Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2012.

Prezentace na téma: "Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2012."— Transkript prezentace:

1 Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2012

2 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 2

3 Před 50 lety byl zahájen Druhý vatikánský koncil Ve čtvrtek 11. října 2012 uplynulo padesát let od chvíle, kdy do Svatopetrské baziliky vstoupilo procesí koncilních otců, aby se shromáždili ke Druhému vatikánskému koncilu. Koncil se po svém tříletém trvání zařadil mezi největší události v dějinách církve a lidstva. 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 3

4 7 4

5 Benedikt XVI. účastníkům francouzského kongresu o II. vatikánském koncilu (29.3.2012) „II. vatikánský koncil byl a nadále zůstává skutečným Božím znamením pro naši dobu. Pokud jej dokážeme číst a přijímat v rámci tradice církve a pod vedením magisteria, bude stále větší silou pro budoucnost Církve. Proto bych si také velmi přál, aby toto výročí bylo pro vás a pro celou francouzskou církev příležitostí k duchovní a pastorační obnově. Tak budeme moci lépe poznávat texty, které nám otcové koncilu zanechali a které neztratily nic ze své hodnoty. Obnova v kontinuitě nabývá různé formy. Rok víry, který jsem při té příležitosti vyhlásil pro celou Církev, má učinit naši víru vědomější a vést nás k většímu přilnutí k evangeliu.“ 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 5

6 Beatifikace Čtrnácti pražských mučedníků V katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava proběhlo v sobotu 13. 10. 2012 slavnostní blahořečení Čtrnácti pražských mučedníků. Hlavním celebrantem byl z papežského pověření kardinál Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení a blahořečení. 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 6

7 Čtrnáct pražských mučedníků, nebo také Bedřich Bachstein a jeho druhové, tvořili františkánskou komunitu, která se usadila v roce 1604 v ruinách někdejšího karmelitánského kláštera u Panny Marie Sněžné. V roce 1611 vrcholil spor Rudolfa II. s jeho bratrem Matyášem a v Praze sídlící císař se obrátil s žádostí o pomoc na jiného příslušníka své rodiny, pasovského biskupa Leopolda Habsburského. Vojsko, vyslané na podporu Rudolfovy moci, však pojalo výpravu jako příležitost ke snadnému zisku a na masopustní úterý 15. února 1611 dobylo a krutě vyplenilo Malou Stranu. Přestože pasovští drancovali majetek bez rozdílu vyznání jeho majitelů, na pravém břehu Vltavy se dav obrátil s odvetou na katolické kláštery, pod záminkou, že skrývají vojáky, kterým se podařilo proniknout na druhý břeh. Zatímco jezuitské Klementinum uhájili stavovští vojáci a minority od sv. Jakuba cech řezníků, z větší části protestantský, krvelačné choutky lůzy se ukojily na augustiniánech na Karlově a na františkánech od P. Marie Sněžné. Vikář kláštera P. Bedřich Bachstein OFM se pokusil skrýt šest mladších bratří na půdu kostela, řádění lůzy, které se podařilo proniknout do objektu však nikdo neunikl. Mezinárodní komunita tvořená františkány z Itálie, Německa, Španělska, Holandska, Francie, z Čech a snad i dalších národů byla s neslýchanou krutostí zdecimována. Princip mučednictví 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 7

8 “Slavnostní beatifikace těchto heroických řeholníků nemá být jakousi “posthumní pomstou”, chce nás všechny povzbudit k přemáhání zla dobrem, pamětlivi slov našeho Pána, která překonávají každou lidskou logiku: “Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují” (Lk 6, 27-28). Čtrnáct pražských mučedníků nás vybízí, abychom čelili přílivu zla, jež se hrne ze všech stran, v postoji odpuštění a bratrství, a probouzeli tak dobro, které je v jádru každého lidského srdce. Profanace posvátného místa a vražda čtrnácti zasvěcených mužů je v tragickém kontrastu s jejich dobrým životem. Bl. mučedníci nebyli nenávistní, jejich povoláním byla modlitba, práce a skutky milosrdenství. Byli pokornými svědky Kristovy lásky, jeho kalvárie a jeho odpuštění.” – řekl papežský legát, kardinál Angelo Amato. 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 8

