Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kybernetika v řízení Ing. Jan Vondrus PEF 229 Konzultační hodiny: dohodou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kybernetika v řízení Ing. Jan Vondrus PEF 229 Konzultační hodiny: dohodou."— Transkript prezentace:

1 Kybernetika v řízení Ing. Jan Vondrus PEF 229 Konzultační hodiny: dohodou

2 Struktura předmětu přednášky prof. Ing. Jan Hron, drSc. dr.h.c Ing. Bohumila Lhotská skripta Kybernetika v řízení Teorie řízení Kybernetika v řízení: Příklady a aplikace zápočet + zkouška písemná a ústní část

3 Podmínky pro zápočet aktivní účast (max. 2 absence) 2 seminární práce - skupiny po 3 až 4 lidech - písemné vypracování (cca 10 stran) - ústní prezentace, PowerPoint zápočtový test

4 Harmonogram semestru Téma cvičeníút 17:30 E423pá 12:15 E409 úvod, řízení jako..., metody, zadání 1. SP slide seminární volno k 1. SP prezentace 1. SP teorie systému slide organizační struktura slide transformace slide chování systémů, zadání 2. SP slide seminární volno ke 2. SP prezentace 2. SP spojení systémů, projektování slide sociometrie, teorie informace slide test, zápočet

5 1. SP: Proces řízení v organizaci 2. SP: Rozhodování, rozhodovací analýza Kontrolní procesy v organizaci, funkce kontroly Seminární práce

6 titulní list (ČZU…, téma práce, předmět, tým studentů – jmenovitě, místo (Praha) + rok) obsah úvod – cíl práce, uvedení do problematiky, širší souvislosti,… nosná část práce – členění do kapitol a podkapitol, citace… závěr – zhodnocení práce a splnění cíle, vlastní postřehy,… seznam literatury příp. přílohy rozsah odevzdané práce – cca 10 stran textu prezentace – max. 15 minut Požadavky na seminární práci

7 Normy citací ČSN ISO 690 a ČSN ISO knihy: Jelínek, J., Styblík, V.: Čtení o českém jazyku. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, Střelec, S. a kol.: Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vyd. Brno: Paido, s. ISBN časopisy, noviny: Forum: časopis Univerzity Karlovy. Vydává rektorát Univerzity Karlovy , roč. 1, č. 1-. Praha: T-Studio, x za 14 dnů. K dispozici také elektronicky na WWW. ISSN elektronické zdroje: Caroll, L.: Alice´s Adventures in Wonderland [online]. Taxinfo ed. 2.1 [Dortmund (Německo)] WindSpiel, November 1994 [cit. 10. února 1995]. Dostupné na World Wide Web:

8 Doporučená literatura Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O.: Management. Rubico, Olomouc Donnelly, J. H., Gibson, J. L., Ivancevich, J. M.: Management. Grada, Praha Hron, J.: Teorie řízení. ČZU: Praha Koontz, H., Weihrich, H.: Management. Praha, Victoria Publishing Palán, J. F. a kol.: Řízení podnikových změn. ČZU: Praha Robbins, S. P., Coulter, M.: Management. Praha: Grada Publishing, Veber, J. a kol.: Management-základy, prosperita, globalizace. Management Press, Praha 2001.

9 Kybernetika řízení &

10 Řízení... je organizace a koordinace lidské činnosti za účelem dosažení chtěných cílů. S. M. Silverstein...řízení je proces, kterým provádíme věci prostřednictvím společenství lidí... A. Vlerick Řízení je strategií systémů, používanou pro dosažení cíle. S. Beer Řízení je...

11 Věda zkoumající způsoby řízení společnosti. A. M. Ampér (19. stolení) kybernetika = řecké slovo kybernetes (kormidelník) Předmětem zájmu kybernetiky jsou: –informační výměny –informační působení –sdělování a řízení systémů přímý, nepřímý a zprostředkovaný vztah k ostatním vědám Kybernetika přímý = objekt zkoumání sledován z hlediska informační výměny nepřímý = studuje vědecké zkoumání jako informační proces, vliv na metodologii zprostředkovaný = použití prostředků kybernetiky k řešení úloh vědních oborů

12 Wiener: „Kybernetika je analytické studium homomorfismu (podobnosti) sdělování a řízení v organismech, mechanismech a společnostech.“ Ashby: „Předmětem zájmů kybernetiky jsou všechny dynamické systémy, jejichž chování je určité, pravidelné a reprodukovatelné, tj. především systémy s cílovým chováním.“ Kobrinskij: „Objektem zkoumání jsou složité dynamické soustavy, předmětem jsou informační procesy, které vypovídají o jejich chování.“ Lange: „Kybernetika je obecná věda o řízení a regulacii soustav skládající se z rozmanitých prvků určitým způsobem navzájem spojených.“ Předmět zkoumání

13 Kybernetika v řízení (řízení jako informační působení) 2. cvičení

14 Řízení lze chápat jako... a) informační působení dle složitosti informací: ovládání, řízení, regulace b) činnost hmotně energetické, informační procesy c) proces

15 Řízení - informační působení ovládání , sms bez potvrzení o přečtení

16 Řízení - informační působení Určete typ informačního působení: ……………. a popište jednotlivé systémy a vazby: 1) systém ovládající 2) systém ovládaný 3) cíl, informace 4) ovládací působení 5) cílové chování Uveďte předpoklady tohoto informačního působení:…………………………………………...

17 Řízení - informační působení řízení , sms s doručenkou

18 1 2 Určete typ informačního působení:…………… a popište jednotlivé systémy a vazby: 1…………. 2…………. 3…………. 4…………. 5…………. 6…………. 7…………. 8………… Uveďte předpoklady tohoto informačního působení: ………………………………………. Řízení - informační působení

19 regulace atomová elektrárna, ventil při nafukování balónku plynem

20 Řízení - informační působení 1……………. 2……………. 3……………. 4……………. 5……………. 6……………. 7……………. 8.…………… 9……………. 10…………… 11…………… 12….………. S S S Uveďte příklady tohoto informačního působení z praxe

21 Řízení lze chápat jako... a) informační působení dle složitosti informací: ovládání, řízení, regulace b) činnost hmotně energetické, informační procesy c) proces

22 Řízení - činnost věcná a formální stránka

23 Řízení - činnost 1.Stanovení cílů – současný a budoucí stav podniku. 2.Vedení lidí – realizuje manažer společně s podřízenými. 3.Vytváření organizačního systému – tj. z množiny prvků: lidí, věcí, prostředků, informací, zájmů, činností,… 4.Získávání informací – manažer potřebuje k rozhodování informace. 5.Udržování kondice – zdraví a duševní připravenost. 6.Faktor času – čas je omezující faktor.

24 Příklad: Uveďte příklady hmotně energetických vazeb v zeměděl. podniku: a) hmotně energetický vstup b) hmotně energetický výstup c) hmotně energetický výstup Uveďte příklady informačních vazeb a) informační vstup b) zpracování informace c) předávání informace Jaké vazby vymezují obsah a formu řízení ? Řízení - činnost

25 Řízení - proces plánování, organizování, operativní řízení = informační působení v realizovaném čase Dvě základní hlediska: a) horizontální členění respektující faktor času b) vertikální členění vycházející v věcného obsahu

26 Uveďte hlediska, ze kterých lze proces zkoumat Charakterizujte fáze procesu řízení a vysvětlete: 1) 2) 3) Řízení - proces a) horizontální členění respektující faktor času b) vertikální členění vycházející v věcného obsahu 1) plánování 2) organizování 3) operativní řízení Charakterizujte stádia cyklu řízení a vysvětlete: I R O K Informace Rozhodování Ovlivňování Kontrola

27 Stadia cyklu Fáze procesu řízení řízení PlánováníOrganizováníOperativní řízení InformaceX 11 X 12 X 13 RozhodováníX 21 X 22 X 23 OvlivňováníX 31 X 32 X 33 KontrolaX 41 X 42 X 43 Popište matici, která vznikne vzájemnou integrací časového a věcného hlediska fází a stádií cyklu. Hledisko časové a věcné Příklady: Přiřaďte k následujícím činnostem jednotlivé fáze a stadia cyklu řízení. X11 studium dostupných informací pro zpracování plánu X12 shromáždění podkladových materiálů pro sestavení výrobní skupiny X21 zpracování variant plánu a volba nejlepší varianty X22 volba jedné z variant složení výrobní skupiny X33 operativní zařazení pracovníka pro určitou činnost X41 pověření zvolené varianty plánu z hlediska vytyčených cílů X42 prověření složení organizační jednotky z hlediska vytyčených cílů X43 kontrola práce podřízených pracovníků X43 ověřování kvalifikačních požadavků u podřízených pracovníků pro okamžité pověření určitým úkolem

28 PlánováníOrganizováníOperativní řízení Plánovánídlouhodobé cíle středně a krátkodobé cíle operativní cíle Organizování projekt organizačního systému vytváření organizačního systému organizační normy Operativní řízení projekt organizačních jednotek vytváření organizačních jednotek realizace chování Systémové pojetí proc. řízení

29 Vedoucí pracovníci - organizační stupeň Vedoucí pracovníci - stupeň řízení Náplně činností vedoucích pracovníků 1. Vyšší stupeň řízení (strategické činnosti) dlouhodobé cíle a plány projekty org. subsystémů projekty org. jednotek 2. Stření stupeň řízení (taktické činnosti) stř. a krátkodobé cíle vytváření org. subsystémů vytváření org. jednotek 3. Nižší stupeň řízení (realizační činnosti) operativní cíle a plány využívání org. norem realizace chování Činnost vedoucích pracovníků

30 Uveďte jednotlivé fáze a stadia cyklu řízení na praktickém příkladu: 1) plán sezónních prací 2) sestavení výrobních linek a pracovních skupin 3) operativní řízení Praktický příklad

