Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základy ekonomie Studiem této přednášky se dozvíte: Proč studovat ekonomii. Co je to ekonomie a na jakých předpokladech.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základy ekonomie Studiem této přednášky se dozvíte: Proč studovat ekonomii. Co je to ekonomie a na jakých předpokladech."— Transkript prezentace:

1 Základy ekonomie

2 Studiem této přednášky se dozvíte: Proč studovat ekonomii. Co je to ekonomie a na jakých předpokladech je založena. Stručný vývoj ekonomické teorie. Jak pracovat s grafy a číst v nich. Základní ekonomické pojmy. Upozornění: V této i v dalších prezentacích se místy objevují v poznámkách u jednotlivých snímků různé doplňující a dovysvětlující informace.

3 Proč studovat ekonomii? Máme-li se zde bavit o ekonomii, měli bychom si nejdříve objasnit důvod, proč se jí zabývat. Abychom to zjistili, musíme si nejprve zodpovědět několik klíčových otázek… Co (o čem) to vlastně ekonomie je? Co mi její studium přinese (o jaké poznatky mne obohatí)? Jak mohu tyto poznatky využít v praxi? Jsou mi vůbec k něčemu? Odpovědi na tyto a další otázky nám mohou dát odpověď na finální otázku: Není studium ekonomie zbytečné?

4 Proč studovat ekonomii? „Od druhé světové války je společnost ekonomií naprosto ovládnuta. Základní poučka, že více se rovná lépe, se využívá na čím dál tím větší počet oblastí a principy platící původně pouze pro ekonomickou vědu se začínají aplikovat na veškeré společenské dění. Politika, vzdělání, životní styl, to vše se začíná řídit dle kritéria výhodnosti a výnosnosti, potažmo zákony nabídky a poptávky. Optikou zisků/ztrát se nahlíží i na tak neekonomickou sféru, jakou jsou lidské vztahy.“ Ezra Mishan, Spor o ekonomický růst Další informace dole v poznámce

5 Proč studovat ekonomii? Ať už s tím souhlasíme nebo ne, měli bychom si všichni uvědomit, že ekonomická realita a ekonomické myšlení zasahuje do života každého člověka v naší zemi, ať už v roli spotřebitele, plátce daní, výrobce či jiné. Přestože nám může připadat, že ekonomie je pro běžného člověka příliš složitá, je založena na principech, jež jsou nám všem naprosto přirozené a běžně je v každodenním životě používáme. V naší společnosti je ekonomické myšlení silně zakořeněno a proto je pro nás užitečné něco o ekonomii vědět. Určité znalosti ekonomie je tedy možné zahrnout do „povinného“ základu znalostní každého člověka …a ve světle těchto souvislostí by nám mělo být jasné, proč je Ekonomie označována jako věda společenská….

6 Chcete důkaz? Pro vysvětlení, jak je ekonomické myšlení prorostlé do našeho života, stačí uvést jednoduchou otázku: Jaké požadavky budete primárně klást na své zaměstnání? Je to spíše snaha o nalezení a) zaměstnání, které Vás bude bavit, nebo b) zaměstnání, kde si „vyděláte na živobytí”? Kolik lidí kolem Vás by zvolilo odpověď (a) a kolik odpověď (b)?

7 Co nám tedy studium ekonomie přinese? Pokud si uvědomíme, jak moc je náš život ovlivněn ekonomickými vztahy a ekonomickým myšlením, můžeme se lépe orientovat ve stále složitější realitě života, poznat skryté zákonitosti, jež se projevují v zdánlivě nesouvisejících událostech, odhalit následky různých událostí kolem nás a připravit se na ně poznat hybné síly, jež tvoří a mění lidská společenství a celou lidskou civilizaci Další informace dole v poznámce

8

9 Výchozí předpoklady (studia) Ekonomie

10 Ekonomický princip v běžném životě Co mají společné tyto otázky?: Jak získám potravu když mám hlad? Jak se zahřeji, když je mi zima? Jak dosáhnu toho, abych měl stejné (nebo lepší) auto jako můj soused? Jak mohu získat nový mobil? Jak se mohu stát slavným hercem/herečkou? Kde seženu kartáček a pastu na zuby pro svého křečka? Všechny tyto otázky se snaží najít způsob, jak uspokojit určité potřeby (a to co nejrychlejším a nejsnazším způsobem)

