Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Indie, Kašmír Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Indie, Kašmír Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057."— Transkript prezentace:

1 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Indie, Kašmír Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/

2 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Obsah Státní symboly Fyzická mapa Správní rozdělení Jazyková mapa Demografie Náboženství Starověké dějiny Islám v Indii Britská kolonizace Indický národní kongres Muslimská liga Muhammad Alí Džinnáh Móhandás Gándhí Džavaharlál Néhrú Louis Mountbatten Nezávislost Indie Exodus Indo – čínská válka 2. válka s Pákistánem Východní Pákistán Siačenský konflikt Kargilský konflikt Indíra Gándhíová Rádžív Gándhí Atal Bihárí Vádžpejí Atal Bihárí Vádžpejí Manmóhan Singh Sonia Gándhíová Pratibha Pátil Odkaz na text Dějiny Indie Videa Odkazy

3 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Indie Zpět na obsah

4 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah

5 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Delta Gangy Zpět na obsah

6 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Správní oblasti Indie Správní oblasti Zpět na obsah

7 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Jazyková mapa Indie Zpět na obsah

8 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Oficiální jazyky Indie Ásámština (Ásám) Bengálština (Západní Bengálsko a Tripura) Gudžarátština (Gudžarát, Dádra a Nagar Haveli, Daman a Diu) Hindština (Andamanské a Nikobarské ostrovy, Bihár, Čandigarh, Čatisgarh, Delhi, Harjana, Himačalpradéš, Džarkand, Madhja Pradéš, Radžastán, Uttarpradéš a Uttarančál) Kanareština (Karnátaka) Kašmírština (Džamú a Kašmír) Konkanština (Goa) Malajalština (Kérala a souostroví Lakadivy) Manipurština (Manipur) Maratština (Maharáštra) Nepálština (Sikkim) Oríšština (Orisa) Pandžábština (Pandžáb) Sánskrt (klasický jazyk Indie) Sindština (komunita Sindhů) Tamilština (Tamil Nádu a Pondicherry) Telugu (Andhrapradéš) Urdština (Džamú a Kašmír) Zpět na obsah

9 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah Mapa růstu indické populaceMapa gramotnosti v Indii

10 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah Přehled indické populace pod hranicí chudoby Mapa růstu indické populace

11 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Náboženství v Indii hinduismus – 81,9 % – (841 milionů) islám – 11,7 % – (120 milionů) křesťanství – 3% – (31 milionů) sikhové – 1,7% – (18 milionů) buddhismus – 0,8% – (8 milionů) džinismus – 0,4% – (4 miliony) Zpět na obsah

12 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Zpět na obsah Náboženství v Indii r. 1909

13 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Muslimové – Páteční mešita v Dillí Zpět na obsah

14 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Hinduisté Zpět na obsah

15 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Sikhové - Zlatý chrám v Amritsaru Zpět na obsah

16 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Buddhisté Zpět na obsah

17 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Ostatní Zpět na obsah

18 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Dějiny Indie Harappská kultura Mohendžodáro 3200 př. n. l př. n. l. Zpět na obsah

19 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Příchod Árjů 1500 př. n. l. Zpět na obsah

20 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s př. n. l. Védské období Zpět na obsah

21 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. 3. stol. př. n. l. Nástup buddhismu a král Ašóka Zpět na obsah

22 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. 8. stol. n. l. – návrat k Hinduismu Zpět na obsah

23 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Příchod islámu – Dillíský sultanát 1206 – 1526 Zpět na obsah

24 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Mughalové 1526 – 1857 Aurangzéb Bábur Zpět na obsah

25 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Tádžmahal تاج محل Zpět na obsah

26 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Východoindická společnost – vládce Indie od 18. do pol. 19. století Honourable East India Company Zpět na obsah

27 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Povstání sipáhijů (indických bojovníků v armádě východoindické společnosti) Bahádur Šáh Zafar Lakšmíbai, rání z Džánsí Zpět na obsah

28 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. British India (1858 – 1947) Zpět na obsah

29 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Doktrína o dominanci britské moci nad spojenými rádžovskými státy James Broun-Ramsay, markýz z Dalhousie Zpět na obsah

30 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Rozdělení Bengálska R bylo rozhodnuto o rozdělení dosavadního Bengálska na západní a východní provincii. K východu byly připojeny oblasti Ásámu, hlavním městem se stala Dháka. V nové provincii mělo žít 18 mil. muslimů a 12 mil. Hinduistů v západním Bengálsku, které odstoupilo území centrálním provinciím, žilo 42 mil. Hinduistů a 9 mil. Muslimů Rozdělení vyvolalo nelibost západobengálců a r muselo být zrušeno George Curzon Místokrál Indie Zpět na obsah

