Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Brslen evropský Euonymus europaeus L. Čeleď: Jesencovité – Celastracae R. Br. Listy: Jednoduché, velikosti 50-100 x 20-40 mm, kopinaté, na okraji jemně.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Brslen evropský Euonymus europaeus L. Čeleď: Jesencovité – Celastracae R. Br. Listy: Jednoduché, velikosti 50-100 x 20-40 mm, kopinaté, na okraji jemně."— Transkript prezentace:

1 Brslen evropský Euonymus europaeus L. Čeleď: Jesencovité – Celastracae R. Br. Listy: Jednoduché, velikosti x mm, kopinaté, na okraji jemně pilovité. Habitus: Keř dorůstající do výšky 2-4 m, většinou hustě zavětven, s nepravidelnou korunou. Kůra: Na mladších jedincích světle šedá, na starších jedincích tmavě šedá, podélně síťovitě rozpukaná. Pupeny jsou postaveny vstřícně, vejčité, zahrocené, přisedlé, terminální pupen je vetší. Má více pupenových šupin, jsou dvoubarevné, zelené s hnědým okrajem. Květy: Oboupohlavní, rozkvétají v květnu až červnu, jen výjimečně jsou květy různopohlavní. Jsou krémově žluté barvy. Plody: Jsou to čtyrpouzdré tobolky, oranžové až načervenalé barvy, dozrávají v říjnu, vypadají velmi dekorativně. Areál: Kromě Skandinávie a Pyrenejského poloostrova roste roztroušeně po celé Evropě, zasahuje i do Malé Asie a na Kavkaz. Na našem území je rozšířen roztroušeně od nejnižších poloh až po podhorské oblasti. Ekologie: Dává přednost vlhkým stanovištím lužních lesů, ale rovněž roste i jako stepní ekotyp v doubravách a habrových doubravách a bučinách. Dobře snáší zastínění a je náročný na půdní vláhu. Je odolný vůči mrazům a dobře snáší znečištěné ovzduší. Upřednostňuje živné půdy na živných geologických podkladech. Využití: Má jemné husté a pevné dřevo, může se používat na drobné řezbářské výrobky a na součástky do hudebních nástrojů. V sadovnictví má malé uplatnění (zejména pro jedovaté plody), ale jinak je právě jimi a pestře se přebarvujícími listy velmi dekorativní.

2 Brslen bradavičnatý Euonymus verrucosus Scop. Habitus: Keř dosahující výšky 2-4 m, větve husté, zelené, hustě pokryté tmavými korkovými lenticelami. Kůra je zelená, později tmavá až načernalá s výraznými lenticelami. Pupeny: Typicky vstřícné (někdy šikmo posunuty), vejčitě hrotité, přisedlé, pupenové šupiny zelené s hnědým okrajem. Listy: Kopinaté s jemně vroubkovaným pilovitým okrajem, horní strana tmavší, spodní bledší na obou stranách alespoň na žilkách jsou chlupaté. Květy: Rozkvétá v květnu až červnu, květy jsou oboupohlavní, malé, světle okrově hnědé. Plody dozrávají v říjnu. Plodem je přibližně 1 mm velká čtyřpouzdrá tobolka, žluté nebo červené barvy. Areál Je to východoevropský druh jehož areál zasahuje až do Malé Asie. Areál v ČR: Na Moravě probíhá západní hranice rozšíření. V Čechách chybí. Ekologie: Snáší i malé zastínění, roste na různých podkladech, dobře snáší sucho. Využití: Nemá zvláštní praktické využití. V sadovnictví se využívá velmi zřídka, je dekorativní na podzim, zejména barvou listu a i plody, v zimě je zvláštní bradavičnatými větvemi. Čeleď: Jesencovité – Celastracae R. Br.

3 Ochmet evropský Loranthus europaeus L. Habitus: Malý, poloparazitický keř, rostoucí zejména v korunách dubu, větve dosahují délky 0,5 až 1 m, vytváří polokulovitou nebo kulovitou korunu. Větve jsou křehké, lámavé, dorustají do tloušťky asi 2 cm. Kůra Je hnědošedá s malými nevýraznými lenticelami. Pupeny: Postaveny vstřícně, terminální jsou párové (často postavené i střídavě), pupenové šupiny jsou hnědé, na okrajích chlupaté. Květy: Rozkvétá v květnu až červnu, květy jsou dvoudomé, samčí žlutavé vyrůstají v hroznech, samičí, žlutozelené vyrůstají v klasech. Plody: Dozrávají v září až říjnu, jsou to žluté, lepkavé kulovité bobule s jedním semenem. Areál: Je to druh střední, jižní a jihovýchodní Evropy, zasahuje až do Malé Asie. Čeleď: Ochmetovité – Loranthaceae Juss. Areál v ČR: Našim uzemím probíhá hranice jeho severního rozšíření, vyskytuje se zejména v teplejších oblastech, prevážně na Moravě (místy až hromadně). Ekologie: Vyrůstá jen na větvích (kmen nepoškozuje), hostitelskou dřevinu oslabuje poměrně intensivně, vyskytuje se zejména na dubech, ale i na kaštanovníku a jabloních.

4 Jmelí bílé Viscum album L. Habitus: Menší, stálezelený, poloparazitický keř, rostoucí v korunách stromu, dorůstající do průměru 1 m, dožívající se přibližně 25 let. Má zelené a křehké větve. Kůra Je dlouho zelená ve vyšším veku šedá. Pupeny jsou vstřícné, drobné do 2 mm, terminální pupen je větší. Obalové šupiny jsou zelené s hnědým okrajem. Areál: Střední a jižní Evropa, Malá Asie a Kavkaz. Areál v ČR: Rozšířený na většině území, kromě vysokých poloh, podle dřevinového složení muže být místy i hojný. Ekologie: Vyrůstá na kmeni, nebo na větvích, přičemž svými haustoriemi znehodnocuje dřevo, pokud roste na kmeni. Jako poloparazit se vyskytuje na dřevinách jak listnatých tak i jehličnatých, zejména na javorech, habrech, jasanech, akátech, jabloních, topolech, olších, vrbách, lípách, jeřabinách, brízách, ale i na jedlích, borovicích případně smrcích a modřínech. Využití: Dnes platí za oblíbenou vánoční ozdobu a každoročně se ho těží velké množství. Nachází uplatnění též ve farmaceutickém průmyslu. Čeleď: Jmelovité – Viscaceae Batsch. Listy jsou klínovitě podélně obráceně vejčité až do 7 cm dlouhé, kožovité, matné, tmavé nebo žlutozelené. Květy: Kvete v únoru až březnu, je to dvoudomá dřevina. Žlutavé květy jsou uspořádány do vrcholíku v paždích listu. Plody Bílé bobule velikosti do 1 cm, dozrávají v pozdním podzimu – XI, XII.


Stáhnout ppt "Brslen evropský Euonymus europaeus L. Čeleď: Jesencovité – Celastracae R. Br. Listy: Jednoduché, velikosti 50-100 x 20-40 mm, kopinaté, na okraji jemně."

Podobné prezentace


Reklamy Google