Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Zásady osvětlování. 2 CÍL : uspokojit tři základní potřeby lidí : NÁVRHOSVĚTLENÍ INTERÉRŮ = NÁVRH OSVĚTLENÍ INTERÉRŮ = TVORBA SVĚTELNÉHO PROSTŘEDÍ =

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Zásady osvětlování. 2 CÍL : uspokojit tři základní potřeby lidí : NÁVRHOSVĚTLENÍ INTERÉRŮ = NÁVRH OSVĚTLENÍ INTERÉRŮ = TVORBA SVĚTELNÉHO PROSTŘEDÍ ="— Transkript prezentace:

1 1 Zásady osvětlování

2 2 CÍL : uspokojit tři základní potřeby lidí : NÁVRHOSVĚTLENÍ INTERÉRŮ = NÁVRH OSVĚTLENÍ INTERÉRŮ = TVORBA SVĚTELNÉHO PROSTŘEDÍ = TVORBA SVĚTELNÉHO PROSTŘEDÍ ČSN EN zrakovou pohodu tvorba zrakov ě p ř íjemného prost ř edí pro psychologickou pohodu zrakový výkon dosa ž ení pot ř ebné ostrosti vid ě ní, rozlišování tvaru a barev detail ů i rychlosti vnímání p ř i co nejni ž ší únav ě a vysoké produktivit ě bezpe č nost zábrana osln ě ní, stroboskopického jevu, rušivých stín ů či kontrast ů …

3 3 Hlavní parametry světelného prostředí Zásada Ověřovaný parametr 1 úrove ň jas ů hladiny jasů a osvětleností 2 prostorové rozlo ž ení jas ů rovnom ě rnost L a E 3 zábrana vzniku oslnění č initel ( index ) osln ě ní UGR 4 podání barev ; soulad T c zdrojů s E index podání barev R a ; T c sv ě tla zdrojů 5 podání tvaru ; směrovost a stínivost sv. vektor, E 4π, č initel podání tvaru P 6 stálost osvětlení index míhání f ; zábrana stroboskop. jevu 7 denní osvětlení č initel denní osv ě tlenosti 8 nalézt technic. i ekonom. optimální varianturozbor nákladů, citlivostní analýza

4 4 Doporučené hodnoty jasů a osvětleností vodorovné srovnávací roviny ve vnitřních prostorech Požadavky na zrakové vnímání Jas (cd.m -2 ) Osvětlenost srovnávací roviny ( lx ) Právě rozlišitelné rysy lidského obličeje 120 Uspokojivé rozlišení lidského obličeje 10 až Optimální zrakové podmínky v běžných pracovních prostorech 100 až Provádění kritických zrakových úkolů s malým kontrastem a jemnými detaily HLADINY JASŮ A OSVĚTLENOSTÍ

5 5 Potřebné osvětlenosti E (lx) podle Westona Pro spolehlivost rozlišení kritického detailu 90 % (pro 95 % E dvojnásobné) K d = 3435 ( lx; -, min ) K d je zraková velikost kritického detailu o velikosti d pozorovaného ze vzdálenosti D (min; m, m)  činitel odrazu nejsvětlejší části kritic. detailu Vyšší věk pracovníků vyžaduje vyšší hladiny osvětlenosti Stáří (let) Potřebná hladina osvětlenosti ( lx) (%)( lx) (%)( lx) (%) Pro věk : 38 let Dřívější norma ČSN norma ČSN EN Místně průměrná a časově minimální osvětlenost E pk udržovaná osvětlenost Udržovací činitel z : Nová osvětlovací soustava  místně průměrná, časově maximální osvětlenost E po

