Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Plenární přednáška na konferenci PEDAGOGICKÁ EVALUACE 08 a SOCIÁLIA 2008. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity. Malenovice, 17.–19. září 2008 Vzdělávání.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Plenární přednáška na konferenci PEDAGOGICKÁ EVALUACE 08 a SOCIÁLIA 2008. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity. Malenovice, 17.–19. září 2008 Vzdělávání."— Transkript prezentace:

1 Plenární přednáška na konferenci PEDAGOGICKÁ EVALUACE 08 a SOCIÁLIA Pedagogická fakulta Ostravské univerzity. Malenovice, 17.–19. září 2008 Vzdělávání dospělých: očekávání a efekty Milada Rabušicová Ústav pedagogických FF MU Brno

2 Východiska „Celoživotní učení je v ideálním pojetí považováno za nepřetržitý proces, ve skutečnosti jde spíše o neustálou připravenost člověka učit se než o neustálé studium. Mluví se tedy spíše o celoživotním učení, nikoliv vzdělávání, aby se tím zdůraznil význam i takových učebních aktivit každého jedince, které nemají organizovaný ráz, tzn. samostatného učení např. při práci, při pobytu v přírodě, na kulturních akcích apod. “ (Strategie, 2007, s. 7).

3 Triáda formálního, neformálního a informálního vzdělávání (učení)  Formální učení – vede k získání diplomů a kvalifikací v rámci formálního vzdělávacího systému  Neformální učení – děje se vedle formálního vzdělávacího systému, nevede k získání vyššího stupně vzdělání, je poskytováno v rámci pracovního zařazení nebo v rámci aktivit občanské společnosti  Informální učení - je přirozenou součástí každodenního života, nemusí se jednat o záměrné učení, nemusí být ani jednotlivci samotnými uznáno za něco, co přispívá k rozvoji jejich znalostí nebo dovedností, přesto se děje.

4 Silné stránky a komplementarita Formální učení je efektivnější, jedná-li se vzdělávací funkci kognitivní, abstraktní a hodnotící a je nejlépe reprezentováno školním vzděláváním. Neformální učení je efektivnější, jestliže vzdělávací funkce je psychomotorická, konkrétní a orientovaná na dovednosti. Reprezentují ji hlavně technologie učení spjaté s pracovní pozicí. Informální učení je efektivnější, jestliže jeho funkcí je afektivní učení vztažené k hodnotám a přesvědčením. Je reprezentováno sociokulturním učením v rodině, mezi vrstevníky a v komunitě.

5 První typ pomáhá vytvářet a akumulovat znalosti, První typ pomáhá vytvářet a akumulovat znalosti, druhý praktické dovednosti potřebné pro různé aktivity člověka druhý praktické dovednosti potřebné pro různé aktivity člověka a poslední typ posiluje emoce. a poslední typ posiluje emoce. Z tohoto pojetí (Collet, 1996) tří typů učení zřetelně vyplývá, že je nelze vnímat izolovaně, ale naopak, že se v průběhu celého životního cyklu prolínají a přelévají jeden v druhý. Vzájemně se tak podporují a umocňují, přičemž v jednotlivých obdobích života jsou individuálně a sociálně akcentovány v různých kombinacích (předškolní věk – informální, školní věk – formální, dospělost – neformální, starší věk – informální.

6 Survey na reprezentativním vzorku - jaro respondentů ve věku 20–65 let jen 9 % českých dospělých se navrací zpět do systému formálního vzdělávání po jeho opuštěníjen 9 % českých dospělých se navrací zpět do systému formálního vzdělávání po jeho opuštění jen 12 % plánuje návrat kvůli novému nebo vyššímu diplomujen 12 % plánuje návrat kvůli novému nebo vyššímu diplomu 34 % navštěvovalo v posledních 12 měsících kurz v rámci neformálního vzdělávání34 % navštěvovalo v posledních 12 měsících kurz v rámci neformálního vzdělávání 36 % má zájem v příštích 12 měsících navštěvovat kurz v rámci neformálního vzdělávání36 % má zájem v příštích 12 měsících navštěvovat kurz v rámci neformálního vzdělávání 60 % aktivních v informálním učení ve volném čase60 % aktivních v informálním učení ve volném čase

7 Proč (A.) 91 % respondentů v případě formálního vzdělávání a (B.) 66 % respondentů v případě neformálního vzdělávání se nezúčastňuje žádné z těchto forem vzdělávání ? (C.) a proč 40 % dospělých je neaktivních v informálním učení ? ?

