Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do moderní fyziky Co je to „moderní“ fyzika? Čím se tato věda zabývá? Čím se budeme zabývat my? Pro projekt „Cesta k vědě“ (veda.gymjs.net) vytvořil.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do moderní fyziky Co je to „moderní“ fyzika? Čím se tato věda zabývá? Čím se budeme zabývat my? Pro projekt „Cesta k vědě“ (veda.gymjs.net) vytvořil."— Transkript prezentace:

1 Úvod do moderní fyziky Co je to „moderní“ fyzika? Čím se tato věda zabývá? Čím se budeme zabývat my? Pro projekt „Cesta k vědě“ (veda.gymjs.net) vytvořil V. Pospíšil Modifikace a šíření dokumentu podléhá licenci CC-BY-SA. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

2 Úvod do moderní fyziky Přednášky kurzu Úvod do moderní fyziky Úvod – historie pohledu na svět Klasická mechanika Newtonovská kinematika Newtonovská dynamika Mechanika soustav částic Mechanika tuhého tělesa Mechanika kontinua Kmitání a vlnění Lagrangeův formalizmus Hamiltonův formalizmus Speciální teorie relativity Elektřina a magnetizmus Elektrostatika Stacionární elektrické pole a elektrický proud Stacionární magnetické pole Elektromagnetické pole a vlny

3 Úvod do moderní fyziky Přednášky kurzu Úvod do moderní fyziky Kvantová mechanika Základní pojmy Nerelativistická kvantová mechanika Relativistická kvantová mechanika Kvantová teorie pole Atomová a jaderná fyzika Modely atomu Bohrův model atomu a atomová spektra Stavba atomového jádra, vazebná energie Jaderné síly a modely jádra Radioaktivita Jaderné reakce Částicová fyzika Vlastnosti elementárních částic Úvod do standarního modelu

4 Úvod do moderní fyziky Přednášky kurzu Úvod do moderní fyziky Interakce záření s látkou Interakce těžkých nabitých částic s látkou Interakce lehkých nabitých částic s látkou Interakce fotonů s látkou Interakce neutronů s látkou Základní pojmy z dozimetrie a radiační ochrany

5 Fyzika v kontextu přírodních věd Fyzika Chemie Biologie MedicínaAplikace Matematika

6 Fyzikální práce Matematika Fyzika Popis přírody Nejzákladnější jevy a procesy v přírodě Vlastní zkušenost Matematické modely 100 kg = 20 x větší = 50 x menší Spotřeba na známou plochu

7 Fyzikální práce Teoretická fyzika Experimentální fyzika Teoretický popis tvorba matematického modelu Pozorování a experiment ověření matematického modelu

8 Známí teoretičtí fyzici Isaac Newton ( ) První ucelená fyzikální teorie – Mechanika Philosophiae naturalis principia mathematica Prezident Královské společnosti První vědec povýšený do šlechtického stavu

9 Známí teoretičtí fyzici James Clerk Maxwell ( ) Sjednocení teorií popisujících elektrické a magnetické jevy Maxwellovy rovnice – komplexní popis elektromagnetizmu Předpověď elektromagnetických vln Předpověď konstantní rychlosti světla nezávisle na pozorovateli

10 Známí teoretičtí fyzici Albert Einstein ( ) Opuštění představy absolutního času a prostoru - STR Jediná teorie vysvětlující gravitaci - OTR Práce v oblasti kvantové mechaniky – Nobelova cena Celoživotní mírové snahy

11 Známí experimentální fyzici Galileo Galilei ( ) Nezávislost gravitačního zrychlení na hmotnosti Vlastnosti kyvadla Astronomie – konstrukce prvního dalekohledu Zastánce heliocentrické soustavy Spory s katolickou církví Dialog o dvou systémech světa

12 Známí experimentální fyzici Joseph John Thompson ( ) Objev elektronu Ernest Rutherford ( ) Objev atomového jádra

13 Známí experimentální fyzici Albert A. Michelson (1852 – 1931) Důkaz nezávislosti rychlosti světla na rychlosti pozorovatele Rychlost světla

14 Ohlédnutí za historií Starověk V hindském pojetí vesmíru spočívá země na hřbetě čtyř slonů, stojící na obrovské želvě Raně řecká představa ploché Země, plovoucí na vodě

