Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů Blažena Hušková

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů Blažena Hušková"— Transkript prezentace:

1 Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů Blažena Hušková

2 zTrvale udržitelný svět se nestane skutečností, dokud jej neuvidíme ve svých představách. Mají-li tyto představy – vize být úplné a přesvědčivé, musí k nim svým dílem přispět mnoho lidí. z(Donella Meadows)

3 Zapojení veřejnosti zjedno či více jednání či kroků v procesu (řešení problému, projednávání návrhu, příprava rozhodnutí...), k nimž je přizvána veřejnost (místní obyvatelé, zájmové skupiny, lidé ovlivnění případným rozhodnutím apod.), a má vliv na obsah a průběh jednání a (ideálně) na výsledné rozhodnutí.

4 Komunita zuskupení lidí, kteří žijí ve vzájemné blízkosti a spojují je společné zájmy a vzájemná pomoc zjakékoliv vnímání společného „dobra“, které může být vytvořeno mezi občany zněco, čeho se dá dosáhnout úsilím občanů zlidé žijící v geograficky definované oblasti, mezi nimi existují sociální vazby, jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí zpocit sounáležitosti, zájem o sebe navzájem, zájem o celou skupinu a společná víra, že potřeby členů komunity budou naplněny skrze jejich pospolitost zorganizování sociálních činností takovým způsobem, jenž denně zajišťuje lidem přístup k aktivitám, které jsou nezbytné pro jejich každodenní život, v místě, kde žijí zprostor společného života, otevřený pro setkání a vztahy

5 Vyvážená (zdravá, udržitelná) komunita zje různorodou jednotou zmá společný základ sdílených hodnot zvzájemná péče, důvěra, týmová práce zrozvinutá efektivní vnitřní komunikace zusnadňuje lidem účast na věcech veřejných zvytváří si vlastní identitu, záměry zvytváří si vnitřní i vnější vazby zvychovává, je schopna předávat hodnoty další generaci zmá vyvážené institucionální uspořádání zje otevřená do budoucnosti (J.W.Gardner : Budování komunity)

6 Uzavřená společnost zneurčité je negativní zkdo poukazuje na problémy, je trestán zmoc rozhoduje o tom, které problémy se zveřejní zdiskuse o typu problému je vyloučena zformy řešení problému jsou předem dány zexpert je ten, kdo ví, co ostatní nesmějí vědět zproblémy zůstávají izolovány zexperty vybírá moc zlaik může experta jen rušit zřešení problémů se děje centralizovaně, shora (upraveno podle Bohuslava Blažka)

7 Otevřená společnost zneurčité může být pozitivní zkdo poukazuje na problémy, je chválen znastolování problémů je součást veřejného dialogu zdiskuse o typu problému je počátkem řešení zformy řešení problému se hledají zexpert je ten, kdo odhaluje a/nebo řeší problémy zspolečně se rekonstruuje problémové pole zexpertem může být i tvořivý laik zv zásadních věcech je nejlepším expertem laik zřešení problémů se děje za účasti veřejnosti (upraveno podle Bohuslava Blažka)

8 Na co jsme zvyklí?

9 Jak pracovat s veřejností? zPříprava zDiskuse zDohoda zProvádění zZachování kontinuity

10 Příprava zPoznejte sami sebe zUvědomte si, co chcete dokázat zUvědomte si, co můžete dokázat zZkuste podívat se na věci z pohledu „těch naproti“

11 Diskuse zInformujte se, zjistěte co nejvíc zKomunikujte a vzdělávejte zHledejte, co vás spojuje

12 Dohoda zVyberte způsob jednání, naplánujte místo a čas znavrhněte způsob společné práce znavrhněte proces rozhodování zdohodněte se na základních pravidlech zsjednoťte se na programu zsbírejte nápady zdohodněte se na řešení či dalším postupu zpřipravte plán

13 Provádění zMonitorujte, podávejte zprávy, upravujte, pozměňujte zinformujte a oslavujte

14 Zachování kontinuity zZískejte publicitu (pozitivní!) zhodnoťte

15 Jak vybrat vhodný způsob práce s veřejností ? zCo je mým cílem? Co očekávám? zKolik očekávám účastníků? zJakou máme (já, účastníci) předchozí zkušenost? zJaké je postavení „mé“ organizace? zJakou atmosféru by jednání mělo mít, jaké by měly být interakce účastníků?

16 Techniky informování veřejnosti zPropagační materiál zsetkání s odborníky zveřejná soutěž zpoštovní zásilka zvýstavy ztiskové zprávy, konference zdny otevřených dveří

17 Zjišťovací techniky zDotazníkové šetření z(strukturovaný) rozhovor

18 Techniky rozšířené účasti zVeřejné projednání zveřejné shromáždění zbriefing zkulatý stůl zpanel zworkshop zneformální diskuse zspeciální techniky

19 Příklady technik participace zTvorba vize komunity zutváření místa zplánovací víkend zakční plánování zkomunitní posudek zobčanská mapa zobčanské poroty zsociální audit zparticipační divadlo zřízená vizualizace zinterpretace místního dědictví zsdílená péče o krajinu zhledání budoucnosti

20 Kdy se účastník zapojí do diskuse (rád a dobrovolně) zJe-li osloven ve správný okamžik, vhodným způsobem, na správné téma, správnými lidmi. zProstor pro diskusi je bezpečný, srozumitelný, otevřený, rozpoznatelný. zJe vnímán jako rovnocenný partner. zJeho názor je považován za významný, potřebný. zS jeho připomínkami je nakládáno s respektem, seriózně. zVyjádření názoru, postoje pro něj není nebezpečné. zJsou dodržována domluvená pravidla.