31 Kontrolní otázky: Jaký vztah má kybernetika k ostatním vědám? přímý, nepřímý a zprostředkovaný vztah k ostatním vědám přímý = objekt zkoumání sledován z hlediska informační výměny nepřímý = studuje vědecké zkoumání jako informační proces, vliv na metodologii zprostředkovaný = použití prostředků kybernetiky k řešení úloh vědních oborů Jaké oblasti kybernetiky zkoumání znáte? Předmětem zájmu kybernetiky jsou: informační výměny informační působení sdělování a řízení systémů Charakterizujte jednotlivé metody kybernetiky a uveďte využití jednotlivých metod. metoda „černé schránky“ metoda analogií metoda modelování Metody kybernetiky

32 –Teoretické – zahrnuje obecnou teorii systémů, teorii informace, teorii algoritmů –Technické – obsahuje teorii regulace, teorii automatů, regulační zařízení, samočinné počítače –Aplikační – představují využití teoretické a technické kybernetiky v nejrůznějších vědních disciplínách. Oblasti kybernetického zkoumání

33 Metoda černé schránky (black box) –Empirické působení podnětů na systém, jehož strukturu nelze dostupnými prostředky poznat a při níž je vyvozována závislost mezi jednotlivými podněty a reakcemi, metoda pokusů a omylů. Metoda analogií –Poznávání struktury a chování sledovaných systémů na základě poznatků o struktuře a chování podobných systémů. Metoda modelování –Poznávání struktury a chování systémů pomocí modelu, v němž je systém zobrazen pomocí prostředků, které umožňují napodobit podstatné vlastnosti. –Metodu modelování používáme tehdy, když: není možné přímé zkoumání experiment by narušil strukturu nebo chování systému náklady na experiment by byly vyšší než náklady na modelové zobrazení časové zpoždění při provádění experimentu by vedlo ke snížení a neaktuálnosti získaných výsledků Metody kybernetiky

34 Kybernetika v řízení (teorie systému) 3. cvičení

35 Systémový přístup Každý objekt lze jako celek charakterizovat určitým pořádkem, tj. uspořádáním. Dva základní přístupy ke zkoumání jevů a procesů v objektech: Lokální přístup Systémový přístup Podstata systémového přístupu: určení objektu zkoumání, vymezení podmínek, za kterých objekt funguje určení vztahu mezi danými podmínkami, určení vztahu objektu k okolí.

36 Teorie systémů Na systémovém přístupu je založena vědní disciplína TEORIE SYSTÉMŮ. Zkoumá jevy bez ohledu na jejich konkrétní podstatu, zkoumá je pouze na základě formálních vzájemných vazeb a na základě charakteru jejich změn vlivem vnějších podmínek. Objektem není nějaká realita, ale SYSTÉM.

37 Pojem systém Systém = abstraktní pojem, který lze definovat na každém reálném objektu. definujeme prvky (A) a vazby mezi nimi (R) = struktura systému S = {A,R} Prvky – schopnost utvářet vazby, valence prvku. Vazby – charakteru látkového (hmotného), energetického, informačního, smíšeného. spojení systému s prostředím pomocí vstupů (x - podněty) a výstupů (y - reakce)

38 vztah Model - Systém S S M M popisování modelování Vztah izomorfní  nejúplnější, nejpřesnější  prvku systému odpovídá právě jeden prvek modelu a naopak,  chování s. je shodné s chováním modelu  při věcné odlišnosti, ale funkční totožnosti Vztah homomorfní  jednomu nebo více prvkům systému odpovídá jeden prvek modelu  chování modelu je podmnožinou chování systému

39 Typologie systému a) Podle vztahu k objektům - reálné systémy - abstraktní systémy b) Podle vztahu k prostředí - uzavřené systémy - otevřené systémy - relativně izolované systémy c) Podle podrobnosti zkoumání - absolutní systémy - redukované systémy d) Podle faktoru času e) Podle složitosti - prospektivní systémy - retrospektivní systémy - jednoduché systémy - složité systémy - velmi složité systémy

40 f) Podle typu chování deterministické systémy -jejich reakce jsou jednoznačně určeny podněty, podle určitého algoritmu -při znalosti výchozí ho stavu lze s jistotou určit stav následující: S X - podnět Y - reakce Y = f(x) stochastické systémy -reakce nelze jednoznačně určit, ale jen s určitou pravděpodobností -Popis a předpověď chování je možné provést na základě pravděpodobnostního počtu. S X - podnět Z – reakce (p = 0,2) Y – reakce (p = 0,8)

41 Třídění systémů dle chování malý počet prvků a vazeb velký počet prvků a vazeb počet prvků a vazeb nelze podchytit – přesný popis nemožný systémy jednoduché systémy složité systémy velmi složité chování deterministické termostatpočítač chování stochastické házení mincí zásobování podniku národní hospodářství

42 Rozlišovací úroveň = Vztah mezi pozorovatelem a systémem, který je zaveden na zkoumaném objektu. Rozlišovací úroveň určuje podrobnost zkoumání. Nejvyšší x nejnižší rozlišovací úroveň. Subsystém, systém, metasystém. Agregace, desagregace (hledisko podrobnosti zkoumání). Integrace, diferenciace (hledisko hierarchie systémů).

43 A1A1 A2A2 A3A3 A3A3 A 1 + A 2 AGREGACE DESAGREGACE Agregace a desagregace

44 S1S1 S2S2 a2a2 a1a1 SiSi INTEGRACE DIFERENCIACE Integrace a diferenciace

45 Struktura systémů Definována prvky a vazbami mezi nimi. 1. Otevřené vazby sériové a) Přímá sériová vazba - S ij V i, V j - vektor vstupu prvku A i.A j Wi, Wj - vektor výstupu prvku Ai, Aj Sij – sériová přímá vazba mezi prvkem Ai - Aj b) Nepřímá sériová vazba - S ik AiAi AkAk AjAj Vj VkVk WkWk S ij S jk ViVi AiAi ViVi WiWi AjAj VjVj WjWj S ij

46 2. Otevřené vazby paralelní a) Paralelní vazba rozvodná - P jik ViVi AjAj AkAk W ij W ik P ij P ik VjVj VkVk WjWj WkWk AiAi

47 b) paralelní vazba svodná - P ikj AkAk AiAi AjAj VjVj ViVi WiWi WjWj V ik V jk WkWk P ik P jk

48 3. Uzavřené vazby zpětné a) Vlastní zpětná vazba - Z jj AjAj VjVj WjWj Z jj b) Přímá zpětná vazba -Z ji AiAi AjAj ViVi WiWi VjVj WjWj Z ji

49 c) Nepřímá zpětná vazba - Z ki Z kvantitativního hlediska lze rozlišit 1. Přímé vazby sériové: a) volná vazba: s ij <> w i, s ij <> v j b) vazba s volným vstupem: s ij, = w i, s ij <> v j c) vazba s volným výstupem: s ij <> w i, s ij = v j d) vazba těsná: s ij, = w i, s ij = v j 2. Vazby paralelní: a) vazba nevyvážená: P ij <> P ik, P ik <> P jk b) vazba vyvážená: P ij = P ik, P ik = P jk AiAi AkAk AjAj ViVi WiWi VjVj WjWj VkVk Z ki WkWk

50 Struktura systému = Způsob uspořádání prvků systému a vazeb mezi nimi. Vazby vznikají spojením určitých výstupů jedněch prvků s určitými vstupy druhých prvků - dochází k vytvoření závislosti funkce jedněch prvků na funkci prvků druhých. Strukturu lze zapsat: blokovým schématem, maticí vazeb (maticový zápis). Složitost struktury lze vyjádřit počtem prvků a počtem vnitřních vazeb.

51 AB D FG E C Struktura – blokové schéma

52 0ABCDEFG 011 A11 B11 C111 D1 E111 F11 G111 Struktura systému - matice

53 a) Blokovým schématem Struktura systému

54 Složitost struktury - vyjádření počtem prvků n a počtem vnitřních vazeb [ n – 1, n 2 ] minimálně n = 2 maximálně n = 9

55 Okolí systému - souhrn všech objektů a procesů, které svými vlastnostmi ovlivňují daný systém nebo jsou jím ovlivňovány. a) podstatné okolí - množina prvků, které jsou bezprostředně nejméně jednou výstupní nebo vstupní vazbou propojeny s okolím systému b) nepodstatné okolí - množina prvků propojena s prvky systému zprostředkovaně přes prvky podstatného prostředí Okolí a rozlišovací úroveň systému

56 Je vztah mezi pozorovatelem a systémem na zkoumaném objektu. Je závislý:a) na rozlišovací schopnosti b) na hledisku pozorovatele Rozlišovací úroveň určuje podrobnost zkoumání daného systému 1. ROZLIŠOVACÍ úroveň - NEJNIŽŠÍ - respektuje existenci daného objektu bez vnitřní strukturovanosti - na daném objektu je definován systém - 1. ŘÁDU Objekt - zemědělský podnik výrobní systém černá schránka Rozlišovací úroveň

57 2. ROZLIŠOVACÍ úroveň - na sledovaném objektu lze rozlišit jeho části - definovat prvky a vazby uvnitř systému 1. řádu - systémy 2. řádu Objekt - zemědělský podnik černé schránky RVŽVOČ 3. ROZLIŠOVACÍ úroveň - v systému 2. řádu lze definovat prvky a vazby – systémy 3. ŘÁDU Objekt –Z.P.– výrobní systém černé schránky dr pr sk kr br ob RV ŽV OČ

58 Zkoumaný objekt - zem. družstvo –systém S (odchov skotu) 5 prvků: telata jalovičky – T j, telata býčci –T b, odchov – O, výkrm – V, dojnice - D Snižování rozlišovací úrovně TjTbOVD5 prvků (Tj+Tb)OVD4 prvky Tj(Tb+V)OD4 prvky (Tj+Tb)(O+V)D3 prvky (Tj+D)(Tb+V)O3 prvky (Tj+Tb+O+V)D2 prvky (Tj+O+D)(Tb+V)2 prvky (Tj+Tb+O+V+D)1 prvek

