Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Český jazyk – 7. ročník. (lat. predikát) Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: E. Hošnová a kol.: ČESKÝ JAZYK pro základní školy, SPN, Praha,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Český jazyk – 7. ročník. (lat. predikát) Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: E. Hošnová a kol.: ČESKÝ JAZYK pro základní školy, SPN, Praha,"— Transkript prezentace:

1 Český jazyk – 7. ročník

2 (lat. predikát) Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: E. Hošnová a kol.: ČESKÝ JAZYK pro základní školy, SPN, Praha, V. Hartmannová: JAZYKOVÉ ROZBORY pro žáky základních i středních škol a studenty víceletých gymnázií, Olomouc, P. Jindra: Píšeme souvětí nejen v hodinách českého jazyka, Třebíč, 1999.

3 Otec spí. Děti měly radost z výhry. Sestra je lékařkou.  vyjadřuje, co dělá podmět  podtrhujeme jej vlnovkou

4 Rozlišujeme: přísudek slovesný přísudek slovesný přísudek jmenný se sponou přísudek jmenný se sponou přísudek jmenný beze spony přísudek jmenný beze spony

5 Přísudek slovesný  slovesný tvar jednoduchý Studujeme. Bratr studuje. Matka je na venkově.  slovesný tvar složený Bratr by studoval. Bratr bude studovat. Studoval jsem v Olomouci. Byl bych studoval v Praze.  vyjádřený způsobovým = modálním = slovesem s infinitivem (moci, muset, smět, chtít, mít) Zdena nemůže tancovat.  vyjádřený fázovým slovesem s infinitivem (začít, počít, přestat, ustat ….) Zdena začíná psát.

6 Sloveso mít je o způsobové ve spojení s infinitivem mám chodit včas o plnovýznamové mám peníze (vlastním) o sponové Evičku máme nemocnou.

7 Přísudek jmenný Se sponou být, bývat, stát, stávat se Radka je nejlepší žákyní ve třídě. Verča je zvědavá. Ten dům je náš. Tyhle boty mi jsou dobře. Aničce je smutno. Stal se kapelníkem. Beze spony Mladost – radost. Vstup volný. Sliby – chyby.

8 Přísudek může být vyjádřen citoslovcem. Žába žbluňk do vody. (=skočila, žbluňkla) Kanárek frr (=vyletěl) z klece ven.

9 Přísudek je:  holý Bratr studuje.  rozvitý Bratr dobře studuje.  několikanásobný Voda se vzdouvala, čeřila a pěnila.

10 Za několikanásobný přísudek považujeme hlavně:  slovesa se společnými rozvíjejícími členy Ovce žerou a spásají všechnu zelenou trávu.  synonymní nebo významově blízká slovesa Hosté se radují a jásají.  doplňující a překrývající se významy sloves, která jsou složkami jednoho obrazu Chůva princeznu česala a hladila.  stupňující se výrazy Jeho svaly rostly, sílily a mohutněly.

11 Za souvětí považujeme spojení:  sloves samostatně rozvitých Hned po výstřelu vyrazili závodníci vpřed a řítili se nezadržitelně do cíle.  sloves s různými významy Televize informuje, vzdělává a baví.  sloves v jiném významovém poměru než ve slučovacím Odjíždíme, neboť musíme.  přísudků rozdílných typů, slovesného a slovesně jmenného Tráva byla nízká a nevoněla.

12 (lat. subjekt, S) Máme-li určen přísudek, hledáme

13 Podmět vyjadřuje: Původce děje Nositele vlastnosti nebo stavu Tatínek čte Vítkovi pohádku. Sníh je bílý.

14 Na podmět se ptáme otázkou kdo, co?, podtrhneme jej rovnou čarou. Bývá vyjádřen: Podstatné jméno Žákyně píše test. Přídavné jméno Modrá je nejhezčí barva. Zájmeno Kdosi v sále vykřikl. Číslovka Čtvrtý přišel na řadu.

15 Infinitiv slovesa Příslovce Citoslovce Částice Žít znamená pracovat. Každé proč má své proto. Jejich důrazné ne mě překvapilo. V sále se ozvalo tichounké psst.

16 Často se také stává, že podmět není vůbec vyjádřen. Podmět:  vyjádřený Náš vedoucí je spolehlivý člověk.  nevyjádřený Pracuji. (já) Vlaštovka seděla na drátě. Něco vypravovala. (Rozumí se vlaštovka) Pilně se učila. (Rozumí se žákyně, o které se mluví v článku.)  všeobecný (ve všech osobách kromě 1. os. sg.) Jak si usteleš, tak si lehneš. Jako by hrách na stěnu házel. Sníh ušleháme v míse. Během letu nekuřte! Hlásili to v rádiu.

17 Podmět bývá:  holý otec  rozvitý dobrý otec  několikanásobný otec a matka Pavel s Jirkou šli hrát kopanou. ne však! Pavel šel s Jirkou hrát kopanou.

18 Koncovka sloves v příčestí minulém se řídí rodem podmětu. Rod podmětuKoncovka M živ.-i M než.-y Ž S-a

19 Rod podmětu PříkladKoncovka M živ.Chlapci přijeli.-i M než.Autobusy startovaly.-y ŽenskýDívky si hrály.-y StředníDěvčata si hrála.-a

20 Lidičky (hrady) Koně (stroje) Rodiče (stroje) Tato podstatná jména jsou mluvnicky životná, přestože mají neživotnou koncovku. Lidičky se vrátili. Rodiče jeli na dovolenou. Bujní koně se vzpínali.

21 Dřevěné houpací koně stály na návsi. V tělocvičně byly připraveny koně.

22 Dny plynuly pomalu. Dni plynuly pomalu. Dnové plynuli pomalu.

23  davy  tisíce  skupiny  miliony lidí stál y.

24 Několikanásobný podmět Hoši, dívky i malé děti si hráli. -i Sešit a kniha ležely na stole. -y Kotě a štěně běhaly. -y Koťata a štěňata běhala. -a Na výlet jeli (jely) dívky i chlapci. -i,-y Večer šli (šla) matka i otec do divadla. -i,-a

25 Téma: Podmět, přísudek, shoda přísudku s podmětem – 7. ročník roč. Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)


Stáhnout ppt "Český jazyk – 7. ročník. (lat. predikát) Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: E. Hošnová a kol.: ČESKÝ JAZYK pro základní školy, SPN, Praha,"

Podobné prezentace


Reklamy Google