Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

REFLEXIVNÍ DEAGENTIZACE V ČEŠTINĚ Jiří Pergler Workshop Žďárek, 22. listopad 2013 ÚVODNÍ POZNÁMKY K DIACHRONNÍMU VÝZKUMU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "REFLEXIVNÍ DEAGENTIZACE V ČEŠTINĚ Jiří Pergler Workshop Žďárek, 22. listopad 2013 ÚVODNÍ POZNÁMKY K DIACHRONNÍMU VÝZKUMU."— Transkript prezentace:

1 REFLEXIVNÍ DEAGENTIZACE V ČEŠTINĚ Jiří Pergler Workshop Žďárek, 22. listopad 2013 ÚVODNÍ POZNÁMKY K DIACHRONNÍMU VÝZKUMU

2 Struktura příspěvku reflexivní deagentizace a její vlastnosti reflexivní deagentizace ve staré češtině plán výzkumu

3 Reflexivní deagentizace Petr staví dům. Staví se dům. Zpívali jsme až do rána. Zpívalo se až do rána. odsunutí agentu z pozice podmětu: -> tradičně zvratné pasivum -> tradičně neosobní rfl. konstrukce

4 Vlastnosti reflexivní deagentizace Mluvilo se o tom, že… tvorba i od intranzitivních sloves: opisné pasivum obvykle jen tranzit.: ? Bylo mluveno o tom, že…

5 Vlastnosti reflexivní deagentizace Přineslo se jídlo. * Jídlo se přineslo číšníkem. nemožnost vyjádřit agens: u opisného pasiva to možné je: Jídlo bylo přineseno číšníkem. Kopečný (1962, s. 121) ovšem uvádí výjimky: Pak se toho mnohými pacienty zneužívá. Pak se na to od různých lidí poukazuje.

6 Vlastnosti reflexivní deagentizace Přineslo se jídlo. * Jídlo se přineslo číšníkem. nemožnost vyjádřit agens: blízkost spíše s konstrukcemi s obecným konatelem (než s pasivem): Přinesli nám jídlo. u rfl. deagentizace ovšem agens nemusí být interpretován genericky/neurčitě

7 Vlastnosti reflexivní deagentizace Pacient se převezl na operační sál. * Převezl jsem se na sál. * Převezl ses na sál. (v deagentním význ.) sloveso obvykle jen ve 3. osobě: opisné pasivum umožňuje všechny osoby: Byl jsem převezen na sál. Byl jsi přivezen na sál. refl. deagentizace v ostatních osobách jen ve zvláštních kontextech a funkcích, např. performativy: Odsuzujete se k trestu odnětí svobody…

8 Motivace rozdílů rozdíly mezi rfl. deagentizací a opisným pasivem jsou dány rozdílem v jejich pragmatických a komunikačních funkcích (Fried, 2007) funkce pasiva: zvýraznění patientu funkce refl. deag.: znevýraznění agentu, pozornost soustředěna na samotný děj, ne na jeho participanty „while the Czech be-passive is promotional both formally and functionally, the AR is formally promotional […], but functionally demotional“ (s. 732) proto i intranzitivní slovesa, u pasiva ne proto nelze vyjádřit agens, u pasiva lze proto je pasivum v mluvené řeči řídké (patiens lze zvýraznit i jen slovosledem, není třeba měnit diatezi)

9 Další vlastnosti deagentizace často vyjadřuje neaktuální děj, např. děj obvyklý: Dobrý člověk se najde všude. někdy vyjadřuje epistémickou modalitu – pravděpodobnost: Tam se pracuje od rána do večera. někdy vyjádření deontické modality, např. zákaz: Tady se nekouří.

10 Refl. deagentizace ve staré češtině DP: výzkum různých funkcí stč. reflexiva sě, deagentizace je jednou z jeho funkcí deagentizace zastoupena jen málo: z 390 dokladů reflexiva jen 18 případů deagentizace -> ve staré češtině deagentizace existuje, ale není moc častá doklady až v pozdějších fázích stč. období: VrstvaChronologiePočet dokladů A do roku B 1300– C 1350– D 1380– E 1410– F 1450–1500 8

11 Refl. deagentizace ve staré češtině převažují konstrukce s podmětem (patientem) – celkem 14 dokladů do Konstantynapole od Dunaje jeli sme tři neděle, než v počtu mil neviem, co jest, neb se již od Dunaje míle nečtú CestKabK když se lýka derú, nu na ně s dětmi PříslFlaš konstrukce bez podmětu – v 3 případech tranzitivní sloveso, v 1 případě intranzitivní nechť se mnú trefně o vše uhodí, nebť se málem dítěti uškodí NaučRod jako sě čte o Davidovi v Prvních knihách králových JakKal

12 Stč. deagentizace: aktuálnost slovesného děje ve většině případů jde o neaktuální děj: cožť se učiní pro ty věci, vždyť jest hřiech větší neb menší ŠtítKlem někdy jde o děj obvyklý: z toho móž se sám domysliti, čeho se má zpoviedati, a také i jinde čta nalezne, anoť se zlé vždy hyzdí ŠtítKlem může jít též o děj žádoucí: každý se k tomu má vésti jakž moha, aby nade všecko miloval Pána Boha NaučRod