59 Příklad Skupina vedoucích pracovníků A, B, C, D, E, kteří řídí transformované zemědělské družstvo X, jsou ve vzájemném vztahu podřízenosti, nadřízenosti a spolupráce. Při výkonu své řídící činnosti přichází do styku s pracovníky K, J, L nadpodnikových orgánů, s pracovníky M a N dodavatelských podniků a s pracovníky O a P odběratelských podniků. Tyto nadpodnikové, dodavatelské a odběratelské organizace jsou dále řízeny pracovníky V, Y, Z. A B D E C K L J MNMN P O Y V Z určete prvky systému X…………………………... prvky podstatného prostředí P….………………….. prvky nepodstatného prostředí P ………………….. A,B,C,D,E J,K,L,M,N,O,P Y,V, Z

60 Kybernetika v řízení (organizační systém a org. struktury organizace) 4. cvičení

61 Při respektování zásad systémového přístupu k otázkám řízení je možno při sledování určitého cíle definovat systém vymezením jeho základních prvků a vazeb. Organizační systém můžeme charakterizovat jako definovanou množinu výrobních prostředků a lidí propojených hmotně energetickými a informačními vazbami za účelem zkoumání výsledného chování. Organizační systém Organizace v tomto smyslu pak vyjadřuje úroveň procesu organizování sledujícího dosažení cílového stavu. Vyjadřuje tedy stupeň organizovanosti, kterou lze vyjádřit kvantitativně v intervalu a to pro určitý časový okamžik procesu organizování.

62 Organizační systém se vyznačuje dvěma základními vlastnostmi: strukturou chováním – je funkcí struktury Organizační systém

63 Jsou rozlišovány tři základní dimenze organizačního systému: Cílový stav, je vymezen ve fázi plánování a realizován ve fázi organizování a operativního řízení a je podmíněn: –potřebami a podmínkami společného prostředí, úrovní prvků a vazeb organizačního systému a možnostmi jejích rozvoje Základní prvky: –lidé, kteří jsou rozhodujícími činiteli, výrobní prostředky, smíšené prvky Vazby mezi jednotlivými prvky –hmotně energetické, informační, smíšené vazby Dekompozice org. systému

64 Při sledování určitého cíle lze systém definovat vymezením jeho základních prvků a vazeb. Za základní prvky hlediska organizace podniku považujeme lidi (lidské zdroje) a výrobní prostředky (zdroje přírodně technické). Propojení mezi nimi je hmotně energetickými a informačními vazbami. Organizační sytém lze charakterizovat jako definovanou množinu výrobních prostředků a lidí propojenou hmotně energetickými a informačními vazbami. VP = výrobní prostředkyH-E = hmotně energetické vazby L = lidéI = informační vazby S p = smíšené prvky – (L a VP)S v = smíšené vazby – (H-E a I) Dekompozice org. systému OS = {(VP), (L), (Sp)} {(H-E), (I), (Sv)}

65 Dekompozicí organizačního systému podle prvků a vazeb je možno rozlišit uvedených devět subsystémů do tří základních skupin: Materiálně technická základna (MT) Organizačně ekonomická oblast (OE) Sociálně řídící nadstavba (SŘ) Dekompozice org. systému

66 Materiálně technická základna SubsystémPrvkyVazbyFunkce Materiálně energetický ME = {(VP), (H-E)} VPH-ECo? Technologický TECH = {(VP), (H-E+I)} VPH-E+IJak? Technický T = {(VP), (I)} VPIS čím? Materiálně technická základna: MT = {(VP), (H-E, I, H-E+I)}

67 Organizačně ekonomická oblast SubsystémPrvkyVazbyFunkce Ekologicko ergonomický E-E = {(VP+L), (H-E)} VP+LH-EV čem? Organizační O = {(VP+L), (H-E+I)} VP+LH-E+IKde? Ekonomický EK = {(VP+L), (I)} VP+LIZač? Organizačně ekonomická oblast: OE = {(VP+L), (H-E, I, H-E+I)}

68 Sociálně řídící nadstavba SubsystémPrvkyVazbyFunkce Pracovní P = {(L), (H-E)} LH-ES kým? Sociální S = {(L), (H-E+I)} LH-E+IKdo? Řídící Ř = {(L), (I)} LIProč? Sociálně řídící nadstavba: SŘ = {(L), (H-E, I, H-E+I)}

69 L VP+L VP H-EH-E+II Pracovní proces Organizační proces Informační proces Schéma OS pracovnísociálnířídící ekologicko ergonomický organizačníekonomický materiálně energetický technologickýtechnický

70 řídící sociální ekonomický pracovní organizační technický ekologicko ergonomický technologický materiálně- energetický Vstupy: personální - organizační - řídící - technické - ekonomické Výstupy: sociální efektivnost - hospodářské výsledky - poskytované služby proč kdo zač s kým kde s čím v čemjak co Z hlediska systémového přístupu umožňuje tato řídící struktura řešení otázek:

71 Pracovní proces PP = {(ME), (E-E), (P)} společné H-E vazby PP = {(VP, L, VP+L), (H-E)} Organizační proces OP = {(TECH), (O),(S)} společné H-E a I vazby OP = {(VP, L, VP+L), (H-E+I)} Informační proces IP = {(T), (E), (Ř)} společné I vazby IP = {(VP, L, VP+L), (I)} Schéma OS - procesy

72 Hlavní transformační proces: výrobní proces (VP) charakterizován transformačním procesem: pracovním, organizačním a informačním VP = {(PP), (OP), (IP)} Souhrn výrobních procesů tvoří: strukturu Vztahy mezi systémy: a) disjunktivní - nemají společné prvky ani vazby b) konjunktivní - mají společné prvky nebo vazby Integrace subsystémů => OS OS = {(VP), (L), (Sp)} {(H-E), (I), (Sv)} OS = {(MT), (OE), (SŘ)}

73 V procesu řízení dochází k uspořádanosti, celistvosti, adaptabilitě jednotlivých subsystémů a struktur. Integrace je výsledkem dosažení cílového chování OS - podmíněna prohlubující specializací a účelovou koordinací jednotlivých subsystémů. Efektivnost řídícího procesu organizačního systému závislá na: - efektivnosti uspořádání jednotlivých prvků - statická složka - jejich účelném propojení jednotlivými vazbami - dynamická složka - úrovni integračního procesu Integrace subsystémů

74 Nezastupitelnost – všechny subsystémy jsou k plnění stanovených cílů stejně důležité. Vzájemná podmíněnost – závislost výsledného chování organizačního systému na všech jeho subsystémech. Rozdílná stabilita – nejstabilnější je subsystém materiálně energetický, nejvariabilnější je systém řídící. Proporcionální rozvoj – pokud dojde k přednostnímu rozvoji určitého systému tak může dojít k dvojímu možnému vývoji. –Urychlení pozitivního rozvoje ostatních subsystémů. –Negativní ovlivnění sledovaného systému. Efektivní organizační systém

75 nejméně stabilní nejstabilnější Hierarchie subsystémů řídící sociálníorganizačníekonomický pracovní ekologicko ergonomický materiálně energetický technologickýtechnický

76 Z hlediska realizace cílového chování charakterizovaného hlavním transformačním (výrobním) procesem musí v procesu řízení docházet k integraci všech subsystémů. Aby však jednotlivé subsystémy plnily své poslání, je třeba, aby byla vymezena jejich kompetence charakterizovaná sférou působnosti Kompetence subsystémů Kompetence (různá jazyková pojetí): anglo-saský slovník: schopnost, dovednost manažera česko-německé pojetí: oprávnění, pravomoc Kompetenční prostor jednotlivých subsystémů: - pravomocí jednotlivých subsystémů - funkční působností - jednotlivými fázemi procesu řízení

77 Kompetence charakterizovaná sférou působnosti a odpovídající dílčí pravomocí K s = PR s. SP s Kompetence subsystémů řídící sociálníorganizačníekonomický pracovní ekologicko ergonomický materiálně energetický technologickýtechnický působnost S j pravomoc P i 0, ,2 p = 0,333

78 Základní nosná struktura, propojuje všechny ostatní. Volba správné organizační struktury je základním předpokladem pro využívání všech zdrojů organizačních systémů. Je tvořena organizačními jednotkami. Hierarchické uspořádání organizační struktury představují organizační stupně. Organizační struktura

79 podnik závod (úsek) provoz JOP organizování operativní řízení plánování Organizační struktura - stupně

80 a) dle druhu činnosti b) dle transformačního procesu c) dle organizačního kritéria (území, odvětví, pracovní linky) Jednostupňová OS - podnik -> JOP Dvoustupňová OS - podnik - provoz - JOP - podnik - závod - JOP Třístupňová OS - podnik - závod - provoz - JOP Hierarchické členění OS podnik závod (úsek) provoz JOP organizování operativní řízení plánování

81 Každá jednotka je určena třemi dimenzemi: - územím - odvětvím (druhem transformačního procesu) - technologií (druhem činnosti) a) územní organizační struktura b) odvětvová organizační struktura Hierarchické členění OS

82 Tvořena lidskými prvky Vazby – informační, vztahy nadřízenosti, podřízenosti a spolupráce Základní prvek je člověk, jeho znalosti, vědomosti a zkušenosti ovlivňují nejen řídící strukturu, ale i celý řídící proces. Formální stránka řídící struktury Neformální stránka řídící struktury Řídící jednotky 1. podle vztahu vedoucího pracovníka a) autokratické b) liberální c) demokratické Řídící struktura

