Světlo, sluneční záření

Prezentace na téma: "Světlo, sluneční záření"— Transkript prezentace:

1 Světlo, sluneční záření
hlavní zdroj energie pro biosféru fotosyntéza – potravní řetězce sluneční záření dopadající na Zemi 290 – 5000 nm umožňuje živočichům orientaci zrakem ovlivňuje aktivitu organismů na Zemi

2 Spektrum slunečního záření

3 Energetická bilance Země

4 Fotosynteticky aktivní záření (FAR)
rostliny využívají energii viditelného světla v rozmězí 400 – 750 nm. tzn. téměř celé spektrum viditelného světla rostliny žijící např. ve větších hloubkách v mořích a oceánech (ruduchy, hnědé řasy), využívají nejvíce fialovou, modrou a zelenou část světelného spektra těm to umožňují rostlinná barviva jako např. fykobiliny, xantofyly

5 Organismy a světlo každý organismus vnímá jiný rozsah světelného spektra člověk 400 – 750 nm blanokřídlí 300 – 600 nm někteří dokáží vnímat kromě viditelného světla i další části spektra slunečního záření zmije 10 nm – nm „vidí“ proto v oblasti od UV záření, viditelné světlo, IR záření až po radiovlny...

6 podle nároků na světlo můžeme rostliny roudělit na:
heliofyty vyžadují nebo jsou přizpůsobeny na biotopy s vyšší intenzitou světla heliosciofyty snášejí jak prudké oslunění, tak i slabé zastínění sciofyty nesnáší přímé osvětlení, stínomilné rostliny

7 heliofyty dryádka osmiplátečná bělozářka liliová

8 heliosciofyty šalvěj luční srha říznačka

9 sciofyty kapraď rozložená věsenka nachová

10 fotoperiodismus přizpůsobení se pravidelným změnám délky osvětlení délka denního osvětlení = fotoperioda změny: střídání dne a noci různá délka dne a noci v ročních obdobích vliv fotoperiody na migraci, nástup rozmnožování, výměnu srsti a peří apod.

11 jarní aspekt

12 letní aspekt

13 Reakce živočichů na fotoperiodu
noční živočich denní živočich

14 Migrace rybák dlouhoocasý

15 Astyanax fasciatus mexicanus
ztráta zraku Astyanax fasciatus mexicanus - slepá mexická tetra z jeskyně La Cueva Chica (Mexico)

16 ztráta pigmentů u jeskynních živočichů

17 Reakce rostlin na fotoperiodu

18 brambor klíčící ve tmě a naopak na světle – dvě strategie jak přežít
a dosáhnout autotrofie

19 Ultrafialové záření 100 – 390 nm 90% UV záření zachytí ozonosféra je pro některé organismy nezbytné (tvorba vitamínu D u živočichů), ale ve větších dávkách má mutagenní účinky a u některých rostlin brzdí růst Infračervené záření 750nm – 1m jeden ze zdrojů tepla pro organismy

20 ATMOSFÉRA - VZDUCH organismy žijí v nejnižší vrstvě atmosféry tj. v troposféře fyzikální vlastnosti a chemické složení atmosféry má vliv na organismy

21 Fyzikální vlastnosti vzduchu
tlak ( cca 1000 Pa) klesá se stoupající nadmořskou výškou některé organismy dokáží žít v prostředí s vysokým tlakem (některé cysty bakterií, hlubokomořské organismy) hustota klesá s narůstající nadmořskou výškou některé rostliny a živočichové dokáží žít až do výšek kolem 6000 m n. m.

22 Fyzikální vlastnosti vzduchu
vítr umožňuje opylování rostlin (anemogamie) přenos semen a plodů rostlin (anemochorie) migrace živočichů ničení porostů, vysušování, ochlazování, větrná eroze půd, jež jsou biotopem pro organismy

23 vlajkové stromy v Krkonoších
převládající směr větru vlajkové stromy v Krkonoších

24 Chemické složení vzduchu
dusík 78% kyslík 21% argon 0,9% oxid uhličitý 0,03% ostatní plyny – vodní pára, sirovodík, oxid siřičitý, oxidy dusíku aj.

25 Chemické složení vzduchu
kyslík 21%, v půdě někdy až 10% produkci kyslíku zajišťují hlavně rostliny nejvíce kyslíku vyprodukují tropické deštné lesy a mořské řasy pro vodní a půdní organismy je limitujícím faktorem ve vodě jeho obsah klesá se vzrůstající teplotou a náhlým nárůstem biomasy

26 dýchací kořeny mangrovových porostů

27 chůdovité kořeny smrků

28 Chemické složení vzduchu
oxid uhličitý kolem 0,03% vzniká dýcháním organismů, spalnými procesy, vulkanickou činností je nezbytný pro fotosyntézu skleníkový plyn

29 Chemické složení vzduchu
dusík 78% v atmosféře přímo ho umí využít pouze některé bakterie a sinice – tyto organismy žijí většinou v symbióze s vyššími rostlinami a zajišťují jim fixací vzdušného dusíku výživu jinou formou, než příjmem dusíku kořeny v podobě iontů

30 hlízky bakterie rodu Rhizobium na kořenovém systému vyšší rostliny

31 Gunera mexicana v jejích listech žijí sinice schopné fixace vzdušného dusíku

32 masožravé rostliny

33 nitrofyty

34 nitrofóbní rostliny