Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1. Rodinné právo se řadí do odvětví práva: a) správního b) veřejného c) soukromého d) trestního 2. Listina základních práv a svobod je: a) součástí Ústavy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1. Rodinné právo se řadí do odvětví práva: a) správního b) veřejného c) soukromého d) trestního 2. Listina základních práv a svobod je: a) součástí Ústavy."— Transkript prezentace:

1

2 1. Rodinné právo se řadí do odvětví práva: a) správního b) veřejného c) soukromého d) trestního 2. Listina základních práv a svobod je: a) součástí Ústavy ČR b) součástí ústavního pořádku c) podzákonným právním předpisem d) vyhláškou Ministerstva sociálních věcí 3. Podle ustanovení Trestního zákona je možné vyhostit občana České republiky z jejího území, pokud se dopustí: a) trestného činu hanobení republiky b) trestného činu ohrožení státního tajemství c) trestného činu velezrady d) trestného činu genocidy

3 5. Ústavní soud má sídlo: a) v Praze b) v Olomouci c) v Brně d) v Ostravě 6. Ústavních soudců je: a) 10 b) 12 c) 15 d) Kdo má v současnosti v ČR zákonodárnou iniciativu? a) každý občan ČR b) zvolení zástupci Parlamentu ČR, obecní zastupitelstvo, vláda c) skupina poslanců, obecní zastupitelstvo, hejtman kraje, Senát d) Senát, krajské zastupitelstvo, vláda, poslanec, skupina poslanců

4 8. Který z následujících států je současně členem Severoatlantické aliance a EU? a) Švédsko b) Rakousko c) Dánsko d) Turecko 9. Které z následujících práv není věcné právo a) vlastnické právo b) zástavní právo c) právo vyplývající z věcného břemene d) právo vyplývající z nájemní smlouvy 10. Mezi orgány činné v trestním řízení nepatří: a) soud b) policejní orgán c) advokát d) státní zástupce

5 11. Dvanáctiletý chlapec ubodá svou kamarádku.. dotázaný právník sdělí, že by se do budoucna měla snížit hranice trestní odpovědnosti. Z jakého pohledu hovoří? a) de iure b) ex offo c) de lege lata d) de lege ferenda 12. Veřejná správa je tvořena a) samosprávou b) státní správou c) samosprávou a státní správou d) vládou a okresními úřady 13. Latinský výraz FUR SEMPER EST IN MORA znamená a) právo musí postupovat prakticky b) vždy je třeba šetřit spravedlnost c) zloděj je vždy v prodlení d) neznalost zákonů se neomlouvá

6 Literatura TÝČ, V. Právo ES pro ekonomy. 5. vyd. Praha: Linde, TÝČ, V. a kol. Právo evropské unie – lexikon. 1.vyd. Ostrava: Sagit, 2004.

7 Právní předpisy Evropské právo úplné znění, Č. 446 nakladatelství SAGIT

8 Internet

9 Vznik, povaha a vývoj ES a EU

10 Vývoj před rokem 1945 Pierre Dubois Jiří z Poděbrad Tomasso Campanella Napoleon Hrabě Coudenhove-Calergi Aristide Briand V.I.Lenin Winston Churchill – Univerzita v Curychu

11 Vývoj po roce 1945 Politicko-bezpečnostní předpoklady snaha o vytvoření evropské politické velmoci obezřetnost vůči poraženému Německu (neopakovat chyby, neizolovat) reakce na politické rozdělení Evropy (východ x západ) Ekonomické předpoklady zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem poválečné obnovy, ale i dalšího vývoje) vytvoření velkého hospodářského celku, který by se stal hospodářskou velmocí

12 Integrační snahy 1949 – Rada Evropy (The Council of Europe) mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana lidských práv a spolupráce (nezaměňovat s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie) sídlo Štrasburk – Evropská úmluva o lidských právech 1949 – RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci 1949 – NATO – Organizace severoatlantické smlouvy 1952 – Evropské obranné společenství 1954 – Západoevropská unie