83 2. podle vztahu k transformačním procesům a) liniové řídící jednotky = přímá účast v procesu řízení, je to rozhodující složka (rozhodují o cílech, způsobech realizace) vertikální vazby nadřízenosti a podřízenosti (příkazy, odpovědnost) b) štábní řídící jednotky = štáb = poradní orgán, podpora pro rozhodování 3. stupně řízení a) řídící jednotky vyšší úrovně (TOP) b) střední úrovně c) nižší úrovně Řídící struktura

84 a) útvarové vznikají propojením řídících jednotek (útvarů) vazbami liniovými, štábními a týmovými = důležité je hledisko specializace, funkce; funkcionální typ řídící struktury b) věcné upřednostnění věcného hlediska namísto hlediska specializace divizionální typ řídící struktury Doplňkové struktury - dočasný charakter - spolupráce pracovníků z různých organizačních jednotek => potřeba netradičních vztahů - riziko realizace je vyšší Řídící struktury

85 1. vnitřní faktory technická kapacita (technická vybavenost) organizační kapacita (množství výrobních prostředků ovládaných jednou pracovní silou) řídící kapacita (počet přímých podřízených k jednomu nadřízenému, optimum 4-6) 2. vnější faktory koeficient rozšířené řídící kapacity (poměr velikostí jednotek organizace práce a řídících jednotek a zároveň poměr ve složitosti a náročnosti řídící práce vedoucích pracovníků ve vztahu ke svým podřízeným v těchto jednotkách) počet organizačních a řídících stupňů 3. integrující faktory kvalifikační koeficient, kvalifikační struktura organizačního systému Tvorba OS a ŘS - faktory

86 Organizační útvary – představují dílčí části organizace, jsou dílčími stavebními kameny, soubor těchto útvarů a aglomerací vyššího řádů a vztahů mezi nimi vytváří formální strukturu organizace. Formální struktura musí existovat, neformální nemusí Organizační útvary vytvářejí pyramidu, v některých podnicích je až 10 stupňů organizační struktury Organizační a řídící struktury

87 –jsou vhodné především pro stabilní prostředí –mají relativně platná pravidla řízení –mají přesně vymezené pravomoci a odpovědnosti, vztahy nadřízenosti a podřízenosti –mají vymezené kompetence a pracovní náplně –spíše centralistické řízení – rozhodnutí vydává top managament –informační toky jsou shodné s organizační strukturou organizace –většinou opakující se činnosti, učené v organizačních normách a zvyklostech –převaha stabilních prvků v organizaci a organizační struktuře Struktury založené na dělbě pravomoci

88 má vertikální charakter je nejstarší z historického hlediska vytváří základní liniové vazby - vlastník firmy má pod sebou v několika liniích řadu podřízených výhodou jsou přímé krátké vztahy, není moc mezistupňů limitujícím faktorem je počet pracovníků - ve větším počtu se zvětšuje rozpětí řízení, tato struktura je vhodná pro podniky tak do 50 zaměstnanců Liniová organizační struktura

89 úlohou štábu je usnadňovat pracovníků v linii výkon jejich činností, vytváření podmínek pro lepší práci štáb ve vztahu k podřízeným uplatňuje metodické řízení pracovníci štábu dávají pokyny jak provádět různé činnosti pracovníci štábu většinou nechápou svoji pozici jako službu, ale zasahují do dění více než je rozsah jejich kompetencích Štáb –Osobní – sekretariát –Odborný – specialisté – účetní, ekonomové, právní Liniově štábní organizační struktura

90 je založena na rozdělení organizace do funkcionálních oblastí /výroba, personalistika, marketing …/ každou oblast zastřešuje vrcholový manager a tomu jsou podřízeni tomuto manažerovi (ředitelovi) tato struktura je častá i v dnešních českých firmách Funkcionální organizační struktura

91  předpoklad pro efektivní vykonávání činností  jednoduché přidělování úkolů směrem dolů  koordinace a výměna informací v jedné skupině  motivace v podobě postupu v hierarchii  možnost provádět závažná rozhodnutí na nejvyšší úrovni  malá pružnost v jednání a reagování na měnící se vnější podmínky – než se něco rozhodne dlouho to trvá  centralizace rozhodování  malá iniciativa a kreativita u pracovníků  omezená motivace pracovníků  malá spolupráce mezi útvary a malá koordinace Funkcionální OS – výhody, nevýhody

92 vhodná především v organizacích které jsou –velké –mají diferencovanou strukturu aktivit –potřebují uplatňovat diferencované přístupy k zákazníkům nebo trhům –mají zájem o přenesení rozhodovacích pravomocí na divize a na vtvoření prostoru pro jejich aktivity Divizionální OS (Alfred Sloan)

93 Pružná hierarchická struktura Původně použita poprvé v Japonsku Pracovníci jsou zainteresováni na zisku améby Améba má pravomoci dělat všechno pro zákazníka Améby mohou spolupracovat ale mohou si i navzájem konkurovat Vedení společností se skládá z vlastníka a zástupců jednotlivých améb Chování améby je upraveno pravidly která upravují především vznik členství a ukončení členství v amébě, postup pro přijetí postavení jednotlivců po dobu členství a ukončení členství OS Améba (proměnlivá OS)

94 Améba - Maticová OS

95 opět původ v Japonsku plochá a jednodušší organizační struktura, méně stupňů řízení až o jednu třetinu zvýše tím pádem rozpětí řízení pro manažery vytváření tlaku na sebekontrolu a tvorbu řídících týmů snížení počtu pracovníků ve správě a administrativě kratší informační toky, větší spolupráce v předávání informací kritici této struktury hlavně kritizují velké rozpětí řízení, a to že se omezuje nebo vypouští střední managament který rozhoduje v operativním řízení Štíhlé OS (ploché OS)

96 Flexibilita a proměnlivost Bezhierarchičnost Participace na řízení a rozhodování co nejvíce pracovníků, ne jen řídících pracovníků Kreativnost a podnikavost – vyhledávání příležitostí Postavená na sítích – (jako kočovná divadel. Společnost) – sítě které nejsou pevné a stálé, sítě jsou v rámci jednoho nebo více podniků, sítě pro virtuální kanceláře (práce doma a jednou za čas do zaměstnání – jsou spojeni s mateřskou virtuální sítí) Směřování k podnikovým cílům – podporovat dosažení podnikových cílů Zapojení informačních technologií Nová organizace

97 procesy nereagují na přání zákazníků výsledky procesů neodpovídají přáním zákazníků zvyšuje se počet pomocných procesů, které nevytvářejí hodnotu pro zákazníka snižuje se motivace pracovníků pracovní útvary si prosazují svoje omezené cíle a zájmy pracovníci nechápou své spolupracovníky jako zákazníky časový průběh je v rámci procesů dělby práce dlouhý Procesní – horizontální OS v mechanických OS

98 Vycházení z procesů Preferují odpovědnost jednotlivých manažerů za celý proces Kladou důraz na výsledky procesů a na přínos pro konečného zákazníka Znát procesy v podniku a vědět, které z nich jsou klíčové Zrušit, omezit nebo podstatně racionalizovat procesy které nevytvářejí hodnotu pro zákazníka Přehodnotit a restrukturalizovat klíčové procesy – ty které budují přidanou hodnotu Procesní – horizontální OS v procesních OS

99 co nejméně rozčlenit funkcionální oblasti určit odpovědného manažera pro každý klíčový proces, který bude vybaven odpovídajícími pravomocemi postavit OS na procesech nevhodné kombinaci s funkcionálními oblastmi Postup vytváření procesních OS

100 Kybernetika v řízení (transformace) 6. cvičení

101 Opakování: Pojem systém Systém = abstraktní pojem, který lze definovat na každém reálném objektu. definujeme prvky (A) a vazby mezi nimi (R) = struktura systému S = {A,R} Prvky – schopnost utvářet vazby, valence prvku. Vazby – charakteru látkového (hmotného), energetického, informačního, smíšeného. spojení systému s prostředím pomocí vstupů (x - podněty) a výstupů (y - reakce)

102 Opakování: Struktura systému = Způsob uspořádání prvků systému a vazeb mezi nimi. Vazby vznikají spojením určitých výstupů jedněch prvků s určitými vstupy druhých prvků - dochází k vytvoření závislosti funkce jedněch prvků na funkci prvků druhých. Strukturu lze zapsat: blokovým schématem, maticí vazeb (maticový zápis). Složitost struktury lze vyjádřit počtem prvků a počtem vnitřních vazeb.

103 Opakování – blokové schéma AB D FG E C

104 Opakování – matice vazeb 0ABCDEFG 011 A11 B11 C111 D1 E111 F11 G111

105 Opakování: Struktura systému a) Blokovým schématem

106 Opakování: Složitost struktury - vyjádření počtem prvků n a počtem vnitřních vazeb [ n – 1, n 2 ] minimálně n = 2 maximálně n 2 32 = 9

107 Chování systémů Chování systému lze definovat jako transformaci vektoru podnětu x do vektoru reakce y za působení operátoru transformace T. Y = T (x) Způsoby zápisu transformace: kvalitativní změny: slovní zápis (tabulka přechodů), obecný tvar, matice přechodů, kinematický graf, blokové schéma. kvantitativní změny: matematický (logický) zápis.