9 7 9 Obsah A Obecná část  1. Sociální práce a teologie – uvedení do problematiky, mezioborové souvislosti  2. Biblické kořeny sociální práce  3. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím B Speciální část  4. Mládež  5. Senioři  6. Osoby se zdravotním postižením  7. Osoby bez přístřeší  8. Uživatelé drog  9. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody  10. Nemocní, včetně nemocných v terminálním stadiu  11. Etnické menšiny  12. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce

10 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 10 Základní vymezení Zjevné – lidé žijící na veřejných prostranstvích a také lidé využívající služby (především ubytovací) pro bezdomovce. Skryté – osoby žijící mimo větší pozornost veřejnosti i institucí; tato skupina osob může počtem i převyšovat zjevné bezdomovce. Potenciální – jednotlivci i rodiny, jimž hrozí ztráta bydlení a domova v důsledku provizorního charakteru (podnájmy, právně nejasné bydlení, ubytovny) nebo v důsledku dluhů na nájemném apod. Tři základní roviny bezdomovectví: mít slušné obydlí (i prostor), způsobilé k naplňování potřeb dané osoby a její rodiny (fyzická doména); mít možnost uchovat si soukromí a udržovat společenské vztahy (sociální doména) mít výlučné vlastnictví, jistotu užívání a právní nárok (právní doména) Tři domény, které tvoří domov, jehož absence může být považována za vymezení bezdomovectví. Mít domov může být chápáno jako:

11 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 11 Faktory, které se na fenoménu bezdomovectví podílejí Rodina: Drtivá většina lidí ocitajících se na ulici má problém v rovině základních sociálních vztahů – v rodině. V důsledku nezdravých vlivů závislostí a psychopatologií (alkoholismus, gamblerství, domácí násilí, sexuální zneužívání, psychické onemocnění, neúplnost rodiny a patologické vztahy – např. nevlastní otec x syn) může být situace natolik neúnosná, že rodině nezbývá nic jiného, než dysfunkčního člena vyloučit. Dysfunkce a rozpad rodiny patří mezi základní příčiny života „na ulici“. Práce a finanční situace: Nezaměstnanost působí škody na psychickém stavu člověka, na jeho zvycích a činí ho apatickým a neadaptibilním. Kloubí-li se ztráta domova se ztrátou zaměstnání (což se děje velmi často), je to další destruktivní prvek snižující šanci na návrat do společnosti. Zdraví: Zdravotní potíže mohou být jak příčinou, tak důsledkem bezdomovectví. Především u lidí s nižším vzděláním vedou nezřídka ke ztrátě zaměstnání. V některých případech mohou být zdravotní komplikace i základní příčinou života na ulici. Velmi často se to stává u osob s psychickými potížemi. Bezdomovectví s sebou přináší řadu omezení: hygienických, stravovacích, v přístupu ke zdravotní péči apod. Dopady na zdravotní stav bývají drastické.

12 Počet bezdomovců (http://www.ok.cz/iksp/docs/344.pdf) Existují odhady, že v ČR je cca 9000 bezdomovců (z r. 1996), jiné odhady hovoří o cca 0,35% české populace. Dle Sčítání lidu v roce 2001 žilo v různých nouzových obydlích cca 45 000 lidí. Sdružení azylových domů uvádí, že se na ně obrací průměrně denně 2 240 lidí, kteří chtějí přenocovat. Údaje ze sčítání bezdomovců v Praze r. 2004: celkově bylo sečteno 3096 osob, nejvíce lidí bez domova bylo v produktivním věku mezi 25 a 60 lety (73%), do 25 let bylo 14% lidí, nejméně početná byla skupina lidí nad 60 let (9%), u ostatních nezjištěno. 10 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008 12