11 Fakta: Lidé mají určité potřeby (a chtějí je uspokojit) Lidské potřeby jsou neomezené (uspokojením jedné potřeby vzniká jiná, kvalitativně vyšší potřeba) Jak tyto potřeby uspokojujeme? Potřeby lze uspokojovat spotřebou určitých produktů (výrobků nebo služeb) získaných za použití zdrojů – tyto zdroje jsou však omezené Lze uspokojit všechny naše potřeby? Nelze, a z toho vyplývá, že se dostáváme do situací, kdy musíme provádět volbu (resp. mnoho voleb), jež zní: Které potřeby uspokojíme (úplně, částečně, nebo vůbec) s ohledem na naše omezené zdroje? (není dosud reálné, aby všichni lidé uspokojili všechny své potřeby) Základní východiska ekonomie

12 Základní předpoklady („stavební kameny“) ekonomické teorie Existují předměty, které jsou omezené a užitečné, jež nazýváme vzácné statky. Lidé uspokojují své potřeby spotřebou těchto vzácných statků. Vzácné statky lidé chtějí, proto představují bohatství, jež však nestačí (jsou vzácné) k uspokojení všech potřeb. Zdroje pro tvorbu těchto statků jsou také vzácné. Lidé se tedy musí rozhodovat, jak uspokojit co nejvíce potřeb s použitím co nejmenšího množství zdrojů (energie, práce,…) Tyto předpoklady vedou k nutnosti provedení volby ohledně využití vzácných zdrojů… Jsou omezené, protože jich není dostatek na uspokojení všech potřeb Jsou užitečné, protože umožňují uspokojení našich potřeb

13 Ekonomická teorie zkoumá, jak se používají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků, jak jsou tyto statky rozdělovány a jak se v těchto procesech chovají jednotlivé ekonomické subjekty – domácnosti (jednotlivci), podniky a vlády. Zjednodušeně: Ekonomie je věda, která zkoumá, jak lidé uspokojují (resp. jak mají uspokojovat) své potřeby ve světě omezených zdrojů, jež mají alternativní použití. Předmět (definice) ekonomie ? Ekonomie řeší otázku, jakým způsobem využít zdroje, které jsou vzácné Naznačuje se, že smyslem využití zdrojů je vyrobit statky, které uspokojují naše potřeby Ekonomie také zkoumá, jakým způsobem dochází k vyřešení problému, že statky obvykle vyrábí někdo jiný, než kdo je spotřebovává. Ekonomie také zkoumá jak se chovají různé subjekty a jaké faktory toto chování ovlivňují (a jak).

14 Předmět zkoumání ekonomie Ekonomie se v podstatě snaží nalézt odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku: Jak naložit se vzácnými zdroji (statky)? (jinými slovy: Jak je alokovat?) Stále mějme na paměti, že tato alokace probíhá za v pozadí stojícího předpokladu, že tyto vzácné zdroje/statky chceme a toužíme po nich, neboť uspokojují naše potřeby. Tyto zdroje/statky lze však obvykle použít na uspokojení jen některých potřeb. Na které je tedy použijeme? Další informace dole v poznámce

15 Předmět zkoumání ekonomie Ekonomii také můžeme nazvat vědou o bohatství Přesněji řečeno, ekonomie je věda o možnostech tvorby bohatství, tj. jak nejlépe využívat omezené zdroje, o způsobech rozdělování, zachování a užití bohatství. Ekonomie: věda o volbě mezi nedostatkovými zdroji věda o tom, jak nejlépe uspokojovat potřeby lidí věda týkající se procesů směny a výroby věda o penězích, kapitálu...

16 Ekonomie – užitečná věda? Ekonomie je tedy věda, jež má zmíněný předmět zkoumání. Aby však měla ekonomie smysl, musí nám být sama užitečná. Co to znamená? Ekonomie, respektive její poznatky musí být reálně použitelné v praxi, tj. musí dávat praktické odpovědi a návody na řešení praktických otázek/problémů

17 Ukázky otázek a problémů, jež řeší ekonomie Jaké potřeby budeme uspokojovat? Jaké produkty/služby budeme vyrábět/poskytovat? Jaké zdroje použijeme na jejich výrobu? Kdo bude produkty vyrábět? Kdo je bude spotřebovávat, resp. čí potřeby budou uspokojeny? Jak dojde ke směně mezi výrobci a spotřebiteli? Při jaké ceně? Bude tento systém efektivní? (A bude spravedlivý?)

