V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ

Prezentace na téma: "V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ"— Transkript prezentace:

1 V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Myslet globálně, jednat lokálně. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Téma 9: PERSONÁLNÍ PROCESY V MULTIKULTURNÍM PROSTŘEDÍ

2 G L O B A L I Z A C E je podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD):
Procesem zvyšujícím závislost trhů a národních ekonomik, vyvolaným vysokou dynamikou obchodu se 0zbožím, kapitálem, službami a transferem technologií a know-how. Dobytí světového hospodářského prostoru bez hranic, který může být makroekonomicky i mikroekonomicky postupně upravován, resp. standardizován. Trendy osmdesátých a devadesátých let 20. století: mezi lety 1989 a 1996 rostl mezinárodní obchod se zbožím a službami ročně o 6,2%, tj. dvakrát rychleji než rostl světový HDP (3,2%) v letech 1980 až 1994 vzrostl podíl přímých zahraničních investic ze 4,8% na 9,6% celosvětového HDP. Podíl mezinárodních transakcí s cennými papíry: U S A Japonsko Německo rok 1970 méně než 5% rok 1996 152% 197% 83%

3 FAKTORY HNACÍ SÍLY GLOBALIZACE
DEREGULACE = ideologie volných trhů se prosazuje stále razantněji, což vyvolává pochybnosti o jejím smyslu. LIBERALIZACE A OTEVÍRÁNÍ TRHŮ = zvětšování volného tržního prostoru zahraniční podniky obsazují dosud chráněné vnitřní trhy dodávkami svého zboží a služeb; významný je proces transferu výrobních kapacit; snaha po využívání komparativních (konkurenčních) výhod v daném regionu. TECHNICKÝ A TECHNOLOGICKÝ POKROK = informační technologie, internet či e-komerce mění hospodářství Rozdíly v názorech o současném stadiu globalizace žádná země nemůže doufat, že je vůči globalizačním výkyvům imunní; národní ekonomiky mají jen málo obranných mechanismů; krizím a otřesům v různém rozsahu se nelze zcela vyhnout; nutno hledat mechanismy, které umožní včasné rozpoznávání potenciálních ohnisek krizí a otřesů a povedou k utlumení jejich důsledků

4 VLIVY GLOBALIZACE je charakteristickým rysem soudobé epochy;
prolíná do všech sfér života společnosti – politiky, kultury, sportu, cestovního ruchu, kriminalistiky, ale i ekonomiky, včetně finančnictví, ochrany životního prostředí, apod. je reakcí na přesycenost domácích trhů, procesem hledání nových odbytišť; hledání a využívání nových či levnějších materiálních i lidských zdrojů; alokování kapitálu tam, kde přinese nejvyšší zhodnocení; je zavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání komparativních výhod; dotýká se miliónů aktérů – není záležitostí několika nadnárodních firem; vede k urychlení vývoje, ale objektivně se zvyšuje riziko podnikatelských a dalších aktivit; na významu nabývají informace – problém kde je najít; rizikovost, nutnost využívat know-how druhých Země, které v současnosti táhnou globalizaci kupředu – zejména Brazílie, Rusko, Indie a Čína (země BRIC)

5 IMPULSY VZNIKU KRIZOVÝCH SITUACÍ
Problémy lidské Globalizace přináší nové problémy Problémy ekonomické Problémy etnické, náboženské Boj proti terorismu fundamentalismus Forma obrany západních kulturních a náboženských hodnot Zneužívání náboženského a etnického cítění Realizace teroristických akcí

6 ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ V MULTIKULTURNÍM SVĚTĚ
1 Rozdíly v obsahu životopisu: USA, GB: jedna stránka + jedna stránka doporučení; SRN: více podrobností + oficiální doporučení Reference: GB: jméno a kontakt osoby pro telefonické reference, SRN: písemné reference od dřívějšího zaměstnavatele, Rodinný stav: USA: ne, SRN: ano Datum narození: většinou se vynechává. Nábor Formulovat pracovní smlouvu tak, aby zaměstnanec nemohl odejít po zaškolení = motivace zůstat ve firmě. Zvládat mezinárodní mobilitu = integrace zaměstnance ve firmě po návratu ze zahraničí. Stabilizace zaměstnance Angažovanost Ve firmách – ankety sledující míru angažovanosti – problém s hodnocením: SRN: „1“ = pozitivní, „6“ negativní, Maďarsku je to naopak, GB: hodnotící stupnice „1“ = „+“ až „10“ = „-“ USA: hodnocení jednotlivce, Japonsko: hodnocení skupiny. Výsledek „polepšit se“: USA, Evropa = běžné hodnocení, asijské země = doporučení k odchodu z firmy Řízení pracovního výkonu