31 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Indický národní kongres Založen roku 1885 Allanem Humem s cílem dosáhnout většího podílu Indů na správě země. Od roku 1920 v čele Móhandás Karamčand Gándhí Tehdy přijata myšlenka nenásilné metody politického boje formou občanské neposlušnosti (tzv. satjágraha) Po nástupu mladší generace vůdců - Džaváharlál Néhrú se cílem stala úplná samostatnost. Po osvobození Indie (1947) se stal Kongres nejsilnější stranou v zemi. Ve volbách roku 1951 obdržel Kongres 45 % a místo premiéra zaujal Džaváharlál Néhrú. Při volbách v roce 2004 obdržel INK 103 milionů hlasů (26,7 %) a 145 mandátů. Allan HumeDžaváhárlál Néhrú Annie Bessant Muhammad Alí Džinnáh Zpět na obsah

32 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Všeindická muslimská liga Založena v Dháce za účelem obrany práv indických muslimů proti výrazně majoritnímu hinduistickému obyvatelstvu reprezentovanému sekulárním Indickým národním kongresem Byla podpořena dháckým navábem Sallímuláhem Chánem Prvním prezidentem byl Sultán Mahommed Šáh-Ága Chán III Maulana Mohammad Ali sepsal tzv. zelenou knihu, ve které nepožadoval separátní muslimský stát, ale porozumnění mezi Indy, ochranu muslimů a také důležitost vzdělání v Indii V roce 1906 se muslimská liga podílela na rozdělení bengálska R se jejím předsedou stal Muhammad Alí Džinnáh Zpět na obsah

33 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Muhammad Alí Džinnáh – Zpět na obsah

34 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Móhandás Gándhí – Zpět na obsah

35 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Džaváharlál Néhrú – Zpět na obsah

36 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Louis Mountbatten – Poslední místokrál Indie Pověřen premiérem Clementem Atleem rozdělením Britské Indie na Indickou unii a Dominium Pákistán Zpět na obsah

37 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Nezávislost Zpět na obsah

38 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Exodus Pákistán - Indie Zpět na obsah

39 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s – anexe indického severu Čínou Záminkou války byl sporný region na himalájské hranici ve státě Arúnačapradéš v Číně známý jako jižní Tibet. Boje mezi Indickou a Čínskou armádou začaly Čínským útokem na indickou hlídku severně od McMahonovy Linie. Oblast bojů se rozušířila až do provincie Aksai Chin kterou Číňané považovali jako startegickou spojnici směrem k Čínské národní dálnici G219, mezi Tibetem a Xinjiangen. Válka skončila Čínskou anexí obojího území Fakticky ale jednostranným ukončením palby o půlnoci Válka silně oslabila pozici Džáváhárlála Néhrúa Zpět na obsah

40 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s Indo - pákistánská válka Zpět na obsah Pákistánský pokus o revizi hranic z konce 40. let Ministr zahraničí Pákistánu Zulfikár Alí Bhutto přesvědčil generála Muhammada Ajjúb aChána k intervenci v Kašmíru. 14. srpna 1965 – průnik pákistánských ozbrojenců do indického Kašmíru + Provokace Pákistánu za účelem vypuknutí protiindického povstání. 30. srpna Indické varování Pákistánu. Útok pákistánských tanků v okolí indického Džammú. 6. září 1965 indický protiútok v okolí Paňdžábského Láhauru Pákistánské bombardování, zničení většiny indických tanků, Nasazení pěchoty na obou stranách. Ústup Pákistánu z Kašmíru září na nátlak OSN ujednáno příměří Výsledek: Indie zničila na 300 pákistánských tanků, dalších 150 ukořistila Pákistán zničil 128 tanků, dalších 40 tanků ukořistil. Hranice zůstaly nezměněny ministr zahraničních věcí Zulfikar Alí Bhútto generál Ajjúb Chán

41 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Po odtržení od Indie vzniklo tzv. Dominium Pákistán, které bylo rozděleno na Západní a východní Pákistán Ve východním Pákistánu byla silná hinduistická menšina Obyvatelé byli po násilném sloučení všech provincií po r pod dominancí západu Na západě byla nastolena vojenská diktatura Východ produkoval 70% HDP, ale na daních dostával pouze přes 20% HDP R východní Liga Awami, získala na svém území většinu/167 ze 169 křesel-a celkových 313 v celém Pákistánu/ Šéf Pákistánské lidové strany Zulfikar Bhútto neumožnil Šejku Mudžíburu Rahmánovi ujmout se prezidentského úřadu a odmítl jeho šest bodůšest bodů Vypuknutí války Krize ve východním Pákistánu Zpět na obsah