13 1951 – Evropské společenství uhlí a oceli Schumannova deklarace Označováno také jako Montánní unie Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Pařížská smlouva ( ) V čele vysoký komisař – Jean Monnet

14 Římská smlouva Nevojenské využívání jaderné energie Bezpečnost, zdraví, trh Nenaplnilo očekávání Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)

15 Římská smlouva Celní unie Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.) Sociální oblast Od 1993 – vypuštěno slůvko „hospodářské“ Smlouvou o EU – Evropské společenství – jednotné číslo Od r – jednotný vnitřní trh Základem tzv. prvního pilíře Evropské hospodářské společenství (EHS)

16 Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES) Budování hospodářské a měnové unie Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES) 1. pilíř – ES komunitární pilíř 2. pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika mezivládní pilíř 3. pilíř – justice a vnitro mezivládní pilíř Revize 1. – Amsterdamská smlouva 1997 (1999) (sociální politika, politika zaměstnanosti) Revize 2. – smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální změny) 1993 – Evropská Unie

17 Vývojové etapy evropské spolupráce Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM) Evropská společenství (ES) Hospodářská a měnová unie (HMU) Evropská unie (EU) množné číslo!!!

18 Členské a další země Členské země Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie Kandidátské zeměChorvatsko, Makedonie, Turecko Země, které odmítly vstoupit do EU v referenduNorsko, Švýcarsko Potenciální kandidátské země Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Srbsko

19 Přistupování členských zemí 1951 – NSR, FR, IT, BENELUX (6) 1973 – Dánsko, IR, VB (9) 1981 – Řecko (10) 1986 – Španělsko, Portugalsko (12) 1995 – Finsko, Rakousko, Švédsko (15) 2004 – 10 zemí východního bloku (25) 2007 – Bulharsko, Rumunsko (27)

20 Princip Supranacionality – Nadstátnosti Princip Subsidiarity (co nejblíže člověku) Principy fungování EU

21 Vytvářeno členskými státy – mezinárodní smlouvy Součást tzv. acguis communautaire Zřizovací smlouvy /viz dále/ Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence ES a sjednané na jejich půdě/ Primární právo

22 Pařížská smlouva Římské smlouvy Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) Amsterdamská smlouva Smlouva z Nice Všechny změny a doplňky (Smlouva o spol. orgánech (1965); Jednotný evropský akt (1986); dvě rozpočtové smlouvy (1970,1975); smlouvy o přístupu nových členů) Někdy se označuje za „evropské ústavní právo“ Primární právo

23 Nařízení Směrnice Rozhodnutí Doporučení Stanoviska Forma ne vždy odpovídá obsahu!! Sekundární právo

24 Acquis communautaire Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti právní úpravy (v nejširším smyslu) Primární právo Sekundární právo Judikatura soudů Mezinárodní smlouvy s třetími státy aj.

25 Evropská komise Nástupkyní Vysokého úřadu ESUO Původní název Komise Evropských společenství – zavedeno Maastrichtem – smlouva o EU – zdůrazněny pravomoci jen v I.pilíři Nyní název Evropská Komise – pravomoci i v II. a III. pilíři Orgán nadstátní povahy – co do složení – nikoliv pravomocí

26 Evropská komise Reprezentuje Společenství jako celek (nikoliv členské státy) Představuje exekutivní složku Unie, dá se připodobnit k vládě státu Označována jako „strážce integrace“; iniciátor legislativy (zákonodárství) Sídlo Brusel Pokud paralelně zasedá Evropský parlament schází se ve Štrasburku

27 Evropská komise - sídlo Palác Berlaymont, Brusel

28 Evropská komise Složení V užším slova smyslu sbor komisařů Nejsou zástupci členských států, přestože z nich pocházejí Absolutní nezávislost – prosazování jen zájmů společenství Nesmějí vykonávat jiné fce (i neplacené)