6 6 Typ prostoru, úkolu nebo činnosti Udr ž ovan á osvětlenost (lx) UGR L *) RaRa Cirkulační prostory a chodby 100 1) 28 2) 40 2) Schodiště, eskalátory, pohyblivé chodníky ) 40 2) Nakládací rampy a místa Kanceláře - kopírování, kompletace atd psaní, čtení, zpracování dat 500 3) 1980 Technické kreslení Pracovní stanice CAD 500 3) 1980 Konferenční a shromažďovací místnosti Recepční stůl Archiv Učebny a konzultační místnosti 300 4) 1980 Učebny pro večerní studium 500 4) 1980 Přednáškové sály 500 4) 1980 Tabule 500 5) 1980 Místnosti pro výtvarnou výchovu dtto na výtvarných školách 750 6) 1990 Parametry osvětlení ve vybraných pracovních prostorech [ČSN EN ] *) UGR L Index oslnění podle metody „Jednotného systému hodnocení oslnění UGR“ 1) Osvětlenost na podlaze (150 lx, jsou-li na cestě vozidla). Zabránit oslnění řidičů a chodců. Osvětlení východů a vchodů bez náhlých změn osvětlenosti. 2) R a a UGR L podobné jako u přilehlých prostorů. 3) Při používání displejů respektovat i další požadavky. 4) Regulovatelné osvětlení. 5) Zamezit zrcadlovým odrazům. 6) T cn > K.

7 7 Rovnoměrnost osvětlení r = poměr osvětlenosti minimální E min k průměrné E p ČSN EN na ploše bezprostředního okolí úkolu (pás 0,5 m okolo) r  0,5 v místě zrakového úkolu r  0,7 Osvětlenost zrakového úkolu (lx)   200 Osvětlenost bezprostředního okolí úkolu (lx) E úkolu Osvětlenosti bezprostředního okolí zrakového úkolu nesmí být menší než hodnoty v tabulce Doporučení : schodiště r  (1 : 3) komunikace r  (1 : 5) v celém prostoru r  0,3 Rozložení jasů : Optimální poměr jasu úkolu k jasu bezprostř. okolí a k jasu pozadí je 10 : 4 : 3 Doporučení : Dobré podání tvaru (L stropu : L stěn ) > 3,5 Při překročení 10  oslnění

8 8 Oslnění a jeho hodnocení OSLNĚNÍ = nepříznivý stav zraku sítnice nebo její část vystavena jasu vyššímu, než na který je oko adaptováno Rozlišuje se oslnění : 1. psychologické 1. psychologické - pozorovatelné - rušivé 2.fyziologické 2. fyziologické - omezující - oslepující přímé rušivé oslnění : Ve vnitřních prostorech se ověřuje přímé rušivé oslnění : A. dříve dle ČSN : 1. Podle jasu svítidel 2. Netušilova metoda B. od r dle ČSN EN : Jednotný systém hodnocení oslnění UGR

9 9 NETUŠILOVA METODA Činitel oslnění : L zi - jas i-tého oslňujícího zdroje ve směru k pozorovateli     - prostorový úhel, pod nímž pozorovatel vidí svíticí plochu i-tého svítidla L p - jas pozadí = jas, na který je oko pozorovatele adaptováno K i - činitel polohy i-tého oslňujícího svítidla vůči směru pohledu pozorovatele n - počet oslňujících svítidel

10 10 Netušilova metoda – stanovení činitele polohy K

11 11 NETUŠILOVA METODA

12 12 JEDNOTNÝ SYSTÉM HODNOCENÍ OSLNĚNÍ UGR S Činitel oslnění UGR = index oslnění GI S Sørensenův vzorec Změna UGR o jednotku je už vnímatelná ! Odstupňování tříd po třech jednotkách – 16, 19, 22 … Celočíselné exponenty – důležité u  !

