Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TŘÍDĚNÍ A PRŮMYSLOVÉ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA Tuto akci podpořil Regionální koordinátor pro popularizaci technických a přírodovědných oborů v Moravskoslezském.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TŘÍDĚNÍ A PRŮMYSLOVÉ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA Tuto akci podpořil Regionální koordinátor pro popularizaci technických a přírodovědných oborů v Moravskoslezském."— Transkript prezentace:

1 TŘÍDĚNÍ A PRŮMYSLOVÉ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA Tuto akci podpořil Regionální koordinátor pro popularizaci technických a přírodovědných oborů v Moravskoslezském kraji. IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Regionální koordinátor pro Moravskoslezský kraj

2 TŘÍDĚNÍ DŘEVA Třídění dřeva podle pevnosti Třídění dřeva podle pevnosti specifikuje ČSN – 1 Třídění dřeva podle pevnosti Část 1: Jehličnaté řezivo  Suky  Odklon vláken  Dřeň  Šířka letokruhů  Trhliny  Výsušné trhliny  Obliny  Zakřivení  Tlakové dřevo

3 Suky Výskyt suků v konstrukčním dřevě ovlivňuje jeho pevnost a to zejména tím, že suky ve dřevě narušují podélný průběh vláken. Pevnost konstrukčního dřeva je závislá na podílu suků v něm, respektive na podílu z celkového průřezu, který v prvku zaujímají. Neméně důležitá je i poloha suků v konstrukčním prvku vzhledem k jeho namáhání.

4 Suky v hranolech Dle normy ČSN – 1 se při třídění dřeva nerozlišují srostlé a nesrostlé suky. Otvory po suku se považují za suky. Rozměry suků Zdroj: ČSN

5 Suky v hranolech Výpočet poměrného rozměru suku A:  Rozhodující je nejmenší viditelný průměr d suků.  U hranolových suků platí výška zaoblené části (viz d 1 na předchozím obrázku), pokud je menší než průměr.  Poměrný rozměr suku A se vypočte jako podíl průměru d, a rozměru b (popř. h) příslušné strany průřezu [1]. Rozhodující je největší poměrný poměr.

6 Suky v hranolech Kritéria třídění pro hranoly namáhané na ohyb. Znaky třídění Vizuální třída S 7, S 7K S 10, S 10K S 13, S 13K Sukydo 3/5do 2/5do 1/5

7 Šířka letokruhů Letokruh je přírůstek dřeva za jedno vegetační období. Letokruhy jsou tvořena vrstvami jarního (světlejší, řidší) a letního dřeva (hustší, tmavší) Při hodnocení konstrukčního dřeva z hlediska šířky letokruhů se uvažuje průměrná šířka letokruhů dle DIN EN 1310 v milimetrech U řeziva, které obsahuje dřeň se v hodnocení šířky letokruhů neuvažuje oblast do vzdálenosti 25 mm od dřeně Měřený úsek l probíhá kolmo k letokruhům, začíná letokruhem, který je nejblíže dřeni až po letokruh v rohu průřezu nejvzdálenějším od dřeně

8 Šířka letokruhů

9 Odklon vláken ● Odklon od vláken F se vypočte jako odchylka x vláken vztažená na měřenou délku y a vyjádřená v procentech ● Odchylky způsobené suky, pokud jsou lokálního charakteru, se neuvažují ● Odklon vláken se měří podle výsušných trhlin Odklon vláken

10 Dřeň ● Dřeň je řídké (světle nebo tmavě zbarvené) pletivo, které leží v ose kmene ● Rozlišujeme řezivo s dření a bez dřeně ● Dřeň se považuje za přítomnou, i když probíhá v řezivu jenom částečně Dřeň

11 Odklon vláken

12 Trhliny Rozlišujeme trhliny způsobené bleskem, odlupčivé trhliny a výsušné trhliny Jako kritérium třídění u výsušných trhlin se musí stanovit hloubka trhlin vztažená na strany průřezu Tuto hloubku je nutno změřit ve třech bodech po délce trhliny, vždy ve třetinách. Hloubku trhliny zjišťujeme spároměrem Hloubka jedné trhliny se tedy uvažuje jako průměr ze tří měření Trhliny které mají délku do ¼ délky řeziva, nevýše však 1m, se neuvažují Trhliny

13

14 Obliny Výška a šířka obliny se určí v průmětu na příslušnou stranu průřezu a vyjadřuje se jako podíl K příslušné strany průřezu Obliny

15 Zakřivení Vlivem rozdílného sesychání v radiálním a tangenciálním směru může vzniknout příčné zakřivení Točivost a tlakové dřevo může způsobit šroubové zakřivení a podélné zakřivení dřeva Šroubové a podélné zakřivení se vypočítá jako vzepětí h v místě největší deformace vztažené k délce měření 2000 mm. Podélné zakřivení se vypočte jako vzepětí h v poměru k šířce řeziva Příčné zakřivení se vypočte jako poměr vzepětí k šířce průřezu Zakřivení

