Potenciální ekonomické efekty bankovní unie Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Seminář odboru Finanční politika MF ČR Smilovice 14.

Prezentace na téma: "Potenciální ekonomické efekty bankovní unie Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Seminář odboru Finanční politika MF ČR Smilovice 14."— Transkript prezentace:

1 Potenciální ekonomické efekty bankovní unie Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Seminář odboru Finanční politika MF ČR Smilovice 14. prosince 2012

2 2 2 I. Úvod

3 3 3 „ There are known knowns; there are things we know that we know. There are known unknowns; that is to say there are things that, we now know we don't know. But there are also unknown unknowns – there are things we do not know we don't know.” United States Secretary of Defense, Donald Rumsfeld, 2002

4 4 4 Projekt bankovní unie (BU) – not many known knowns today Systém jednotného dohledu (SSM) – občas known knowns (KK), většinou known unknowns (KUs). Jednotná pravidla (Single Rule Book): napůl KKs a KUs. Evropský systém pojištění vkladů (European DGS): většinou KUs. společný Evropský systém pro ozdravení a restrukturalizaci bankovního sektoru (European Resolution Scheme): občas KKs, většinou KUs. Bankovní unie jako celek – kombinace KUs a uknown unknowns (UUs). Odhad ekonomických dopadů je kvůli existenci KUs a UUs značně spekulativní – obzvláště nejistý je dopad na chování bank i vlád v BU a výsledek jejich vzájemné interakce.

5 5 5 II. Co návrhy na BU řeší a neřeší

6 6 6 Projekt BU může zvýšit ekonomickou a regulatorní nejistotu Projekt BU nemusí získat dostatečnou kredibilitu, neboť neposkytuje odpovědi na skutečné problémy eurozóny inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie (slabé mechanismy pro makroekonomické přizpůsobování), neschopnost některých vlád kontrolovat své dluhy (pro některé členy může být fiskální nezodpovědnost dokonce racionálním přístupem), banky s problémovými bilancemi racionálně odkládající přiznání úvěrového rizika, Návrh opomíjí skutečnou míru integrace finančních trhů (bankovnictví je převážně lokální ekonomickou aktivitou). Návrh BU odvedl pozornost autorit i vlád od řešení domácích úkolů při stabilizaci bankovních sektorů a zvýšil ekonomickou a regulatorní nejistotu v nejméně vhodnou dobu. Pro stabilizaci bankovního sektoru eurozóny by dostačoval v této fázi návrh na „resolution union“.

7 7 7 Projekt BU může být obtížně financovatelný Hlavním cílem SSM/BU je narušit vazbu mezi národními vládami a národními bankovními sektory přenesením „přebytečných“ dluhů vlád a potenciálních ztrát bank na úroveň celé eurozóny či EU. očekávání, že tímto způsobem bude eliminována smyčka mezi svrchovaným rizikem a úvěrovým rizikem, se však může ukázat další iluzí, pokud nebude nalezena ochota dluhy skutečně sdílet. Souhrnná úroveň veřejných dluhů a potenciálních dluhů z budoucích deficitů a ztrát bankovních sektorů, které budou vyžadovat zapojení veřejných rozpočtů, je v eurozóně již v současnosti poměrně vysoká a blíží se hranici, která může vyvolávat pochybnosti o její udržitelnosti. Fiskální unie zatím neexistuje a i kdyby vznikla, vždy bude existovat riziko, že na národní úrovni se rozvinou politické procesy, které povedou ke zrušení závazku dlouhodobě financovat dluhy krizových zemí.

8 8 8 Projekt BU může být obtížně financovatelný Velikost bankovního sektoru eurozóny implikuje, že sdílení dluhů a nákladů záchranných operací v eurozóně by mohlo mít rozsáhlé fiskální dopady: celková bilance bank dosahuje v eurozóně 34.000 mld. eur (351 % HDP eurozóny), v ČR 4.800 mld. Kč (126 % HDP), bankovní úvěry domácímu privátnímu sektoru v poměru k HDP činí v eurozóně 126 %, v ČR je to 59 % HDP, the Economist (17.11.2012): pokud by krize v eurozóně byla pro veřejné finance stejně nákladná jako švédská bankovní krize v 90. letech (3,6 % ročního HDP), tak by náklady pro BU dosáhly 340 mld. EUR.