29 Evropská komise Složení Původně do r byl počet komisařů 20 Malé státy měly po 1 a velké (Velká Británie, Německo, Itálie, Francie a Španělsko) po dvou Do té doby měla Unie 15 členů!!!! Od byl počet rovný 30 (20+10) Od zvolena nová Komise, která již čítala 25 komisařů – za každý stát jeden Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let – shoda s volebním obdobím EP

30 Evropská komise Složení V čele stojí předseda Komise Má významnou úlohu při sestavování Zároveň je však stále komisařem (z konkrétního státu) Platí ovšem, že musí být na svém státu nezávislý!!!!! V současné době José Manuel Durão Barroso (Portugalsko) A dalších 26

31 Český komisař PhDr. Vladimír Špidla

32 Český komisař PhDr. Vladimír Špidla

33 Rada EU Dříve označována Rada ministrů Zástupci členských států (nikoliv Společenství) Scházejí se na ministerské úrovni – není absolutní – náměstci apod. V obecných politických otázkách – na úrovni ministrů zahraničních věcí, event. ministů pro evropské záležitosti Jinak na resortní úrovni – dle projednávaného tématu Zasedá v Bruselu a Lucemburku

34 Rada EU Resortní úroveň – 9 možných variant Např. ECOFIN – Rada pro všeob. hosp. otázky – ministři hospodářství nebo financí Práce rady je připravována a koordinována Výborem stálých zástupců COREPER Nejedná se o permanentní orgán!! Slaďuje hospodářskou politiku EU Přenáší kompetence na Komisi Klíčová role ve 2. a 3. pilíři (členské státy)

35 Rada EU rozhodování Povaha rozhodnutí Rady má nejčastěji podobu aktů sekundárního práva: A) Směrnice B) Nařízení C) Rozhodnutí D) Stanovisek E) Doporučení

36 Rada EU rozhodování Je hlavním zákonodárcem legislativním orgánem. Od r se dělí o tuto pravomoc s Evropským parlamentem. Je hlavním rozhodovacím orgánem.

37 Předsednictví v Radě EU Nejdůležitější nástroj pro reprezentaci národních zájmů v Unii Střídá se každých šest měsíců Umožňuje prosadit vlastní priority Předsednická země vystupuje jménem Rady Jedná s EP a Komisí Před nástupem předstoupí před Radu a EP s programem cílů a priorit, které chce dosáhnout Aktuální otázky EU a vlastní priority

38 Předsednictví v Radě EU

39 COREPER Výbor stálých zástupců COMité des REprésentants PERmanents Pomocný orgán Připravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly, které na něj přenesla Dvě úrovně COREPER I. – zvláštní pověřenci technické zál. COREPER II. – na úrovni velvyslanců politické zál. A – agenda – jednomyslně – Rada nejedná, ale hlasuje B – agenda – jinak – Rada jedná a hlasuje

40 Evropský parlament Nástupce Shromáždění ESUO Demokratizační prvek Poslanci původně delegováni Od r nepřímé volby Od r. 1976(1979) přímé volby Maastricht velké rozšíření pravomocí Sídlo Štrasburk

41 Evropský parlament Původně orgán bez politických pravomocí Nyní spolurozhodovací Konzultativní Kooperační

42 Instituce Komise spolu s Radou (členské státy) vytváří TANDEM, jehož cílem je důsledně dbát, jak zájmů států, tak Společenství. Ve skutečnosti má tandem tři sedadla na třetím sedí Evropský parlament.

43 Evropská rada Vrcholný orgán EU Tvoří jej hlavy států – prezidenti event. premiéři (dle státního zřízení) Nejednoznačná právní povaha Nejde o instituci!!! Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta) Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj Společenství (rozšíření EU, přímé volby do EP, projekt EU)

44 Evropská rada Název používán od r.1987 JEA Členem je také předseda Komise Předsedu tvoří zástupce země předsedající Radě Koncepční otázky Označována jako Evropský summit Schází se dvakrát ročně (min) zpravidla 4x Rozhodování konsenzus Především II. Pilíř Podává zprávu o činnosti EP Schází se v Bruselu event. v předsedající zemi

