Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nové trendy v projektovém řízení:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nové trendy v projektovém řízení:"— Transkript prezentace:

1 Nové trendy v projektovém řízení:
Agilní přístupy Teorie omezení Capability Maturity Model

2 Tradiční x agilní metodiky
Tradiční přístup - požadavky jsou stanoveny na začátku vývojového procesu a jsou neměnné. Proměnné jsou zdroje a čas. Agilní přístup považuje za neměnné zdroje a čas, předmětem změn je funkcionalita. Na počátku projektu se stanoví nejdelší možný čas a náklady. Tým v průběhu zakázky komunikuje se zákazníkem a průběžně přehodnocuje priority.

3 Svět se mění – zákazník očekává kvalitu, ale není ochoten na ni dlouho čekat. Tento rozpor se snaží řešit agilní metody snahou o užší sepětí zákazníka s vývojovým týmem.

4 Teze agilního manifestu
Přijmout a umožnit změnu je efektivnější než se změně bránit Je třeba být připraven na nepředvídané události – „jedinou jistotou na projektu je změna“.

5 Manifest agilního vývoje software
Cílem manifestu je zlepšit metodu vývoje software. Základními principy agilního přístupu je: Lidé a jejich spolupráce mají přednost před procesy a nástroji Funkční software je důležitější než vyčerpávající dokumentace Spolupráce s klientem má přednost před domlouváním smluv Reagovat na změny je důležitější než dodržování plánu

6 12 základních principů manifestu
Nejvyšší hodnotu je uspokojit zákazníka rychlými a trvalými dodávkami kvalitního software Změnové požadavky jsou vítány a to i ke konci vývoje. Agilní procesy je zpracují tak, aby zákazníkovi přinášely výhody   Dodávat funkční software často, v intervalech týdnů až měsíců se snahou o kratší intervaly mezi dodávkami Lidé z businessu a vývojáři musí na projektu denně spolupracovat Základem projektu jsou motivovaní lidé. Musí mít dobré pracovní podmínky, podporu a důvěru, že svou práci odvedou. Nejúčinnější cesta k efektivnímu sdílení informací při vývoji je osobní přímá komunikace Hlavním kritériem postupu je funkční software Agilní procesy propagují udržitelný vývoj. Sponzoři, vývojáři i uživatel musí být schopni dodržovat stálý výkon neomezeně dokud je třeba bez stanoveného konce Trvalé střežení co nejvyšší úrovně technického řešení a dobrý návrh posiluje agilní přístup Jednoduchost - umění co nejvíce práce vůbec nedělat - je nezbytná Nejlepší architektura, požadavky a návrh pocházejí ze samoorganizovaného týmu Tým pravidelně vyhodnocuje svou prácí a upravuje své postupy tak, aby byl co nejefektivnější Manifest je překladem z originálního Manifesto for Agile Software Development (http://agilemanifesto.org/)

7 Fáze celého projektu v agilních metodikách
Nultá iterace – první krátká analýza a naprogramování nějaké základní činnosti. V agilním týmu nejde příliš o to, co se v této části bude implementovat. Podmínkou je, aby na konci byl hotový kousek aplikace, který se dá předvést (tedy i klientovi). Analýza změny (výběr toho, co se bude implementovat, analýza a designování změn). Samotná implementace požadované vlastnosti (či vlastností). Předvedení klientovi. Pokud není produkt hotov, zpět na bod 2. Pokud ano, následuje údržba, rozvoj (rovněž v iteracích). Body 2–4 se označují jako jedna iterace. Tyto body se opakují tak dlouho, dokud není vývoj ukončen (úspěchem, odložením projektu, proto, že dojdou peníze, změnou priorit klienta).

8 Agilní metodiky Adaptivní vývoj softwaru Extrémní programování
Lean development SCRUM Crystal metodiky Test-Driven Development

9 SCRUM Krátké denní meetingy -> úkoly Vývoj po etapách („sprinty“)
Flexibilní harmonogram a dodání Malé týmy, časté revize Blacklog – informace o vlastnostech, funkcích a činnostech, které je třeba implementovat

10 Lean Development Lean znamená rychlost, jednoduchost, přehlednost, bezchybnost, vytváření produktů či služeb bez zbytečných činností a zásob, omezení plýtvání, vyvažování procesů a navázání procesů na zákazníka.