13 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 13

14 Bezdomovci z Ostravska by už zaplnili velkou vesnici, charita nestíhá Lidé v Moravskoslezském kraji končí na ulici dvakrát častěji než ve zbytku republiky. Kromě toho, že jich stále přibývá, oficiálně jich je už přes dva a půl tisíce, tak navíc stárnou. Bez střechy nad hlavou se ocitli především kvůli dluhům. Azylové domy už je brzy nepojmou. Hlavní poskytovatelé: Charita, Naděje, Armáda spásy – charakteristika? 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 14

15 V Moravskoslezském kraji žije 2 574 bezdomovců, pětina celorepublikového počtu. Většina má české občanství, 31 procent slovenské a 12 procent vietnamské. Převládají muži, žen je 19 procent. Polovina bezdomovců jsou lidé svobodní, dalších 39 procent rozvedení. Vzdělání má více než půlka středoškolské bez maturity nebo s výučním listem. Další čtvrtina pouze základní. Vysokoškoláků jsou dvě procenta. Práci nemá 47 procent, 13 procent jsou důchodci, zbytek je ekonomicky aktivní. 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 15

16 Bezdomovectví v Bibli – SZ Izrael byl před usazením v zaslíbené zemi kočujícím národem, bezdomovectví proto nebylo chápáno negativně:  5. Mojžíšova 26,5: Ty pak promluvíš před Hospodinem, svým Bohem, takto: „Můj otec byl Aramejec bloudící bez domova, sestoupil do Egypta a s hrstkou lidí tam pobýval jako host. Tam se stal velikým, zdatným a početným národem“. Později bylo bezdomovectví považováno za podřadnou sociální situaci:  Sir 29,20-27: Ujímej se bližního, jak jen můžeš, ale dej přitom pozor, abys na to nedoplatil! Hlavní věc pro život je voda, chléb a oděv, i dům, který poskytuje soukromí. Lepší je život chudáka pod vlastní dřevěnou střechou než vybrané lahůdky u cizích lidí. Ať máš málo nebo nadbytek, buď spokojen, abys neuslyšel výtku, že jsi jen host. Zlý je to život, toulat se od domu k domu; kde jsi hostem, nesmíš otevřít ústa. Pohostíš, dáš napít, ani ti nepoděkují, ba ještě uslyšíš trpká slova: „Jdi, cizinče, připravit mi stůl, a máš-li co po ruce, dej mi najíst.“ „Ustup, cizinče, před vzácnějším hostem, přišel mi host, můj bratr, a dům potřebuji pro něho.“ 10 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008 16

17 Bezdomovectví v Bibli – SZ Bezdomovci však byli zahrnuti do pojmu „chudí“, kteří mají zvláštní ochranu Boží:  5. Mojžíšova 1,16 V oné době jsem také přikázal vašim soudcům: „Vyslechněte své bratry a suďte každého v rozepři s jeho bratrem i s bezdomovcem spravedlivě.  5. Mojžíšova 24,17 Nepřevrátíš právo bezdomovce ani sirotka a vdově nezabavíš roucho.  5. Mojžíšova 24,19 Když budeš sklízet ze svého pole a zapomeneš na poli snop, nevrátíš se pro něj. Bude patřit bezdomovci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při každé práci tvých rukou.  5. Mojžíšova 24,20 Když oklátíš plody ze své olivy, nebudeš ještě setřásat zbylé. Ty budou patřit bezdomovci, sirotku a vdově.  Zacharjáš 7,10 Neutiskujte vdovu a sirotka, bezdomovce a trpícího, nikdo ať ve svém srdci nezamýšlí proti bratru nic zlého.  Žalm 146,9: Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu. 10 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008 17

18 Bezdomovectví v Bibli – NZ Život bez domova jako součást svobodného rozhodnutí pro radikální službu Kristu:  Mt 8, 20: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“  1. Korintským 4,11: Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova. Relativita pozemského domova vzhledem k definitivnímu domovu u Boha – eschatologická dimenze:  Židům 13,14 Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.  1. Petr 2,11 Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši.  2. Korintským 5,1 Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama. 10 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008 18