15 Vesmír - makrosvět Antika a středověk Ptolemaios Aristoteles Geocentrická soustava

16 Nebeské sféry Pohyby po ideálních kružnicích Epicykly – viz simulace

17 Heliocentrická soustava Novověk Mikuláš Koperník Galileo Galilei

18 Vznik „smyček“ v pohybu planet

19

20

21

22

23

24

25

26 Statický vesmír Je vesmír statický, nekonečný a rovnoměrně zaplněn hvězdnými systémy?

27 Vesmír se rozpíná Důkaz rozpínání vesmíru Edwin Hubble ( )

28 Elektromagnetizmus Alessandro Volta James Clerk Maxwell

29 Speciální teorie relativity Albert Einstein (1879 – 1955) Hendrik Lorentz (1853 – 1928) Prostor a čas jsou pevně svázány!

30 Obecná teorie relativity

31 Mikrosvět Demokritos 460 – 370 př.n.l. Myšlenka, že látka není spojitá, má strukturu a skládá se z atomů pochází z antiky. Propagovali ji filozofové jako Demokritos, Epikuros a další. Pierre Gassendi 1592 – 1655 Isaac Newton 1643 – 1727 Na antický atomismus navazovali mnozí filozofové a fyzikové novověku, např. francouzský matematik a astronom Pierre Gassendi nebo Isaac Newton. Pro své domněnky však neměli jediný důkaz.

32 V devatenáctém století nastupuje atomismus chemický. Francouzský chemik J. Proust při studiu redukčně-oxidačních reakcí zjistil, že látky se slučují jen v určitých hmotnostních poměrech. Joseph L. Proust 1754 – 1826 John Dalton 1766 – 1844 Anglický chemik J. Dalton dále zjistil, že některé chemické prvky se mohou slučovat i ve více poměrech. OCCO OCCO 2 O Obě tyto zákonitosti (Zákon stálých poměrů slučovacích, Zákon násobných poměrů slučovacích) lze vysvětlit tak, že prvky se skládají z atomů a sloučeniny z molekul – spojení několika atomů. Chemický atomizmus

33 Joseph L. Gay-Lussac 1778 – 1850 Amadeo Avogadro 1776 – 1856 Hypotézu atomů potvrdily i další objevy. Francouzský fyzik J. L. Gay-Lussac přišel na další zákon chemického slučování. Zjistil, že slučují-li se některé plyny, vstupují do reakce vždy jejich stejné nebo násobné objemy. To se dá vysvětlit tak, že ve stejných objemech různých plynů je stejný počet atomů. Ve zbylých případech se objem plynů mění – např. při slučování jednoho dílu chloru a jednoho dílu vodíku vznikají dva díly chlorovodíku. Tuto nejasnost vysvětlil italský fyzik a chemik Avogadro zákonem který říká, že ve stejných objemech různých plynů je při stejném tlaku a teplotě vždy stejný počet molekul. Přitom předpokládal, že některé prvky v plynném stavu nejsou jednoatomové, ale jsou tvořeny molekulami (např. H 2 či Cl 2, které pak dají vzniknout dvěma molekulám HCl). Chemický atomizmus

34 Joseph J. Thompson J. J. Thompson roku 1897 vysvětlil katodové paprsky pomocí proudu nabitých částic, jakýchsi „částeček elektřiny“. Pro tyto částice se ujal název elektron. Ze zakřivení drah elektronů v magnetickém poli určil Thompson měrný náboj elektronu, tj. veličinu e/m e. Robert Millikan Americký fyzik R. Millikan prováděl v roce 1910 řadu pokusů k určení hodnoty elektrického náboje elektronu, tzv. elementárního náboje. Spolu s hodnotou e/m pak bylo možné usoudit na hmotnost elektronu. J. J. Thompson je pokládán za objevitele první elementární částice, elektronu. Spolu s Millikanem určili základní vlastnosti této částice – náboj a hmotnost. Objev elektronu

35 Katodové paprsky

36 e-e- R B U Měření e/m

37

38 FeFe FgFg Olejové kapičky Nabité desky Millikanův experiment

39

40 Ernest Rutherford Poznatek, že elektrony vyletují z atomů vyvrátil odvěkou představu o nedělitelnosti a nastolil otázku jejich struktury. J. J. Thompson se domníval, že kladný náboj je rovnoměrně rozložen v celém objemu atomu a elektrony v něm vězí jako rozinky v pudingu. e-e- e-e- e-e- e-e- e-e- e-e- e-e- e-e- Tuto hypotézu vyvrátili roku 1911 E. Rutherford a jeho spolupracovníci ve slavném experimentu rozptylu záření α na tenké zlaté fólii. Objev atomového jádra