18 Co je to Ekonomika? Je rozdíl mezi pojmy ekonomie a ekonomika? Ekonomika = národní hospodářství Ekonomika = systém vztahů mezi ekonomickými subjekty Ekonomika = „praktická aplikace ekonomie“ Zatímco ekonomie je teoretická věda, ekonomika je reálný (hospodářský) systém (jev). Ekonomie popisuje ekonomiku a procesy v ní probíhající a v ekonomice se naopak využívají poznatky z ekonomie

19 Základní ekonomické subjekty  Jednotlivci (domácnosti) – z hlediska rozhodování a činností se někdy domácnost chová jako jednotlivec; snaží se uspokojit své potřeby  Firmy – produkují statky (výrobky a služby) a jejich prodejem se snaží realizovat zisk  Stát – reguluje fungování ekonomiky, snaží se o její „hladký chod“, nakupuje určité statky a také statky nabízí (tzv. veřejné statky)  V ekonomice otevřené zahraničnímu obchodu se ještě uvažuje jako další subjekt zahraničí (zahraniční subjekty) Tyto subjekty jsou převážně předmětem studia mikroekonomie Tyto subjekty jsou převážně předmětem studia makroekonomie

20 Základní problémy každého ekonomického subjektu Co (vyrábět)? – jaké výrobky, v jakém množství a v jaké proporci Jak (vyrábět)? – jaké zdroje a v jaké kombinaci budou použity k výrobě (jakou použijeme technologii) Pro koho (vyrábět)? – jak si osoby nebo skupiny osob mezi sebou rozdělí vyrobený produkt Při řešení těchto otázek mějme vždy na paměti, že v podstatě řešíme dilema omezené statky versus neomezené potřeby Obdobně každý člověk řeší ve svém životě podobné otázky: Co budu dělat se svým životem? (Co chci dosáhnout ve svém životě?) Jak to budu dělat? (Jak toho dosáhnu?) Pro koho (proč?) to budu dělat? (Pro sebe, rodinu, přátele, vlast?) Ekonomii je tedy také možné definovat jako vědu, která hledá odpovědi na tři uvedené základní otázky: Co? Jak? Pro koho?

21 Vznik a vývoj ekonomické teorie Různá řešení obecných ekonomických problémů je vždy nutno chápat v kontextu měnících se podmínek sociálněekonomického vývoje (v různých dobách mohlo fungovat na stejný problém jiné řešení, nebo se řešily úplně jiné problémy). Vzpomínáte si, jak řešil nezaměstnanost Karel IV.? Starověká filosofie zkoumala mnohé problémy týkající se politických a ekonomických aspektů společenského uspořádání, např. otázky forem vlády, uspořádání a funkcí státu. Ekonomické myšlení se po staletí vyvíjelo v rámci filosofie – počátky ekonomického myšlení antického Řecka (shrnuty v díle Aristotela) Xenofón – Oikonomikós, učení o zásadách a pravidlech správného řízení starořecké otrokářské domácnosti (oikos = dům, domácnost a nomos = pravidlo, zákon, standard). Platón – koncepce ideálního státu jako garanta obecného blaha; zkoumá řadu ekonomických otázek (dělbu práce, peníze, vlastnictví aj.)

22 Vznik ekonomické vědy Zhruba od 15. století n.l. (Merkantilismus) se osamostatnila od filosofie, někdy je však udáváno až 18. stol. (A. Smith) Ekonomická teorie není pouze jedna - vždy existovala a existuje celá řada ekonomických škol, směrů a proudů, často i protichůdných. Největšími rivaly jsou dva základní směry: Liberalismus – vývojově starší směr, prosazuje samoregulaci trhem, trh vyřeší všechny problémy svým mechanismem. Na trhu funguje hlavní zákon přírody. „Nechme trh volně působit“ Dirigismus – prosazuje regulaci státem, trh všechny problémy nevyřeší, nebo by mu řešení trvalo dlouho a je potřeba regulace, aby bylo (urychleně) dosaženo žádoucího vývoje. „Nikoliv trh, ale stát ví, co je správné“ X

23 Regulovat či vůbec nezasahovat?

24 Dirigismus 15. století – Merkantilismus - první dirigistická ekonomie, předstupeň ekonomie jako samostatné vědy Hlavní zásady merkantilismu: bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod) cílem obchodu je aktivní obchodní bilance k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel Přímé zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měly zabránit úniku zlata ze země. Další informace dole v poznámce

25 Makro vs. Mikroekonomický pohled na ekonomii Z hlediska objektu zkoumání dělíme ekonomii na: Mikroekonomii (zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů, např. domácností, firem, dílčích trhů; zajímá se o optimální rozsah jejich produkce, tvorbu cen atd.) a Makroekonomii (zkoumá chování ekonomiky – státu – jako celku). Sledované indikátory: růst hrubého domácího produktu, míra inflace a nezaměstnanost, atd. Vysvětlení: Rozdělení ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii je v mnoha ohledech spíše jen pomocné a nelze vždy s jistotou říci, zda řešíme ještě problém mikroekonomický nebo již makroekonomický, neboť se v podstatě jedná o dva různé pohledy na stejnou ekonomickou realitu. Zjednodušeně můžeme říci, že mikroekonomie se dívá na realitu pohledem jednotlivých podnikatelů řešících své „malé“ problémy. Oproti tomu makroekonomie se dívá na tuto realitu pohledem politika, zákonodárce či chcete-li regulátora. Který vše sleduje z širší perspektivy (a to nejen geografické). Přitom nelze říci, že by byl jeden pohled důležitější než druhý, neboť jsou spolu vzájemně provázány.