21 Kdy účastník přijme výsledky diskuse zJe-li dostatečně, srozumitelně a včas informován o procesu (jednání, rozhodování…) zJe požádán o vyslovení názoru dříve, než je rozhodnuto. zMá vliv na výsledek jednání. zS výsledkem jednání souhlasí.

22 Proč participace někdy nefunguje tak, jak bychom si představovali? zLidé se necítí být osloveni, nerozumějí oslovení znevěří v opravdovost oslovení zmají předchozí špatnou zkušenost zbojí se, stydí se zmají pocit, že už bylo rozhodnuto, jejich hlas není důležitý znejsou zvyklí se účastnit zcítí beznaděj zjsou zahlceni každodenními starostmi zmyslí si, že „od toho jsou tu odborníci“ zto, kdo chtějí občany zapojit, to neumějí zproces je příliš rychlý, uspěchaný zneumíme snít ( už vůbec ne veřejně)

23 Dobrý komunitní projekt zrozvíjí zaujetí a zájem lidí (idea projektu se rodí v otevřeném procesu, projekt vybízí ke kreativnímu myšlení a jednání, propojuje různé skupiny lidí, pomáhá proti lhostejnosti) zotvírá lidem/skupinám nové obzory (pomáhá překonávat černobílé vidění problémů, poskytuje prostor pro vzájemné učení) zdodává energii, pomáhá uvést věci do pohybu (pomáhá formulovat nejdůležitější zájmy komunity, odkrývá a využívá potenciál komunity, jednotlivé kroky na sebe navazují) zje dobře prezentován a připraven (má realizační kroky, vychází ze znalosti místních partnerů, představuje veřejnosti všechny účastníky) (upraveno podle materiálů CPSI a Stevena E. Mayera)

24 komunitní komunikace zOtevírá prostor pro diskusi, setkání, konflikt, tvořivost, oslavu zpřitahuje a motivuje lidi zje procesem vzájemného poznávání zje otevřená, transparentní, zvoucí k zapojení zrozvíjí týmovou práci zneobejde se bez nadšení, odhodlání, improvizace, nejistoty zcílem není obsáhlý mrtvý dokument, ale živá sdílená představa zspotřebovává čas, peníze, lidskou kapacitu zprodukuje energii

25 Jak rozhýbat...kohokoli? zKONTAKT zZÁJEM zZNALOST zDOVEDNOST zAKCE, ČIN! (podle Delie Clark, ANEI)

26 Kdo (asi) uspěje a kdy? zPochází z důvěryhodné, respektované organizace zrespektuje pravidla, koná transparentně a důvěryhodně zkomunikuje s okolím, má široký okruh kontaktů zusiluje o jasné a rovné vztahy zzodpovídá se veřejnosti zje tvůrčí, rozvíjí nápady, je flexibilní zspolupracuje s vůdčími osobnostmi zdbá na uchování nezávislosti

27 Kdo (asi) uspěje a kdy? zvnímá a vyhodnocuje potřeby a zdroje okolí a reaguje na ně zMá důvěru komunity zÚčel aktivity je jasně popsaný zVýsledky je možné dobře analyzovat a předat občanům zJe naděje, že výsledkem bude pozitivní čin nebo projekt zLze zapojit ty, kdo mají na výsledku zájem

28 Na čem může spolupráce ztroskotat zNejasný cíl znevyjasněná očekávání znedostatek komunikace znerespektování dohodnutých pravidel zslibuji víc, než mohu skutečně splnit zpříliš velké sousto na začátek znejasná dělba práce zúnava zosobní neshody

29 Co jsme se naučili zmáme jen jednu krajinu a do té se musíme všichni vejít znedostatek komunikace je největší potíž zhledejme a podporujme “pozitivní devianty“ zna různé rybičky platí různé udičky zbez dětí to nejde znebezpečí velkých slov, síla konkrétních kroků zslova hýbají, příklady táhnou zod lhostejnosti ke snu, od snu k činu zbez peněz to taky nejde zI formality mohou být užitečné

30 Sedm poznání podle Ladislava Briestenského : zSkutečné zapojení občanů do rozhodování vyžaduje, aby participaci nejprve rozuměli její iniciátoři. zK participaci nestačí dobrá vůle, participace vyžaduje mnoho energie a nasazení a důkladné odstraňování bariér v postojích skeptické veřejnosti. zPříznivci participace a „ti opační“ nejsou rozmístěni v prostoru podle sektorů. zZměnu postojů nedosáhneme tlakem, pokud si k aktérům participace nenašlo cestu důležité poznání její smysluplnosti a výhodnosti. zKaždý, kdo usiluje o inovaci ve prospěch veřejnosti, musí postupovat snesitelným tempem. zCo je pro průkopníka participace notoricky známé, to je pro většinu veřejnosti neznámé. zNepokoušejme se o participaci, nemáme-li vliv na efektivní komunikaci.