8 A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání ______________________________________________________________ Důvody ( % ) Dosáhl/a jsem dostatečného vzdělání 27.5 Chtěl/a jsem začít pracovat22.9 Musela jsem pracovat (z finančních důvodů) 16.3 Rodinné důvody 7.4 Nelíbilo se m i ve škole 7.0 

9 A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání ______________________________________________________________ Důvody ( % ) Důvody ( % ) Nedařilo se mně ve škole 6.5 Nedostal/a jsem se na školu podle svých představ 5.4 Jiné důvody 3.2 Odešel jsem na vojnu 2.9 Zdravotní důvody 1.1 

10 A. ______________________________________________________________ Základní charakteristiky osob s nezájmem účastnit se v blízké budoucnosti formálního vzdělávání: neliší se podle pohlaví, neliší se podle pohlaví, s vyšším vzděláním se snižuje neochota dále si rozšiřovat vzdělání, s vyšším vzděláním se snižuje neochota dále si rozšiřovat vzdělání, typ povolání nehraje žádnou roli, typ povolání nehraje žádnou roli, záměry nestudovat se, ve srovnání s nejmenším sídlem, snižuje se stoupající velikostí sídla, v němž respondent bydlí, ale bydlení ve velkoměstě pak už žádnou roli nehraje, záměry nestudovat se, ve srovnání s nejmenším sídlem, snižuje se stoupající velikostí sídla, v němž respondent bydlí, ale bydlení ve velkoměstě pak už žádnou roli nehraje, důležitost přisuzovaná vzdělání pro úspěch v životě nehraje žádnou roli. důležitost přisuzovaná vzdělání pro úspěch v životě nehraje žádnou roli.

11 A. ______________________________________________________________ Celkově jsou potenciálními kandidáty na účastníky formálního vzdělávání dospělých: lidé mladšího věku a vyššího vzdělání Ostatním v plánech na pokračování ve studiu „něco“ brání

12 A. ______________________________________________________________ Bariéry ve dvou kategoriích: vnitřní (psychické) vnější (situační)

13 A. ______________________________________________________________ · akceptace zažitého tradičního modelu vzdělávání – kontinuálního a umístěného do mladého věku · vlastní přesvědčení o dostatečnosti znalostí a dovedností pro výkon profese · málo zájmu o osobní rozvoj cestou formálního vzdělávání (studia) · demotivující zkušenosti ze školy („ve škole se mně nedařilo“ a „ve škole se mně nelíbilo“) Vnitřní psychické bariéry (shrnuto)

14 A. ______________________________________________________________ · není nutné studovat ke zlepšení pozice v zaměstnání · není nutné studovat pro udržení zaměstnání · není nutné studovat ani pro získání zaměstnání. Vnější situační bariéry (shrnuto)

15 Průběh vzdělávací dráhy podle vzdělání respondenta (bez aktuálně studujících)

16 B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ Základní charakteristika neúčastnících se vzdělávání: lidé s nižším vzděláním, lidé staršího věku, lidé v manuálních profesích, důchodci, nezaměstnaní a osoby na rodičovské dovolené.

17 B. ______________________________________________________________ Bariéry ve třech kategoriích (podle Crosse (1981): situační institucionální osobnostní

18 B. ______________________________________________________________ Situační bariéry souhlas (%) Situační bariéry souhlas (%) Nemám momentálně dostatek finančních prostředků 53 Pracovně jsem příliš zaneprázdněn/a 48 Mám hodně koníčků, takže na další vzdělávací aktivity nemám čas 39 Nemám čas kvůli starosti o děti nebo rodinu 33 Nemohu se účastnit ze zdravotních důvodů 17

19 B. ______________________________________________________________ Institucionální bariéry souhlas (%) Není dost informací o vhodných vzdělávacích kurzech31 Není dost informací o vhodných vzdělávacích kurzech31 Není dost vhodných kurzů samotných28 Kvalita kurzů bývá poměrně nízká24

20 B. ______________________________________________________________ Osobnostní bariéry souhlas (%) Účast ve vzdělávacích kurzech nebo na školeních pro mě nemá smysl49 Mám obavy, že bych to nezvládl/a36 Myslím, že na další vzdělávání nemám dostatečné vzdělání32

21 B. ______________________________________________________________ Pro vnímání bariér je důležitá zkušenost s předcházející účastí na vzdělávacím kurzu. Při zavedení tohoto hlediska se vnímání překážek významně proměňuje.