26 Pohledy ekonomie na hospodářskou realitu Hospodářská realita může být ekonomií nazírána z různých pohledů: Pozitivní ekonomie popisuje realitu takovou, jaká je a zkoumá, proč taková je; snaží se o objektivní pohled na realitu snaha o eliminaci subjektivních stránek v ekonomické vědě; předpokládá racionalitu rozhodování ekonom vystupuje jakožto vědec Normativní ekonomie zabírá se otázkami, jež vyžadují rozhodnutí lidí, hodnotí stávající stav nebo vývoj a postuluje, jaká by realita měla být - předepisuje; prosazuje se zde více subjektivní pohled na realitu formuluje teze o tom, jaká by ekonomická skutečnost měla být; rozhodnutí jsou ovlivněna společenskými nebo individuálními preferencemi ekonom vystupuje jakožto poradce politiků (hledá způsoby jak zlepšit svět) Pozitivní ekonomie položí otázku například takto: Jaká je výše nezaměstnanosti v ČR? Normativní ekonomie se naopak zeptá: Jaká by měla být výše nezaměstnanosti v ČR? Vysvětlení: Toto rozdělení ekonomie je dalším kontroverzním tématem mnoha ekonomických úvah. Má si ekonomie zachovávat určitou neutralitu a vědeckost tím, že reálné jevy bude pouze popisovat? Nebo se má stát teorií či snad dokonce doktrínou ukazující a diktující směr, kam se má společnost ubírat? Oba dva přístupy měly, mají a budou mít své příznivce a odpůrce. Obavy z nesprávných rozhodnutí vládnoucích struktur překlánějí ručičku pomyslných vah ve prospěch pozitivní ekonomie, kdežto potřeba činit reálná rozhodnutí na křižovatkách historického vývoje posiluje význam normativní ekonomie….

27 Pohledy na ekonomii Mezi pohledy na ekonomii jakožto vědu existují někdy značné rozdíly: matematická větev (formálně – logický charakter) vyžadují možnost matematického důkazu co nelze dokázat matematicky nelze dokázat vůbec společenská větev odmítá matematiku v ekonomické teorii ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě (nelze nasměrovat do vzorců) (Z těchto odlišných pojetí také vyplývá použitelnost různých metod zkoumání v ekonomii)

28 Metody zkoumání Metody zkoumání aplikované v ekonomii Pozorování Statistické metody Dedukce Analýza Modelování Experiment… používán velmi zřídka pro potenciální negativní společenské dopady

29 Ekonomická realita je příliš složitá na to, aby mohla být zcela popsána ve své komplexnosti. Proto se využívají zjednodušené modely (opomíjíme některé detaily a zaměřujeme se jen na důležité faktory). Matematické modely nám mají jednoduše pomoci vyjádřit určitou myšlenku, princip, vzorec chování. Avšak musíme také připustit, že některé vzorce chování (jednotlivců nebo společnosti) lze vysvětlit pomocí matematických modelů jen zčásti, nebo vůbec. V ekonomii je typická častá závislost veličin – lineární (znamená určité zjednodušení reality) či nelineární (v realitě častější) Závislost vyjadřována často grafy a diagramy Metody zkoumání Upozornění pro studenty! Zde je pro Vás důležité si uvědomit, že ekonomie obecně nezkoumá jen určité jevy, ale zejména vztahy různých jevů, veličin, kategorií. Pokud tedy hovoříme o tom, že nějaká veličina roste nebo klesá, je důležité si uvědomit, že je to obvykle v závislosti na nějaké jiné veličině. Například částka, kterou budete ochotni zaplatit za láhev limonády, bude záviset například na tom, jak velikou máte žízeň nebo kolik si můžete dovolit utratit peněz ze svého rozpočtu. V ekonomickém myšlení se obvykle nepředpokládá, že by se děly věci jen tak bez příčiny, ale obvykle na něčem závisí. Pokud tedy například chceme říci, že se zvýší nabídka statků na trhu, pak je důležité také říci proč, co bylo příčinou. Těchto příčin samozřejmě může být více (např. vznikly nové firmy, stávající firmy rozšířily výrobu díky snížení cen materiálu, atd.) Právě na tyto vztahy zapomínají studenti u zkoušky nebo testu. Obvykle řeknou, že se nějaká veličina změní, ale již neřeknou proč, co to způsobilo a jak to ovlivní jiné veličiny…