9 9 9 Vládní financování by vyžadoval i společný GDS Společný fondu pojištění vkladů není „funded safety net“: ani současné národní fondy ani budoucí společný fond nebudou mít dostatek zdrojů k řešení rozsáhlejší finanční krize a budou muset implicitně spoléhat na krytí veřejnými rozpočty, ať již ve formě záruk nebo hotových peněz, pokud bude nutno použít prostředky společného fondu ve vyšším rozsahu, opět to posílí očekávání, že silné země budou muset zvýšit svůj veřejný dluh za účelem pomoci slabším zemím a svrchované riziko tak opět může začít eskalovat pro celou eurozónu. V měnové unii bez fiskální unie, bez hospodářského růstu, ale s vysokým zadlužením vlád a příliš velkým bankovním sektorem nelze smyčku mezi vládními a bankovními bilancemi rozetnout deklaracemi a schématy bez jasného financování. Lze ale vytvořit jinou smyčku – pochybnosti o hodnotě bilancí banky (v rámci crisis managementu dle představ EK bude hodnota banky obtížně určitelná) v časech stresu vytvoří předpoklady pro přeshraniční šíření nákazy.

10 10 III. Jaké trendy v BU posílí

11 11 Projekt BU může oslabit fiskální zodpovědnost Struktura BU, jak je navržena, může podporovat morální hazard a oslabovat zodpovědnost národních vlád za dlouhodobou fiskální udržitelnost. Čím nahradit strach z potrestání ze strany trhů? „oddělení státu od národního finančního systému“ může znamenat další oslabení zodpovědnosti národních vlád za dlouhodobou fiskální udržitelnost, pokud jsou držiteli vládních dluhopisů především národní banky, stát může cítit zodpovědnost za depozita občanů v těchto institucích, jejichž ohrožení by ohrozilo i pravděpodobnost jejich znovuzvolení, pokud budou vládní dluhopisy držet „anonymní“ investoři z druhé strany Evropy, bude nadměrná fiskální expanze mnohem jednodušší. Když IMF a EK nejsou schopny stabilizovat malé Řecko, kdo a jak si poradí s problémy větších zemí?

12 12 Dluhy z „periferie“ budou přenášeny na nadnárodní úroveň... Financování rizikových zemí eurozóny („periferie“) je již nyní stále více založeno na zdrojích EU a ECB.

13 13 Vlády budou po bankách za „pomoc“ něco chtít Vlády vs. banky: Více garantujeme – co za to budeme chtít? Levné úvěry, podílení se na záchraně eurozóny, levné financování vládních schodků? Je skutečně třeba dávat veřejné finance tak rychle do pořádku? Na trhu je dostatek levných zdrojů k podpoře „hospodářského růstu“. Nebude další dekáda o finanční represi a fiskální dominanci?

14 14 Koncentrace aktiv bank vůči státu se může zvyšovat Deficity veřejných financí se promítají ve značné emisní aktivitě a rostoucí expozici bankovních sektorů vůči veřejnému sektoru. Tato expozice je podporována preferenčním regulatorním přístupem k držbě vládního dluhu a očekáváními, že vládní defaulty nebudou umožněny, třeba i za cenu měnového financování vlád. Může docházet k podceňování tržního rizika spojeného s držbou vládního dluhu.

15 15 Bankovní sektory mohou reagovat na podněty překvapivě Vlády potřebují zdroje pro záchranné operace a restrukturalizační fondy: FTT, specifické daně pro banky, odvody do fondů. Může se projevit v deleveragingu a dostupnosti/ceně úvěrů. Vedlejší dopady - disintermediation, shadow banking. Jaké podněty vytvoří BU pro banky: čištění bilancí pod tlakem ECB nebo forbearance? akceptace rizik v důsledku lepšího implicitního pojištění? vyšší podíl rizikových vládních bondů v bilancích? strategie vydělat si na vyšší CAR akceptací vyššího rizika obecně?

16 16 Cesta z krize … aneb základ BU už vlastně máme Opačné bilance centrálních bank vůči ECB jsou odrazem financování nerovnováh v platebních bilancích a v rozpočtových deficitech. Elasticita systému může být hodně velká … Pohledávky národních centrálních bank eurozóny vůči ECB (mld. EUR) Pramen: Bloomberg

17 Děkuji za pozornost www.cnb.cz Prof. Dr. Ing. Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Jan.Frait@cnb.cz Kontakt na samostatný odbor finanční stability ČNB: E-mail: financial.stability@cnb.cz http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/