22 ______________________________________________________________

23 B. ______________________________________________________________ Je možné konstatovat ve shodě s dalšími autory, např. Rubenson (2001), že: Namísto bariér, jako je nedostatek financí, nedostatek času z různých důvodů apod. je lepší o tématu uvažovat v dimenzi „co lidem vzdělávání v dospělém věku přináší“, resp., co očekávají, že jim přinese. Budou-li taková očekávání vysoká, mohou restrukturovat jak své zdroje finanční, tak časové.

24 A + B: Shrnutí k formálnímu a neformálnímu vzdělávání Faktor, který podmiňuje to, aby se dospělý vrátil k formálnímu vzdělávání nebo se alespoň jednou zúčastnil nějakého kurzu neformálního vzdělávání, je především dosažené formální vzdělání.  Lidem musí jim být umožněno, aby dosahovali v maximální možné míře formálního vzdělání, a to v podobě počátečního i dalšího vzdělávání. Dostatečně vzdělaná mladá populace  aktivní participace na dalším vzdělávání  naplňování základního předpokladu společnosti vědění.

25 C. Informální učení _______________________________________ Strategie celoživotního učení ČR (MŠMT, 2007) V průměru se v EU-25 sebevzdělává zhruba každý třetí dospělý člověk, v ČR pouze každý pátý. Výrazný rozdíl existuje mezi jednotlivými kvalifikačními skupinami. Zatímco terciárně vzdělané osoby se v ČR věnují samostudiu stejně nebo dokonce o něco více než jejich evropské protějšky, osoby s nižší kvalifikační úrovní naopak výrazně méně. Projevuje se zde vedle nízké motivace a informovanosti také nedostatečná vybavenost domácností počítači, omezený přístup k internetu a nízká počítačová gramotnost.

26 C. Informální učení Lidé, kteří nejsou aktivní v informálním učení, jsou spíše: muži než ženy (12 : 8), ve věku 20-29, pouze se základním vzděláním, nezaměstnaní

27 C. Konstrukce aktivity a neaktivity v informálním učení v závislosti na frekvenci vykonávaných činností a bodové váhy připsané jednotlivým frekvencím

28 C. Rozložení respondentů podle intenzity, s níž se věnují informálnímu učení ve svém volném čase

29 Frekvence čtení novin a časopisů

30 C. Shrnutí k informálnímu učení Je téměř nemožné adekvátně aktivity v informálním vzdělávání změřit. Je téměř nemožné adekvátně aktivity v informálním vzdělávání změřit. Je obtížná komparace s jinými výzkumy. Je snažší vycházet z optimistického východiska, že přirozeně se všichni informálně učíme (viz četba novin).

31 Diskuse k výsledkům Obrácený úhel pohledu: namísto bariér uvažovat o motivacích Motivace založené na ekonomické argumentaci (v této chvíli nejsilnější) Motivace založené na osobním rozvoji (spojované s mimopracovním světem, s každodenním životem ve různých oblastech a ve všech fázích životního cyklu člověka) Motivace „intelektuální“ (vzdělání jako hodnota sui generis)

32 Důvody? „Základní sociální rozdíl mezi lidmi bude postupně situován nikoliv do oblasti disponibilního vlastnictví, majetku a jmění (ekonomického kapitálu), ale do oblasti disponibilního vědění (symbolického či kulturního kapitálu…“ Petrusek: Společnosti pozdní doby, 2006, s. 410

33 Strategie Máme informaci o tom, koho se sociální ohrožení (vyloučení) potenciálně může týkat. Jsou to starší lidé, s nižším vzděláním, s nižší sebedůvěrou, v manuálních profesích, ekonomicky neaktivní,… Nemáme jistotu, jak postupovat…

34 První náznaky Uznávání a prostupnost Rovný přístup Funkční gramotnost Sociální partnerství Stimulace poptávky KvalitaPoradenství


Stáhnout ppt "Plenární přednáška na konferenci PEDAGOGICKÁ EVALUACE 08 a SOCIÁLIA 2008. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity. Malenovice, 17.–19. září 2008 Vzdělávání."

Podobné prezentace


Reklamy Google