13 Stč. deagentizace: slovesný vid převládá imperfektivum (14) nad perfektivem (4) Motivace pozornost soustředěna na samotný děj děj je obvykle neaktuální konstrukce s nízkou mírou tranzitivity (Hopper – Thompson, 1980) – nízká míra tranzitivity kovariuje s imperfektivitou

14 Stč. deagentizace: další vlastnosti sloveso ve všech případech ve 3. osobě – shoda s nč. stavem převládají prézentní tvary (15 případů z 18): souvislost s neaktuálností agens má vždy rys [+HUMAN] – shoda s nč. stavem podmět je ve 12 případech neživotný, pouze ve 2 případech životný (souvislost s jeho sém. rolí patientu)

15 Stč. deagentizace: vyjádření agentu v nové češtině agens nelze vyjádřit (ale najdou se výjimky) ve staré češtině se obvykle také nevyjadřuje, ale někdy ano: rozdělení trojího lidu, jenž se počítá od některých u víře Kristově ChelčLid přijide Ježíš z Nazaretha galilejského i křti sě ot Jana v Jordáně BiblOl

16 Stč. deagentizace: ustálené formule značnou část dokladů (5 z 18) tvoří ustálené formule sloužící ke strukturaci textu (např. signalizace počátku): tuto sě počíná kronika DalV tuto sě počíná o poznání cěsty pravé k spasení HusDcerkaH zpráva proti šelmovému času, točižto proti moru [...], teď se píše LékFrantA jako sě čte o Davidovi v Prvních knihách králových JakKal otázka diachronního vztahu těchto formulí k celé kategorii

17 Spontánnostní konstrukce deagentizaci se podobají tzv. spontánnostní konstrukce: Sklenice se rozbila. Okno se otevřelo průvanem. stč.: pozdě s čbánem po vodu, ano sě řiedlo utrhlo PříslFlaš JE TO NĚCO JINÉHO! Rozdíly: není zde žádný agens (ani sémanticky, nejen formálně) nepřipouští se určení nástroje, adverbia typu schválně, pečlivě preference perfektiv, často význam změny stavu,…

18 Pomezí deagentizace - spontánnost některé doklady je možné interpretovat i jako deagentizaci, i jako spontánnostní konstrukci z toho pekáčky teničké dělají a ty vložiec na pánvičku a pod tu pánvičku naklade kravích lajn a to jest jich pec. A jiných sem pecí neviděl u nich. A což se tiem ohněm nedopeče, ostatek na slunci dosuší CestKabK argumenty pro deagentizaci: předchozí kontext (agentní slovesa) argumenty pro spontánnost: perfektivní vid, „samovolnost“ procesu pečení -> při popisu je třeba počítat s pomezními případy, kde nelze jednoznačně rozhodnout

19 Disertační projekt cílem je popsat vývoj deagentních konstrukcí od staré češtiny přes češtinu střední až po češtinu novou je třeba vybudovat databázi dokladů, na jejichž základě bude možno vytvořit popis relevantní kritéria pro popis: syntax a sémantika valenčních participantů (např. vyjadřování agentu, životnost agentu a patientu), tvar slovesa, tranzitivita, vid, sémantická třída slovesa, aktuálnost slovesného děje, modální významy, formulaická užití, přítomnost modálních sloves (syntaktické vztahy kontrola a raising), … předpokladem je, že ve staré češtině je frekvence těchto konstrukcí podstatně nižší než v nové češtině – lze očekávat výrazný vývoj

20 Výběrová literatura FRIED, M. Agent back-grounding as a functional domain : reflexivization and passivization in Czech and Russian. In Demoting the agent : passive, middle and other voice phenomena. Amsterdam : John Benjamins, 2006, s. 83–109. FRIED, M. Constructing grammatical meaning : isomorphism and polysemy in Czech reflexivization. In Studies in Language. 2007, roč. 31, č. 4, s GEBAUER, J. Historická mluvnice jazyka českého. IV. Skladba. 2. vyd. Praha : Academia, HAVRÁNEK, B. Genera verbi v slovanských jazycích. Díl I. Praha : Královská česká společnost nauk, HUDOUSKOVÁ, A. Dvě funkce klitiky se : různé, a přece stejné. In Slovo a slovesnost. 2009, roč. 70, s. 295–304. KOPEČNÝ, F. Pasívum, reflexivní forma slovesná a reflexivní sloveso. In Studie a práce linguistické I. Praha : ČSAV, 1954, s. 224–247. HOPPER, P. J. – THOMPSON, S. A. Transitivity in grammar and discourse. In Language. 1980, roč. 56, s. 251–299. PANEVOVÁ, J. Problémy se slovanským reflexivem. In Slavia. 2008, roč. 77, s. 153–163. PERGLER, J. Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva „sě“. Diplomová práce. Praha : FF UK, ŠTÍCHA, F. K vývoji zvratného pasíva ve spisovné češtině. In Listy filologické. 1988, roč. 111, s. 22–29.


Stáhnout ppt "REFLEXIVNÍ DEAGENTIZACE V ČEŠTINĚ Jiří Pergler Workshop Žďárek, 22. listopad 2013 ÚVODNÍ POZNÁMKY K DIACHRONNÍMU VÝZKUMU."

Podobné prezentace


Reklamy Google