11 Principy Lean Development
štíhlost, jednoduchost a přehlednost procesů, aplikaci zdravého rozumu a jednoduchých přístupů k řízení procesů a činností podle požadavků zákazníka, zkrácení doby potřebné k provádění činností, využívání kapacit na aktivity přidávající hodnotu výrobku nebo služby v očích zákazníka omezení zbytečného plýtvání, omezení zásob materiálu, jejich jednoduché řízení, a tím zlepšení finančních toků, omezení nákladů.

12 Lean Development Toyota: Šest druhů plýtvání:
odstranění všeho zbytečného a minimalizace zásob Šest druhů plýtvání: nadvýroba čas ztracený čekáním plýtvání související se zpracováním nefektivní práce defekty ve výrobcích

13 Feature Driven Development
Hlavní roli mají vlastnosti produktu – řídí vývoj „Vlastnost“ (feature) – malý výsledek (funkčnost) užitečná z pohledu zákazníka Měřitelnost Srozumitelnost Realizovatelnost Vhodné pro menší projekty

14 Kdy není agilní vývoj vhodný
Kritické systémy, kde je nutné přesně dodržovat dohodnuté (technologie) Rozsáhlé systémy, které se nedají dobře dekomponovat Nejsou k dispozici kvalitní řešitelé Není ochota se domlouvat o cíli za pochodu (jak uzavřít smlouvu, jak sankce za neplnění)

15 Srovnání klasického a agilního přístupu

16 Tradiční x agilní Tradiční přístup Agilní přístup
Důraz na procesy a nástroje Komunikace, individualita (kreativita) Obsáhlá dokumentace Provozuschopný software Uzavírání smluv s restrikcemi Spolupráce se zákazníkem Striktní plnění plánu Reakce na změnu

17 Tradiční metodika: Model vodopád (Waterfall)
1970 Winston Royce Každá etapa má stanovený přesný cíl a dokumenty, které musí v jejím průběhu vzniknout Na konci každé etapy dochází k jejímu vyhodnocení a případně přepracování nebo opravení Možnost vrátit se zpět do předchozí etapy Pokračuje se teprve tehdy, je-li etapa zcela dokončena a schválena (pak již návrat není možný)

18 Klasický přístup projektování: Vodopádový model

19 Model „Vodopád“ Výhody: Jednoduchý Ideální pro řízení
Vnáší disciplínu do vývoje

20 Model „vodopád“ Nevýhody: - Dodávka formou „velkého třesku“
Určitá nepružnost V době mezi analýzou a nasazením se mohou změnit požadavky

21 Spirálový (iterakční) model
1985, Barry Boehm Zavádí iterativní přístup a opakovanou (důslednou) analýzu rizik Rizika – situace nebo události, které mohou způsobit nesplnění cílů projektu. Vychází se z předpokladu, že na začátku je obtížné nebo až nemožné přesně specifikovat všechny funkce.

22 Princip spirála

23 Spirálový model Nevýhody: Celková komplikovanost
Software není uvolněn před dokončením posledního cyklu Změna požadavků je možná pouze po dokončení cyklu Pro nové druhy aplikací (např. internetové) je nepružný Je vhodnější pro rozsáhlé projekty!

24 Další tradiční metodiky
RUP – Rational Unified Process Iterace; dělí se na 4 fáze: zahájení, projektování, realizace, předání (zákazníkovi nebo do další fáze vývoje). Robustní, propracovaná metodika, vhodná pro větší projekty a rozsáhlejší týmy. Komerční produkt

25 Klíčové principy metodiky RUP
Iterativní vývoj softwaru (vychází ze spirálového modelu, průběžná detekce rizik) Správa a řízení požadavků (požadavky se v čase mění) Použití komponentové architektury Vizuální modelování softwaru (za účelem porozumění systému; UML) Průběžné zajišťování a ověřování kvality (po předání je nalezení problému dražší) Řízení změn (počítáme s tím, že změny nastanou, neřízení změn vede k chaosu)

26 Výhody RUP Obecnost a mohutnost
Iterativní přístup – včasné odhalení rizik Snazší správa změn Provázanost s notací UML, dokumentace Výrobce průběžně pracuje na zlepšování metodiky Existence doplňkových nástrojů

27 Nevýhody RUP Komerční, placený produkt
Rozsáhlost RUP může být na škodu u malých týmů – tým stráví spoustu času implementací metodiky Její použití vyžaduje hluboké studium, týká se i projektových manažerů

28 Fáze RUP

29 Capability Maturity Model (CMM)
je framework popisující klíčové části nutné pro efektivní vývoj software. Jde o popis přechodu pomocí postupných evolučních vylepšení od ad hoc neoptimalizovaného řízení procesů až po plně optimalizovaný vývoj s průběžným zaváděním dalších zlepšení. CMM je založena na 5 stupních hodnocení a zahrnuje praktiky pro plánování, navrhování a řízení projektu.