16

17 Zbarvení, hniloba Zbarvení může mít v podélném směru rozdílný rozsah. Rozhodující je místo s největším rozsahem Zbarvení se měří na povrchu řeziva, kolmo k podélné ose průřezu. Zbarvení, hniloba

18 Tlakové dřevo Tlakové dřevo je reakcí větví stromu na namáhání a vzniká díky ohýbání kmene vlivem větru, sněhu, hmotností koruny aj. Tlakové dřevo může mít v podélném směru různý rozsah. Rozhodující je místo největšího rozsahu. Tlakové dřevo měříme na povrchu řeziva kolmo na podélnou osu kmene v místě největšího rozsahu Tlakové dřevo

19 ČSN – 1 Třídění dřeva podle pevnosti – Část 1: Jehličnaté řezivo Gandelová, L., Horáček, P., Šlezingerová, J., Nauka o dřevě, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Horáček, P., Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I., Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Špaček, T. Metodika stavebního technického průzkumu dřevěných prvků zabudovaných do památkových staveb, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Disertační práce, Literatura

20 PRŮMYSLOVÉ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA Dřevozpracující průmysl má v ČR dlouhou tradici. Z hlediska kapacit je schopen zajistit materiálové nároky pro extenzívní rozvoj výroby materiálů na bázi dřeva. Tento příspěvek prezentuje technologický postup při výrobě dřeva a materiálů na bázi dřeva a dřevní hmoty, obvyklý sortiment výrobků a jejich použití. Hospodaření s lesy je součástí výrobního procesu a ovlivňuje kvalitu suroviny. Hospodaření s lesy je předmětem certifikace ve smyslu environmentálních požadavků na výrobky a služby v rámci EU. V příspěvku jsou prezentována specifika klíčových technologických fází výroby dřeva, např. sušení, skladování, ochrana suroviny proti biologickým škůdcům.

21 Výrobní proces Hospodaření s lesy Těžba Doprava a skladování Příprava suroviny pro různé využití Pilařská výroba, sortiment výrobků Odkornění Výroba sortimentu Skladování sortimentu Sušení

22 Výroba dřeva Těžba a zpracování dřeva

23 Hospodaření s lesy jako součást výroby Certifikace lesů

24 Výrobní proces kompozitních materiálů na bázi dřeva Dýhy a vrstvené masivní materiály: Suroviny a jejich příprava pro výrobu Výroba dýh Výroba vrstvených materiálů Aglomerované materiály: Suroviny pro výrobu aglomerovaných materiálů Výroba třískových desek Výroba vláknitých desek Speciální kompozitní materiály a jejich výroba Výroba tvarovek z aglomerovaných materiálů, vlastnosti a použití

25 Speciální technologie výroby a povrchových úprav dřeva – zhušťování dřeva Podstatou technologie zhušťování dřeva je změna jeho mikrostruktury. S růstem objemové hmotnosti roste pevnost materiálu. Nízká objemová hmotnost dřeva je dána jeho strukturou. Chceme- li proto u dřeva jeho objemovou hmotnost výrazně zvýšit, musíme strukturu dřeva změnit. Jednou z možností je dřevo slisovat přibližně na poloviční objem při teplotě 140 až 160 C a tlaku 10 až 15 MPa. Rychlost lisování je přitom okolo 1 mm za minutu. Vznikne tak nový materiál zhuštěné dřevo. Zhuštěné dřevo je v současnosti nejvíce rozšířené v podobě zhuštěných překližek, které mají objemovou hmotnost okolo kg.m-3. Tyto překližky se používají nejvíce jako tenké příložky a vložky do exponovaných spojů dřevěných konstrukcí.

26 Speciální technologie výroby a povrchových úprav dřeva - modifikace dřeva Technologie modifikovaného dřeva spočívá v chemické modifikaci struktury dřevní hmoty. V molekulární struktuře dřeva nahradíme hydroxylové skupiny OH většími methylovými skupinami CH3, výsledkem procesu je dřevo velmi odolné proti dřevokazným houbám, které dále nebobtná a ani nesesychá. Modifikované dřevo je vhodné na výrobu oken, okenic, lepených prvků pro mostní konstrukce apod.

27 Sušení dřeva Automatická sušárna dřeva

28 Literatura [1] Hrázský, Král: Kompozitní materiály na bázi dřeva část I a II - učební texty MZLU [2] kolektiv autorů: STEP I a STEP II [3] Informační materiály výrobců a odborný tisk

29 Významné subjekty v MSK Moravskoslezský dřevařský klastr se zaměřuje na podporu rozvoje dřevařského sektoru v Moravskoslezském kraji, který má ambici stát se významným dodavatelem a exportérem dřevostaveb a inovačních komponentů pro dřevěné konstrukce a domy. Moravskoslezský dřevařský klastr

30 Významné subjekty v MSK

31 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "TŘÍDĚNÍ A PRŮMYSLOVÉ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA Tuto akci podpořil Regionální koordinátor pro popularizaci technických a přírodovědných oborů v Moravskoslezském."

Podobné prezentace


Reklamy Google