Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SOCIOLOGIE. Vznik sociologie Sociologie jako akademická disciplína se poprvé objevuje v roce 1892 na univerzitě v Chicagu Sociologie vzniká jako produkt.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SOCIOLOGIE. Vznik sociologie Sociologie jako akademická disciplína se poprvé objevuje v roce 1892 na univerzitě v Chicagu Sociologie vzniká jako produkt."— Transkript prezentace:

1 SOCIOLOGIE

2 Vznik sociologie Sociologie jako akademická disciplína se poprvé objevuje v roce 1892 na univerzitě v Chicagu Sociologie vzniká jako produkt společenské krize ve druhé polovině 19. století (podobně jako ostatní sociální vědy – psychologie – a politologie – 1857) Vznik sociologie souvisí s rozpadem kontrolních mechanismů, regulujících společnost v době před nástupem průmyslové revoluce. Sociologie vzniká jako snaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti, které by byly spolehlivější, než se ukázaly být v případě společnosti tradiční. Přechod od tradiční k moderní společnosti proběhl jako důsledek od 18. stol. probíhající průmyslové revoluce a série politických revolucí

3 Významní sociologové (resp. ti, o kterých budeme mluvit) August Comte (1798 – 1857) Herbert Spencer (1820 – 1903) Émile Durkheim (1858 – 1917) Max Weber (1864 – 1920) Vilfredo Pareto (1848 – 1923)

4 August Comte (1798 – 1857)

5 Francouzský sociolog a filosof Zakladatel sociologie, jako první použil pojem sociologie Dílo: Kurz pozitivní filosofie (6 svazků, 1830–1842) Pojednání o sociologii (1851–1854) Pozitivistický katechismus (1857)

6 August Comte (1798 – 1857) Pozitivismus – požadoval, aby se vědecké teorie společnosti zakládaly na pozorování a experimentech, skrze něž by se odhalovaly zákony sociálního vývoje. Pozitivismus se snažil vytvořit společnost podle vědeckých poznatků.

7 August Comte – zákon tří stádií vývoje dějin I. Teologicko-fiktivní Člověk se zaměřuje na zkoumání „vnitřní povahy věcí“. Věří, že za každým jevem se skrývá živá vůle. Věří v božstva. Uvnitř teologického stádia jsou tři období: –animismus – víra v duše, duchy –polyteismus – mnohobožství, každá oblast jevů má svého boha –monoteismus – množství bohů nahradila jediná bytost II. Metafyzicko-abstraktní Nadpřirozené síly /božstva/ jsou nahrazeny silami abstraktními – duchovno,duševno, přirozeno, nadpřirozeno… III. Vědecky-pozitivní Člověk se soustřeďuje pouze na fakta, na jevovou stránku věcí. Zříká se spekulace a snahy odhalit duchovní podstatu jevů, zaměřuje se na pozorování, poznávání rozumem, vytváření zákonů podobnosti a posloupnosti. Roli náboženství přejímá věda, místo kněží přicházejí vědci

8 August Comte - klasifikace věd matematika – zkoum á jevy nejjednodu šší, nejabstraktněj ší astronomie fyzika chemie biologie sociologie Comte ji nazval soci á ln í fyzikou – uvažuje o nejsložitěj ší ch, nejkonkr é tněj ší ch jevech, kter é jsou pro člověka nejzaj í mavěj ší

9 Comte rozdělil sociologii na dvě části: 1. Soci á ln í statika – vztahuje se k ř á du a stabilitě, poř á dku ve společnosti, zkoum á z á kony koexistence – fungov á n í společensk é ho syst é mu, vztahy mezi jeho jednotlivými č á stmi 2. Soci á ln í dynamika – vztahuje se ke změně a institucion á ln í mu rozvoji. Každý st á vaj í c í soci á ln í stav ch á pe jako nutný n á sledek stavu předchoz í ho a jako inici á tora stavu budouc í ho

10 Kritika Comta 1. Zjednodu š ený pohled na historický vývoj společnosti 2. Společenský vývoj se ned á napl á novat 3. Mesi á nsk é spojov á n í vlastn í osoby s vývojem lidstva

11 Émile Durkheim (1858 – 1917)

