Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

THEME 3 Public Goods Public Goods Classification Efficient Provision of Public Goods 1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "THEME 3 Public Goods Public Goods Classification Efficient Provision of Public Goods 1."— Transkript prezentace:

1 THEME 3 Public Goods Public Goods Classification Efficient Provision of Public Goods 1

2 3. téma Veřejné statky - ekonomické specifikum a charakteristika veřejných statků - typologie veřejných statků - efektivní zabezpečení veřejných statků v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy 2

3 3

4 Mikroekonomický argument pro veřejné financování - existence veřejných statků (někdy také statků kolektivní spotřeby) Analýzu veřejných statků udělal Paul Samuelson v roce 1954 pro specifické vlastnosti těchto statků při spotřebě 4

5 Samuelson, P.A.: „The pure theory of public expenditure“ statky privátní dělitelnost spotřeby (rivalita spotřebitelů) vylučitelnost ze spotřeby veřejné nedělitelnost spotřeby (nerivalita spotřebitelů) nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele nevylučitelnost ze spotřeby 5

6 Z výkladu minulé kapitoly: Pro dílčí rovnováhu můžeme stanovit Potom 6

7 A zrovna tak: Výrobce nabízí za stejnou cenu P C, což je jeho mezní míra transformace. 7

8 S P PCPC D A+B Q DBDB DADA QBQB Q A+B QAQA Poptávka po soukromém statku 8

9 S P P A+B D A+B Q DBDB DADA QCQC Poptávka po veřejném statku PBPB PAPA 9

10 Pro tento případ musí ovšem platit: 10

11 3.2 TYPOLOGIE VEŘEJNÝCH STATKŮ 11

12 Ze Samuelsonovy definice veřejných statků pomocí dvou kritérií (rivality a vylučitelnosti) vznikají čtyři možné kombinace statků: čisté soukromé statky čisté veřejné statky smíšené statky klubové smíšené statky poziční (viz obrázek dále) 12

13 SPOTŘEBA VYLOUČENÍ NEPROVEDITELNÉPROVEDITELNÉ RIVALITNÍ NERI- VALITNÍ SOUKROMÉ STATKY ČISTÉ VEŘEJNÉ STATKY SMÍŠENÉ STATKY – KLUBOVÉ SMÍŠENÉ STATKY – POZIČNÍ Čtyři skupiny statků – kriteria vylučitelnosti a rivality při spotřebě 13

14 Smíšený veřejný statek a efekt přetížení N N...počet uživatelů B...užitek ze statku pro jednoho uživatele B min...minimální užitek ze statku, kdy ještě spotřebitel zůstává N*... počet spotřebitelů s minimálním užitkem B B min N* N max 14

15 Smíšený veřejný statek a poplatek N N...počet uživatelů B, C...užitek nebo náklady statku pro jednoho uživatele N popl... počet spotřebitelů po zavedení poplatku B, C N popl N max Poplatek B 15

16 ZTRÁTA SPOLEČENSKÉHO UŽITKU ZAVEDENÍM POPLATKU CENA Q MAX QPQP D P1P1 MNOŽSTVÍ ZTRÁTA SPOLEČENSKÉHO UŽITKU ZAVEDENÍM POPLATKU P1...POPLATEK (Pozor – nejsou uvažovány transakční náklady spojené se zavedením poplatku) VÝNOS Z VYBRANÉHO POPLATKU 16

17 Benefit/ Fee # of users N club N max Klubový statek – dovoluje vyloučení spotřebitelů do počtu N club, takže zůstává užitek B club, poplatek je dělen mezi členy rovnoměrně B club 17

18 3.3 EFEKTIVNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ 18

19 Pro veřejný statek je tedy optimem situace, kdy mezní míra transformace je rovna součtu MRS - ale v jakém poměru ?! To záleží na jednotlivých poptávkových křivkách - známe je ? Jejich odvození je velmi obtížné, protože nelze snadno nalézt poptávku u statku, který je nerivalitní - spotřebitel o něj neusiluje proti druhým, vlastně ho nepoptává (free rider). 19

20 Efektivní zabezpečování veřejných statků Teorie: problém optimální alokace zdrojů – dílčí a všeobecná rovnováha pro čisté veřejné a smíšené veřejné statky je obtížná a nevede k žádaným výsledkům Praxe: snaha NĚJAK (?) čisté veřejné a smíšené veřejné statky poskytovat, ale přesná alokace zdrojů není teoreticky zjistitelná, takže nastupují odhady, analýza nákladů a přínosů, „dobrovolná směna“ E. Lindahla … 20

