Teorie nabídky a poptávky, cenová elasticita

Prezentace na téma: "Teorie nabídky a poptávky, cenová elasticita"— Transkript prezentace:

1 Teorie nabídky a poptávky, cenová elasticita
Poptávková funkce Nabídková funkce Rovnováha Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce (Cenová) elasticita poptávky

2 „Obávám se, že příští schůzku budeme muset přeložit jinam.“
Poslední slova k přátelům na svém smrtelném loži. Adam Smith, r (Poučení: ekonom by neměl ztrácet nadhled). 2 2

3 Matematické opakování: funkce
funkce = předpis (druhá odmocnina, dvojnásobek snížený o jednu: y = 2 . x – 1) graf funkce: křivka, spojující body (x, f(x)) pro všechna x z definičního oboru rozlišit parametry a proměnné do jednoho grafu nedávat funkce s různými jednotkami proměnných rostoucí, klesající a konstantní funkce konvexní (ryze) a konkávní funkce konkávnost: graf ve tvaru  konvexnost: graf ve tvaru  (!!!) to se při prohození os neprohazuje u klesající funkce, prohazuje u rostoucí funkce

4 Matematické opakování: konvexnost a konkávnost
Ryzí konvexnost: Ryzí konkávnost: Konvexnost: Konkávnost: 4 4

5 Matematické opakování: graf funkce klesající
pro prohozené osy x, y: 5 5

6 Matematické opakování: graf funkce rostoucí
pro prohozené osy x, y: 6 6

7 Matematické opakování: inverzní funkce:
d(p): objem, který prodám za cenu p d-1(q): cena, při které prodám objem q 7 7

8 Matematické opakování: sklon křivky
sklon křivky v bodě x0 = = směrnice tečny v bodě x0= = derivace v bodě x0 = = nárůst veličiny y při jednotkovém nárůstu veličiny x (při malé jednotce) například nárůst produkce odpovídající nárůstu vstupu o jednotku (mezní produkt, viz později) mezní veličiny hrají v mikroekonomii zásadní roli: např. pro výrobce maximalizujícího zisk je podstatné, jakou změnu zisku (nárůst? pokles? nulová změna?) přinese dodatečný (malý) nákup zdroje

9 Matematické opakování: sklon křivky
Sklon křivky v bodě x0 = tg () = směrnice tečny v bodě x0 Pozn. : tg () = f´(x0) (tj. derivace f(x) v bodě x0) 9 9

10 Teorie nabídky a poptávky odpovídá na otázky typu:
proč je voda levná, ač nezbytná, a zlato drahé, ač zbytné jak ovlivní změna ceny benzinu poptávku po autech jak se změní příjem státu po snížení spotřební daně (za jakých podmínek vydělají jen prodejci?) co se stane s příjmem zemědělců, když tito zvýšenou produktivitou práce zvýší objem výroby? 10 10

11 Poptávková funkce D = D(p):
= závislost celkové poptávky D po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech: důchod, ceny jiných komodit, očekávání prosperity (ovlivní sklon k úsporám), výkyv v nákupech zboží dlouhodobého užití v minulosti životnost výrobků, móda (morální opotřebení oděvů), technický pokrok (morální opotřebení PC), demografické faktory (dětské oděvy, rakve...), počasí (deštníky, lyže), zahraniční turistika (pivo a turisté z GB), státní rozpočet (školy a PC, VŠ a knihy), podmínky podeje na úvěr (splátkový podej, leasing), situace v bankovním sektoru (půjčky na spotřební zboží) znalosti o zdravém životním stylu (Sőrős), dovoz [D(p) obvykle jen po českém zboží], reklama (vnucená spotřeba)

12 Nabídková funkce S = S(p):
= závislost celkové nabídky S po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech: ceny výrobních faktorů: práce, půdy, kapitálu (úrok, ceny budov, strojů), ceny jiných komodit (mohou vyvolat změnu výrobního programu), situace v bankovním sektoru (půjčky firmám), očekávání výrobců (optimismus, pesimismus) dostupnost pracovní síly (v současnosti nedostatek pracovní síly v některých profesích, což se někdy stává úzkým profilem), přísnost ekologických norem, norem bezpečnosti, SVP (správná výrobní praxe)... nelegální i legální přistěhovalectví (snižuje cenu práce v některých profesích) konkurence dovozců [S(p) obvykle jen nabídka zboží české provenience]

13 Poptávková funkce D(p)
Individuální poptávka Tržní poptávka (součet individuálních poptávek na daném trhu) Agregátní poptávka(makroekonomie) Pozn.: bez přívlastku – tržní obdobně platí i pro nabídkovou funkci S(p)

14 Poptávková funkce D(p)
Klesající poptávku při nárůstu cen lze vysvětlit : poklesem zájmu o dané zboží v důsledku přechodu spotřebitelů k substitutům (substituční efekt) poklesem reálného důchodu (důchodový efekt) Konvexnost poptávkové funkce: pokles či nárůst ceny o jednotku p má větší efekt D při nižší ceně p, neboť "oslovuje" více spotřebitelů

15 Poptávková funkce D(p)
Giffenův efekt (výjimka z pravidla klesající poptávky) Zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu a chudší spotřebitelé nahrazují maso rýží Další výjimka: zboží ostentativní spotřeby (Rolls Royce) – pokles cen vyvolá pokles poptávky – snižuje se exkluzivnost => přechod k jiné, exkluzivnější značce)

16 Nabídková funkce S(p) Při p<pmin nelze efektivně vyrábět (zisk < 0, nabídka nulová) Žádný nárůst ceny neumožní vyrábět nad technologické maximum qmax Rostoucí nabídku při nárůstu cen lze vysvětlit : větším počtem výrobců, kteří se "vejdou do ceny" změnou výrobních programů výrobců ve prospěch výnosnějších komodit Výjimka: zpět zakřivená nabídka práce

17 Nabídková funkce S(p): konkávnost
Nárůst ceny o jednotku p má větší efekt q při nižší ceně p, neboť "oslovuje" více potenciálních výrobců

18 Rovnováha na trhu D(p) = S(p)

19 Převis nabídky a poptávky
p > p* : S(p) > D(p) p < p* : S(p) < D(p) převis nabídky  výrobci se "podbízejí"  pokles ceny převis poptávky  fronty neuspokojených zájemců ochotných akceptovat i vyšší cenu nárůst ceny Převis nabídky a poptávky

20 Pohyb po křivce vs. pohyb křivky:
Pohyb křivek

21 Pohyb po křivkách vs. posun křivek: růst důchodu zvyšuje poptávku, cenu i objem realizovaný na trhu

22 Elasticita poptávky (cenová): vyjadřuje citlivost poptávky na ceně
K čemu elasticita: umožní rozlišit situace, kdy zvýšení ceny zvýší tržby a kdy sníží tržby K čemu elasticita: příklad: vodné v Praze : nárůst regulované ceny vodného  pokles tržeb vodáren  další požadavek na zvýšení ceny vodného atd. Viz za chvíli. Elasticita poptávky (cenová):

23 Elasticita poptávky (cenová):
Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji: (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ostatní ceny aj.)

24 (Cenová) elasticita poptávky
je mírou zbytnosti a substituovatelnosti zboží vysoká ED(p) : zbytné zboží, nízká ED(p) : nezbytné, těžko nahraditelné !!! pozor : jedno zboží může mít při různé ceně různou elasticitu (bodová vlastnost) Pozn.:Nejmenší újmu alokační efektivnosti v důsledku zdanění mají komodity s nízkou cen.elasticitou („nespravedlivé“ Ramseyovy daně)

25 Jednotková elasticita poptávky:
Dvě ekvivalentní definice: ED(p1) = 1  výdaje (=tržby) se při malé změně ceny nezmění, tj. pro malá  platí: R(p) = p.D(p) = R(p+) = (p+).D(p+) Alternativní definice: jak se mění tržby při cenové změně?