13 13 Adaptační jas Adaptační jas L p – nové pojetí L p = rovnoměrný jas okolí zajišťující ve svislé rovině v místě oka stejnou osvětlenost jako skutečné zorné pole bez oslňujících zdrojů Výpočet E nv nepřímá složka vertikální osvětlenosti v místě oka ( lx ) Změna L p o 33% vyvolá změnu UGR o 1

14 14 Výpočet  a L z   – prostorový úhel, pod nímž je vidět oslňující plochu svítidla  = A psv / r 2 (sr; m 2, m) A psv – průmět oslňující plochy svítidla do roviny kolmé ke spojnici (zdroj oslnění – oko) r – vzdálenost oslňující plochy od oka  L z – jas oslňující plochy svítidla (cd.m -2 ) L z = I  / A psv (cd.m -2 ; cd, m 2 ) I  - svítivost svítidla ve směru k oku (cd)

15 15 Činitel polohy Činitel polohy P podle Gutha P není definován pro oslnění z dolního poloprostoru

16 16 Systém UGR Systém UGR není univerzální Určen pouze k hodnocení rušivého oslnění přímými svítidly s vyzařovacími plochami od 0,005 m 2 do 1,5 m 2, které jsou vidět pod   0,0003  0,1 sr Pro menší zdroje je UGR příliš přísný; pro větší zdroje příliš tolerantní.

17 17 PODÁNÍ BAREV POVRCHŮ Kvalita vjemu barev ploch je podmíněna :  teplotou chromatičnosti T c světla použitých zdrojů,  indexem R a podání barev předmětů ve světle instalovaných zdrojů,  výší hladiny osvětlenosti E T c ( K ) Tón barvy světla zdroje Příklad světelného zdroje  3300 teple bílý žárovky, halogenové žárovky, zářivky (teple bílé), výbojky vysokotlaké sodíkové, halogenidové výbojky 3300 až 5300 neutrálně bílý zářivky (bílé), výbojky halogenidové  5300 chladně bílý (denní) zářivky (denní), halogenidové výbojky T c (K) Hladiny osvětlenosti ( lx ) v prostorech pracovních kulturních a společenských  3300  500  až až až 500  5300  500  200

18 18 (K) SOUVISLOST OSVĚTLENOSTI S TEPLOTOU CHROMATIČNOSTI Kruithoffův diagram

19 19 POŽADAVKY NA KVALITU VJEMU BAREV Stupeň jakosti podání barev Index podání barev R a Tón barvy světla zdroje Požadavky na kvalitu vjemu barev Příklady použití ČSNDIN 1 1A R a  90 teple bílý chladně bílý (denní) velmi vysoké klinická diagnostika, obrazové galerie, polygrafie 2 1B 80  R a  90 teple bílý neutrálně bílý vysoké byty, hotely, restaurace, obchody, nemocnice neutrálně bílý chladně bílý (denní) tiskárny, textilní průmysl, kanceláře, školy, sportoviště  R a  80 teple bílý neutrálně bílý chladně bílý (denní) střední Některé průmyslové provozy  R a  60 malé  R a  40 teple bílývelmi nízké komunikace

20 20 PODÁNÍ TVARU PŘEDMĚTŮ Směrovost – vlastnost osvětlení - charakterizuje převažující směr světla – určena světelným vektorem Stínivost – schopnost osvětlení vytvářet na předmětech stíny. Předpoklad pro prostorové rozlišení stejnobarevných detailů Nordenův stupeň stínivosti E p přímá složka osvětlenosti; E o odražená složka osvětlenosti E = E p + E o Doporučení : S N = 0,2 až 0,8 Nové pojetí s veličinami sv. pole :  - sv. vektor ; E 4  - stř. kulová osvětlenost Činitel podání tvaru Rozmezí 0 až 4 Charakteristika prostoru Požadavky na prosvětlení prostoru E 4  (lx) Požadavky na podání tvaru P kongresové sály reprezentační prostory vysoké 130 až 150 vysoké 1,3 až 1,5 hlediště divadel, koncertní a společenské sály střední 90 až 120 střední 1,6 až 2,0 hlediště klubů, galerie, kryté tržnice, vstupní haly nízké 50 až 70 nízké 2,1 až 2,5