108 Příklad - střídání 4 plodin v osevním postupu. a) Tabulka přechodů b) Obecný tvar c) Kinematický graf d) Blokové schéma e) Matice přechodů Zápis transformace T: JtJřOkOz JřOkOzJt OzOkJř JtOzOkJř JtI OzI OkI JřI RokPlodina 1.Jt 2.Oz 3.Ok 4.Jř 5.Jt Oz Ok Jř

109 Typy transformací: otevřené, uzavřené, jednojednoznačné, jednoznačné, víceznačné, identické. Matematické operace s transformacemi: mocnina transformace, průnik transformací. Transformace

110 Je možné ji obdržet z každé UZAVŘENÉ transformace. kvalitativní vyj. kvantitativní vyj. T 1 :abcT(n)….n´ = k. n cab n´´ = k.n´ = k.k.n =k 2 n n´´´ = k.n´´= k.k 2 n = k 3 n T 2 :cab bca Mocnina transformace Příklad 10 – kvalitativní vyjádření mocniny T:u v w x y v y x u w Kinematický graf = cyklus T 2 :v y x u w y w u v x u v y wx T 3 :y w u v x w x v y u

111 OPERACE S TRANSFORMACEMI T : a b c b c a T 2 : b c a c a b T 3 : c a b a b c Mocnina a) kvalitativní vyjádření Obecný tvar: u v w x y T: v y x u w v y x u w y w u v x T2:T2: T3:T3: y w u v x w x v y u T4:T4: T5:T5: x u y w v u v w x y Kinematický graf: uvyw x cyklus

112 a b c d e e c b d a T : R2:R3:R4:R5:R2:R3:R4:R5: Kinematický graf: aebc d Stabilní oblast Mocnina a) kvalitativní vyjádření e c b d a a b c d e e c b d a a b c d e e c b d a

113 n‘ = k. n n‘‘ = k. n‘ = k (k. n) = k 2. n n‘‘‘ = k. n‘‘ = k (k 2. n) = k 3. n n t = k t. n …... obecně Mocnina b) kvantitativní vyjádření T: n‘ = kn + a n‘‘ = k.n‘ + a = k (kn + a) + a = k 2 n + ka + a n‘‘‘ = k 3 n + k 2 a + ka + a n‘‘‘‘ = k 4 n + k 3 a + k 2 a + ka + a

114 Př. 12 – vyjádření průběhu amortizace jako mocniny transformace. a) Metoda rovnoměrných odpisů a = 1/10 * 100 = 10 % Odvození vzorců Výpočet T 1 C´ = = ,- T 2 C´ = = ,- T 3 C´ = = ,- T 4 C´ = = ,- …… T 10 C´ = = 0,- Graf Mocnina transformace C t0

115 b) Metoda stálého % odpisů p = 25 % Odvození vzorce: C´= C – O = C – (C * p / 100) = … C t = C * ( 1 – p / 100) t Výpočet: T 1 C´ = * (1 – 25 / 100) = ,- T 2 C´ = * (1 – 25 / 100) 2 = ,- T 3 C´ = ,50 T 4 C´ = ,60 T 5 C´ = ,50 T 6 C´ = ,90 T 7 C´ = ,40 T 8 C´ = ,30 T 9 C´ = 7 508,50 T 10 C´ = 5 639,40 Graf Mocnina transformace C t

116 Výsledná transformace (X 1 ) má množinu operandů tvořenou množinou obrazů jedné z původních transformací (U) a podle druhé transformace (V)dojde k přiřazení obrazů (nebo naopak) U:a b cV:c b a b c ab a c X 1 :b c amůžeme značit i jako: a b c (U) V, tj. U podle V Průnik transformací a) kvalitativně T:a b c d eV:a b c d e c d b a eb c d e a T v :c d b a e V T :b c d e a d e c b a d b a e c b) kvantitativně M:n´ = k. n M A : n´= (k. n) 2 - a A:n´ = n 2 – a A M : n´= k. (n 2 – a)

117 T : a b c d d c b b U : a b c d b d a c (U) T : b d a c c b d b (T) U : d c b b c a d d Podmínky působení : - dvě různé uzavřené transformace - stejný počet shodných prvků Průnik – kvalitativní vyjádření

118 T (n) n ´ = kn + q U (n) n ´ = qn 2 (U) T n ´ = k(qn 2 ) + q (T) U :n´ = q ( kn + q ) 2 Průnik – kvantitativní vyjádření

119 Příklad ze skript: Vyjádřete průběh amortizace jako mocninu transformace: A) metodou rovnoměrných odpisů C ……… pořizovací cena základních prostředků v Kč … C t ………zůstatková cena na konci roku a počáteční cena následujícího roku v Kč t ………. počet let t f ……… doba životnosti v letech …… 10 let O ……… roční odpisová částka a ………. % odpisů C C. a 1 O = nebo O =, kde a =. 100 T f 100 t f B) metodou stálého procenta odpisů: p = 25 % Odvození obecně: c´ = c - o c´´ = ć - o = c - o - o = c - 2o c t = c - to......

120

121 a) metodou rovnoměrných odpisů T 1 …. c´ = = T 2 …. c´´ = = T 3 …. c´´´ = = T T 10 0 Grafické znázornění čas t Cena let c c t = c - t t f

122 b) metodou stálého procenta odpisu p = 25 % Odvození: c. p p c´ = c - = c c´. P p 2 c´´ = c´ - = c p t c t = c Cena let 0,25 T 1 … c´ = = ,25 2 T 2 … c´ = = T 3 … = T 4 … = T 5 … = T 6 … = T 7 … = T 8 … = T 9 … = T 10.. = Grafické znázornění

123 Př. Vypočítejte trajektorii systému „ceny – mzdy“, je-li transformace dána následujícími podmínkami: index cen …….y index mezd ……x mzdy se zvyšují ročně (na konci roku) o tolik %, o kolik index cen na začátku roku převyšoval 100 index cen na konci roku se rovná výši mezd na začátku roku výchozí stav: x = 102, y = 100 t 0 t 1 t 2 t 3 t 4 t 5 t 6 xyxy

124 Kybernetika v řízení (chování systémů) 7. cvičení

125 3 základní typy logických funkcí: disjunkce (logický součet, „nebo“) konjunkce (logický součin, „a“) negace (opačná hodnota) Logické sítě Podněty / reakce se zapisují pomocí symbolů 0 a 1 (nepůsobí / působí). Základní logické funkce

126 Rozlišení z hlediska: 1.zpracování informace, 2.přenosu informace, 3.chování. Charakteristika prvků systému

127 a) svodný prvek konjunktivní reakce nastane jen působí-li všechny podněty b) svodný prvek disjunktivní reakce nastane, působí-li alespoň jeden podnět svodný prvek 1. Prvky dle zpracování informace

128 a) distribuční prvek množící přijatý podnět zmnoží určitým násobkem b) distribuční prvek paralelně přidělující reakce těchto prvků jsou jen určitými částmi přijatého podnětu c) distribuční prvek smíšený distribuční prvek 2. Prvky dle přenosu informace

129 Časové zpoždění v systému (doba reakce) je doba, která uplyne od okamžiku, kdy se na vstupu objeví rozhodující podnět až do okamžiku, kdy se na výstupu objeví odezva (reakce). Je tvořeno: dobou reakce jednotlivých prvků, dobou přenosu informace mezi prvky, uspořádáním a způsobu spojení prvků v systému. Faktor času v chování systémů

130 Doba procesu (t p ) ve složitém systému je dána součtem dob reakcí a přenosů ležících na kritické vazbě mezi vstupním a výstupním prvkem. Existuje-li zpětná vazba mezi vstupními a výstupními prvky, pak můžeme určit dobu cyklu (t c ) – dobu trvání zpětné vazby přičteme k době procesu. Doba procesu, doba cyklu

131 Pokud je mezi vstupními a výstupními prvky větší počet vnitřních prvků s paralelními svodnými vazbami, pak je doba reakce složitého systému určena dobou procesu v tzv. kritické vazbě. systém s disjunktivním typem paralelních svodných vazeb –kritická vazba je dána minimálním součtem dob reakcí prvků a přenosů systém s konjunktivním typem paralelně svodných vazeb –kritická vazba je dána maximálním součtem dob reakcí prvků a přenosů Kritická vazba

132 A* 3 B+ 2 D+ 8F* 5 G+ 6 E* 2 C* 4 Kritická vazba Celková doba procesu t = 25, ACEFG 8 4

133 jak do B (konjunktivní) A->B7 jak do C (disjunktivní) B->C13 A->C12 Kritická vazba – str. 123 př. 3a) ABCDEFG A+4 B*35 C+813 D* 321 E+ 364 F G* 5 32 jak do D (konjunktivní) B->D15 C->D17 jak do E (disjunktivní) C->E18 D->E24 jak do F (disjunktivní) C->F17 D->F19 E->F27 jak do G (konjunktivní) D->G23 F->G20 Celková doba procesu t = 25, ACDG

134 A+ 4 B* 5 D* 8 F+ 0 G* 2 E+ 4 C+ 4 Celková doba procesu t = 25, ACDG Kritická vazba – str. 123 př. 3a)

135 jak do L (konjunktivní) K->L3 jak do M (disjunktivní) K->M2 L->M8 Kritická vazba – str. 124 př. 3b) KLMNOPQ +K11 *L424 +M3113 *N0340 +O3323 +P82148 *Q1521 jak do N (konjunktivní) L->N10 M->N9 jak do O (disjunktivní) M->O8 N->O12 jak do P (disjunktivní) M->P7 N->P11 O->P15 jak do Q (konjunktivní) N->Q15 P->Q17 Celková doba procesu t = 18, KMPQ

136 K+ 1 L* 4 N* 0 P+ 8 Q* 1 O+ 3 M+ 3 Celková doba procesu t = 18, KMPQ Kritická vazba – str. 124 př. 3b)

137 Prvky organizačních systémů nepřiřazují určitému vstupu vždy stejnou reakci – jsou stochastické – toto chování definujeme pomocí matice pravděpodobnostních přechodů. –Vyjadřuje reakce na objevení (1) či neobjevení (0) se podnětu na vstupu. 01a = 0,9 0abb = 0,1 1ba 3. Prvky z hlediska chování Příkaz: Naučte se! Výsledek: Umíte? Vlastnosti matice: –součet ve sloupci i v řádku musí být roven 1, –matice musí být čtvercová (někdy je nutné zavést fiktivní podněty nebo reakce).