30 Jak číst v tabulkách a grafech? Srážky (mm) Výnosy pšenice na 1 ha (tuny) X X X X X X X Údaje, které nám zobrazuje tabulka, lze velmi jednoduše převést do grafu (a případně i zpět). Tyto údaje z tabulky lze také zachytit v grafu. V grafu měříme údaje na tzv. osách. V grafu zachycujeme údaje nejen jednotlivými body, ale často jimi prokládáme křivky, které snáze naznačují vývoj. Někdy je vhodné tyto křivky tzv. „vyhladit“, abychom lépe vyjádřili určitý trend vývoje veličin (s vědomím možného vzniku nepřesností). A odstraníme-li mřížku tabulky, pak vše co zůstane, je právě nově vzniklý graf, který však zobrazuje stejné informace jako původní tabulka, pouze jiným způsobem. Další informace dole v poznámce

31 Grafické znázornění závislosti veličin tropické dny prodané zmrzliny prodané horké nápoje průměrná teplota Mezi těmito veličinami je přímo úměrná jednosměrná závislost… … a mezi těmito veličinami je nepřímo úměrná jednosměrná závislost. Myslíte, že spolu během roku nějak souvisí: Počet dní s tropickými teplotami a množství prodaných zmrzlin? Průměrná teplota a množství prodaných horkých nápojů v restauracích? Jak byste vztah těchto veličin zachytili? Je nějaký vztah mezi průměrnou teplotou v zimním období a počtem studenty vykouřených cigaret před vchodem do budovy školy? Jak byste popsali tento vztah?

32 Lineární rostoucí a klesající funkce °C Čas (t) Jak byste zaznamenali vztah mezi denní dobou a aktuální teplotou? Zobrazení tohoto vztahu křivkou by nám nemělo připadat složité… … a to i když dojde následující den k výkyvu (ochlazení) kvůli krátké bouřce.

33 Lineární rostoucí a klesající funkce Každý bod na křivce odpovídá určitým hodnotám na osách, kterými je také definován P Q Q P Zároveň křivka určuje, že každému bodu na ose y odpovídá nějaký bod na ose x (a obráceně) Pamatujte si !!! Křivka v ekonomické teorii vždy vyjadřuje vztah mezi veličinami, které jsou zobrazeny na osách. Ukazuje tedy, jak se bude vyvíjet hodnota jedné veličiny (například poptávaného množství určitého výrobku) v závislosti na hodnotě jiné veličiny (například ceny výrobku) Toto si pamatujte po celý další výklad a také ke zkoušce !!

34 Ekonomické zákony Ve formulacích ekonomických zákonů se projevují různé názory ekonomických škol Ekonomický zákon je spontánně existující, poznaná a realitou potvrzená souvislost mezi ekonomickými kategoriemi, která je na lidské vůli nezávislá (ekonomické zákony se liší od zákonů legislativních zejména tím, že vznikají a působí přirozeně a nikoliv na základě rozhodnutí a schválení státních institucí). Souvislost musí být podstatná, opakující se a relativně stálá. Příklady: zákon vzácnosti říká, že statky, u kterých byly náklady na získání největší, jsou nejvzácnější, a tedy nejdražší. zákon klesající poptávky říká, že vzroste-li cena určitého produktu, pak za jinak stejných podmínek zpravidla klesne poptávka. Ekonomické zákony často popisujeme tehdy, kdy o něčem říkáme: „Takhle to prostě je!“

35 Efektivnost? Co je to? Právě pojem „efektivnost“ je v ekonomii velice často používán a tvoří jeden ze základů ekonomického myšlení. Za efektivní můžeme označit aktivitu (systém), jež dosahuje a) s pevně daným množstvím vstupů co nejvyššího výstupu (maximalizace užitku) nebo b) pevně daný výstup s použitím co nejmenšího množství vstupů (minimalizace nákladů) … a to vše pokud možno dlouhodobě Efektivnost se projevuje právě v hospodářské činnosti člověka Hospodářská činnost (hospodaření) – jakákoliv aktivita vedoucí k účelnému a efektivnímu vynakládání vzácných zdrojů na výrobu užitečných statků (jež uspokojí potřeby). O tento druh efektivnosti se snažíme například, když máme danou částku (např. rozpočet 5000,- Kč na občerstvení na vánoční besídku) a chceme za ně pořídit „co největší nákup“ v supermarketu… … a toto je případ, kdy víme přesně, co chceme (například konkrétní typ notebooku) a snažíme se zjistit, kde se dá koupit za co nejnižší cenu. Můžeme také jednoduše říci, že posuzujeme-li efektivnost nějaké činnosti, pak poměřujeme dosažené výstupy s vynaloženými vstupy. To se dá vyjádřit poměrem: Tento poměr by měl byt minimálně roven jedné, čím je vyšší, tím je činnost efektivnější. Další informace dole v poznámce + -