31 Interpretace místního dědictví zje součástí toho, jak vnímáme a chápeme naše kulturní, historické a přírodní dědictví a jak o ně pečujeme. zJedním ze základních prvků interpretace je zapojení veřejnosti – místní občané jsou ti, pro které je místní krajina domovem a bez jejichž podpory a účasti jsou představy o ochraně a využití místního dědictví nereálné. zInterpretace může mít různý obsah (místní folklór, řemesla, památné stromy, studánky, zvykové cesty a drobná architektura podél nich…) i formu (publikace, vycházky s průvodcem, výstavy, koncerty,…). zDobrá interpretace přispívá udržitelnému rozvoji : pomáhá místním občanům i návštěvníkům dozvídat se více o místech, kde žijí nebo která navštěvují, povzbuzuje lokální patriotismus, je důležitou součástí šetrného cestovního ruchu a tak prospívá místní ekonomice. z_______________________________________________________

32 Plánovací víkendy zjsou jednou z technik, které vytvářejí prostor pro zapojení občanů do plánování podoby a využití veřejných prostor v obci. zObčané – uživatelé veřejných prostor formulují své potřeby a představy, diskutují je, hledají společná řešení a konzultují je s odborníky – architekty a se zástupci veřejné správy. zProjekty jsou následně vypracovávány a rozhodnutí přijímána se znalostí potřeb a představ místních obyvatel a za jejich účasti. zPlánovací víkendy pomáhají obci řešit její problémy nacházet východiska přijatelná pro obyvatele, účast zástupců obce je sbližuje s občany a posiluje vzájemnou důvěru, místní veřejnost je slyšena, uplatňuje své názory a má možnost ovlivnit rozhodnutí. zMohou být prubířským kamenem komunikace a spolupráce občanů, odborníků a veřejné správy a krokem k projektům obsáhlejším, dlouhodobějším a svou povahou strategičtějším.

33 Participativní (sdílená) péče o krajinu zvychází z metody „Landscape Stewardship Exchange“ (LSE), založené na výměně zkušeností v péči o krajinu za účasti místní veřejnosti a s uplatněním principu mezisektorové spolupráce. zCílem je pozvat k diskusi o funkcích a využití krajiny a ke společnému plánování zástupce nejrůznějších skupin obyvatelstva, které své zájmy v krajině uplatňují, za účasti mezinárodního týmu expertů, kteří disponují nejen příslušnými odbornými znalostmi a vesměs rozsáhlou zkušeností, ale jsou také schopni vnímat místní reálie s odstupem a obohatit tak pohled na konkrétní situaci i návrhy řešení. zTechnika participativní péče o krajinu vyžaduje zapojení místních obyvatel, přispívá k překonání apatie a pasivity a posiluje místní a regionální identitu.

34 Tvorba vize komunity zvede k aktivizaci místních občanů s cílem zapojit je nejen do diskuse o dlouhodobém rozvoji místa, kde žijí, ale také do řešení konkrétních problémů, které sami pojmenují a s důvěrnou znalostí místních podmínek navrhnou způsoby jejich odstranění. zJak vypadá naše obec dnes? zJak by se měla naše obec rozvíjet v budoucnosti? zCo pro to můžeme udělat? zTakové otázky si občané kladou v průběhu veřejného setkání, které začíná společnou diskusí o současnosti obce, pokračuje snem o budoucím vývoji obce a končí formulováním konkrétních projektů a vytvořením skupin aktivních občanů, kteří se chtějí podílet na jejich realizaci. zTak se konec společné diskuse a plánování stává začátkem či povzbuzením vlastní iniciativy občanů.

35 Co je opravdu důležité zvěnuji pozornost procesu, nejen výsledku zrespektuji potřebný čas zmístní přípravný výbor je pestrý - zástupci různých zájmových skupin zrole obce - podpůrná, nikoli dominující zosoba facilitátora z"chemická reakce" na začátku - když se podaří, je vyhráno (skoro) zpostupujeme od vize k akci, od snu k činu - máme dlouhodobý cíl a známe současně 1. krok zmístní lidé jsou těmi nejlepšími odborníky na život v obci z3 rovnocenné etapy : příprava, akce, následná péče zúčastníci jsou autory, spoluvlastníky vzniklých projektů - energie, odpovědnost znejprve zjišťujeme místní zdroje, pak teprve hledáme pomoc ve zbytku světa zoslavujeme, bavíme se, setkali jsme se!


Stáhnout ppt "Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů Blažena Hušková"

Podobné prezentace


Reklamy Google