12 Francouzský sociolog Dílo: O dělbě společenské práce, Paříž 1893 Pravidla sociologické metody, Paříž 1895 Sebevražda: sociologická studie, Paříž 1897 Elementární formy náboženství, Paříž 1912

13 Émile Durkheim (1858 – 1917) Sociální fakt - struktury a kulturní normy a hodnoty, které jsou vnější a mají “donucovací” charakter na aktéry. Klasifikace sociálních faktů: 1. materiální – společnost, strukturální komponenty společnosti, morfologické komponenty společnosti; 2. nemateriální – morálka, kolektivní vědomí, kolektivní reprezentace a společenské vědomí. Sociologismus – požadavek vykládat veškeré sociální dění pomocí sociálních faktů

14 Émile Durkheim (1858 – 1917) Dělba práce ve společnosti: - mechanická solidarita (tradiční společnost) - organická solidarita (moderní společnost) Riziko anomie Náboženství, posvátné versus profánní Sociologicky analyzoval sebevraždy, tvrdil, že závisí na míře sociální integrace

15 Émile Durkheim (1858 – 1917) Rozlišoval druhy sebevražd: 1. Egoistick á – vyplýv á z nadměrn é ho individualismu, člověk poslouch á jen sebe 2. Altruistick á – vyplýv á z nedostatečn é ho individualismu. Vyskytuje se ve skupině, kde jsou velmi siln á společensk á pouta, existuje zde tzv. „ mechanick á solidarita “. Jde o sebevraždu vykonanou ve prospěch skupiny – např. ritu á ln í sebevraždy, kolektivn í sebevražda v r á mci sekty apod. 3. Anomick á – člověk ji sp á ch á, když nev í, kam patř í. N á hle se mu rozpadnou normy a hodnoty, kter é doposud vyzn á val a j í mž věřil. Je to jako když člověk nem á kde bydlet nebo nezn á svoje rodiče apod. Člověk ztrat í smysl života. 4. Fatalistick á – je sp á ch á na tehdy, když m á člověk jednoznačně určenu budoucnost, když je člověk někým druhým nadměrně kontrolov á n a ovl á d á n. Člověk ztr á c í možnost volby a vlastn í ho rozhodov á n í.

16 Max Weber (1864 – 1920)

17 Německý sociolog Dílo: Protestantská etika a duch kapitalismu Hospodářství a společnost

18 Max Weber (1864 – 1920) Typy legitimního „panství“: - Tradiční - Charismatické - Legální Souvislost mezi protestantskou etikou a vznikem kapitalismu Sociální jednání Koncepce ideálního typu

19 Herbert Spencer ( )

20 Britský sociolog a filosof Společnost přirovn á val k organismu – sociální organicismus (sociobiologie) Prosazoval evolucionismus Zastával tezi přirozeného vývoje společnosti. Tvrdil, že společnost je schopna harmonického vývoje směřujícího samovolně k dosažení optimálního stavu. Odmítal pokusy o změnu reformami nebo revolucemi Byl liberál, pozitivista, odpůrce socialismu

21 Herbert Spencer EVOLUCIONISMUS Inspirace Charlesem Darwinem ( ) Vývoj společnosti chápe jako vyšší stadium vývoje přírody řídící se podobnými zákonitostmi růstu komplexnosti systému (od nejjednodušších forem ke složitějším) a diferenciace jeho funkcí (dělba práce, specializace atd.). Evoluce - „ změna ze stavu relativně nevymezen é ho, nekoherentn í ho, homogenn í ho ke stavu relativně vymezen é mu, koherentn í mu a heterogenn í mu “, jej í m opakem je regrese, čili děj, během něhož doch á z í k rozkladu komplexn í ch a diferencovaných struktur. Soci á ln í darwinismus - koncepce přežit í nejsilněj ší ho. Tvrd í, že prostřednictv í m př í rodn í ho výběru se společnost tř í b í a zdokonaluje. Takový vývoj je zcela nevyhnutelný a Spencer ř í k á, nem á smysl se mu stavět do cesty.