21 21 STÁLOST OSVĚTLENÍ STÁLOST OSVĚTLENÍ Kolísání sv. toku – ztěžuje vidění, unavuje zrak pravidelné  možnost vzniku stroboskop. jevu - zabránit Měřítkem velikosti periodického kolísání toku  (t) : index míhání - nyní index míhání f (flicker index) A 1 ( A 2 ) je plocha omezená křivkou průběhu  (t) nad (pod) stř. hodnotou  stř Doporučení CIE f  0,1 činitel vlnivosti světla - dříve činitel vlnivosti světla k f = poměrná amplituda kolísání toku Příklad časové změny toku  (t) :

22 22 Sv ě telný zdroj kfkf f žárovka 40 W (60 W) 12 ( 7 )0,047 (0,027) zářivka s tlumivkou denní 58 / 240,152 / 0,080 chladně bílá 44 / 160,117 / 0,046 teple bílá 27 / 100,077 / 0,027 vysokotlaká výbojka s tlumivkou halogenidová 380,11 sodíková 950,29 druhý údaj u zářivek je pro svítidla se dvěma zářivkami v tzv. duo zapojení PERIODICKÉ KOLÍSÁNÍ SVĚTELNÉHO TOKU VYBRANÝCH ZDROJŮ činitel vlnivosti světla činitel vlnivosti světla k f index míhání index míhání f (flicker index) Doporučení CIE f  0,1 k

23 23 OSLNĚNÍ A JEHO HODNOCENÍ

24 24 OSLNĚNÍ nepříznivý stav zraku v zorném poli se objeví ploška s vysokým jasem, kterému se oko nedokáže adaptací přizpůsobit  sítnice nebo její část vystavena jasu vyššímu, než na který je oko adaptováno.

25 25 OSLNĚNÍ OSLNĚNÍ nejčastější případ oslnění kontrastem podle psychofyziologických následků se rozlišuje oslnění : 1.psychologické 1.psychologické - pozorovatelné - rušivé 2. fyziologické - omezující - oslepující

26 26 příčinyoslnění Podle příčiny se rozlišuje oslnění :  přímé – vysoký jas zdrojů či vyzařujících ploch  nepřímé – odrazem světla na různých plochách (zvl. lesklých)  kontrastem – nejčastější případ – nejvíce obtíží - v zorném poli plochy s příliš rozdílnými jasy. Při vyšších osvětlenostech je možnost vzniku oslnění nižší. přechodové – náhlá změna jasu zor. pole poměr jasů: 1:10 - narušena pohoda; 1:100 - oslnění závojové – mezi okem a předmětem jasnější prostředí (záclona, mlha apod.)

27 27 Zábrana oslnění – důležitá zásada návrhu osvětlení Předpoklad pro interiéry : 1) přímé omezující oslnění eliminováno 2) hodnocení a zábrana se zaměřuje na přímé rušivé oslnění činitel oslnění, index oslnění Opatření k omezení : clonění svítidel, speciál. optické systémy, nepřímé osvětlení, úpravy povrchů aj. vedou ke snížení účinnosti osvětlení a k růstu nákladů Problematika oslnění není dořešena

28 28 Přímé rušivé oslnění v interiérech A. dříve dle ČSN : 1. Podle jasu svítidel 2. Netušilova metoda B. od r dle ČSN EN : Jednotný systém hodnocení oslnění UGR

29 29 Hodnocení oslnění podle jasu svítidel Činitel G S stupeň oslnění 0nepozorovatelné 2pozorovatelné 4rušivé 6nesnesitelné Vychází z experimentálních prací Söllnera Třída jakosti podle Söllnera ABCDE Stupeň oslnění G S 1,151,51,852,2 2,5 Třída omezení oslnění ČSN

30 30 Hodnotí se jasy svítidla v oblasti úhlu  > 45°

31 31 Hodnocení oslnění podle jasu svítidel GSGS Osvětlenost E pk ( k x ) 1,5  2  1  0,5  0,3 1,85  2  1  0,5  0,3 2,2  2  1  0,5  0,3 2,55  2  1  0,5  0,3 křivkaabcdefg Podle požadované třídy omezení oslnění (činitel G S ) a průměrné osvětlenosti E pk se určí mezní křivka jasu.