138 Systém s více stochastickými prvky zapojenými v sériové vazbě = výsledné chování celého systému vyjádříme rovněž maticí pravděpodobnostních přechodů. –Tato matice vznikne vynásobením matic jednotlivých prvků. Postupným sériovým napojením dalších prvků klesá určitost chování systému. Prvky v sériové vazbě ab*0ab=0  1ba1ba1 

139 Maximální neurčitost systému nastane zapojením m prvků, kdy jednotlivé pravděpodobnosti nabudou hodnot 1/n, kde n je rozměr matice. Určením m zjistíme, kolik prvků org. systému můžeme v řídícím procesu sériově spojit tak, abychom získali maximální nebo přípustnou neurčitost chování celého systému. Pro matici, která má rozměr n = 2 platí: log ( - ) m = log (a - b) -kde ( - ) je chování celého systému, (a - b) je chování prvku Z tohoto vztahu můžeme určit: –Maximálně možný počet prvků m. –Určitost chování celého organizačního systému  - . –Průměrné chování jednotlivých prvků a – b. (známe-li vždy ostatní dvě proměnné) Maximální neurčitost chování

140 V procesu předávání informací je důležitá spolehlivost prvků (pravděpodobnost jejich reakce na podněty). Každý stochastický prvek má určitou pravděpodobnost selhání h = nespolehlivost prvku. Pravděpodobnost, že prvek neselže je potom p = 1 – h a vyjadřuje jeho spolehlivost. Spolehlivost chování

141 Zvyšování spolehlivosti spočívá v zapojování paralelních (zálohových) prvků do sériového spojení –Tyto prvky jsou v alternativním zapojení, tzn. jedná se o logickou disjunkci a na výstupu je tedy pouze jedna reakce. Zálohové prvky dělíme na: –nezatížené prvky (alternativní zdroj el. energie), –částečně zatížené prvky (počítač), –zatížené prvky (zástupce vedoucího pracovníka). Zvyšování spolehlivosti

142 Spolehlivost sériového j-tého prvku (organizačního stupně) – Pj o j P j = 1 – II (1 – p ij ) i=1 kde p ij je spolehlivost i-tého záložního prvku v j-tém sériovém prvku a o j je počet záložních prvků Spolehlivost celého řídícího systému - P P = P 1 * P 2 * P 3 * …… P n n = počet sériových prvků v systému (stupňů řízení) P = [ 1 – (1 – p) o ] n kde o j = o (všechny sériové prvek mají stejný počet zálohových prvků) a p ij = p (všechny zálohové prvky mají stejnou spolehlivost) Zvyšování spolehlivosti: výpočty

143 Ze vztahu P odvodíme: Počet zálohových prvků - o log (1 – P 1/n ) o = log (1 - p) Počet stupňů řízení - n log P n = log [ 1 – (1 – p) o ] Zvyšování spolehlivosti: výpočty

144 P 1 = 0,95 P 2 = 1 - [ (1-0,7) * (1-0,7) * (1-0,7)] = 0,973 P 3 = 1 - [ (1-0,55) * (1-0,6) * (1-0,65) * (1-0,8)] = 0,987 P 4 = 1 - [ (1-0,85) * (1-0,8)] = 0,970 P = 0,95 * 0,973 * 0,987 * 0,970 = 0,885 Příklad č. 1 Příklad č. 2 n = 3, p = 0,72 a P = 0,66, o = ? log (1 – P 1/n ) log (1 – 0,66 1/3 ) o = = = 1,6 log (1 - p) log (1 - 0,72)

145 o = 3, p = 0,8 a P = 0,95, n = ? log P log 0,95 n = = = 6 log [ 1 – (1 – p) o ] log [ 1 – (1 – 0,8) 3 ] Příklad č. 3 Příklad č. 4 n = 4, p = 0,91, o = 2, P = ? P = [ 1 – (1 – p) o ] n = [ 1 – (1 – 0,91) 2 ] 4 = 0,97

146 Snížit počet stupňů řízení (n). Zvýšit počet zálohových prvků (o). Zvýšit spolehlivost jednotlivých prvků (p). Jak lze zvýšit spolehlivost?

147 Kybernetika v řízení (spojení systémů) 9. cvičení

148 Má vliv na chování systémů. Je to působení jednoho systému na druhý tak, že jsou ovlivňovány jeho podmínky = působení přichází na vstup systému. Vnitřní uspořádání systémů se spojením nemění, protože systémy jsou navzájem spojeny pouze svými vstupy a výstupy. Systémy mohou měnit své chování, proto je musíme popisovat několika transformacemi např. T 1, T 2, T 3. Spojení systémů Spojení systémů: spojení v otevřené vazbě, spojení v uzavřené (zpětné) vazbě. abcd T1T1 dabc T2T2 abcd T3T3 bcda

149 Existence dvou systémů, A působí na B vazbou z 1 (neexistuje zpětná vazba). Definice podmínky, za níž proběhne spojení: Z 1 stav systémuA  parametry transformace syst.B2 1 Spojení systémů v otevřené vazbě A:B:xyz  1yzx  2xyz systém A systém B z1z1

150 Postup řešení: vypíšeme možné kombinace,  x x x y  y y y z  z z z x (stav  systému A)(stav  systému A) nakreslíme kinematický graf.  x  x  y  y  z z Spojení systémů A a B = CYKLUS Spojení systémů v otevřené vazbě

151  a b γ b b c γ c c a γ a Příklad 1a)

152  a a c c b b γ aγ cγ b Příklad 1b) Příklad 1c) a yc x a xb x c y c z a z b y b z

153 Existence dvou systémů, P působí na N vazbou z 1 + existuje zpětná vazba z 2. Definice podmínky: Z 1 stav systému Pa b c parametry transformace syst. N1 2 3 Z 2 stav systému Nx y z parametry transformace syst. P1 2 3 Spojení systémů v uzavřené vazbě P:abcN:xyz 1bcc1xxx 2abc2yyy 3aab3yzz systém P systém N z1z1 z2z2

154 Postup řešení: vypíšeme možné kombinace, a xb xb xc yc xc y a ya xb yb yc yc z a za xb za yc zb z nakreslíme kinematický graf a xb xc yc zb za y a zc xb y Spojení systémů v uzavřené vazbě

155 c z b y a x t0 t1 t2 t3 t4 t5 t6 Grafické vyjádření spojení

156 Spojení mezi jednotlivými systémy (prvky), které označujeme v blokovém schématu struktury orientovanou úsečkou, vyjadřuje působení jednoho systému na druhý. Vztahy působení systémů vyjadřujeme diagramem přímého působení. Sledujeme, jaký vliv má prvek x na prvek y. Prvky mohou působit přímo na jiné prvky – působení PŘÍMÉ. Prvky mohou působit na prvky prostřednictvím třetích prvků – působení NEPŘÍMÉ. Pokud na některý prvek nepůsobí žádný jiný, je tento označován za NEZÁVISLÝ. Přímé působení

157 Transformace systému: a´= a b + c b´=  b c´=  c + a 2 + d d´= a c +  b b d a c ac  bd´ 000,521Fázový prostor 1 100, Fázový prostor 2 110,522 Diagram přímého působení

158 Kybernetika v řízení (vlastnosti a parametry v systémech)

159 Lokální vlastnosti = objevují se jen u některých proměnných Sebeuzavírající vlastnosti = chování, které po svém vzniku není reverzibilní, nejsou přípustná ke změně bez vnějšího zásahu. Kvantitativně proměnlivé = vlastnosti, které se v závislosti na čase rozšiřují na jiné části systému a naopak. Rovnovážný stav = princip homeostáze, nedochází ke změnám, systém realizuje v čase stále stejnou transformaci. Stabilita = systém prochází řadou změn, některé vlastnosti se nemění. Spolehlivost = pravděpodobnost, s níž systém v určitém procesu vykazuje žádoucí a předem definované chování. Adaptivita = vlastnost systému, která mu umožňuje i přes změny okolí zachovávat ve svém chování podstatné proměnné v rozsahu stanoveného intervalu. Vlastnosti a parametry v systému

160 Zjistěte vývoj chování stochastického systému a jeho rovnovážný stav, je-li chování popsáno Markovovým řetězcem přechodů jednotlivých stavů: L L V R V L R R L V R V V …… Ve stochastických systémech lze nalézt rovnovážný stav tehdy, lze-li jejich transformace vyjádřit maticí pravděpodobnostních přechodů Příklad – Markovův řetězec LRV LI1/4I I RI I II1/2 VII1/2II1/2I1/4 Σ p i 111 Rovnice pro následné stavy L´, V´a R´: L´= 1/4 L + 1/4 R + 1/4 V R´= 1/4 L + 1/4 R + 1/2 V V´= 1/2 L + 1/2 R + 1/4 V

161 Vypočítejte stavy L, V a R v časových okamžicích t 1, t 2, t 3 a t 4, jestliže v okamžiku t 0 je L = 100 a V = 0, R = 0. V t 1 je (po dosazení do rovnic L´, V´a R´) L = 25, R = 25 a V = 50. V t 2 je L = 25, R = 37,5 a V = 37,5 (do rovnic L´, V´a R´ dosazujeme, vždy předcházející stavy tj. stavy v t 1 ). L = 100 L = 25 R = 25 V = 50 L = 33,33 R = 33,33 V = 33,33 Příklad – Markovův řetězec Určete rovnovážné stavy L, V a R za předpokladu, že L + R + V = 100. (V rovnovážném stavu L´= L, V´= V, R´= R.) L = 1/4 L + 1/4 R + 1/4 V R = 1/4 L + 1/4 R + 1/2 V V = 1/2 L + 1/2 R + 1/4 V L + R + V = 100 Řešením rovnic najdeme rovnovážný stav: L = 33,33; R = 33,33 a V = 33,33