22 Biologick é metafory a evolučn í principy aplikovan é na společnost vypadaj í na prvn í pohled ne š kodně, ale v důsledku vedou ke krutým my š lenk á m – např. zast á v á n í n á zoru o nutnosti přežit í nejsilněj ší ch jedinců, rasov é nadřazenosti apod. V politick é praxi se projevuj í genocidou, holocaustem. Herbert Spencer ( )

23 Stádia společenského vývoje: Vojenská spol.Industriální spol. Dominantní aktivitaSpolečná obranaVýměna služeb Způsob sociální koordinace Z donuceníDobrovolně Vztah mezi státem a individuem Individuum existuje pro blaho státu Stát existuje pro dobro jednotlivce Vztah mezi státem a dalšími organizacemi Všechny organizace jsou veřejné Základní jednotkou jsou soukromé organizace Struktura státuCentralizovanýDecentralizovaný Typy ekonomické aktivityDůraz na ekonomickou autonomii, soběstačnost v rámci státu Ztráta ekonomické autonomie, růst vzájemné závislosti Charakteristiky lidí, jež společnost rozvíjí Odvaha, oddanost, patriotismus, disciplína Nezávislost, úcta k druhým, vytrvalost, odolnost, otevřenost

24 Wilfredo Pareto ( )

25 Wilfredo Paretto ( ) Italský sociolog, politolog a ekonom Odpůrce socialismu Navazuje na něj italský fašismus Jeho teorie má dvě hlavní části: 1.Analýza lidského jednání 2.Teorie elit

26 Člověk jedn á pod vlivem různých citů, emoc í, impulsů, pudů, což tvoř í skutečný zdroj jeho jedn á n í. Av š ak člověk se domn í v á, že jeho činy vyplývaj í z racion á ln í ho uvažov á n í, jsou opřeny o nějakou teorii. Pareto v š ak ř í k á, že racion á ln í zdůvodněn í je pouze zast í rac í m man é vrem. Člověk nechce přiznat své pravé sklony a tak dodatečně vytvoří teorii, která má dodat jakousi logiku nelogickému jednání. Tak vznikají ideologie – slovní zdůvodnění, které mají zamaskovat skutečné lidské pohnutky. Wilfredo Pareto ( ) 1) Analýza lidského jednání:

27 Rezidua - skutečn é, iracion á ln í pohnutky lidsk é ho jedn á n í. Jsou v každ é době stejn é, st á l é, trval é, hluboce zakořeněn é v člověku Derivace - racion á ln í odůvodněn í lidského jednní. Jsou povrchn í proměnliv é, měn í se podle doby, potřeby. Wilfredo Pareto ( ) 1) Analýza lidského jednání:

28 Pareto rozděluje společnost na vůdce (elita) a vedené (masa) Elita – m á ve společnosti dominantn í postaven í. Vl á dne společnosti, protože m á spr á vn é psychick é vlastnosti: prolhanost, lstivost, s í lu a rozhodnost. Nikdy nevl á dne masa populace, lid, a to ani v demokracii, kde je idea vl á dy lidu pouhým mýtem. Ve skutečnosti vl á dne ú zk á skupina stranických vůdců. Vůči masám elita využívá nátlak a manipulaci Wilfredo Pareto ( ) 2) Teorie elit:

29 Koloběh (cirkulace) elit : –Každá elita je po čase vystřídána jinou elitou. Elita padne proto, že je příliš uzavřena do sebe, není schopna přijímat nové myšlenky a podněty. –Toho využije kontra-elita, zmobilizuje masu, najde v ní oporu a nahradí stávající elitu. Pareto rozlišoval dvě hlavní třídy vlastností elit: 1. Lišky – vyznačují se prohnaností, lstivostí, manévrováním, úskočností, schopností přesvědčit, neumějí použít násilí. 2. Lvi – používají násilí, i brutálního, prosazují se nátlakem. Jejich slabou stránkou je, že bývají příliš konzervativní, strnulí, neschopní otevřít se společnosti, stávají se směšnými. Wilfredo Pareto ( ) 2) Teorie elit:


Stáhnout ppt "SOCIOLOGIE. Vznik sociologie Sociologie jako akademická disciplína se poprvé objevuje v roce 1892 na univerzitě v Chicagu Sociologie vzniká jako produkt."

Podobné prezentace


Reklamy Google