41 Proud α částic Tenká zlatá fólie Rozptýlené α částice Scintilátor Lehce rozbíhavý kužel Předpověď výsledku Rutherfordova pokusu, kdyby platila Thompsonova rozinková teorie stavby atomu. Rutherfordův pokus

42 Atom se skládá z malého, kladně nabitého jádra, ve kterém je soustředěna téměř veškerá hmotnost atomu, zabírá však minimální zlomek jeho celkového objemu. Kladný náboj jádra a záporný náboj elektronového obalu se navzájem ruší. Rutherfordův pokus

43 V návaznosti na Rutherfordův pokus byl atom popisován pomocí planetárního modelu. Jádro zde fungovalo jako slunce, kolem nějž po kruhových orbitách létaly elektrony. Jejich přitažlivost ovšem nebyla dána gravitační interakcí, nýbrž elektromagnetickou. Dle klasické elektrodynamiky nabitá částice, která se pohybuje se zrychlením, vyzařuje elektromagnetické vlny a ztrácí tak energii. Klasická fyzika tedy předpovídala, že elektrony musí velmi rychle ztratit pohybovou energii a spadnout na jádro. Tento paradox nebylo možno vysvětlit bez pomocí kvantové teorie. Planetární model atomu

44 E = h.f „Porce“ energie v kvantu Konstanta (velmi malá), dnes známá jako Planckova Frekvence záření Podivuhodný mikrosvět Max Planck Energie se předává výhradně po přesně daných porcích – kvantech. Velikost kvanta je přímo úměrná vlnové délce.

45 Z čeho se skládá hmota? Z částic, nebo vlnění? Vévoda Louis Victor Pierre Raymond de Broglie ( ) Ve vesmíru jsou k nalezení mnohé symetrie. Dá se říct, že ze symetrií vycházejí základní zákony přírody. Vlnu lze popsat jako částici Částici lze popsat jako vlnu Podivuhodný mikrosvět

46 Niels Bohr Dánský fyzik Niels Bohr v roce 1913 použil závěrů kvantové mechaniky, že částici lze popsat jako vlnu. V jeho modelu atomu se elektrony mohou držet vždy na přesně daných kruhových orbitech, a to na takových, kde mohou vytvořit stojaté vlnu. Tam, kde by výsledná interference byla destruktivní se elektrony nalézat nemohou. Proto není možné, aby po spirále spadly na jádro a atom zůstává stabilní. Stojatá vlna na kruhovém orbitu Destruktivní interference na kruhovém orbitu Bohrův model atomu

47 Na základě Bohrova modelu bylo možné vysvětlit, proč se spektra, která emitují vybuzené atomy, skládají z diskrétních čar. Na každém orbitu má elektron specifickou energii. Při přechodu mezi orbity ji musí pohltit nebo vyzářit ve formě fotonu. A jelikož jsou orbity diskrétní, rozdíly energií mezi nimi jsou přesně dané. Elektrony při přechody mezi orbity (hladinami) vyzařují nebo přijímají vždy stejné a přesně dané množství energie. V příslušných spektrech jsou pak jen určité diskrétní barvy. Bohrův model atomu

48 Plné spektrum Spektrum slunce Vodík Uhlík Hélium Sodík

49 Franck-Hertzův experiment James Franck Gustav L. Hertz Franck-Hertzův experiment, pro- vedený v roce 1914, byl jedním z prvních, který ověřil Bohrův model atomu a potvrdil diskrétní hodnoty energií v elektronovém obalu. V roce 1925 za něj oba fyzici dostali Nobelovu cenu.

50 z x 0 Kvantověmechanický popis mikrosvěta u u d

51 Dnešní pohled na vesmír Kvantová mechanikaObecná teorie relativity Atomová fyzika Jaderná fyzika Částicová fyzika Astronomie Kosmologie Kvantová teorie gravitace


Stáhnout ppt "Úvod do moderní fyziky Co je to „moderní“ fyzika? Čím se tato věda zabývá? Čím se budeme zabývat my? Pro projekt „Cesta k vědě“ (veda.gymjs.net) vytvořil."

Podobné prezentace


Reklamy Google