Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční.

Prezentace na téma: "Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční."— Transkript prezentace:

1 Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory Trh půdy

2 Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) – kapitál je najímán
firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní – operativní leasing firma bude najímat takové množství kapitálu, které jí umožní maximalizovat zisk, tj.: množství kapitálu, při kterém MRPK = MFCK (pozn. v prezentaci trhVFobecne.ppt) je MFC značeno MCVF. MPK je klesající, neboť každá dodatečná jednotka kapitálu je méně produktivní MFCK = r, tj. nájemné, které je dané trhem a nemění se s množstvím kapitálu. Výše nájemného je odvozena od rovnovážné úrokové míry, tj. od alternativního nákladu na kapitál. Nikdo totiž nebude pronajímat kapitálové statky za nájemné nižší než je úroková míra, protože pokud by nájemné bylo nižší jak úroková míra, nevyplatí se pronajimatelům kapitálových statků peníze investovat do kapitálových statků (tj. nejprve koupit/vyrobit kapitálový statek a potom jej pronajmout), ale peníze uložit u bank.

3 Poptávka po kapitálu – kapitál je najímán
r trh kapitálu r firma S S' MFCK=AFCK= r =sK rt rt rt+1 rt+1 D MRPK=dK Kt Kt+1 K K čím nižší nájemné (úroková míra), tím větší množství kapitálu, bude firma poptávat a naopak. Nájemné klesá, pokud se zvětšuje nabídka kapitálových statků, respektive pokud rostou úspory ve společnosti. Přičemž platí: k tomu, aby se zvětšilo množství kapitálových statků, musí vzrůst ve společnosti úspory – abychom vyrobili kapitálový statek, musíme snížit spotřebu a ušetřené peníze použít k produkci kapitálového statku.

4 Poptávka po kapitálu – kapitál je nakupován
firma kapitál nakupuje, tj. investuje do něj, stává se jeho vlastníkem Kdy se vyplatí kapitálový statek si koupit? - pokud se zaplatí, tj. pokud cena za produkty, které kapitálový statek vyprodukuje, pokryje: a) náklady na nákup kapitálového statku (jeho opotřebení) – tyto náklady značíme písmenem D. b) náklady obětované příležitosti – ušlý úrok, aneb úrok, o který přicházíme, když peníze investujeme do nákupu kapitálového statku. Tento ušlý úrok značíme písmenem R. Firma nakupuje maximálně takové množství kapitálových statků, pro které platí: MRPK = D+R. Pro náklady na kapitál tedy platí: = R + D, kde R…obětovaný úrok, D…částka opotřebení kapitálu Pokud si R a D vyjádříme jako procento z kupní ceny dané jednotky statku (tj. platí: r = R/P a d = D/P), lze výše uvedený vztah zapsat: MRPK= P*(r+d).

5 Poptávka po kapitálu – kapitál je nakupován
r trh kapitálu r firma S MRPK =dK S' MFCK=AFCK= r =sK rt rt rt+1 rt+1 D MRPK-δ =dK Kt Kt+1 K zápůjční fondy S poklesem úrokové míry bude chtít firma nakupovat více kapitálových statků, s růstem méně MRPK-δ =dK : poptávková křivka, pokud je kapitálový statek nakupován. MRPK =dK: poptávka v případě, že firma kapitál pouze najímán. Příjem z poslední jednotky kapitálu je tedy při nakupování kapitálu nižší o míru opotřebení kapitálu. Čili poptávková křivka firmy při nakupování kapitálu je nižší než poptávková křivka firmy při pronajímání kapitálu, a to o částku opotřebení kapitálu.

6 Nákup nebo najímání kapitálu
V praxi nemůže být mezi nákupem a najímáním kapitálu rozdíl – nájemné musí být přinejmenším tak vysoké, aby pronajimateli krylo jak jeho náklady obětované příležitosti (R), tak částku za opotřebení kapitálu. Pokud by nájemné bylo dlouhodobě nižší, tak by pronajimatelé přinejmenším v delším období přestali kapitálové statky kupovat a výrobci kapitálových statků by je přestali vyrábět.

