FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ

Prezentace na téma: "FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ"— Transkript prezentace:

1 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ
PŘÍRODOPIS 9. ROČNÍK FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ Autorem materiálu je Ing. Jitka Hadamovská, ZŠ Dobříš, Komenského nám. 35, okres Příbram Inovace školy – Dobříš, EUpenizeskolam.cz

2 Fyzikální vlastnosti nerostů
Hustota Doplň vzorec pro výpočet a uveďte jednotky. ρ = m : V g/cm3 kg/m3 Vyhledej hustotu galenitu,zlata a sfaleritu. Galenit ,2 g/cm3 Zlato 15,0 g/cm3 Sfalerit ,9 g/cm3 Vysvětli uvedené hodnoty.

3 Úkol: Urči hustotu křemene
Pomůcky: Odměrný válec, digitální váhy Vypracování:1) měření fyzikálních veličin: V = cm3 m = g 2) výpočty:  = m : V 3) vyhledání hustoty v tabulkách:  (křemene) = 2, 6 g/cm3 Závěr: Porovnej hustotu křemene vypočtenou s hodnotou uvedenou v tabulkách.

4 při určování tvrdosti srovnáváme pozorovaný nerost
s tvrdostí z Mohsovy stupnice tvrdosti TVRDOST NEROST POZNÁMKA 1 mastek lze snadno rýpat nehtem 2 sůl kamenná lze obtížněji rýpat nehtem 3 kalcit lze rýpat měděným předmětem 4 fluorit lze snadno rýpat nožem 5 apatit lze obtížně rýpat nožem 6 živec lze rýpat pilníkem na železo 7 křemen lze obtížně rýpat pilníkem na železo 8 topaz nelze rýpat pilníkem na železo 9 korund 10 diamant Nerosty o stupních tvrdosti 6 – 10 rýpou do skla Tvrdší nerost vždy rýpe do měkčího

5 Prohlédni si nerosty ve vzorkovnici stupnice tvrdosti.
Úkol: Urči stupeň tvrdosti předložených nerostů Vypracování: Předložený nerost Pozorování Tvrdost Mastek Křemen Slída Magnetovec Sůl kamenná Závěr: Který nerost je nejměkčí a který nejtvrdší? Je některý nerost přímo v Mohsově stupnici tvrdosti?

6 Úkol: Urči stupeň tvrdosti předložených nerostů Vypracování:
Řešení: Úkol: Urči stupeň tvrdosti předložených nerostů Vypracování: Předložený nerost Pozorování Tvrdost Mastek Lze rýpat nehtem 1 Kalcit Lze rýpat měděným předmětem 3 Slída Magnetovec Lze rýpat měděným předmětem; Ryje do skla Sůl kamenná Lze obtížněji rýpat nehtem 2 Závěr: nejměkčí: mastek, slída nejtvrdší: kalcit, magnetovec ve stupnici tvrdosti: mastek, sůl kamenná, kalcit

7 3. Štěpnost = schopnost nerostů oddělovat se při mechanickém
působení podle rovných ploch Výborná – slída , sádrovec Velmi dobrá – kalcit, galenit, sůl kamenná Dobrá – fluorit, amfibol Nedokonalá – granát, křemen

8 Úkol:. Pozoruj mikropreparáty nerostů a urči,
Úkol: Pozoruj mikropreparáty nerostů a urči, který je štěpný a který neštěpný. Pomůcky: vzorky nerostů (kalcit, křemen), tyčinka Postup: Prášek na podložním sklíčku překryj krycím sklíčkem. Na okraj sklíčka naneste tyčinkou kapku glycerolu. Pozorování: vzorek A vzorek B nákres nákres Závěr: Jak se jmenuje nerost vzorku A a jak nerost vzorku B? Který je štěpný a který neštěpný? křemen – neštěpný kalcit - štěpný

9 Lom Pevnost Soudržnost Křehké – úlomky nerostu se rozletí
= schopnost nerostu odolávat tlaku, tahu, nárazu Soudržnost = schopnost jeho stavebních částic zůstávat pohromadě Křehké – úlomky nerostu se rozletí křemen, kalcit Jemné – nerost se rozdrtí a úlomky se rozpadají v prášek tuha, síra Tažné a kujné – mění při úderu svůj tvar, roztepávají se stříbro, zlato Přiřaď k jednotlivým skupinám následující nerosty: tuha, stříbro, křemen, kalcit, zlato, síra

10 7. Optické vlastnosti Propustnost světla
Podle množství světelných paprsků, které nerost propouští Průhledné Průsvitné slída, křemen Neprůsvitné magnetovec, živec Pozorujte vzorky živce, slídy, křemene a magnetovce proti světlu, potom je položte na list knihy s textem. Do jaké skupiny byste je zařadili?

11 Barevné – mají barevný prášek Zbarvené – mají bílý prášek
Vryp a barva zjišťuje se otřením nerostu o nepolévanou porcelánovou destičku Barevné – mají barevný prášek Zbarvené – mají bílý prášek Bezbarvé – mají bílý prášek Jakou barvu má prášek, který zanechají úlomky síry, pyritu, krevelu, křemene? síra – žlutá pyrit – černá krevel - červená křemen - bílý

12 8. Lesk Diamantový diamant Kovový galenit, pyrit Perleťový
sádrovec, slída Skelný křemen Matný kaolinit, mastek Urči, do které skupiny by patřily tyto nerosty: slída, křemen, mastek, diamant, galenit, sádrovec, kaolinit a pyrit.

13 Zdroj: ŠVECOVÁ, M.; MATĚJKA, D.; Přírodopis 9 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1.vyd. Plzeň: Fraus, ISBN 978 – 80 – 7238 – 587 – 4. s. 16 – s. 18. ČERNÍK, V.; MARTINEC, Z.; VÍTEK, J.; Přírodopis pro 9. ročník ZŠ – mineralogie a geologie se základy ekologie. 2. vyd. Praha: SPN, ISBN 80 – 7235 – 261 – X. s. 9 – s. 12