Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KLIMA A JEHO VLIV NA FORMOVÁNÍ ČLOVĚKA II.. Metody poznávání klimatu ve třídě:  Podle P. Dittricha je diagnostika malé sociální skupiny je většinou složitější.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KLIMA A JEHO VLIV NA FORMOVÁNÍ ČLOVĚKA II.. Metody poznávání klimatu ve třídě:  Podle P. Dittricha je diagnostika malé sociální skupiny je většinou složitější."— Transkript prezentace:

1 KLIMA A JEHO VLIV NA FORMOVÁNÍ ČLOVĚKA II.

2 Metody poznávání klimatu ve třídě:  Podle P. Dittricha je diagnostika malé sociální skupiny je většinou složitější a diagnóza vzniká jako komplexní činnost učitele sběrem informací o:  jednotlivých žácích (pedagogická dokumentace slouží jako základní podklad),

3  podmínkách, na nichž závisí pedagogická a jiná diference mezi třídami (cíle, obsah, formy výchovy, práce školy, působení učitelů),  složení a struktuře třídy jako sociální skupiny,  vnějších činitelích působících na třídu nepřímo (rodiny jednotlivých žáků, kulturní život města, apod.).

4  pro běžnou praxi orientaci ve struktuře třídy slouží především sociometrické techniky.  Sociometrií dle M. Chrásky (2007, s. 208) rozumíme: „soubor specifických výzkumných postupů, které slouží ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských vztahů, jak se projevují v malých sociálních skupinách“.

5 Sociometrický test:  Existenci soc. vztahů mohou odhalovat např. následující otázky:  S kým ze třídy bys nejraději pracoval na…?  Kteří žáci jsou tvoji nejlepší kamarádi?  Kdo ze žáků vaší třídy má největší autoritu?  Koho ze třídy bys vybral, aby zastupoval vaši třídu před ředitelem?

6  Zpracování dat sociometrického testu:  A) sestavení sociometrické matice  B) konstrukce sociogramů  C) výpočet sociometrických indexů

7 Sestavení sociometrické matice

8 Sestavení sociogramu

9 SO-RA-D:

10 PROSTŘEDÍ V ZAŘÍZENÍCH PRO ORGANIZOVANÉ VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU

11  Definice volného času: dle S. Klapilové (1999, s. 47) je volný čas doba, po kterou je člověk osvobozen od pracovních a společenských povinností a závazků, včetně závazků k sobě samému ve smyslu uspokojování primárních potřeb. V této době se člověk relativně svobodně rozhodovat o výběru činností, jež mu přinášejí zábavu, odpočinek a další rozvoj vlastní osobnosti.

12 Dvě roviny pedagogického ovlivňování volného času (Klapilová, 1998, s. 47):  jako výchova ve volném čase,  jako výchova k optimálnímu využití volného času.

13 Školská výchovná zařízení pro výchovu mimo vyučování:  škola: školní družina, kroužky, školní klub, domovy mládeže.  Střediska volného času – domy dětí a mládeže - pravidelné kroužky, soubory, kluby, kurzy, metodická pomoc školským zařízením a různým institucím, které pracují s dětmi ve volném čase.  Zařízení pro zájmové studium:  jazykové školy, základní umělecké školy, sdružení dětí a mládeže.

14  Základní principy výchovy ve volném čase:  J. Špičák (1990):  a) dobrovolnost,  b) aktivita a samostatnost (umožňující dotváření a přetváření základních modelů činnosti),  c) demokratismus spojený s rovnoprávností (umožňuje účast – participaci dětí a mládeže na rozhodování a řízení).

15 Požadavky na realizaci výchovy mimo vyučování dle J. Pávkové a kol. (1999, s ):  Požadavek pedagogického ovlivňování volného času (citlivý přístup pedagoga, vedení dětí k rozumnému využívání volného času – účelné naplňování volného času je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte.  Požadavek jednoty a specifičnosti vyučování a výchovy mimo vyučování (vymezení společné plnění výchovného cíle, rozvoje osobnosti dítěte, specifické prostředky k jeho dosahování).

16  Požadavek dobrovolnosti – dobrovolná účast dětí na činnostech, platí „relativní“ dobrovolnost, předpoklad znalosti potřeb dítěte u pedagoga a jeho schopnost účinné motivace.  Požadavek aktivity - participace.  Požadavek seberealizace – prožitek úspěchu je významný pro duševní rozvoj člověka (kompenzační funkce).

17  Požadavek pestrosti, zajímavosti a přitažlivosti – střídání metod a forem práce, jejich střídání, rovnováha mezi organizovanými a spontánními činnostmi.  Požadavek odpočinkového a rekreačního zaměření – odstranění únavy, relaxace, regenerace.  Požadavek zájmového zaměření – uspokojování, podněcování, rozvíjení, prohlubování a kultivace zájmů.

18  Požadavek citlivosti a citovosti – činnost má v dítěti především vytvářet kladné emocionální zážitky.  Požadavek orientace na sociální kontakt – volný čas á být prožíván v interakci s ostatními lidmi, s přáteli. Každý by měl být přijímán, mít ve skupině své místo. Instituce nemá nadměrně omezovat dítěti čas, kdy je se svou rodinou.

19  Prostředí výchovy v institucích zaměřených na kompenzaci funkci rodiny a náhradu rodiny:  Úmluva o právech dítěte – mezinárodní dokument OSN – zlepšení péče o děti a jejich ochrana před zanedbáváním výchovy a ochranou před škodlivými vlivy.