30 Úrovně CMM

31 Procesní oblasti nutné ke splnění druhé úrovně jsou:
Řízení požadavků (RM) Určení požadavků, které má klient a vyjasnění, že dodavatel jim správně rozumí. Plánování projektů (PP) Sestavení realizovatelného plánu, kde je vyhodnocena náročnost implementace a také projektového řízení. Asi každý, kdo někdy navrhoval nějaký projekt moc dobře ví, že tento bod je zcela zásadní a bez jeho kvalifikovaného zpracování nelze projekt úspěšně řídit. Sledování a vyhodnocování projektů (PT) Vytvoření mechanizmů, které projekt zpřehlední tak, že v případě, že projekt se zásadně odchýlí od projektových plánů, je možné patřičně zasáhnout. Řízení subdodavatelů (SM) Tomuto bodu se věnuje zvláštní pozornost v CMM, Ověřování kvality (QA) Tento bod je úzce spojen s PT, kdy zde je kladen především důraz na ověřování kvality, „code-review“, testování atd. Pochopitelně vedení projektu je informováno o všech výsledcích díky zde získaným. Konfigurační řízení (CM) Jeho cílem je vytvořit a udržovat integritu vyvíjených produktů v průběhu celého životního cyklu projektu.

32 Třetí úroveň CMM: Definování organizačních procesů (PD)
Vytvoření přehledu aktivit, které jsou přínosem pro celý proces vývoje. Vzdělávací program (TP) Vytvoření přehledu znalostí i s ohledem na předpokládaný budoucí rozvoj společnosti a podle něj vést zaměstnance k dalšímu vzdělávání. Integrované řízení vývoje (IM) Integrace vývoje realizace projektu společně s projektovým řízení, na základě definovaných standardních procesů organizace. Koordinace projektových týmů (IC) Cílem koordinace projektových týmů je vzájemně integrovat činnost různých vývojových skupin a t nejen inženýrských, ale i ostatních (definujících implementované procesy, kontrolních atd.). Cílem je co nejlépe uspokojit zákazníky, a proto se snažit o nejefektivnější propojení jednotlivých aktivit a v důsledku zrychlení jejich práce a zvýšení efektivity (snížení redundantních aktivit, optimální časové provázání atd.). Interní kontroly (PR)

33 Pro zvládnutí čtvrté úrovně jsou definované tyto klíčové oblasti:
Kvantitativní řízení procesů Účelem je kvantitativní sledování projektů a vyhodnocování, jak jsou projekty plněny. Především se kvantitativní řízení procesů soustředí na sledování a měření procesů IM (Integrované řízení vývoje), IC (Koordinace projektových týmů) a PR (Interní kontroly). Řízení kvality (QM) Řízení kvality se soustředí na stanovení kvantitativních cílů, které slouží pro měření kvality vyvíjených produktů.

34 Pro poslední a nejvyšší úroveň jsou určeny následující klíčové oblasti:
Prevence vad (DP) Prevence vad si klade za cíl najít možné vady, při implementaci projektu, analyzovat tyto vady a zjistit jejich příčiny a ty se následně snažit odstranit. Řízení inovace technologií (TC) Jak již název napovídá, účelem této klíčové oblasti je průběžně monitorovat technický pokrok a snažit se uplatit nové trendy, technologie a metodologie do vývojových procesů organizace. Tyto technologie pak nasazovat do organizace za účelem neustálého zlepšování procesů, snižování nákladů a zvyšování efektivity Řízení zdokonalování procesů (PC) Zdokonalování procesů je se snaží o zajištění kontinuálního rozvoje všech procesů, zlepšování kvality a zkracování vývojového cyklu softwarových projektů. Přitom využívá poznatky získané z DP a TC a navzájem je koordinuje a prosazuje do celé organizace.

