Vysoká škola ekonomická 24. dubna 2002 Vladimír Bezděk

Prezentace na téma: "Vysoká škola ekonomická 24. dubna 2002 Vladimír Bezděk"— Transkript prezentace:

1 Příspěvky na sociální zabezpečení a úvod do problematiky penzijních systémů
Vysoká škola ekonomická 24. dubna 2002 Vladimír Bezděk Česká národní banka

2 Struktura přednášky Příspěvky na sociální zabezpečení:
- základní přístupy k sociálnímu zabezpečení (SZ); na co vše se SZ vztahuje; velikost příspěvkové sazby; mezinárodní srovnání Úvod do problematiky penzijních systémů: - proč zrovna penzijní systémy (PS); základní pojmy; mezinárodní komparace; možné přístupy k reformě PS; popis PS v ČR; simulace vývoje PS v ČR; reforma PS v ČR

3 1. Systém sociálního zabezpečení
Teorie: tzv. Bismarck vs. Beveridge model sociální politiky => „kontinentální“ vs. „anglosaský“ přístup v moderním novodobém pojetí. Bismarck model: počátek 80. let 19. stl. v Německu; Rakousko-Uhersko koncem 80. let 19. stl. Princip příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů do veřejných fondů. Základ současné evropské kontinentální sociální politiky - široký rozsah, snaha o „pojistný“ přístup, poměrně nákladný systém. Beveridge model: Anglie 40. léta 20. stl. Princip spíše sociální sítě (=> zaměření spíše na občany pod definovanou hranicí chudoby; spíše paušální dávky než pojistný přístup). Základ současné sociální politiky v anglosaských zemích (USA, Anglie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland atd.). Menší ambicióznost systému znamená i nižší nároky na veřejné rozpočty. Celková sociální politika státu je tvořena systémem sociálního zabezpečení; systémem sociální péče a pomoci a systémem státní sociální podpory. Poslední dva jsou ovšem financovány ze všeobecných daňových zdrojů.

4 Sociální zabezpečení v ČR
Dávky poskytované systémem sociálního zabezpečení (zákon č. 589/1992 Sb. v aktuálním znění): Systém důchodového pojištění (starobní, invalidní, sirotčí, vdovské/vdovecké důchody); systém nemocenského pojištění; státní politika zaměstnanosti. Sazby pojistného: 26% zaměstnavatel (19,5% důchodové pojištění; 3,3% nemocenské pojištění a 3,2% státní politika zaměstnanosti) a 8% zaměstnanec (6,5% důchodové pojištění; 1,1% nemocenské pojištění a 0,4% státní politika zaměstnanosti). Administrátor systému: Česká správa sociálního zabezpečení - ČSSZ. Systém veřejného zdravotního pojištění (z. č. 592/1992 Sb.): Pojistné 13,5% (zaměstnavatel 9%; zaměstnanec 4,5%). 2001: 9 zdravotních pojišťoven (1 státní - VZP).

5 Základní data o sociálním zabezpečení v ČR
Data za rok 2000 a (2001) Výdaje státního penzijního systému: 190,1 mld. Kč (204,5 mld. Kč). Výdaje systému nemocenského pojištění: 27,3 mld. Kč (29,7 mld. Kč) Výdaje systému státní politiky zaměstnanosti: 9,1 mld. Kč (9,3 mld. Kč) Výdaje systému zdravotního pojištění: 116,1 mld. Kč (131,2 mld. Kč) Celkové veřejné výdaje „Social security a welfare“ = celkové náklady sociální politiky (ovšem bez výdajů na systém zdravotního pojištění): 290,7 mld. Kč = 14,8% HDP. Celkové veřejné výdaje na zdravotnictví: 130,6 mld. Kč = 6,7% HDP. Zdroj dalších číselných informací: Ministerstvo financí ( nebo v tištěné podobě Státní závěrečné účty) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (

6 Srovnání příspěvků na SZ
Metodologie OECD pro rok 1997. Obtížnost srovnání v základních parametrech, protože systémy SZ se značně liší stát od státu (např. v podílu vlády na systému apod.). ČR se jeví jako velmi extrémní země z hlediska váhy příspěvků na SZ v rámci OECD. Problematika „daň“ vs. „nedaň“. Otázka daňové incidence u příspěvků na SZ. Problematika celkového daňového zatížení faktoru práce.

7 Vývoj tendencí ve zdanění v zemích OECD od roku 1955
Výrazný růst celkového zdanění (1996 vs ,4 p.b.). Polovinu z tohoto růstu (+ 8,1 p.b.) způsobil růst pojistného na sociální zabezpečení (kategorie 2000). Hlavní důvody jsou zřejmé: jednak růst modelu tzv. sociálního státu a také postupné stárnutí populace a s ním spojené fiskální procesy. Dalších téměř 6 p.b. růstu se rekrutuje v oblasti přímých daní (kategorie 1000).

8 Problematika daňového zatížení práce

9 Problematika daňového zatížení práce - pokračování
Levá tabulka na předchozím obrázku určuje relativní význam daně z příjmu (mzdy) a pojistného pro celkovou úroveň zdanění (průměrně vydělávajícího jedince). Zachycuje ovšem daně a pojistné placenou pouze zaměstnancem, nezohledňuje platby (zejména pojistné) hrazené za zaměstnance zaměstnavatelem. Druhá tabulka na předchozím obrázku zohledňuje celkové daně a pojistné (placené zaměstnancem i zaměstnavatelem). Zobrazuje tedy tzv. IMPLICITNÍ DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ PRÁCE nebo také celkovou EFEKTIVNÍ DAŇOVOU SAZBU. Zatímco první tabulka naznačuje důležitost zahrnutí pojistného placeného zaměstnancem při rozboru daňového zatížení (z jeho pohledu), tak druhá tabulka ukazuje důležitost daní a pojistného placeného zaměstnavatelem při hodnocení celkového daňového břemene na faktoru práce. Makroekonomicky je relevantní celkové daňové zatížení práce - tj. druhá tabulka. Zatížení je celkově dosti vysoké s vyššími hodnotami u zemí s tradičně štědrou sociální politikou (4 skandinávské země, Belgie, Německo, