Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A ROZVOJ Mezinárodní organizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A ROZVOJ Mezinárodní organizace."— Transkript prezentace:

1 MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A ROZVOJ Mezinárodní organizace

2 Rozvoj  Ortodoxní a kritický přístup k rozvoji  Ortodoxní:  soustředí se na růst HDP a míru industrializace  Chudoba a zaostávání jsou výsledkem iracionálních státních zásahů a regulací  Rozvoj nastane, když se země zapojí do světového obchodu, přijme tržní ekonomiku a minimalizují se státní zásahy do ekonomiky  Hlavními překážkami rozvoje: vysoký růst populace, korupce a přílišné utrácení státu  Nejchudší země mají vysoký populační růst, který narušuje jejich ekonomický rozvoj. Zahraniční pomoc skončí v rukou úředníků a politiků. Přílišné utrácení podporuje veřejný dluh.  Chudobu lze překonat přijetím tržních reforem a minimalizací zásahů státu do ekonomiky

3 Rozvoj  Kritický:  Rozvoj je schopnost lidí dosáhnout vlastním úsilím svých materiálních a nemateriálních potřeb  Každá společnost má vlastní standardy kvality života a rozvoje  Rozvoj se měří různými kritérii: Plnění základních lidských potřeb – výživa, přístup ke zdravotnictví Stav životního prostředí Politické zastoupení chudých vrstev v politickém systému  HDP nedokáže změřit rozdíly mezi chudými a bohatými → sociální nerovnost je v rozvojových zemích vysoká  Ortodoxní přístup nebere do úvahy kolonialismus a koloniální dědictví  Je třeba také porozumět přerozdělování bohatství mezi a uvnitř společností → každý nemusí mít užitek z volného obchodu (x ortodoxní)

4 Dluh  Ortodoxní i kritický přístup se shodnou, že hlavní překážkou rozvoje je vysoké zadlužení rozvojových zemí  Příčiny dluhu  Ortodoxní: příčiny jsou endogenní, spočívají v excesivním utrácení vlád Např. vlády podporují vzdělávací, zdravotnické služby, ale nedostatečně vybírají daně Půjčují si, aby udržely nízké ceny energií a domácích výrobků, často vydržují ohromné armády Korupce

5 Dluh  Kritický: zdůrazňuje exogenní příčiny  Dluh se začal akumulovat v 70.letech, kdy bylo půjčování peněz levné  Dluh narostl po 1. ropném šoku Rozvojové země si musely půjčovat, aby mohly uspokojit domácí energetické potřeby Snížení exportu  2. ropný šok vedl ke kolapsu exportu v mnoha zemích  Banky byly zaplavené petrodolary – chtěly půjčovat  Brzy se ale úrokové sazby výrazně zvýšily → vlády si půjčovaly na to, aby umořily úroky z předchozích dluhů

6 Dluh  Ortodoxní a kritický přístup je zakotvený v různých mezinárodních organizacích zabývajících se rozvojem  Ortodoxní ve Světové bance a Mezinárodní měnový fond  Kritický naopak v UNDP (Programu OSN pro rozvoj)

7 Mezinárodní měnový fond  Mezivládní organizace  Je zapojená do systému OSN  Sídlo Washington, 187 členů  Členem např. není Kuba, která se stáhla v r. 1964, nebo Severní Korea  Vznik v r. 1945, 29 zakládajících zemí (mezi nimi i Československo), fungovat začala v r  Československo rezignovalo na své členství v r. 1954, Polsko se stáhlo v roce 1950  SSSR se účastnil jednání v Bretton Woods, ale závěrečnou dohodu nepodepsal  Čína se účastnila jednání, dohodu podepsala, ale členem byl do r Taiwan  Z komunistických států zůstala členem Jugoslávie, v r vstoupilo Rumunsko, v r Maďarsko, v r Polsko

8 Mezinárodní měnový fond  Jedná se o brettonwoodskou instituci, která měla udržet stabilní směnné kurzy (především mezi USA a zeměmi západní Evropy)  Proč? Příčiny leží v historii.  V 19. století byly směnné kurzy fixní založené na „zlatém standardu“ = všechny měny byly vázané na zlato a výše kurzu závisela, kolik měla daná země rezerv zlata.  Systém nutil země, aby udržovaly vyrovnanou platební bilanci. Pokud se dostaly do potíží (deficitu), musely přistoupit k úsporným opatřením. Ta postihovala zejména chudé vrstvy obyvatelstva. Dělníci se organizovali v odborech, které tlačily na změnu systému „zlatého standardu“.  Země měly trvalé obavy, že neudrží hodnotu své měny. Často docházelo ke spekulacím s národními měnami, které jejich hodnotu devalvovaly.  Po 1. světové válce převládá protekcionismus v hospodářské politice většiny zemí.  Velká hospodářská krize → zvýšení protekcionismu → snížení mezinárodního obchodu

9 Mezinárodní měnový fond  Na počátku 40. let se objevily p lány na vytvoření mezinárodní úvěrové instituce, která by zemím pomohla řešit dočasné problémy s platební bilancí. To by umožnilo, aby si země udržela hodnotu své měny a zároveň, aby dopady úsporných opatření nebyly tak drastické.  Konference v Bretton Woods – hlavní vliv idejí J. M. Keynese (VB) a H. Dexter White (USA)  Shoda na vzniku mezinárodní instituce  Neshoda na objemu financí, které by měla spravovat (Keynes 26 mld. X Dexter 5 mld. dolarů)  Neshoda na podmínkách půjčování (Dexter – půjčení jen za splnění určitých podmínek, Keynes volnější půjčování, které nebude zasahovat do suverenity státu)  Výsledek 8,8 mld. dolarů. USA se rozhodly, že místo větší investice do MMF podpoří Marshallův plán (13 mld. dolarů pomoci Evropě).

10 Mezinárodní měnový fond  Systém (tzv. brettonwoodský systém)  Fixní směnné kurzy vázané na dolar (dolar na zlato)  Státy mohly přizpůsobovat pod dohledem MMF směnné kurzy, aby vyrovnaly dlouhodobé potíže s platební bilancí. Pokud výrazně poklesla hodnota národní měny, MMF půjčil zemi, aby hodnota zase stoupla.  MMF monitoroval národní měny a každá devalvace měla být schválena MMF, ale to se tak často nedělo.  Úspěch → stabilizace měnového řádu při rekonstrukci Evropy a Japonska  Problémem ale bylo, že pro některé země bylo obtížné udržovat hodnoty svých měn (USA), pokud se dostaly do platebního deficitu. Ukazovalo se, že mnohem výhodnější by pro země bylo přejít v době krize na volně plovoucí kurz → zejména pro vyspělé industrializované země.

11 Mezinárodní měnový fond  Postupné zrušení brettonwoodského systému mezi lety  Hlavní příčiny: rozvinuté země (zejména USA) nedokázaly udržovat hodnotu svých měn  1971 prezident Nixon oznámil „dočasné“ zrušení vazby dolaru na zlato → snížení hodnoty dolaru, USA rezignovaly na roli garanta systému, následovaly dvě devalvace amerického dolaru  Evropské země se rozhodly pro zavedení plovoucího kurzu  USA zavedly plovoucí kurz v r  Tímto končí původní role MMF

12 Mezinárodní měnový fond  Od 70. let se MMF soustředí na pomoc rozvojovým zemím → změna účelu organizace  Řeší především potíže s platební bilancí  Zásadní vliv měla tzv. dluhová krize latinskoamerických zemí, která začala v r → fond začal půjčovat masivně rozvojovým zemím  První půjčky rozvojovým zemím se uskutečnily již v 50. letech, od konce 50. let to byly hlavně rozvojové země, které participovaly v programech MMF  Ve vztahu k rozvojovým zemím MMF především monitoruje ekonomiky (směnné kurzy a platební bilanci) a působí jako mezinárodní věřitel.

13 Struktura MMF  Rada guvernérů  Hlavní orgán, jeden guvernér a zástupce za každou zemi (ministr financí)  Rozhoduje např. o zvyšování kvót, alokaci speciálních práv čerpání, přijetí nových členů atd  Setkává se min. jednou za rok  Rada ředitelů (Výkonná rada)  24 členů, 5 ředitelů je jmenováno největšími zeměmi (USA, Japonskem, Německem, Francií a Velkou Británií), 3 další jsou jmenováni Saudskou Arábií, Čínou a Ruskem, 16 zbývajících je voleno členy (reprezentují skupiny zemí)  Délka mandátu 2 roky  Řeší otázky ekonomik členských států  Rozhoduje obvykle na základě konsensu  Ředitel by měl reprezentovat zájmy celé organizace, nicméně se ukazuje, že na prvním místě jsou národní zájmy

14 Ředitelé jmenovaní hlavními zeměmi a jejich zástupci V posledním sloupci je uveden podíl hlasů v %, který mají z celkového počtu hlasů Director Alternate Casting Votes ofVotes by CountryTotal Votes 1 1 Percent of Fund Total 2 2 Appointed Meg Lundsager Douglas Rediker United States421, Mitsuhiro Furusawa Tomoyuki Shimoda Japan157, Hubert Temmeyer Stephan von Stenglin Germany146, Ambroise Fayolle Aymeric Ducrocq France108, Alexander Gibbs Robert James Elder United Kingdom108,

15 Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů. Director Alternate Casting Votes ofVotes by CountryTotal Votes 1 1 Percent of Fund Total 2 2 Elected Willy Kiekens (Belgium) Johann Prader (Austria) Austria 21,877 Belarus 4,602 Belgium 46,790 Czech Republic 10,760 Hungary 11,122 Kosovo 1,328 Luxembourg 3,529 Slovak Republic 5,013 Slovenia 3,488 Turkey 12,651121, Carlos Perez-Verdia (Mexico) Jose Rojas (Venezuela, República Bolivariana de) Costa Rica 2,379 El Salvador 2,451 Guatemala 2,840 Honduras 2,033 Mexico 36,995 Nicaragua 2,038 Spain 40,972 Venezuela, República Bolivariana de 27,329117,

16 Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů Duangmanee Vongpradhip (Thailand) Aida Budiman (Indonesia) Brunei Darussalam 2,890 Cambodia 1,613 Fiji, Republic of 1,441 Indonesia 21,531 Lao People's Democratic Republic 1,267 Malaysia 18,477 Myanmar 3,322 Nepal 1,451 Philippines 9,537 Singapore 14,818 Thailand 15,143 Tonga 807 Vietnam 4,02996, Jianxiong He (China) Yang Luo (China) China 95,

17 Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů Kossi Assimaidou (Togo) Ngueto Tiraina Yambaye (Chad) Benin 1,357 Burkina Faso 1,340 Cameroon 2,595 Cape Verde 834 Central African Republic 1,295 Chad 1,298 Comoros 827 Congo, Democratic Republic of the 6,068 Congo, Republic of 1,584 Côte d'Ivoire 3,990 Djibouti 897 Equatorial Guinea 1,261 Gabon 2,281 Guinea-Bissau 880 Mali 1,671 Mauritania 1,382 Mauritius 1,754 Niger 1,396 Rwanda 1,539 São Tomé and Príncipe 812 Senegal 2,356 Togo 1,47238,

18 Struktura MMF  Cristine Lagarde (Francie)  Hlavní ředitelka MMF  Zástupci Evropy  V čele byrokratického aparátu

19 Struktura MMF:

20 Hlasování  Vážené hlasování. Počet hlasů je složen ze dvou částí: Fixní část = 677 „základních“ hlasů (po reformě z r. 2008, původně 250 hlasů) Variabilní část = závisí na kvótě Kvóta je založena na relativní váze státu ve světové ekonomice Výpočet se odvíjí od výše HDP, otevřenosti ekonomiky apod. Kvóta je zaznamenávána v tzv. speciálních právech čerpání (Special Drawing Rights) Rezervní měna MMF, která slouží především k účetnictví. Její hodnota se odvíjí od průměrné hodnoty stabilních měn – dolar, euro, libra a yen

21 Hlasování  Kvóta určuje i množství finančních prostředků, které musí člen poskytnout MMF.  Tímto země mají zájem přispívat do MMF, protože finanční příspěvky se v rámci organizace mění ve vliv  Přidělování kvót se reviduje každých 5 let a změny musí být přijaty 85 % většinou  Množství prostředků, které země může obdržet od MMF také závisí na kvótě ↔ země si může půjčit až 200 % své roční kvóty

22 Hlasování  Hlasovací síla:  United States – 16,82 % všech hlasů  Japonsko – 6,26 %  Německo – 5,84 %  Velká Británie – 4,31 %  Francie – 4,31 %  Čína – 3,83 %  Itálie – 3,17 %  Saudská Arábie – 2,81 %  Kanada – 2,57 %  Rusko – 2,4 %  Indie – 2,35 %  Brazílie – 1,72 %  Česká republika – 0,43 %

23 Hlasování  Mechanismy rozhodování:  Většina běžných rozhodnutí se přijímá prostou většinou, některá vyžadují kvalifikovanou většinu  Existuje i superkvalifikovaná většina, kdy rozhodnutí je přijato 85 % všech hlasů  V takových typech rozhodnutí má USA de facto práva veta, na druhé straně i menší země v koalici mohou blokovat přijetí rozhodnutí

24 Podmínečnost půjčování  Půjčky od MMF a SB jsou poskytovány pouze podmínečně. Podmínky reflektují ortodoxní přístup k chudobě a rozvoji.  MMF vyžaduje především, aby vlády přistoupily na domácí úsporná opatření, která vedou ke snižování domácí spotřeby.  Mnohé státy kritizují MMF, že nepřiměřeně zasahuje do národní suverenity států. Podmínky se dotýkají národních hospodářských politik.  Podmínečnost byla explicitně zakotvena v zakládající dohodě v r. 1968, předtím se ale už v praxi uplatňovala

25 Podmínečnost půjčování  V počátcích se praktikovala tzv. makro-podmínečnost  Snížení rozpočtového deficitu, snížení objemu peněz v oběhu a stanovením limitů na poskytování úvěru, někdy se vyžadovala i devalvace domácí měny. Makro- podmínečnost se uplatňuje dosud.  Vliv dluhové krize v 80. letech – šok pro MMF  Reakcí MMF bylo, že země musí provést hlubší restrukturalizaci → stanovování specifičtějších podmínek. Privatizace, deregulace, změna daňové politiky, politiky pracovního trhu, penzijní reformy = tzv. mikro-podmínečnost Mikro-podmínečnost kritizována po východoasijské krizi v druhé polovině 90. let → příliš moc podmínek, zasahování do národní suverenity, nebere se ohled na domácí hospodářské a sociální cíle

26 Podmínečnost půjčování  Po r změna politiky.  Dle MMF je celkový přístup správný, ale země nedodatečně aplikují programy  Tlačí na domácí reformy v makroekonomické oblasti a finanční politice státu. Nicméně deklaruje, že bude brát více do úvahy domácí hospodářské a sociální cíle.

27 Institucionální reforma (2008 a 2010)  Změna v přidělování hlasů  Problém: úroveň základních hlasů se dlouhodobě neměnila, zatímco výše variabilní části rostla → znevýhodnění rozvojových zemí V r základní hlasy tvořily 11,3 % všech hlasů, v r tvořily jen 0,5 % všech hlasů  V r – zvýšení podílu základních hlasů na 5,5 % (677 na člena)  V r další reforma hlasování, která více odráží rozdělení váhy zemí ve světové ekonomice  Znásobení kvót – 6 % kvót se přesune k rozvíjejícím se zemím a rozvojovým zemím – je to přesun od evropských zemí, částečně USA a ropných států (Saudské Arábie)  Hlavními země MMF mají být USA, Japonsko, Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a země tzv. BRICs (Brazílie, Čína, Indie, Rusko)  Čína se má stát třetí nejvýznamnější zemí  110 zemí zaznamená vzestup kvóty

28 Institucionální reforma (2008 a 2010)  Větší reprezentativnost Výkonné rady  Evropské země budou mít o dvě místa méně  Všichni ředitelé budou voleni  Revize složení každých 8 let  Zvýšení rozpočtu (kvót) na 755 mld. dolarů

29 Skupina Světové banky  Skupina Světové banky (186 členů)  4 části:  Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD)  Mezinárodní finanční korporace (IFC)  Mezinárodní rozvojová asociace (IDA)  Multilaterální investiční garanční agentura (MIGA)  Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID)

30 Skupina Světové banky  IBRD patří mezi brettonwoodské instituce  Je odpovědná za multilaterální půjčky OSN  Sídlo: Washington  Původně se soustředila na rekonstrukci v Evropě  Teprve na konci 50. let se půjčky začaly orientovat na země 3. světa  Multilaterální půjčování bylo doplňkem soukromých půjček a mělo za cíl podpořit domácí a zahraniční investice

31 Skupina Světové banky  Půjčuje za nižší úrok než komerční banky, splatnost let  Půjčuje jen vládám  Je financována členskými státy  přímo má k dispozici jen omezené množství prostředků (členské státy musí platit jen 20 % jejich kvóty ve volně směnitelných měnách, zbylých 80 % si může banka kdykoliv vyžádat)  Dalším zdrojem financování je půjčování na světových kapitálových trzích a splácení dřívějších půjček

32 Skupina Světové banky  Mezinárodní finanční korporace:  1956  Cílem je podpořit soukromé investice v rozvojových zemích  V r vytvořila Mezinárodní skupinu pro cenné papíry, která radí firmám v rozvojových zemích jak obchodovat s akciemi

33 Skupina Světové banky  Mezinárodní rozvojová asociace  1960  Soustředí se na tzv. „měkké“ půjčky: Půjčky, jejichž splatnost je dlouhodobá (mezi 30 až 50 lety) na nízký úrok (1-3 %) nebo i bezúročně  Půjčuje vládním i soukromým podnikům v nejchudších rozvojových zemích. Pro poskytnutí půjčky soukromým podnikům je však nutná státní garance.  Půjčuje jen nejchudším zemím (měřeno v HDP na hlavu)

34 Skupina Světové banky  Multilaterální investiční garanční agentura  1988  Podpora domácích a zahraničních investic v rozvojových zemích  Poskytuje investorům záruky proti nekomerčním rizikům (vyvlastnění či válka). Tím jim pomáhá snížit riziko investovat v politicky a ekonomicky nestabilních zemích

35 Skupina Světové banky  Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů  1966  Místo pro řešení sporů mezi investorem a státem

36 Skupina Světové banky  SB by měla být neutrálním tělesem  Realita: prosazují se zájmy hlavních dárců  Největším přispěvatelem jsou USA:  Užívání hlasovací váhy, aby zabránily půjčkám politicky nepřátelským zemím a naopak podpořily přátele  Např. v době SV USA dosáhly, že SB podpořila půjčkami nedemokratické, ale spřátelené režimy v Argentině, na Filipínách, Haiti  Naopak nepůjčila levicovému Chile

37 Skupina Světové banky  Organizace:  Rada guvernérů (každý stát má jednoho guvernéra, setkává se min. jednou ročně, zabývá se dlouhodobou strategií banky)  Rada ředitelů (21 ředitelů, reprezentace, politické řízení a vedení banky)  Byrokratický aparát, který je politicky nezávislý a hájí zájmy banky Aparát je schopný ovlivnit, o jakých projektech bude rozhodovat Rada ředitelů  Rozhoduje se na základě váženého hlasování Váha závisí na podílu člena na příspěvcích (podíl státu, který se odvíjí od váhy státu ve světové ekonomice)


Stáhnout ppt "MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A ROZVOJ Mezinárodní organizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google