20 Příčiny selhávání výchovné péče v rodině:  neplnění rodičovských povinností, nesprávné výchovné metody, návykové a závislostní chování rodičů, kriminální chování v rodině, syndrom CAN v rodině, nízká úroveň mravních a etických hodnot v rodině.

21 Preventivně-výchovná péče:  A) střediska výchovné péče pro děti a mládež – zajišťují preventivně-výchovnou péči pro děti a mládež s negativními projevy chování – pokud nejsou důvody pro ústavní péči.  Poskytují: poradenské služby dětem, mládeži, jejich rodičům, dalším zájemcům.  Snaží se: zachytit první projevy vývojových a výchovných problémů, problémů v rodině a ve škole, nabídnout klientům pomoc a péči.  B) dobrovolné diagnostické pobyty.

22  Náhradní výchova:  V útlém věku dítěte je vhodná náhradní rodinná péče (osvojení-adopce + pěstounská péče, SOS vesničky)

23 Ústavní výchova a ochranná výchova:  Ústavní výchova je určena pro děti z rodin, kde jim není věnována potřebná péče nebo je jejich výchova vážně ohrožena.  Do ústavní péče však mohou být předány i děti, o nichž se jejich rodiče nemohou z vážných důvodů starat (např. dlouhodobá nemoc, výkon trestu) nebo zemřeli.

24  Ochrannou výchovu – zabezpečují školská zařízení pro nezletilé, nařizuje ji soud v případě, že o dítě není v rodině řádně postaráno a v jeho chování dochází k závažným poruchám (trestný čin).

25  Typy školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy dle J. Pávkové (1999, s. 142):  dětské domovy,  speciální výchovná zařízení (dětské výchovné ústavy, výchovné ústavy pro mládež),  zvláštní školy internátní,  diagnostické ústavy.

26 Dětské domovy:  nejrozšířenější typ náhradní ústavní výchovy, koedukovaná zařízení pro děti ve věku od 3 do 18 let, even. až do ukončení přípravy na povolání;  pro děti z problémových a dysfunkčních rodin, u nichž ještě nedošlo vlivem zanedbání k poruchám výchovy chování, děti dlouhodobě nemocných rodičů nebo děti osiřelé, které nemohou být osvojeny do pěstounské péče

27 Zvláštnosti pedagogické činnosti (J. Pávková, 1999, s. 143):  A) Institucionalizace – ztráta kontaktu s běžnou společností, dítě se přizpůsobí, že jeho život je stále zvenku organizován, mladý člověk, který vychází z domova v 18 letech nemá sociální zázemí, přesto se po něm požaduje, aby fungoval jako dospělý člověk.  B) Ideologizace – dítě či dospívající si osvojí specifické hodnoty, postoje a dovednosti (subkulturu, ideologii), které potřebuje pro úspěšnou existenci ve vrstevnické skupině – např. osvojení jako pozitivního vzoru násilné chování, silnější šikanuje slabšího.

28 Speciální výchovná zařízení  – dětské výchovné ústavy a výchovná zařízení pro mládež:  Určena pro děti a mládež s uloženou ústavní nebo ochrannou výchovou z důvodů závažnějších poruch chování,  Na rozdíl od většiny dětských domovů je prostředí výchovných ústavů více uzavřené, jejich součástí bývá většinou základní nebo zvláštní škola, popř. odborné učiliště.

29  Činnost ve volném čase probíhá zpravidla přímo ve výchovném ústavu, zapojení svěřenců do činností mimo zařízení závisí na výsledcích socializace a resocializace.  Na základě výchovného či převýchovného působení stanovený pevný denní režim, jasné vymezení práv a povinností, vytvoření hodnotové a motivující náplně volného času.

30 Zvláštní školy internátní  Poskytují celotýdenní pobyt a výuku dětem mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, jsou do nich umisťovány děti z rodin, tak děti s ústavní výchovou, jimž zvláštní škola zajišťuje péči na úrovni dětského domova.

31 Diagnostické ústavy  dětské diagnostické ústavy,  diagnostické ústavy pro mládež.  Během pobytu v diagnostickém ústavu – zpravidla 2 měsíce – se provádí zdravotní, psychologické, pedagogické a sociální vyšetření dítěte, jehož cílem je odhalit příčinu výchovného problému, stanovit vhodná opatření a stanovat také postupy s ohledem na prognózu vývoje dítěte.

32 Aktuální problémy ústavů pro mládež dle Tesařové (In Matoušek, Kroftová, 2003:  málo individualizované péče, neujasněná koncepce reedukace,  malé kapacity všech zařízení, apod. programy jsou podle Tesařové odtržené od běžného života, jak se má jedinec naučit žít v prostředí neustálého dozoru a přísného vedení,  je málo účelné, praktické…svěřenci mají mnohdy jen malý podíl na organizování činností, šikanování a agresivita jsou běžnými jevy, kontakty rodičů se svěřenci jsou omezeny, často je personál lhostejný.  Po propuštění se chovanec ocitá ve vztahovém vakuu, kurátor na něj pro přetíženost nemá čas.

33 Literatura:  DITTRICH, P. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany: H & H,  CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada,  MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál,  KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc: PdF UP,  PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, ISBN  ŠPIČÁK, J. Teorie a metodika výchovy mimo vyučování. Olomouc: UP, 1990.


Stáhnout ppt "KLIMA A JEHO VLIV NA FORMOVÁNÍ ČLOVĚKA II.. Metody poznávání klimatu ve třídě:  Podle P. Dittricha je diagnostika malé sociální skupiny je většinou složitější."

Podobné prezentace


Reklamy Google