32 32 Diagramy mezních čar jasu diagram 1 diagram 2 cloněná svítidla i se svíticími stranami a s podélnou osou rovnoběžnou s kontrolním směrem použije se ve všech ostatních případech.

33 33 Předpoklady hodnocení oslnění podle jasu svítidel podle ČSN Celková soustava s jedním typem zvl. zářivkových svítidel 2.Rozměry - šířka  ( 4 · výška ) [pro nižší místnosti přísnější] 3.Strop   0,5; stěny   0,25 4.Svítidla pravidelně rozmístěna po půdorysu 5.Svítidla krátká a dlouhá (délka průmětu svíticí části na vodorovnou rovinu nejméně dvojnásobkem šířky) 6. Svítidla necloněná nebo cloněná s předepsaným úhlem clonění 7. Směr pohledu pozorovatele vodorovný 8. Spokojeno 50% pozorovatelů  soustava vyhovuje Pozn. U svíticích stropů a při rovnoměrném nepřímém osvětlení pro   45° jas stropu menší než 500 cd.m -2

34 34 NETUŠILOVA METODA

35 35 NETUŠILOVA METODA - činitel polohy K

36 36 Třídy omezení oslnění podle ČSN Třída omezení oslnění Požadavky na omezení oslnění Příklady místností Činitel oslnění G N Stupeň oslnění G S 1 Velmi vysoké Operační sály, pracoviště s displeji, nemocniční pokoje G N  30 1,5 2 vysoké Běžné místnosti A 30  G N  70 1,85 3 střední B 70  G N  130 2,2 4 nízké C, D130  G N  200 2,55 Pozn. Požadavky na omezení oslnění musí být splněny pro kategorii osvětlení A,B,C. Pro kategorii osvětlení D mají být splněny. Kontrolní body : 1 m od středu každé stěny; 1,5 m (1,2 m) nad podlahou Směr pohledu : vodorovný

37 37 JEDNOTNÝ SYSTÉM HODNOCENÍ OSLNĚNÍ UGR S Činitel oslnění UGR = index oslnění GI S Sørensenův vzorec Změnu UGR o jednotku pozorovatelé již pociťují ! Odstupňování tříd po třech jednotkách – 16, 19, 22.. Celočíselné exponenty – důležité u  !

38 38 Adaptační jas Adaptační jas L p – nové pojetí L p = rovnoměrný jas okolí zajišťující ve svislé rovině v místě oka stejnou osvětlenost jako skutečné zorné pole bez oslňujících zdrojů Výpočet E nv nepřímá složka vertikální osvětlenosti v místě oka ( lx ) Změna L p o 33% vyvolá změnu UGR o 1

39 39 Zjednodušené stanovení Zjednodušené stanovení L p Tok  2 dopadlý na stěny z tokové metody 1. pro předpokládané činitele odrazu   2 2. Pro nulové činitele odrazu   2př 3. Nepřímá složka toku na stěny  2n =  2 –  2př 4. Pozorovatel může být u kterékoliv stěny. Proto vzít střední hodnotu osvětlenosti stěn, tudíž přibližně všech vertikálních rovin E nv E nv =  2n / A stěn 5. Hledaný jas L p pozadí : L p = E nv / 

40 40 Výpočet  a L z   – prostorový úhel, pod nímž je vidět oslňující plochu svítidla  = A psv / r 2 (sr; m 2, m) A psv – průmět oslňující plochy svítidla do roviny kolmé ke spojnici (zdroj oslnění – oko)  L z – jas oslňující plochy svítidla (cd.m -2 ) L z = I  / A psv (cd.m -2 ; cd, m 2 ) I  - svítivost svítidla ve směru k oku