19 Dějiny křesťanství Apoštolské konstituce (soupis církevních pravidel z konce 4. století) - diakonické úkoly biskupa:  rozdělovat spravedlivě almužny mezi sirotky, vdovy, postižené a cizince bez prostředků;  pečovat o opuštěné a nemocné bez rozdílu;  zajišťovat výchovu sirotků, jejich adopci, sňatky a uplatnění v životě;  hledat práci pro ty, kteří o ni přišli;  sytit hladové a šatit nahé; podporovat uvězněné;  poskytovat pohostinství cizincům;  zajistit řádný pohřeb křesťanů do země;  organizovat sbírky na pomoc pronásledovaným a na podporu ostatních církevních obcí v nouzi. Xenodochium (řec., lat. hospitium/hospitale) - špitál. Poskytoval útočiště pro nemocné, chudé, bezdomovce a pocestné; původní zařízení, z něhož se ostatní formy odvíjely. Dobrovolné bezdomovectví – radikální následování Krista: svatý František z Assisi. 19. století: charita, Jan Bosko, Adolf Kolping 10 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008 19

20 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 20 Morální rozměr bezdomovectví Pokud se člověk rozhodne přijmout východisko viny a neviny jako základní kritérium pro vytvoření svého postoje, ocitá se ve dvojím ohrožení omylem:  1. Ať si pomůžou sami, nikdo je takto žít nenutí. Radikální postoje, které se snaží setřást zodpovědnost za sociálně vyloučené lidi, vycházejí především z předpokladu, že si za vše mohou sami. Nezřídka se s těmito postoji setkáváme mezi politiky, úředníky, sociálními pracovníky i duchovními. Obtíž těchto postojů spočívá v generalizaci vůči všem osudům.  2. Je třeba jim pomáhat. Když to neudělám já, tak kdo? Východiskem je v tomto případě premisa, že jsou lidé bez domova obětí systému a za nic nemohou. Nezřídka to souvisí se snahou lidí bez přístřeší přenést odpovědnost za svou situaci na druhé. Kromě vyvolaného pocitu povinnosti pomoci zatíží pomáhajícího také sdělovaným osudem (bohužel nezřídka vymyšleným). Pro odborníky by mělo být úkolem hledání jakési zlaté střední cesty mezi těmito dvěma postoji a oproštění se od hodnocení a odsudků.

21 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 21 Adekvátní odpověď na fenomén bezdomovectví v přirozené rovině Každého člověka v nouzi je nutné brát vážně, na druhou stranu žádat dostupné ověření potřebných informací. Respektovat jedinečnost a rozvíjet vztah. Pomáhají předem daná jasná pravidla, která brání zneužití pracovníka i instituce. Bezdomovectví není problém ekonomický, těžiště celého tématu je v oblasti psychosociální. Pro sociální práci s lidmi bez domova je třeba zdůraznit především následující zásady: nízkoprahová denní centra (slouží lidem žijícím na ulici a poskytují jim kromě sociálního poradenství základní pomoc ve formě stravy, oblečení, hygieny), noclehárny (nabízí nouzové přespání, nároky na uživatele bývají minimální) azylové domy (mají různou podobu, ale v zásadě je v nich kromě bydlení poskytována především intenzivní sociální podpora při řešení obtížných situací). V ČR je legislativně zakotvena existence především těchto tří typů služeb pro lidi bez domova: Z hlediska typologie nalezneme ve všech službách také církevní subjekty (azylové domy, noclehárny, denní centra i terénní programy).