45 Soudní orgány Evropský soudní dvůr European Court of Justice Sídlo Lucemburk Soud prvního stupně (1989) The Court of First Instance Další soudní orgány možno zřídit na základě Smlouvy z Nice na základě legislativního aktu ES

46 ESD – Složení a činnost 27 soudců Každý stát jeden soudce Voleni dohodou států na 6 let Způsobilost zastávat funkci soudce dle vnitrostátních předpisů Nezávislost (absolutní) V čele stojí předseda (volen soudci z jejich středu) Sídlo Lucemburk

47 Podmínky na jmenování soudcem v ČR Právní bezúhonost Způsobilost k právním úkonům Věk minimálně 30 let VŠ vzdělání právnického směru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce

48 Generální advokát 8 generálních advokátů Advocate General Stejné podmínky jako soudce Volen na 6 let dohodou států Může i opakovaně

49 Soud prvního stupně Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský akt Důvodem přetíženost ESD Řeší zpravidla méně závažnou soudní agendu

50 Soud prvního stupně 27 soudců Volitelnost totéž co u ESD Chybí GA Dvojinstanční řízení Odvolání k ESD (pouze právní otázky nikoliv faktické) Rozhoduje v senátech 3-5 čl. Jednací řád připouští rozhodování samosoudcem

51 IMF - MMF založen v Bretton - Woods v roce 1944 Zahájení činnosti 1946 (podepsáno 1945) sídlem je Washington základní orgán je Sbor guvernérů a Výkonný výbor spravuje mezinárodní měnový systém a působí jako centrální banka centrálních bank zdrojem prostředků jsou členské kvóty prostředky se poskytují zemím, které mají problémy s platební bilancí, avšak podmínkou jejich poskytnutí jsou úsporná opatření (snížení růstu a snížení dovozů) cílem je stabilizovat devizové kurzy jednotlivých zemí má 179 členů včetně ČR

52 WTO založena 1995 (na základě dohody z Marrakéše z roku 1994) sídlem je Ženeva (sekretariát) hlavním orgánem je Konference ministrů a Generální rada cílem organizace je rozvoj a liberalizace obchodu významní nečlenové: Rusko má 132 členů včetně ČR Vychází z: - Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1946(47) Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví včetně obchodu padělanými výrobky (TRIPS)

53 WB Zahájení činnosti 1946 (podepsáno 1945) sídlo ve Washingtonu hlavním orgánem je Sbor guvernérů v němž má každá země zastoupení a Výkonný výbor akciová společnost, která neplatí dividendy a je osvobozena od daní cílem je poskytovat dlouhodobé půjčky zemím, které předloží rozumné projekty, ale nemohou získat soukromé půjčky s nízkými úroky má 177 členů včetně ČR

54 United Nations Zal (ČSR) nástupkyně Společnosti národů (*1919) hlavním dokumentem Charta OSN univerzální organizace sdružuje téměř všechny státy světa (není Taiwan, Vatikán) podpisem Charty OSN se státy zavazují řešit spory mírovou cestou sídlo organizace je New York (USA); GT - Ban Ki-moon Mezinárodní soudní dvůr (orgán OSN) sídlí v Haagu (Nizozemí) Orgány: Valné shromáždění Rada bezpečnosti Hospodářská a sociální rada Poručenská rada Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát OSN v čele s generálním tajemníkem – ten není orgánem!

55 NATO Založena 1949 Washington 10 ZE států, USA a Kanada (později 16) FR vystoupila v roce 1959 z vojenské části Sídlo Brusel (předtím Londýn, Paříž) Má i hospodářské aspekty – atlantismus (těsné spojenectví a spolupráce USA a ZE) Závazek kolektivní ochrany První akce v rámci Korejské války ( ) V čele Generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer


Stáhnout ppt "1. Rodinné právo se řadí do odvětví práva: a) správního b) veřejného c) soukromého d) trestního 2. Listina základních práv a svobod je: a) součástí Ústavy."

Podobné prezentace


Reklamy Google