36 Je možné nalézt řešení? Ideální řešení by mohlo představovat dosažení zde zobrazené rovnováhy při co nejmenším využití zdrojů. Souhrn existujících lidských potřeb Souhrn dostupných statků, jež uspokojují lidské potřeby Je toho možné dosáhnout? =

37 Otázka k zamyšlení O současných tržních ekonomikách se můžete dočíst, že je trh často přesycen statky a nabídka převyšuje poptávku, podniky mají problém prodat svou produkci (existuje nadprodukce). Znamená to snad, že jsme se dostali do situace, že je k dispozici více statků, než jaké jsou naše potřeby? Znamená to snad, že jsme dokázali vyprodukovat více statků, než kolik potřebujeme? Překlopil se jazýček pomyslných vah? Dosáhli jsme rovnováhy?

38 Odkud se bere bohatství a jak je s ním dále nakládáno?

39 Jak chápeme bohatství? S předmětem zájmu ekonomie je často spojován pojem bohatství. Obsah tohoto pojmu není však chápán jednotně. Co to znamená, když se řekne, že je někdo bohatý? Jak poznáte bohatého člověka? Je bohatý člověk zároveň automaticky také šťastný člověk? Jedna z možných definic bohatství: Bohatství je stav, kdy jedinec má tolik hmotných či nehmotných statků, že zažívá pocit nadbytku a blahobytu. Toto vlastněné bohatství pak umožňuje volné užívání vlastněných věcí bez nutnosti další práce a nebo další používání ve snaze zvýšit hodnotu svého kapitálu. Tato definice zmiňuje nejčastější fakt, který je s bohatstvím spojován a to, že „bohatý člověk má více než potřebuje“. Bohatství je takto chápáno jako pojem relativní ve vztahu k potřebám člověka. Co myslíte? Je možné stanovit bohatství absolutně nějakou finanční částkou, či jinou hodnotou, při jejímž překročení můžeme universálně o komkoliv říci, že je bohatý?

40 Zdroje bohatství (výrobní faktory) Práce – skrze práci výrobce vytvoří materiální či nemateriální produkty, kterými uspokojuje své potřeby – odměnou práci je mzda Půda – ze zasazeného semínka v půdě vyroste klas, ve kterém je semínek více, půda navíc obsahuje nerosty – odměnou za pronájem půdy je renta Kapitál – vhodně investovaný kapitál (peníze, stroje) se zhodnotí ve větší množství kapitálu (peněz, strojů) – odměnou je zisk Jedná se v podstatě o zdroje nezbytné k vytváření statků Bohatství musí nejprve vzniknout…

41 Rozdělení bohatství Tržní – častěji preferováno, bohatství je rozdělováno působením tržního mechanismu (interakcí poptávky a nabídky), nevýhodou je získání informace o proběhlém rozdělení až následně - ex post Státní regulace – bohatství je rozdělováno rozhodnutím státu (např. někomu stát podnikat zakáže a někomu povolí, někomu odebere bohatství skrze daně a někomu jej dá formou důchodů, dotací, aj.) výhodou je dopředu známé (ex ante, naplánované) rozdělení; často přináší nové problémy, subjektivismus Mix dvou předchozích – to je reálná skutečnost … následně musí dojít k rozdělení bohatství ve společnosti… Jednou z velmi diskutovaných otázek ohledně rozdělování statků ve společnosti je, zda je toto rozdělení spravedlivé. Jaký způsob rozdělování je podle Vás správný? „Každému podle zásluh“ nebo „každému stejně“?

42 Užití bohatství Výrobní užití – vytváří se použitím statků (meziproduktů) nové statky (obvykle s vyšší užitnou hodnotou). Statek přechází v původní či transformované podobě do nového statku (např. chléb mohu použít k výrobě topinek). Finální spotřeba – dochází při ní k naplnění smyslu ekonomické činnosti. Statek je spotřebován a končí jeho životní cyklus. U spotřebitele předpokládáme snahu o maximalizaci užitku plynoucího ze spotřeby. (např. když chléb zkonzumuji) … a pokud je bohatství rozděleno, dochází k jeho užívání.