22 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 22 Bezdomovectví a spiritualita Hodnoty: Lidé bez domova jsou ti, které potkala tvrdá konfrontace v oblasti hodnot. Mohli mít konzumní postoje, ale najednou nemají na jejich naplňování nebo se stali jejich obětí. Mohli dříve mít i vyšší hodnoty, jako např. rodinný život, ale selhali v něm nebo se stalo něco, co to pozitivní rozbilo. Jednoduše, co platilo dříve, po pádu na dno platit přestalo. Tato deziluze je natolik silná, že člověka přivádí k rezignaci. Vina: Lidé bez domova mají na svých bedrech nemalé množství viny. Možná právě její nepřijetí a popírání je tím, co mnohé přivedlo až na dno. Odmítání viny se zákonitě pojí s odmítáním zodpovědnosti. Pro pracovníky v sociálních službách bývá práce se zodpovědností často klíčovým tématem, na němž závisí úspěch klienta.

23 Křesťanství a jeho potenciál První a možná i jediný segment společnosti, který začal po roce 1989 pracovat s bezdomovci, byli křesťané a křesťanské instituce. Důvodem přijetí společenské zodpovědnosti za lidi na okraji není jen nutnost plynoucí z křesťanských povinností. Je to hlubší potřeba realizace lásky k bližnímu především tam, kde chybí. Jedná se o extrémně náročnou práci, při níž kromě infekcí a stálého stresu je člověk ohrožován i agresivitou ze strany těch, jimž nabízí pomoc. Právě to je nejzazší projev bezmoci, který dokáže přijmout a pochopit snad jen křesťan, čerpající svou sílu jinde než z přirozeného vděku. Možnosti duchovního působení mezi bezdomovci:Základním nástrojem duchovní formace je vztah. Očekává se být s lidmi v nouzi. Není třeba jim přednášet, formovat je. Předávání informací obvykle moc nepomůže. Ten, kdo přináší duchovní poselství, nemusí (možná by ani neměl) nic rozdávat. Jeho darem, pomocí, obohacením pro potřebné je on sám. Služby pro lidi v nouzi prahnou po pomoci duchovních i laiků, kteří by tyto úkoly na sebe vzali. 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 23

24 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 24 Souhrn 1. Bezdomovectví jako extrémní podoba vyloučení ze společnosti je výzvou křesťanům. Ukazuje, že okolo nás není něco v pořádku. Domníváme-li se, že je to pouhé selhání těch, kteří se ocitli v nezáviděníhodné situaci na společenském dně, vzdalujeme se od pravdy. Bezdomovectví je obrazem destrukce lidské duše i společnosti jako celku. Je nepříjemným zrcadlem a svědčí o tom, že s některými věcmi si nevíme rady. 2. Klíčovou roli v práci mezi lidmi bez domova hraje vztah. Lidský vztah jako nástroj setkání s Bohem je jednou z mála možností zpřítomnění evangelia. Tato oblast je neustálou výzvou. V historii nás řada světců i prostých lidí upozorňuje na rezonanci Boží lásky v ryzích vztazích (sv. František z Asissi, Matka Tereza, Phill Bosmans). 3. Další výzvou je svědectví o hodnotách, které plynou z křesťanství a zvěstování evangelia. Přirozené hodnoty jako svoboda, respekt, důstojnost člověka, hodnota lidského života a řada dalších jsou ukazatele smysluplného rozvoje člověka. 4. Klíčem k poznání a řešení bezdomovectví je pokora. Lidé, kteří lpí na jednoduchých formulacích a soudech, nemají v oblasti bezdomovectví co pohledávat. Určitá míra posouzení situací je v práci s bezdomovci nezbytná. Je však třeba elementární osobnostní dispozice vyznačující se otevřeností a ponecháním volného místa ve vlastních myšlenkách i při každodenních setkáních.

25 7 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 25 Literatura DELTOUR, M. Setkání s Philem Bosmansem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004. HAASOVÁ, J. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. HRADECKÝ, I. Proč spí lidé venku a kdo jsou ti lidé. Praha, 2005. HRADECKÝ, I. A KOL. Definice a typologie bezdomovectví. Praha: Naděje, 2007. HRADEČTÍ, V. A I. Bezdomovectví extrémní vyloučení. Praha: Naděje 1996.