7 Odvození poptávky po investicích
INVESTICE = alokace finančních prostředků do kapitálových statků s cílem jejich zhodnocení investice hrubé = čisté + obnovovací investice, Ib = Ir+In Investice hrubé = Ib, investice obnovovací = Ir, investice čisté In obnovovací investice = nutné k zachování stávající zásoby kapitálových statků → Ir=δ.K = K – (1-δ).K δ = koeficient opotřebení kapitálu čisté investice = investice vedoucí ke zvýšení zásoby kapitálových statků

8 Odvození poptávky po investicích
firemní poptávka po kapitálu r firemní poptávka po investicích r rt rt rt+1 rt+1 IB IB I Ir=Ib In MRPK-δ =dK In Kt(1-δ) Kt Kt+1 K IB investice Kt – požadovaná kapitálová zásoba při dané úrokové míře (rt) Kt(1-δ) - kapitálová zásoba po prvním období užívání kap. statků Chce-li firma zachovat původní kapitálovou zásobu, musí provést obnovovací investici ve výši Kt – Kt(1-δ), tato investice je zároveň investicí hrubou, protože neexistují čisté investice Klesne-li úroková míra (na rt+1), firma chce v dalším období zvýšit zásobu kapitálových statků na Kt+1. Pak musí investovat do obnovy stávajícího kapitálu a do zvýšení kapitálové zásoby (čisté investice). Hrubé investice dosáhnou objemu IB (vyznačeno červeně), čisté In (zeleně)

9 Odvození poptávky po investicích
firemní poptávka po kapitálu r firemní poptávka po investicích r rt+1 rt+1 rt rt IB I MRPK-δ =dK Kt(1-δ) Kt K IB investice Vzroste-li úroková míra na rt+1, firma bude chtít držet právě tolik kapitálu, kolik odpovídá jeho hodnotě po znehodnocení vlivem užívání v jednom období, investice budou nulové. Vzroste-li úroková míra nad tuto kritickou úroveň, firma bude chtít držet méně kapitálu, než odpovídá úrovni Kt(1-δ) a bude jej prodávat. Firma bude desinvestovat, investice budou záporné. Obecně platí: čím větší úroková míra, tím méně firmy investují – jen málo jednotek kapitálových statků přinese firmám takový výnos, aby zaplatily úrokovou míru.

10 Odvození poptávky po investicích
poptávka po investicích je na změny úrokové míry citlivější než poptávka po kapitálu při vysokých úrokových mírách budou některé firmy desinvestovat – záporné investice agregátní investice ale být záporné nemohou, je-li ekonomika uzavřená – provádí-li někdo desinvestování (prodává kapitál), někdo jiný musí investovat (kapitál kupovat)

11 Trh půdy – poptávka po půdě
Množství půdy je v zásadě fixní – půdy je vždy omezený počet. Poptávka po půdě: Příjem z mezního produktu půdy MRPLa musí být větší nebo maximálně roven nákladům spojených s používáním půdy MFCLa. Náklady spojené s používáním půdy: - půda je pronajímána: nájemné - půda je kupována: a) obětovaný výnos, aneb, kdybych peníze nepoužil na nákup půdy ale do něčeho jiného, jaký by mi to jiné přineslo výnos. b) náklady spojené s údržbou půdy apod. Poznámka: pokud je půda pronajímána, tak pronajímatel bude chtít takové nájemné, tak pronajímatel bude chtít takové nájemné, které pokryje jeho náklady spojené s údržbou půdy. Tj. v nájemném jsou již zahrnuty náklady údržby půdy. Platí tedy: čím větší nájemné, respektive čím větší obětovaný výnos a náklady spojené s údržbou půdy, tím méně půdy bude poptáváno.

12 Nabídka půdy Majitelé půdy budou půdu nabízet (prodávat nebo pronajímat) tomu, kdo jim za ni zaplatí nejvíce. Protože množství půdy je fixní, tak majitelé půdy budou téměř vždy dostávat ekonomickou rentu ve výši rozdílu, co za půdu dostávají a co by dostali v druhé nejlepší příležitosti. (Netýká se půdy po které není žádná poptávka – typu půda „v hlubokém lese“). Obr. zobrazuje poptávku po půdě zemědělskými firmami křivka Dz) a stavebními firmami (křivka Ds). Rozdíl mezi cenou Ps a Pz je ekonomická renta majitele půdy.