7 ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ V MULTIKULTURNÍM SVĚTĚ
2 Odměňování benefity Nutnost: stanovit politiku odměňování fungující globálně. Délka dovolené: nejdelší mají ve Finsku, Brazílii a Francii, nejkratší v Indii, Kanadě a Číně. Oficiální svátky: nejvíce: Japonské, Indie, nejméně: GB, Nizozemsko, Austrálie. Největší počet volných dnů: Litva, Brazílie Školení, osobní rozvoj Značný rozdíl ve vzdělávacích systémech různých zemí = nutnost: přizpůsobit obsah, metodiku a metody místním podmínkách. Není vhodné „rozdělovat“ lidi do kulturních krabiček. Nutnost: znát pracovní právo v různých zemích, vysoká míra interkulturní citlivosti. Přizpůsobení strategie náboru, přijímání a stabilizace zaměstnanců podmínkách země, ve které působí = eliminace kulturních konfliktů na pracovišti.

8 MEZINÁRODNÍ ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ
Nadnárodní organizace = podnik, který působí ve dvou nebo více zemích (multinational company – MNC) Modely mezinárodních organizací decentralizovaná federace, koordinovaná federace, organizace globální, centralizované, organizace nadnárodní Mnohonárodní organizace realizace firemních cílů – důslednost a shodu v ŘLZ na celosvětovém základu lokální efektivnost – nutnost přizpůsobit ŘLZ specifickým kulturním podmínkám v místě působení Etnocentrická politika Globální přístup = převažuje kultura dané organizace. ŘLZ je centralizované a standardizované = Decentralizovaný přístup = odpovědnost za ŘLZ je svěřena lokální pobočce.

9 FAKTORY VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ
4 MEZINÁRODNÍ VLIVY Evropská unie, MMF a Světová banka ISO, atd. DODAVATELÉ Vlastníci, Akcionáři STÁTNÍ INSTITUCE legislativa, inspekce, dozor, podpora exportu, vzdělávací instituce, věda a výzkum FINANČNÍ INSTITUCE finanční / celní úřady, banky, ČSOB pojišťovny, burza, ORGANIZACE ODBĚRATELÉ REGIONY obecní, krajské úřady, státní instituce, zájmové skupiny TRŽNÍ PROSTŘEDÍ konkurence, trh kapitálu,) trh práce

10 Hlavní změny v makrookolí podniku
Deregulace Výrazně mění výnosnost odvětví a strukturu konkurence Strukturální změny Jako důsledek technologického vývoje a očekávání zákazníků Nadbytečná kapacita Jako důsledek zejména restrukturalizace odvětví; Čína, Indie = zvyšování Fúze a akvizice Obrana proti globální konkurenci = největší hybná síla v řadě odvětví Ochrana životního prostředí Významný dopad na řadu odvětví = nové formy balení, recyklace Očekávání zákazníků Náš zákazník, náš pán. Klesá hromadná výroba - výroba na zakázku Roste význam nových pružných technologií, logistika Technologické diskontinuity Nové technologie = vznik nových odvětví Méně protekcionismu, volný obchod Důsledek tržních nedokonalostí, řada zemí chrání některá svá odvětví, alokace investic, budování logistických sítí Globální konkurence Vliv na všechna odvětví, průmyslová revoluce, dezintegrace řady odvětví