41 41 Činitel polohy Činitel polohy P podle Gutha P není definován pro oslnění z dolního poloprostoru

42 42 Pozorovatel a směr pohledu Pozorovatel se umísťuje do všech bodů, kde koná sledovanou činnost  výše očí - sedící 1,2 m stojící 1,5 m směr pohledu – všechny převažující UGR max  UGR dovolené v normě

43 43 Systém UGR Systém UGR není univerzální Určen pouze k hodnocení rušivého oslnění přímými svítidly s vyzařovacími plochami od 0,005 m 2 do 1,5 m 2, které jsou vidět pod   0,0003  0,1 sr Pro menší zdroje je UGR příliš přísný; pro větší zdroje příliš tolerantní.

44 44 Diagram mezních jasů UGR Diagram s čarami mezních jasů v systému UGR pro pravoúhlé prostory s rovnoměrně rozmístěnými svítidly, jejichž vyzařování popisují typové charakteristiky BZ. Činitele odrazu: stěn 0,5 – 0,2 strop 0,7 – 0,5 podlahy 0,3 – 0,1 Log L = 4 + 0,125.(GI S ) – 0,0385.  ( o ) Předpoklad : Podélná osa svítidel je rovnoběžná s jednou ze stěn

45 45 BZ BZ charakteristiky vyzařování I  = I 0. f I (  ) Charak. fI()fI() fI()fI() BZ1 cos 4  BZ cos  BZ2 cos 3  BZ7 2 + cos  BZ3 cos 2  BZ8konst. BZ4 cos 1,5  BZ9 1 + sin  BZ5 cos  BZ10 sin  k

46 46 Oslnění odrazem Oslnění odrazem pro kontrolu není vhodná metoda Doporučení : 1. Rozmístění svítidel – odraž. světlo od pozorovaných předmětů nesmí při obvyklém pohledu směřovat do oka 2. Povrchy pozorov.předmětů – lépe matné, rozptylné 3. Nižší jas a větší rozměry svíticích ploch 4. Rozložení svítivosti – lépe širší; I max v úhlu 40° až 50°. Svítidla umístit bočně vedle pracovních míst  odražené světlo pak směřuje mimo zrak pozorovatele

47 47 Přímé a nepřímé osvětlení  V soustavě přímého osvětlení může vzniknout : a) přímé oslnění - kontrola obv. metodou UGR b) nepřímé oslnění (odrazem) či závojové odrazy např. při práci u obrazovek nebo s lesklými předměty  určit pro svítidla zakázané oblasti či omezit jasy  nepřímé osvětlení – problémy s oslněním, např. při nerovnoměrném osvětlení stropu a) přímé oslnění – řešení dle IESNA nebo CIE b) nepřímé oslnění – doporučení IESNA

48 48 Nepřímé osvětlení – přímé oslnění 1. IESNA – dovolený poměr jasů L úkolu : L vzdál okolí = 1 : 10 a) úkol na obrazovce – v zor. poli více stropu max. jas stropu L stropu  10. L obrazovky b) úkol tištěný dokument – v zor.poli méně stropu max. jas stropu 2. CIE a) nepřímé osvětlení rovnoměrné b) nepřímé osvětlení nerovnoměrné

49 49 Nepřímé osvětlení Nepřímé osvětlení – doporuč. CIE a) Nepřímé osvětlení rovnoměrné pro požad. UGR omezena E h vodorovné roviny UGR E h ( lx ) b) Nepřímé osvětlení nerovnoměrné max. jas L m svítidla souvisí s jasovou stopou od nepřímého svítidla. Jasnější polovina stopy bývá v rozsahu cca (0,75 až 0,95) L m.