162 Kybernetika v řízení (analýza chování v systémech projektování OS) 10. cvičení

163 Celkové chování systému zjišťujeme pomocí dílčích přenosových funkcí jednotlivých prvků. Zásady: –Provedeme vzájemné dosazování ve sledu od výstupních prvků ke vstupním. –Při vzájemném dosazování se časová zpoždění sčítají. –Přenosové konstanty násobíme. Systémy s otevřenými vazbami Systém s otevřenými vazbami: Y t = W t + Z t Y t = . . U t – 1 + . V t - 1 Y t = . . . T t . . X t - 2 Celková přenosová funkce: Y t = . . . . X t . . X t - 2

164 Odvození složitější, protože zpětná vazba přináší na vstup i minulé výstupní stavy. Zásady odvození přenosové funkce jsou stejné jako u systémů s otevřenými vazbami. Při analýze určujeme rovnovážný stav a odchylky od rovnovážného stavu. Systémy se zpětnými vazbami

165 Odvodit výstupní přenosovou funkci: Y t = X t + Z t – 1 + V t - 1 Y t = X t +  Y t  Y t – 2 = chceme-li znát současnou reakci, musíme znát současný podnět a minulé reakce (t-1 a t-2) Podmínky pro rovnovážný stav: Y t = Y t – 1 = Y t – 2 = ……; X t = X t – 1 = X t – 2 = …… Y = X +  Y+  Y X Y = (1 -  - ) Systémy se zpětnými vazbami t Y YtYt

166 Odvodit výstupní přenosovou funkci: Y t =  X t + Z t Y t =  X t +  Y t - 1 = chceme-li znát současnou reakci, musíme znát současný podnět a minulou reakci v čase t-1 Rovnovážný stav: Y =  X +  Y  Y = * X 1 -  Systémy se zpětnými vazbami Skutečná reakce v čase t bude u obou předcházejících příkladů určena vzorcem: Y t = Y + y t - kde y t je odchylka od rovnovážného stavu Chování celého systému pak bude záviset na parametru této odchylky  (parametr zpětné vazby).

167 Parametr zpětné vazby  > 1 pozitivní zpětná vazba se zesilující počáteční odchylkou od rovnovážného stavu  = 1 posun Y o hodnotu odchylky 0 <  < 1 negativní zpětná vazba, která tlumí odchylku  = -1 chování se pohybuje v intervalu „+“ a „-“ odchylky od Y - 1 <  < 0 negativní zpětná vazba zesilující odchylku explosivními kmity  < - 1 pozitivní zpětná vazba eliminující odchylku tlumenými kmity Y YtYt y0y0 a) b) c) d) e) f)

168 Zjistěte chování systému z př. 2 po vychýlení z rovnovážného stavu při různé hodnotě konstanty , X = 10,  = 0,5. Y t = Y + y t = ( / (1 -  ))* X +  t y 0 a)  = 1,10; y 0 = 60 Y 1 = (0,5/(1 – 1,10)) * ,1 1 * 60 = -5x + 66 = 16 Y 2 = (0,5/(1 – 1,10)) * ,1 2 * 60 = -5x + 72,6 = 22,6 Y 3 = (0,5/(1 – 1,10)) *10 + 1,1 3 * 60 = -5x + 79,86 = 29,86 ……………… = výpočty odpovídají předcházejícímu grafu a) – pozitivní zpětná vazba se zesilující počáteční odchylkou  > 1 Systémy se zpětnými vazbami

169 Projektování org. systémů vyžaduje variantnost řešení v závislosti na použití různých parametrů. Při výběru správné varianty používáme rozhodovací metody, nejčastěji pak rozhodovací tabulky. Projektování organiz. systémů 1. Předpis podmínek3. Volba podmínek 2. Předpis činností4. Volba činností

170 Rozhodovací tabulka pro obsluhu dosoušecího zařízení, je-li chladno nebo prší, pak zařízení vypnout. V jiném případě nechat zapnuté. Je chladno?AANN Prší (relativně vysoká vlhkost vzduchu)ANAN Vypněte dosoušecí zařízeníXXX Ponechte zařízení zapnutéX Rozhodovací tabulky – př. 1

171 Sestavte rozhodovací tabulku pro navrhované prémie. Splní-li pracovník plán na více než 100 % a nemá neomluvené absence, náleží mu prémie. Ostatním prémie nenáleží. Plán splněn alespoň na 100 %AANN Pracovník nemá neomluvené absenceANAN Pracovník má nárok na prémieX Pracovník nemá nárok na prémieXXX Rozhodovací tabulky – př. 2

172 Sestavte rozhodovací tabulku k vyřizování faktur. Jestliže fakturované zboží došlo a fakturovaná částka je správná, pak dejte příkaz k proplácení faktur. V opačném případě fakturu pozastavte. Zboží došloAANN Fakturovaná částka je správnáANAN Fakturu proplatitX Fakturu pozastavitXXX Rozhodovací tabulky – př. 3

173 Sestavte rozhodovací tabulku k provádění nákupu. Vedoucí provozu RV může podepsat nákup za hotové do ,- Kč; vedoucí úseku RV může podepsat nákup do ,-; vyšší nákupy již musí podepisovat vedoucí ekonomického útvaru. Nákup do ,- KčA Nákup do ,- KčA Nákup nad ,- KčA Vedoucí provozu RVX Vedoucí úseku RVX Vedoucí ekonomického útvaruX Rozhodovací tabulky – př. 4

174 Kybernetika v řízení (Sociometrie – analýza neformálních vztahů) 11. cvičení

175 Člověk je členem pracovní skupiny, tj. skupiny formální, v rámci které se však tvoří i vztahy neformální. Analýzou těchto vztahů se zabývá sociometrie: –Umožňuje zjistit o jaký typ struktury vztahů ve skupině jde, zjišťuje typy členství u jednotlivých členů, zjišťuje strukturu pozic a rolí ve skupině a do určité míry odhaduje i charakter vztahů ve skupině. Sociometrické studie –Mají podat objektivní obraz vztahů mezi osobami uvnitř malých skupin, jejichž členové se dobře znají, jsou ve vzájemných interakcích a dá se předpokládat, že mezi nimi existují emocionální vztahy. –Zjišťují existenci vzájemné přitažlivosti, odpudivosti vzhledem k určitému společenskému cíli, úkolu, zájmu, který je pro jedince významný. Sociometrie

176 Specifický dotazník, obsahující otázky směrované na vztahy mezi členy skupiny. Otázky mohou mít pozitivní i negativní charakter. Vztahy se zjišťují pomocí výběru, odmítnutí a indiference (vztah lhostejnosti) u jednotlivých členů skupiny vzhledem k formulovanému úkolu. Postup 1.Určíme cíl zjišťovaných vztahů. 2.Formulace otázek pro výběr a odmítnutí (tvorba sociometrická otázek). 3.Vlastní zjištění výběru členů skupiny. 4.Vyhodnocení údajů: –graficky, –verbálně, –početně. Sociometrický test

177 PracovníkVybírá pracovníka Odmítá pracovníka AB, C, D, EG, H BA, CF CA, B, DE, G, H DA, B, C- EA, C- FEG GDC, F HCE Sociometrická matice

178 PracovníkPozitivní a negativní výběry pracovníkaPočet vysílaných ABCDEFGHΣ výběrůΣ odmítnutí A B++-21 C D+++30 E++20 F+-11 G-+-12 H+-11 Σ PZV Σ PZO Sociometrická matice - příklad

179 Vychází ze 3 základních vazeb: sympatie, antipatie a lhostejnosti. Jejich kombinací vznikne 6 možných vztahů mezi členy: –Oboustranně pozitivní vztah AB –Jednostranně pozitivní vztahAB –Oboustranně negativní vztahAB –Jednostranně negativní vztahAB –Kombinovaný vztah (pozitivně – negativní vztah)AB –Indiferentní vztahyneoznačují se Verbální vyjádření výsledku

180 Orientovaný graf zobrazení všech členů zkoumané sociální skupiny a pak přepis počtu výběrů a odmítnutí (pomocí orientovaných úseček) HA G F B C ED Grafické vyjádření - SOCIOGRAMY Hierarchický sociogram - zakreslují se pouze výběry a odmítnutí, - nezachycuje se indiferentnost. počet výběrů A DB E FGH C počet odmítnutí

181 Individuální indexy: Index výběrového (pozitivního) statusu – množství přijímaných výběrů – S i + Σ PZV + S i + = S A + = 4 / (8 – 1) = 4 / 7 = 0,57 n – 1 n = počet členů skupiny Index odmítavého (negativního) statusu – množství přijímaných odmítnutí – S i - Σ PZO – S i - = S A - = 0 / (8 – 1) = 0 n - 1 Index individuální expanzivnosti - množství vysílaných výběrů – E i Σ výběrů E i = E A = 4 / (8 – 1) = 4 / 7 = 0,57 n - 1 Početní vyjádření - INDEXY

182 PracovníkPozitivní a negativní výběry pracovníkaPočet vysílaných ABCDEFGHΣ výběrůΣ odmítnutí A B++-21 C D+++30 E++20 F+-11 G-+-12 H+-11 Σ PZV Σ PZO

183 Skupinové indexy: Index expanzivnosti skupiny – E Σ výběrů Σ PZV + E = = 17 / 8 * 7 = 0,30 n * ( n – 1 ) Index koheze (soudržnosti) skupiny – K Σ K = = 6 / 28 = 0,21 n * ( n – 1 ) 2 Σ = Σ pozitivních oboustr. vazeb Index skupinové interakce - I - vyjadřuje vzájemnou intenzitu vztahů ve skupině n – x I = = ( 8 – 3 ) / 8 = 0,63 n x = počet izolovaných členů = nemají žádný pozitivní výběr (Σ PZV +), tj. jedná se o F, G, H Početní vyjádření - INDEXY

184 PracovníkPozitivní a negativní výběry pracovníkaPočet vysílaných ABCDEFGHΣ výběrůΣ odmítnutí A B++-21 C D+++30 E++20 F+-11 G-+-12 H+-11 Σ PZV Σ PZO

