážet. Toto využívají např. některé arabské země disponující ropou. Pokud ovšem země omezuje volný obchod, tato výhoda neplatí, což je případ některých rozvojových zemí Afriky (kde z obchodu těží pouze vyvolená elita). Princip komparativních výhod říká, že člověk, firma, země zvětší svou produkci, pokud se specializuje na činnost, ke které má lepší předpoklady, aniž by musela zvýšit velikost výrobních faktorů (práce, kapitál).

6 Křivka produkčních možností
Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme pěstovat spíše rajčata nebo papriky? Rajčata (kg) A Zahradník bude alokovat volné zdroje mezi rajčata a papriky podle svého mezního užitku!!! B Je-li komparativní výhodou zahradníka typ půdy vhodný pro pěstování rajčat, vyplatí se mu pěstovat rajčata a za přebytek rajčat, které nespotřebuje, získat směnnou papriky. C Papriky (kg)

7 Výroba špendlíků „Jeden muž drát táhne, druhý ostří, třetí jej řeže, čtvrtý ostří, pátý jej na konci brousí v hlavičku, což vyžaduje dvě nebo tři samostané operace. Viděl jsem malou manufakturu tohoto druhu, kde bylo zaměstnáno pouze deset lidí a kde někteří z nich prováděli dvě nebo tři různé operace. Ale i když byli velmi chudí, a proto jen sotva dostatečně vybaveni nezbytným zařízením, byli schopni, když se činili, společně vyrobit asi 12 liber špendlíků denně. V jedné libře je až čtyři tisíce špendlíků střední velikosti. Těchto deset lidí tedy dokázalo společně vyrobit až čtyřicet osm tisíc špendlíků za den. O každém z nich, podílejícím se na těchto osmačtyřiceti tisících špendlíků jednou desetinou, můžeme tedy říci, že vyrobil čtyři tisíce osm set špendlíků za den. Ale kdyby každý z nich vyráběl samostatně a nezávisle a kdyby žádný z nich nebyl pro takovou speciální výrobu vyškolen, žádný z nich by zajisté nebyl schopen vyrobit dvacet, a možná ani jediný špendlík za den.“ Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, strana 8

8 Princip komparativních výhod
statek X Spotřební možnosti země bez obchodování x1+y1 B xB Spotřební možnosti země s obchodováním C A xA x1 Dělba práce spojená s volným mezinárodním obchodem umožňuje zvyšovat spotřební možnosti států. yA yC y1 y1+x1 statek Y

9 Frederick Bastiat narozen 1801
francouzský politik, ekonom, statkář, esejista prosazoval minimální zásahy státu do ekonomiky a zahraničního obchodu mezi jeho nejznámější díla patří Petice výrobců svíček nebo pojednání Co je a co není vidět nebyl klasickým vědcem, jeho spisy měly charakter tzv. pamfletů zemřel na tuberkulózu roku 1850

10 Bastiatovy teze o obchodní bilanci
Exportoval jsem sud vína z Bordeaux do Liverpoolu v hodnotě 50 franků – tj. export Francie v tuto chvíli činí mou zásluhou 50 franků V Liverpoolu se víno prodalo za 70 franků, za které jsem na francouzský trh nakoupil uhlí, které se v Bordeaux prodává za 90 franků. Import tak dosáhl výše 90 franků. Nejdříve - k mé velké radosti – jsem tak dosáhl výborného zisku 40 franků. Bohužel následoval pohled do francouzských statistik, které mi mou radost vzaly – svým obchodem se saldo francouzského zahraničního obchodu zvýšilo o 40 franků. Ideální by bylo, kdyby se loď s mým uhlím cestou zpátky potopila, já bych sice byl ve ztrátě, ale obchodní bilance Francie by vykázala přebytek.

