Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák."— Transkript prezentace:

1 Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák

2 Historie malakologického výzkumu Šumavy 19. století – Klika a Blažka 20. století 10. léta - Frankenberger od 40. let - Ložek , 1948 a Brabenec 70. až 90. léta - Pfleger od 90. let – Dvořák, Hlaváč a Horsák

3 poloha České republiky a tím i Šumavy umožňuje průnik různých zoogeografických prvků

4 Vřetenatka nadmutá Vestia turgida (Rossmässler, 1836) karpatský druh v ČR souvislý výskyt na SV Moravě až po Rychlebské hory Šumava a přilehlé části Bavorska představují nejzápadnější výskyt v v rámci areálu na Šumavě v malé oblasti Boubína a Stožce, v širším okolí se ji nepodařilo potvrdit první nález 1891 (Klika a Blažka)

5 Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) souvislé rozšíření ve V a J Alpách izolovanými areálovými ostrovy zasahuje do Bavorska, Rakouska, České republiky a Polska první nález 1913 (Frankenberger)

6 v Bavorsku má mnohem více lokalit než na české Šumavě důvodem jsou pravděpodobně nevhodné biotopy – klimaxové a podmáčené smrčiny a rašeliniště, které se v této části Šumavy nacházejí Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)

7 mimo Šumavu žije v České republice ještě v Orlických horách a na Kralickém Sněžníku obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8) Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)Řasnatka tmavá

8 Slimáčnice lesní Eucobresia nivalis (Dumont & Mortillet, 1852) nález 1921 (Brabenec) alpsko-karpatská v ČR navazuje na Karpaty: Moravskoslezské Beskydy, Vysoký Jeseník, Králický Sněžník a Orlické hory izolovaný nález u jezera Laka je bližší alpskému areálu mimo souvislý areál v Polabí

9 Slimáček světlý Deroceras rodnae Grossu et Lupu, 1965 středoevropský, těžiště rozšíření pravděpodobně posunuto JV směrem na Moravě v J části Bílých Karpat a přilehlých oblastech, okolí Brna izolované výskyty na Šumavě, v Novohradských horách a S Čechách první nález 1968 (Ložek a Mácha)

10 Chlupatka bezzubá Petasina edentula (Draparnaud, 1805) souvislý výskyt v Alpách izolovaný výskyt v Bavorském lese v oblasti Falkensteinu odtud proniká jedinou lokalitou na Šumavu (Debrník) nejsevernější výskyt v rámci areálu první nález 1969 (Ložek)

11 Vrkoč nordický Vertigo ronnebyensis (Westerlund, 1871) glaciální relikt Skandinávie izolované lokality v Polsku a 1 v Německu šumavské nálezy z VVP Boletice nejjižnějšími lokalitami v rámci celého areálu nálezy z (Pfleger)

12 Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852 souvisle atlantické pobřeží a SZ Evropa až do SZ Německa a Dánska jednotlivé lokality v ČR, Polsku, Švýcarsku, Rakousku a S Itálii nález 1999 (Hlaváč a Horsák)

13 kromě Šumavy (údolí Chodské Úhlavy) ještě S a SZ Čechy a Slezsko obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2000 (Silva Gabreta 5) Plzák nejmenšíArion intermedius Normand, 1852

14 Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877) karpatská, souvislé rozšíření končí na SV Moravě a ve Slezsku izolované lokality v Čechách, Horním Bavorsku a Severním Tyrolsku první nález 1999 (Dvořák)

15 rozšíření v ČR: SV Morava a Slezsko, Javořina v Bílých Karpatech, Macocha, okolí České Třebové, Ještěd a Věnec v Pošumaví pošumavská lokalita leží blíže německé a rakouské lokalitě než souvislému areálu Skelnička karpatskáVitrea transsylvanica (Clessin, 1877) obrázek z práce Dvořáka a Horsáka 2001 (Silva Gabreta 6)

16 není známa lokalita společného výskytu alespoň dvou z těchto tří karpatských druhů Deroceras rodnae žije v areálu V. turgida, možná i s M. tumida


Stáhnout ppt "Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák."

Podobné prezentace


Reklamy Google