185 S i + > 0,5 a E i > 0,5 psychologické členství –Oboustranný zájem. S i + < 0,5 a E i < 0,5 psychologické nečlenství –Oboustranný nezájem. S i + > 0,5 a E i < 0,5 marginální členství –Skupina stojí o člena, člen nemá zájem. S i + 0,5 sociálně preferenční vztah –Skupina člena nechce, on do skupiny chce. Typy členství skupina člen S E skupina člen S E skupina člen S E skupina člen S E

186 Kybernetika v řízení (teorie informace)

187 Kybernetické systémy jsou založeny na informačním působení. Informace = uvádět v tvar, zobrazovat, formovat. Z kybernetického hlediska pak vyjadřuje uspořádanost, schopnost uspořádávat, proces uspořádávání. Pojem informace můžeme charakterizovat kvantitativně a kvalitativně. Informace

188 = Vymezuje podmínky, za nichž se určitá zpráva nebo sdělení stávají informací v kybernetickém slova smyslu tzn. odstraňují nebo zmenšují neurčitost nebo neznalost při rozhodování a chování systému. Existují 2 podmínky: a)vztah informace a systému, b)výběr z adekvátní variety. Kvalitativní charakteristika

189 a) vztah informace a systému = Informace existuje pouze v souvislosti se systémem, jehož činnost ovlivňuje. Tzn. že systém je: schopen informaci přijmout, schopen se podle ní řídit, je motivován (ochoten) se podle ní řídit. b) výběr z adekvátní variety = Informace závisí na množině (varietě), z níž byla vybrána. VARIETA = je množina stavů systému, jeho transformací, činností, chování a znaků. Vyjadřujeme ji počtem prvků (n) nebo v bitech. Kvalitativní charakteristika

190 = Informaci chápeme jako veličinu, která vyjadřuje číselné zmenšení neurčitosti v systému po přijetí určitého sdělení. Jednotkou kvantitativní míry informace je 1 bit = log 2 2. Využívání dvojkových logaritmů: log 2 1 = 0log 2 2 = 1 log 2 3 = 1,585 log 2 4 = 2 log 2 5 = 2,322 log 2 6 = 2,585 log 2 7 = 2,807 log 2 8 = 3 log 2 ½ = log log bit = takové množství informace, které odstraňuje neurčitost mezi dvěma jevy, jež mohou nastat se stejnou pravděpodobností. Množství této informace vyjádříme vztahem: I = H – H i H – množství informací před přijetím sdělení H i – množství informací po přijetí sdělení Kvantitativní charakteristika

191 rozcestí vlevo vpravo Stojíte na rozcestí. Máte 2 varianty (vlevo – vpravo) a stačí vám 1 informace = 1bit k rozhodnutí, kterou cestou se vydat. log 2 2 = 1 výběr z 32 variant Bit je jednotka dvojkové matematiky = znáte ze světa IT – nabývá hodnot 0 a 1 jev nenastal / nastal – světlo svítí / nesvítí, ano / ne Abychom zjistili, o kterou variantu se jedná, budeme postupovat: 1. je to varianta 1-16 nebo 17-32? 2. je to varianta 1-8 nebo 9-16? apod., až zjistíme konkrétní variantu. = potřebujeme 5 rozhodnutí (bitů) tedy log 2 32 = 5 Množství „bitů“

192 Množství informací měříme pomocí ENTROPIE. n H = - p i * log 2 p i i = 1 p i – pravděpodobnost výskytu n – počet prvků Entropie ∑ Vypočítejte entropii (neurčitost) v případě, že zdroj informací Q vyšle tuto posloupnost znaků s relativní četností výskytu dle tabulky. Způsob zápisu: A B C D 1/4 1/2 1/8 1/8 Výpočet: H = - (1/4 log 2 1/4 + 1/2 log 2 1/2 + 1/8 log 2 1/8 + 1/8 log 2 1/8 = - (- 1/2 – 1/2 – 3/8 – 3/8) = - (- 14/8) = 1,75 1/4 log 2 1/4 = 1/4 * (log log 2 4) = 1/4 * (0 – 2) = -1/2 StavPiPi A1/4 B1/2 C1/8 D

193 Určit varietu v příkladech: počtem prvků (a) a logaritmicky (log 2 n) Příkladyalog 2 n a) Odpovědi „ano – ne“2log 2 2 = 1 b) Hrací kostky s čísly 1 až 662,58 c) Rozhodování o investicích při 4 variantách42 d) Podnik s 16 odvětvími164 e) Vybírání ze 32 rekreačních zájezdů325 f) Rozhodování mezi 8 turistickými stezkami83 Entropie – př. 1

194 Výpočet entropie (neurčitosti) – H a)H = - (1/4 log 2 1/4 + 1/4 log 2 1/4 + 1/4 log 2 1/4 + 1/4 log 2 1/4 = - (4/4 log 2 1/4) = - (log log 2 4) = = - (0 – 2) = 2,0 b)H = - (1/2 log 2 1/2 + 1/4 log 2 1/4 + 1/8 log 2 1/8 + 1/8 log 2 1/8 = - (1/2 *(log log 2 2) + 1/4 *(log log 2 4) + 1/4 *(log log 2 8) = - (-1/2 –1/2 – 3/4) = 7/4 = 1,75 c)H = - (6/8 log 2 6/8 + 1/8 log 2 1/8 + 1/8 log 2 1/8 = = - (6/8 *(log log 2 8) + 1/4 *(log log 2 8) = = - (6/8 * log 2 6 – 9/4 – 3/4) = 1,061 Entropie – př. 2

195 Vypočítejte entropii při házení kostkou se šesti stěnami.Může nastat jeden ze šesti stavů (1,2,3,4,5,6). Všechny možnosti mají stejnou pravděpodobnost výskytu 1/6. H = - (1/6 log 2 1/6 + 1/6 log 2 1/6 + 1/6 log 2 1/6 + 1/6 log 2 1/6 + 1/6 log 2 1/6 + 1/6 log 2 1/6 = = - (6/6 log 2 1/6) = - (log 2 1/6) = - (log log 2 6) = = - (0 - 2,58) = 2,58 Vypočítejte entropii při rozhodování mezi 64 středními školami. Všechny mají stejnou pravděpodobnost výběru = 1/64. H = - (1/64 log 2 1/64 + 1/64 log 2 1/64 + …… = = - (64/64 log 2 1/64) = - (log 2 1/64) = - (log log 2 64) = = - (0 - 6) = 6,0 Entropie – př. 3, 4

196 Kybernetika v řízení (samostatné procvičení)

197 Test Dle požadavků na strukturu seminářů z Kybernetiky a teorie řízení je nutno, kromě odevzdání dvou seminárních prací, napsat i dva testy. První již máte splněný, druhý si napíšete samostudijně ;-). Jedná se o Vaši přípravu na zkoušku, test nebudete odevzdávat. Jeho zadání je na dalších stránkách, výsledky jsou přiloženy na konci prezentace.

198 Test – transformace 1. určete T 3, znáte-li T 1 2. z kinematického grafu sestavte obecný tvar a zjistěte T 2 3. určete transformaci a) T podle V b) V podle T

199 Test – logické funkce 4. Představme si situaci zajištění výuky Kybernetiky v řízení (Y). Podmínky: 1.musí být k dispozici učebna (U) 2.alespoň jeden z pedagogů (prof. Hron – R, ing. Lhotská – L)

200 Test – spolehlivost systému 5. spolehlivost systému a)Celková spolehlivost systému o 3 prvcích: a1:spolehlivost p=0,9 a2:tvořen 2 paralelně spojenými prvky o spolehlivosti vždy 0,8 a3: tvořen 3 paralelně spojenými prvky o p1=0,7, p2=0,8 a p3=0,9 b)Počet zálohových prvků pro 4 stupně řízení o spolehlivosti p =0,9 a P=0,8 c)Počet stupňů řízení, chceme-li P=0,99, je-li p=0,6 a počet zálohovacích prvků 7. d)Celková spolehlivost organizačního systému skládajícího se ze 3 subsystémů o spolehlivosti p=0,95 při použití 1 zálohového prvku.

201 Test – kritická cesta 6. určete délku trvání procesu (kritickou cestu) a její trasu

202 Test – spojení systémů 7. proveďte spojení systémů v uzavřené vazbě sestavte kinematický graf

203 Test – přímé působení 8. zakreslete působení systémů z, k, l, m, n 9. navrhněte rozhodovací tabulku pro problém: Řidič autobusu u dopravního podniku smí s autobusem ze zastávky odjet, pokud nastal čas odjezdu, nebo pokud byla vyčerpána kapacita autobusu. Vytvořte rozhodovací tabulku pro tuto situaci.

204 Výsledky testu a) P a1 = 0,9 P a2 = 1 – [ (1-0,8) x (1-0,8)] = 0,96 P a3 = 1- [ (1-0,7) x (1-0,8) x (1-0,9) ] = 0,994 P = 0,8588 b) o = log (1 - 0,8 1/4 ) / log (1 - 0,9) = 1,2652 c)n = log 0,99 / log [1 - (1 - 0,6) 7 ] = 6,28 = 6 d) P = [1 – (1 – 0,95) 1 ] 3 = 0, doba procesu: 37 kritická cesta: ACFG

205 Výsledky testu 7. ko -> mo kp -> lq kq -> nr kr -> kp lo -> kp lp -> mp lq -> mo lr -> nr mo -> lq mp -> kr mq -> lp mr -> mr no -> mr np -> lp nq -> kq nr -> lo komolqkp kqnrlo krmp lpmqnp lrnq nomr

206 Výsledky testu 8. KL MN 9.


Stáhnout ppt "Kybernetika v řízení Ing. Jan Vondrus PEF 229 Konzultační hodiny: dohodou."

Podobné prezentace


Reklamy Google