11 SVĚT V ROCE 2050 Studie společnosti Deutsche Post DHL „Delivering Tomorrow: Logistics 2050“. Pět různých scénářů života v roce 2050. Scénář 1: Divoká ekonomika – blížící se kolaps: nekontrolovatelný materialismus a spotřeba; trvale neudržitelný životní styl = nárůst využívání zdrojů = klimatické změny; globální přepravní síť (kamiony, lodě, letadla, vesmírné transportéry) zajišťuje rychlou směnu zboží; klimatické změny narušují funkci dodavatelských řetězců = nová problémy. Scénář 2: Megaefektivita v megaměstech = světová centra moci: snaha eliminovat problémy (zácpy, emise) megaměsta navzájem spolupracují; robotika revolucionalizovala svět výroby a služeb: spotřebitelé produkty nekupují, ale najímají; logistický průmysl zabezpečuje logistiku měst, městské služby, provoz letišť, nemocnic, Scénář 3:Přizpůsobený životní styl: individualizace a osobně přizpůsobená spotřeba – možnost vytvářet, navrhovat a vyrábět vlastní produkty = hlavní rolu hrají 3D tiskárny; globálně se přesunují pouze suroviny a data; regionální produkce je doplněna decentralizovanými systémy a infrastrukturou distribuce energií; klesá potřeba přepravy hotových produktů do vzdálených destinací; logistické společnosti zabezpečují šifrované datové toky pro projekty do 3D tiskáren. In: Moderní řízení č.5/2012, s. 19

12 SVĚT V ROCE 2050 Scénář 4: Paralizující protekcionismus:
svět se v důsledku nerovností, národních a protekcionalistických bariér odvrátil od globalizace; technologický vývoj stagnuje; vysoké ceny a nedostatek energií vede k mezinárodním konfliktům o jednotlivá úložiště; vztahy mezi některými bloky a zeměmi jsou extrémně napjaté; dopady na logistiku = pokles světového obchodu, regionalizace dodavatelských řetězů; logistika = strategický průmysl = logistické společnosti jednají jako prostředníci zprostředkování mezinárodního obchodu. Scénář 5: Globální pružnost – lokální adaptace: typická je vysoká konzumní spotřeba = levná automatizovaná produkce; změny klimatu se zrychlují = častější přírodní katastrofy = narušování dodavatelských řetězců; přesun od maximalizace efektivity k eliminaci zranitelnosti; radikální přesun směrem k záložním systémům výroby = změna globálních dodavatelských řetězců na regionální = globální ekonomika lépe zvládá obtíže způsobené výkyvy počasí; zabezpečení bezpečnosti dodávek = priorita logistického sektoru; vytváří se záložní infrastruktura = garance spolehlivé přepravy v nestabilních dobách; místo komplexních dodávek jsou vytvářeny obrovské sklady v blízkosti výrobních závodů.

13 REGULACE CHOVÁNÍ V MULTIKULTURNÍCH TÝMECH
Podnikatelský úspěch v multinacionální firmě – základní typy regulace chování: v interakčním procesu prosazovat hodnoty a normy vlastní kultury bez ohledu na prostředí, ve kterém se firma nachází podřízené zaměstnance trvale a systematicky vést k pochopení, že lepší a efektivnější je pohled dominantní strany; Koncept dominance Koncept asimilace při kontaktu s druhou stranou jsou předjímány hodnoty a normy druhé kultury, vlastní jsou potlačovány; pragmaticky = vyhnout se neustálé kritice a minimalizovat tlak v celé interakci a vzájemných komunikačních kontaktech; Koncept divergence nutnost počátečního vzájemného vyjasnění způsobů spolupráce; žádná ze zúčastněných stran nesnaží o prosazení svého přístupu; nejistá komunikace = řešení se přiklání k jedné či druhé kultuře; malá motivovanost zaměstnanců = chybí normy a zásady spolupráce; Koncept syntézy kombinace neupřesňování žádné kultury = snaha vytvořit novou kvalitu; respektuje obě kultury, obohacuje oba partnery; snaha o společné zvládnutí situace.

14 V ideálním světě by byl:
Něco navíc Je velmi důležité rozeznat kulturní rozdíly a uvědomit si základní rozdílnosti pohledů – např.: jiný způsob vnímání a řešení problémů, chování a projevu osobnosti. V ideálním světě by byl: Pokud by mělo být ze života peklo, pak by byl: Policista: Angličan Němec Automechanik Francouz Kuchař Domovník Švýcar Ital Milenec Prodavač nebo úředník Číňan Čech Všeobecně se traduje, že: Němci jsou precizní, Francouzi si umějí vše vychutnat, Italové jsou temperamentní, Angličané zase tolerantní, Švýcaři přesní a milují pořádek, Číňané jsou velmi úslužní, většina českých prodavaček má pověst znuděné a neochotné osoby, někteří čeští úředníci – neochota, nezájem, zavřené dveře.

15 konec