50 50 Např. nepřímé osvětlení nerovnoměrné Pro zajištění UGR = 19 empirický vztah Pro zajištění UGR = 19 navržen empirický vztah pro průměrnou osvětlenost pro průměrnou osvětlenost E h vodorovné roviny při činiteli odrazu stropu 0,7 a podlahy 0,2 nástěnnými nebo stojanovými svítidly nástěnnými nebo stojanovými svítidly L s – průměr. jas jasného bodu od nepřímého svítidla (cd.m -2 ) m – index místnosti (-) Pro UGR = 16 násobit E h koef. 0,6; pro UGR = 22 koef. 1,6 ( lx )

51 51 Nepřímé osvětlení – nepřímé oslnění Vzniká odrazem světla zdroje oslnění od povrchů (obv. lesklých) do očí pozorovatele Objevují-li se odlesky : 1) na povrchu mimo zrakový úkol  obecně jde o oslnění odrazem 2) na povrchu zrakového úkolu  přesněji jde o závojový odraz ▪ závojové odrazy se hodnotí činitelem podání kontrastu Nepřímé oslnění odrazem 1. Kontrola výpočtem jako u přímého oslnění 2. Většinou lze vyloučit – a) svítidla mimo zakázanou oblast b) v místě úkolu a poblíž matné povrchy

52 52 Nepřímé osvětlení – nepřímé oslnění Na pracovištích s obrazovkami se může objevit : oslnění odrazem nebo závojový odraz Doporučení IESNA : 1. Max. průměr. jas libovolně umístěné plochy 0,65 x 0,65 m L max  850 cd.m Rovnoměrnost L = poměr jasu dvou uvedených ploch s max. a s min. jasem L max : L min Při max. jasu stropu do 425 cd.m -2 nejsou odrazy jasných ploch svítidel na monitoru viditelné kontrastnegativnípozitivní L max : L min 8 : 14:1

53 53 Nepřímé osvětlení – nepřímé oslnění Podle CIE se úroveň viditelnosti při závojovém odrazu vystihuje činitelem podání kontrastu K C [CRF – contrast rendering factor] K C = poměr kontrastu daného zrakového úkolu a kontrastu téhož úkolu při difúzním osvětlení (polokoule s rovnoměrným jasem) při stejné osvětlenosti pracovní roviny Kontrast úkolu = ( L 1 - L 2 )  L 1 (cd.m -2 ) L 1 – jas rozlišované podrobnosti (cd.m -2 ) L 2 – jas bezprostředního okolí podrobnosti Doporučení: příklad – pro dosažení K C = 0,6 KCKC Max. přípustný jas svítidlaE úkolu 0, cd.m lx 0, cd.m lx

54 54 Přímé oslnění ve venkovních pracovních prostorech činitel oslnění GR dle CIE L v celk. závojový jas [  od všech svítidel ] (cd.m -2 ) L ve ekvivalentní závojový jas prostředí (cd.m -2 ) GR  max. hod. v normě ISO (E) od 40 do 55 odstupňováno po 5

55 55 Ekvivalentní závojový jas L ve prostředí Pro difúzní odrazy se L ve počítá ze vztahu  průměrný činitel odrazu prostředí (-) E hav průměrná osvětlenost vodorovné roviny ( lx )

56 56 Závojový jas L v od svítidla L v se počítá ze vztahu (cd.m -2 ; lx, °) E ok osvětlenost ( lx ) oka pozorovatele v rovině kolmé ke směru pohledu skloněnému o 2° pod vodorov.rov.  úhel mezi směrem pohledu a spojnicí [svítidlo  oko] ( °)

57 57 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Učební texty :


Stáhnout ppt "1 Zásady osvětlování. 2 CÍL : uspokojit tři základní potřeby lidí : NÁVRHOSVĚTLENÍ INTERÉRŮ = NÁVRH OSVĚTLENÍ INTERÉRŮ = TVORBA SVĚTELNÉHO PROSTŘEDÍ ="

Podobné prezentace


Reklamy Google