43 Jak to, že jsi bohatý a já chudá? Máma a Táta mají skvěle placené zaměstnání, kde se snaží vyřešit tento velký problém…

44 Volba a ekonomie

45 S problematikou volby se setkáváme vždy, když se objevuje vzácnost. Kdykoliv máme k dispozici nějaký vzácný zdroj (statek), stojíme před rozhodnutím, kterak s ním naložit. Volbu provádíme když dostaneme první kapesné, první výplatu, když ráno vstáváme, když si vybíráme přátele… Volba nás provází celý život. Je však otázkou (kterou se také ekonomie zabývá), podle jakých pravidel se následně rozhodujeme.

46 Princip našeho rozhodování je obvykle velmi jednoduchý. Nejčastěji zjišťujeme u každé alternativy její přínosy (užitky, výnosy, zisky) a na druhé straně nutné újmy (výdaje, náklady, ztráty). Tyto přínosy a újmy poté spolu porovnáváme (poměřujeme). Alternativu, u které bude toto porovnání nejlepší, vybereme. Nejobtížněji lze určit právě újmy (náklady), které nám určité rozhodnutí způsobí. Faktem je, že pro rozhodování bereme v úvahu celkové ekonomické náklady, tedy nikoliv pouze reálně vynaložené náklady, ale i tzv. náklady obětované příležitosti. Celkové ekonomické náklady (spojené s rozhodováním) Mechanismus rozhodování Další informace dole v poznámce Reálně (skutečně) vynaložené náklady Tyto náklady skutečně platíme Oportunitní náklady (náklady obětované příležitosti) Tyto náklady skutečně neplatíme + =

47 Náklady obětované příležitosti Náklady obětované příležitosti (oportunitní náklady) představují ušlý příjem z nejlepší možné nerealizované alternativní příležitosti, tedy v podstatě to, co jsem mohl získat z té nejlepší příležitosti, kterou jsem nevyužil, protože jsem využil tu současnou. Například: Mohl jsem si vybrat jestli vložím své uspořené peníze na úročený účet do banky A,B,C,D nebo E. Pokud si vyberu banku C, pak nákladem obětované příležitosti je nejvyšší výnos, který jsem mohl získat v některé z ostatních bank (A,B,D nebo E). To, jestli jsem udělal dobrou volbu, zjistím tak, že porovnám výnos v bance C s náklady obětované příležitosti. Pokud je výnos v bance C větší, pak jsem zvolil dobře a naopak. Naše rozhodování podle nákladů obětované příležitosti je pak jednoduché popsat: Volíme vždy tu variantu, která má nejvyšší náklady obětované příležitosti, tedy tu, u které bych se nejvíce ochudil, kdybych ji nezvolil.

48 Volba a obětovaná příležitost Se 120,- Kč (omezený zdroj) si můžete ve své oblíbené restauraci zakoupit (a spotřebovat) např. 6 piv Problém volby spočívá v tom, že abychom získali věc A, musíme se obvykle vzdát věci B, kterou bychom také chtěli. Obětujeme tak příležitost získat věc B (to je „cena“ za to, že máme věc A) ? nebo 2 piva a jídlo. Vzhledem k omezenosti zdrojů se musíte rozhodnout pro jednu variantu, případně zvolit ještě jinou variantu, na kterou stačí Vaše zdroje.

49 Volba a obětovaná příležitost Půjdu dnes odpoledne do kina (za lístek zaplatím 160 Kč)… … nebo půjdu raději na brigádu (doprava bude stát 60 Kč), abych si vydělal nějaké peníze (např. 300,- Kč)? X S volbou jsou spojené tzv. náklady obětované příležitosti – angl. opportunity costs (oportunitní náklady) – představují něco, čeho se musíme vzdát, jestliže chceme získat něco jiného. Chceme-li jít do kina, musíme se vzdát ušlého výdělku na brigádě (300,- Kč) a naopak, chceme-li jít na brigádu, musíme se vzdát požitku filmu v kině. Co zvolíme?