35 Výhody CMM je založena na současných postupech (praxi)
reflektuje nejlepší zkušenosti z praxe reflektuje potřeby jednotlivců provádějících zlepšení softwarových procesů a jejich hodnocení je plně dokumentované je veřejně dostupné

36 Co lze po aplikaci CMM očekávat?
Zpřehlednění celého projektu a jeho řízení Lepší časování v důsledku rozboru jednotlivých kroků vývoje Upřesnění rolí účastníků projektu Vylepšená dokumentace Zlepšení kvality Kontinuální snižování nákladů a zvyšování efektivity Měřitelnost výsledků

37 Teorie omezení (Theory of Constraint)
TOC Teorie omezení (Theory of Constraint)

38 ucelená manažerská filozofie nabízející nový přístup k řízení a trvalému zlepšování činnosti organizací možné využití k efektivnímu řízení podnikových procesů

39 autoři: dr. Eliyahu M. Goldratt Jeff Cox poprvé představena r The Goal

40

41 Rozdílná disponibilita kapacit projektových procesů
výstupy vstupy Možná kapacita Požadavek projektu

42 Principy zlepšení (TOC)
Použití Sokratovské metody dotazování (kladení otázek s cílem přivést k řešení) Princip pěti kroků TOC Techniky postavené na principech kauzality následek/příčina/následek Jestliže - pak And

43 Princip pěti kroků TOC Najděte omezení systému.
Rozhodněte se, jak omezení využít. Pořiďte vše ostatní předchozímu rozhodnutí. Rozšiřte kapacitu omezení. Celý postup opakujte – ale tak, aby se omezením systému nestala jeho setrvačnost.

44 Systémový pohled na podnik
Potřebné výstupy Potřebné vstupy transformace

45 Základní paradigma podniku dle TOC
průtok investice Provozní náklady

46 Ukazatelé 1. průtok (Througput) - množství peněz generovaných z prodeje hotových výrobků 2. zásoby (Inventory) - peníze vydané na nákup materiálu, zboží… 3. provozní náklady (Operating expens) - - náklady na transformaci zásob na prodejné výrobky

47 Trendy důležitých metrik při dosahování podnikového cíle
Čistý zisk Cash flow ROI Provozní náklady zásoby průtok

48 Koncept řešení změny v podniku podle TOC
START: Strom současné reality Diagram konfliktu Co změnit: Následný krok: Management projektu Cíl Potřeby Požadavky Nežádoucí efekty Klíčový problém Strom přechodu Na co to změnit: Cíl Dílčí efekt Činnost Strom předpokladů Strom budoucí reality Cíl Překážky Dílčí cíl Žádoucí efekty injekce Jak způsobit změnu:

49 Strom současné reality
Problém (př. Maximalizace výkonu – vede ke snížení kvality and if Chybně zvolená metrika (tuny/hod.)

50 Proč TOC přináší výsledky?
Její řešení jsou konstruována na základě jediného nezpochybnitelného cíle, který je určen typem organizace; u komerčních organizací je jím vydělávat co nejvíce peněz dnes i v budoucnosti. Klíčovou myšlenkou je tvrzení, že každý systém v sobě skrývá minimálně jedno úzké místo - omezení. Kdyby tomu tak nebylo, pak by systém (podnik) dosahoval svého cíle v neomezené míře. Poskytuje metodiku, jak omezení nalézt a účinně je využívat; zaměřením úsilí na nejslabší článek je dosaženo rychlých a reálných přínosů.

51 Projektové řízení v praxi
- vývoj nových výrobku - inovace a rekonstrukce výrobku - zavádění nových technologií - zavádění nových výrobku do výroby a na trh - návrh a realizace investičních akcí - návrh a realizace stavebních akcí - návrh a realizace informačních systému - zavádění systému řízení jakosti podle ISO 9000 - příprava marketingových akcí - zpracování podnikatelských záměrů - generální opravy strojů - plán a realizace reorganizace firmy - realizace podnikatelských záměrů - příprava a realizace zakázek v kusové výrobě

52 Shrnutí Jaké jsou současné trendy v PM Agilní přístupy Model zralosti
Teorie omezení


Stáhnout ppt "Nové trendy v projektovém řízení:"

Podobné prezentace


Reklamy Google