42 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Bangladéšská válka – Konflikt guerillové Mukti bahini a Indické armády proti Pákistánské armádě Celkový počet vojenských obětí-min , většinou na Pákistánské straně Počet civilních obětí se odhaduje na cca Válka byla doprovázena exodem cca uprchlíků Bangladéšská válka za nezávislost Mukti bahini Bojovníci za svobodu Zpět na obsah

43 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s – Siačenský konflikt Záminkou konfliktu, který zahájila Indie operací Meghdoot byly nejasné závěry z dohody v Simle /r.1972/, která nespecifikovala vlastnictví oblasti Siačenského ledovce Oba státy ledovec považovaly za své území R Indie zahájila útok Indie získala území o rozloze cca 2300 km 2 Pákistán ovládá západní svahy Zpět na obsah

44 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Kargilský konflikt 1999 Zpět na obsah

45 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Indíra Gándhíová Předsedkyně vlády v letech Podruhé ve funkci v letech 1980 – 1984 Její vláda spojena s ekonomickými a zemědělskými reformami, zestátnění bank Snaha o zastavení překotného růstu populace – kontroverzní program sterilizací Aktivní zásah armády v pákistánské kampani v Bangladéši r Test první nukleární zbraně r pod krycím názvem „Usmívající se Buddha“. Potlačení povstání Sikhů v Pandžábu, odvetou byl spáchaný atentát, jemuž v říjnu r podlehla. Zpět na obsah

46 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Rádžív Gándhí (1944–1991) Nastoupil po atentátu na Indíru Gándhíovou r Potýkal se protisikhskými bouřemi v roce 1984 (v souvislosti s atentátem na jeho matku) Významně omezil tzv. Licenční Rádž – omezený přístup zahraničních firem k podnikání Podporoval rozvoj telekomunikační techniky v Indii Podepsal mírovou dohodu se Srí Lankou Stal se obětí tamilské extremistky v souvislosti se zásahem indické armády na Srí Lance r Zpět na obsah

47 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Atal Bihárí Vádžpejí Premiérem ve dvou funkčních obdobích )1996 – 2004) V roce 1998 proběhla série testů nukleárních výbuchů čelil pákistánské agresi v tzv. Kargilské válce. Podnítil národní program rozvoje dálnic a budování celoročně sjízdných silnic do odlehlých vsí Reformoval a sjednotil systém školní docházky. V roce 2002 čelil výbuchu protiislámského násilí v provincii Gudžarát. Zpět na obsah

48 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Manmóhan Singh Od roku 2004 je ministerským předsedou Indie. Jeho vláda je ve znamení ekonomických reforem, rozvoje telekomunikací a informačních technologií. V roce 2006 čelil rozsáhlým protestům proti zákonům o kvótách pro nižší kasty Roku podepsal přelomovou Indo – americkou dohodu o nešíření atomových zbraní a o spolupráci na nukleárním výzkumu Zahájil projekt na stavbu ropovodu na trase Írán – Pákistán – Indie. Roku 2005 prosadil zákon pro poskytnutí záruk zaměstnanosti pro venkovské obyvatelstvo. Roku 2005 prosadil zákon o právu obyvatel na poskytování informací ze strany úřadů. Zpět na obsah

49 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Sonia Gándhíová (nar v itálii) Vystudovala angličtinu na jazykové škole Lennox Cook v Cambridgi 1965 se v Anglii seznámila se svým budoucím mužem Rádžívem Gándhím 1968 – svatba s Rážívem, odjezd do Indie – narozen syn Rahúl, dcera Príjanka 1983 přijala indické státní občanství a dodnes žije v Novém Dillí Od 1998 je předsedkyní Indického národního kongresu, opakovaně odmítá stát se indickou premiérkou Zpět na obsah

50 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Pratibha Patil Zpět na obsah Pratibha Pátil je první žena zvolená do funkce prezidenta Indické republiky. Pátil také byla první ženou, která se stala guvernérkou státu Rádžastán.

51 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Odkazy Odkaz na článek na české Wikipedii Odkaz na článek na anglické Wikipedii Odkaz na server hedvábnástezka.cz Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Odkaz na stránky českého ministerstva zahraničních věcí Odkaz na literaturu Odkaz na text Dějiny Indie Zpět na obsah

52 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Videa Chudoba v Indii (anglicky) Demolice Báburovy mešity – dokument, který událost interpretuje jako plánovanou akci(anglicky, špatná kvalita) Demolice Báburovy mešity – dokument, který událost interpretuje jako plánovanou akci(anglicky, špatná kvalita) Teroristické útoky v Bombaji – dokument televize Al – Džazíra (anglicky) Teroristické útoky v Bombaji – dokument televize Al – Džazíra (anglicky) Zpět na obsah


Stáhnout ppt "© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s. Indie, Kašmír Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057."

Podobné prezentace


Reklamy Google