26 >0  p.D(p) > (p+).D(p+)
Elastická poptávka: ED(p1) > 1  výdaje se při růstu ceny klesnou: >0  p.D(p) > (p+).D(p+) Dokonale elastická poptávka:

27 Neelastická poptávka:
ED(p1) < 1  výdaje se při růstu ceny stoupnou: >0  p.D(p) < (p+).D(p+) Zcela neelastická poptávka : konstantní D(p) (nezávislá na ceně)

28 Příklad poptávky s jednotkovou elasticitou ve všech bodech:
D1(p) =k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje (= tržby) se s cenou nemění: R1(p) = p. D1(p) = p . k/p = k E1(p) = -[D1(p)]´. p / D1(p) = = - (-k/p2) . p/ (k/p) = 1

29 Příklad poptávky neelastické a elastické ve všech bodech:
Poptávka neelastická ve všech bodech (příklad): D2(p) = k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou rostou: R2(p) = p. k/p = k.p E2(p) = -[D2(p)]´. p/D2(p) = = - [-k.(-1/2)/ p] . [p/ (k/p)] = ½ < 1  Poptávka elastická ve všech bodech (příklad): D3(p) = k/p2, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou klesají: R3(p) = p. k/p2 = k/p E3(p) = -[D3(p)]´. p/D3(p) = - [-k.(-2)/ p3] . [p/ (k/p2)] = 2 > 1

30 Na první pohled z tvaru D(p) není elasticita vidět:
D1(p) - Poptávka s jednotkovou elasticitou ve všech bodech D2(p) - Poptávka neelastická ve všech bodech D3(p) - poptávka elastická ve všech bodech

31 Poptávková funkce, nabývající všech kladných hodnot elasticity: D1(p) =k – p . m , kde k, m jsou konstanty:

32 Příklad poptávky s různou elasticitou v různých bodech: vodné v Praze:
Pro p  p0 zvyšování regulované ceny snižovalo tržbu vodáren (elastická poptávka). Pro p>p0 zvyšování regulované ceny zvyšuje tržbu vodáren (neelastická poptávka).

33 Paradoxy: Giffenův statek – v souladu s ekon. logikou: klesá poptávka při růstu ceny Zpět zakřivená nabídková křivka pro práci - v souladu s ekon. logikou: Afrika Přechod k jednopříjmovým domácnostem Pokles poptávky po Rolls Royce při poklesu ceny: v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu- tzv. ostentativní spotřeba Kravata za 100 000 v Karlových Varech v rozporu s ekon. logikou – už ani ostentativní spotřeba Nabídka úroků z vkladů v r – nižší úroky při vyšší lhůtě splatnosti : v souladu s ekon. logikou-rozhodovalo očekávání poklesu úrokových sazeb (nesplněna podmínka ceteris paribus) Pokles nabídky křivky firmy při nárůstu ceny: jen zdánlivě nutně v rozporu s ekon. logikou, ale může to být důsledkem skutečnosti, že ceny jiných možných produktů firmy rostou více. Tedy: rozhodují více relace cen ne jejich absolutní výše, nabídka klesá, ale nabídková křivka roste : je konstruovaná ceteris paribus při konstantních cenách jiných komodit.

34 Paradoxy (pokr.): X-racionalita (Leibenstein) – například stádová poptávka - v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu V netržní ekonomice (CPE) nemusí být nabídka je rostoucí fcí ceny komodity: sice: nárůst ceny výrobku ceteris paribus „změkčuje“ plánové omezení ale to neznamená, že na to výrobce musí reagovat : je- li maximum rezervy ve stejném bodě, reakce není žádná. Ale: místo „netlustší peřiny rezervy“ se může posunout nahoru i dolů => výrobce reaguje nepředvídatelně : centrum má v ruce volant (ceny), ale neví, zda a na kterou stranu auto zahne, když s ním otočí doleva Opět: v antiefektivním klimatu CPE nelze ekonomicky racionálně regulovat I když se ve (smíšené) tržní ekonomice reguluje (regulované ceny jsou u plynu, elektřiny, vodného ..), je v tomto ohledu tržní ekonomika podstatně lepší než CPE, která má regulaci za základní princip

35 Bonmot Tržní ekonomika směřuje k cíli (efektivnost ekonomiky), který explicitně nesleduje (k tomuto cíli jí postrkuje neviditelná ruka trhu tržní ekonomiky Adama Smithe) CPE ani nesměřuje k cíli, který explicitně sleduje (regulovat k „společenskému propěchu“ (od tohoto cíle ji odstrkuje jakási neviditelná ruka CPE)