50 Náklady obětované příležitosti Pokud půjdete do kina, jaké budou vaše ekonomické náklady? Reálně zaplatíte 160 Kč a ještě se ochudíte o 300 Kč za brigádu (přestože je fakticky nezaplatíte, jen jste měli možnost je získat, ale nevyužili jste ji). Celkem jsou tedy Vaše ekonomické náklady návštěvy kina: = 460 Kč. Pokud byste šli na brigádu, skutečně si vyděláte 300 Kč (a ještě ušetříte 160 Kč za kino). Na druhou stranu zaplatíte 60 Kč za dopravu a ještě se ochudíte o požitek z kina. Celkem jsou tedy Vaše ekonomické náklady brigády: 60 + požitek z kina = ? Kč. Vaše rozhodnutí, bude záviset na tom, zda má pro Vás požitek z kina větší nebo menší hodnotu (užitek) než 400 Kč. Pokud bude hodnota větší než 400 Kč, budou celkové ekonomické náklady brigády příliš vysoké a raději zvolím kino. Pokud bude menší než 400 Kč, pak zvolím brigádu. 460 = 60 + požitek z kina 400 = požitek z kina

51 Náklady obětované příležitosti Představte si, že Vám byla nabídnuta jednorázová brigáda (účast ve volební komisi) na sobotní odpoledne s platem 500 Kč/hod. Jak se rozhodnete: a) Jestliže nemáte v sobotu nic jiného na práci? b) Jestliže se dozvíte, že se v sobotu odpoledne vdává Vaše sestra. Ovlivní to Vaše rozhodnutí? Jaké Vám vznikají v obou případech oportunitní náklady?

52 Další pojmy Vstupy a výstupy – součást každého výrobního procesu; prvotní a druhotné (meziprodukt) Technologie (výrobní metoda) – kombinace zdrojů a výrobního postupu Hranice produkčních možností (PPF) – vyjadřuje možnosti výroby dvou statků při omezených zdrojích, tj. hranici mezi dosažitelnou a nedosažitelnou úrovní produkce. Jestliže ekonomika operuje na hranici produkčních možností, pak vyrábí efektivně.

53 Další pojmy Externality – nezamýšlené vstupy a výstupy výroby, které neprocházejí trhem a působí na externí subjekty; není s nimi spojena směnná hodnota (neplatí se za ně) Pozitivní ext. – užitečné vedlejší efekty činnosti ek. subjektů Negativní ext. – škodlivé vedlejší účinky výroby (např. znečištění ŽP) Veřejné statky – obecně prospěšné statky, které nemůže zajišťovat soukromý sektor, proto je poskytuje veřejný sektor (stát); poskytují se zdarma a všem, tzn. nelze vyloučit jednotlivé subjekty z jejich spotřeby; nemají tudíž tržní ocenění a na trhu se s nimi neobchoduje; silnice, vzdělání, policie, hasiči, obrana státu, aj. Oproti tomu existují i tzv. přírodní statky (slunce, voda, vzduch,aj.) Dělba práce – rozčlenění výrobního procesu na jednotlivé části a specializaci pracovních úkonů; jedna z hlavních metod zvyšování produktivity práce S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci (vznik trhu). Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělba práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz. Problémem pozitivních externalit je, že je po nich velká poptávka (jsou užitečné a zdarma), ale žádná nebo malá nabídka (nikdo není ochotný je nabízet zdarma). U negativních externalit je naopak (někdy velká) nabídka, ale nikdo je nechce poptávat (protože nám škodí)

54 Otázky, na které by nám měla ekonomie pomoci najít odpovědi: Jak by mělo fungovat naše národní hospodářství? Jak poznáme, že funguje dobře nebo špatně? Proč dostávám za svou práci tak nízkou mzdu? Proč ceny v obchodech rostou a někdy i klesají? Proč nejsou stále stejné? Proč jsou některé věci tak drahé? Jak to, že v zahraničí jsou některé věci levnější? Proč nemohou někteří lidé najít zaměstnání? Proč podniky propouštějí? Proč není kurs koruny vůči euru 1:1? Proč vláda zvyšuje daně? Proč máme schodkový státní rozpočet a stále větší státní dluh? Proč se vláda zadlužuje? U koho? Kdo to zaplatí? Proč se prodlužuje důchodový věk? Budu mít v důchodu dostatečný příjem, abych se uživil(a)? Co mám dělat abych si zajistil dobré živobytí do konce života? Jak to, že se mají v jiných zemích lépe/hůře než u nás? Proč jsou stále větší rozdíly mezi chudými a bohatými? Proč nemáme všichni stejné bohatství? Proč se tolik domácností zadlužuje a není schopno splácet své dluhy? Proč jsou pro nás peníze tak důležité? Kdy jich budu mít dostatek? Do čeho mám investovat svůj čas, úsilí nebo své peníze? Jak to udělat, abych se měl dobře a nemusel pracovat? Jde to zařídit?


Stáhnout ppt "Základy ekonomie Studiem této přednášky se dozvíte: Proč studovat ekonomii. Co je to ekonomie a na jakých předpokladech."

Podobné prezentace


Reklamy Google