11 Petice výrobců svíček v petici navrhuje Bastiat zamezit přístup denního světla do všech obydlí – zvýší se tak poptávka po svíčkách a tedy všemu ostatnímu, s čím jejich výroba souvisí „Žádáme, abyste laskavě vydali zákon, nařizující uzavřít všechna okna, vikýře, špehýrky a okenice, zatáhnout žaluzie, záclony, závěsy, rolety, zkrátka a dobře ucpat všechny otvory, díry, skuliny a štěrbiny, kterými má sluneční světlo ve zvyku pronikat do příbytků, a to na úkor skvělých odvětví výroby, kterými jsme měli tu čest zaplnit zemi a které by teď byl od nás čirý nevděk nechat na holičkách v tak nerovném boji.“ „Pokud se u nás pomeranč z Lisabonu prodává oproti pomeranči z Paříže za poloviční cenu, je to proto, že bezplatné a přírodní světlo dává lisabonskému pomeranči to, co ten pařížský musí získat díky světlu umělému a tedy nákladnému.“

12 Marginalistická revoluce
WILHELM HERMANN GOSSEN fakticky on objevil teorii mezní účinnosti Tři Gossenovy zákony: Mezní užitečnost zboží klesá s jeho rostoucí spotřebou Racionální spotřebitel rozdělí své peníze mezi různé statky tak, aby platilo: Člověk maximalizuje celkovou užitečnost z vynakládané práce tehdy, když se mezní užitečnost zboží, které za svou práci získává, rovná mezní neužitečnosti (tedy nákladům) jeho práce.

13 Marginalistická revoluce
WILIAM JEWONS Protože Gossenova práce zapadla, oficiálně je W. Jewons objevitelem teorie mezní užitečnosti Z mezního užitku zkoušel odvodit cenu statku, ale to nedokázal, protože nepracoval s poptávkovou funkcí Objev teorie mezní užitečnosti je nicméně jedním z nejvýznamnějších v dějinách ekonomického myšlení Do této doby nebylo lidem zřejmé, čím je dána cena statků

14 Dosahování tržní rovnováhy
Tržní cena je dána: náklady konkurencí na trhu nabídkou poptávkou p D S přebytek p2 pe p1 nedostatek Qe Q

15 Dopad regulace cen Jaký bude mít regulace cen vliv na nabídkovou a poptávkovou funkci a jak se regulace projeví na trhu (nejedná se o regulaci monopolu)? p D S pe;Qe ... rovnovážné množství při rovnovážné ceně tržní cena pe regulovaná cena SR nedostatek Qe Q

16 Dopad regulace na přebytky spotřebitele a výrobce
přebytek spotřebitele ztráta přebytku tržní cena pe pR regulovaná cena přebytek výrobce QR Qe Q

17 Sezónnost nabídky a poptávky
Sledujme dva statky: jahody a kapry. Zatímco v červnu cena jahod klesá, v prosinci cena kaprů stoupá, přestože v těchto měsících je jich na trhu nejvíce. TRH S KAPRY TRH S JAHODAMI p p DS D D S S pS SS pe pe pS Q Q POSUN POPTÁVKY POSUN NABÍDKY

18 „Normální úroveň cen“ „Mám několik dobrých rad. A protože přicházejí pozdě, nemůžu tím už nic zkazit. Největší starostí bývají dárky. Ty je dobré kupovat příležitostně od července, když cítíme, že Vánoce se blíží. Výběr dárku je zajímavější dělat z opačného konce: ne co komu vymyslet, ale komu se ta věc, jež nás zaujala, může trochu hodit. Dárků nemá být na osobu o mnoho víc než jeden a nezáleží na ceně, ale na trefnosti, vtipu a barvě. Divíval jsem se, proč lidé před Vánoci kupují věci, jež po nich byly vždycky mnohem levnější; obchodníci tím prozrazovali skutečnou cenu svého zboží. Letos to porušili: bojí se.“ Ludvík Vaculík

19 „Normální úroveň cen“ Normální (přirozená) úroveň cen je vždy taková, která je dána nabídkou a poptávkou. A nezáleží, zda je před vánoci, nebo po nich. Ceny jsou tak na své normální úrovni pouze tehdy, když je systém dosahování tržní rovnováhy funkční.