21 PROTO – ekonomicky efektivní poskytování veřejných statků je spojeno s problémy: stanovení jejich cen stanovení správného množství Klíčová otázka v obou zmíněných problémů je projevení preferencí spotřebitele – problém free rider 21

22 XAXA X GBGB GAGA XBXB G f M f O1O1 N G'G' E T B1B1 G'G' G'G' B'1B'1 N'N' Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý) a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze Existují dva spotřebitelé A a B; jsou známy jejich indiferenční křivky Je známa křivka produkčních možností – třetí graf dole, křivka f-f, která popisuje produkci statků X a Y Postup: 1. Zvolena libovolná indif. křivka spotřebitele A – křivka A' 2. Zvoleno množství veřejného statku G' a k němu nalezena množství XA' a XB 1, přičemž (XA' + XB 1 = G'E); tak je nalezena i křivka B 1 a ta se přenese do dolního grafu 3. Do grafu spotřebitele A se vynese množina jeho spotřebovávaných množství statku X vůči B 1 – to je křivka T-T Pokračuje.... A1A1 A'A' xA'xA' x B1 xA'xA' G1*G1* Spotř.A Spotř.B T G1*G1* P1P1 22

23 Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý) a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze - pokračování 4. Indiferenční křivka, která je tečnou ke křivce T-T představuje optimální kombinace pro spotřebitele A a je to křivka A 1 Pro tuto situaci platí MRT = MRS A XG + MRS B XG 5. Postup se opakuje a vznikne množina křivek T-T a množina bodů Oi 6. Ke každému bodu Oi pro spotřebitele A existuje bod Pi pro spotřebitele B 7. Množina užitků spotřebitele a, resp. B se vynese do grafu... to je Paretovo optimum pro danou společnost XAXA GAGA O2O2 Spotř.A O3O3 O4O4 Užitek spotř.A Užitek spotř.B 23

24 D1D1 Q2Q2 Q1Q1 množství P QSQS P UNIV. D E C D2D2 A B úspory z neposkytnutých služeb překročení nákladů za poskytnuté služby Oates, W.E. 24

25 Poskytovatel (financiér) Producent (výrobce) Spotřebitel DANĚ veřejné výdaje netržní statky (Stát, obec, město a pod.) 25

26 EXTERNALITY je to v zásadě totéž jako veřejný statek – čistý veřejný statek je úplná externalita CO JE EXTERNALITA? Výrobce Spotřebi- tel INTERNÍ VZTAH Externality X X X x – nezainteresované subjekty 26

27 Příklady externalit Negativní: emise výrobních podniků hluk silnice, dálnice znečištění řeky určené pro rybolov, koupání podvádění u zkoušky/testu (tím se zlepší výsledek podvádějícího, ale zároveň se zvýší požadavky na ostatní) Pozitivní: výzkum a vývoj očkování zajímavé otázky na přednášce 27

28 Negativní externalita (škoda = damage) 28 MB = marginal benefit to producer MPC = marginal private cost to producer MD = marginal damage to population around MSC = MPC+MD = marginal social cost

29 Obyvatelé získají cdhg Výrobce ztratí cdg Výsledek omezení produkce na společensky výhodnou míru Snížení škody pro obyvatele je abfe = cdhg, ztráta výrobce je cdg. Pozor – Q* je kompromis, neboť obyvatelé by si přáli MD=0!; tím by se produkce zcela zamezila 29

30 Řešení externalit: a)soukromé Coaseho teorém – subjektům se stanoví vlastnická práva a vyjednáváním se dosáhne Q* za situace, kdy MD=MB-MPC (bez transakčních nákladů) sloučení vlastnictví – výrobce získá poškozované prostředí (např. řeku) do vlastnictví a užívá ji přesvědčování, sociální konvence ("prostředí se škodit nemá" apod. b)veřejné daně – Pigou (viz další obrázek) regulace, omezení, normy – záleží na velikosti omezení, nemá být větší škoda pro původce externality než získaný užitek pro ostatní subjekty 30

31 Výnos daně Pigouova daň – je uvalena na producenta externality ve výši cd (cd=MD pro Q*) (Alfred C. Pigou ( ), Univ. of Cambridge) 31


Stáhnout ppt "THEME 3 Public Goods Public Goods Classification Efficient Provision of Public Goods 1."

Podobné prezentace


Reklamy Google