20 Vlastnosti dokonalého trhu
dokonalá informovanost kupujících a prodávajících nulové náklady na změnu dodavatele homogenní produkt velký počet prodávajících Pro to, abychom mohli mluvit o dokonalém trhu, musí být splněny všechny tyto podmínky současně

21 Funkce mezního příjmu PRO NEDOKONALOU KONKURENCI TOTO ALE NEPLATÍ!!!
V nedokonalé konkurenci výrobci tvoří neboli hledají cenu, proto je křivka mezního příjmu klesající. Odpovídá to průběhu poptávkové funkce, chce-li výrobce více prodat, musí snížit cenu. MR Mezní příjem se v případě dokonalé konkurence rovná ceně, která je konstantní PRO NEDOKONALOU KONKURENCI TOTO ALE NEPLATÍ!!! Q

22 Dokonalý a nedokonalý trh
p p dokonalý trh = dokonale elastická poptávka nedokonalý trh = neelastická poptávka p1 pK p2 Q1 Q2 Q3 Q1 Q2 Q Q DOKONALÝ TRH NEDOKONALÝ TRH

23 Typy nedokonalé konkurence MONOPOL
Jak vznikne monopol? 1. úsporami z rozsahu = přirozený monopol TC AC CELKOVÉ NÁKLADY PRŮMĚRNÉ NÁKLADY Q Q

24 Typy nedokonalé konkurence MONOPOL
úsporami z rozsahu = přirozený monopol výlučné ovládání významných vstupů patenty státní licence a koncese Nejčastější formou monopolu jsou úspory z rozsahu, ostatní se dají postupně nějakým způsobem obejít

25 Rovnováha monopolu ZISK MONOPOLU C,R,p MR AC MC pM pe D=d QM Qe Q
U monopolu dochází k tomu, že jediný výrobce nabízí nižší než rovnovážné množství za vyšší než rovnovážnou cenu

26 Ztráta přebytku monopolu
Rovnovážný bod optimální produkce a optimální ceny C, p MC Ztráta přebytku pM Bod, kde se mezní náklady rovnají mezním příjmům a kde bude optimum produkce pro nabízejícího pe MR D QM Qe Q

27 Kdo v České republice má monopol?
ČESKÉ DRÁHY ??? TELECOM (O2) ??? ČESKÁ POŠTA ??? MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA ??? AUTOBUSOVÁ DOPRAVA V REGIONECH ???

28 Regulace monopolu D Otázka regulace ceny monopolu, např. MHD –
buď na úrovní průměrných nákladů (p1) nebo pod nimi (p2). p, C, MR AC pM ZISK MONOPOLU Při regulaci monopolu je vždy problém zjišťování jeho nákladů. MR MC p1 ZTRÁTA p2 QM Q Ztráta firmy neboli velikost nutné subvence v případě regulace

29 OLIGOPOL ZISK OLIGOPOLU C,R,p AC MC pe D di MR Qe Q
Oligopol je trh, kdy dlouhodobě na trhu působí jen několik firem.

30 Monopolistická konkurence
- je nejblíže dokonalé konkurenci je na takových trzích, kde je mnoho firem, které prodávají podobný produkt trhy monopolistické konkurence jsou otevřené příkladem můžou být čerpací stanice poptávková křivka je klesající aby na trh v monopolistické konkurenci mohl vstoupit další nabízející, musí se buď zvednout cena nebo musí klesnout náklady

31 Monopolistická konkurence
Na trh vstupují noví výrobci, poptávka se tak dělí mezi ně a snižuje i křivku mezních příjmů. Postupně dojde k situaci, že pokud chce na trh vstoupit další nabízející, musí snížit náklady. C,R,p AC MC D MR pe di Qe Q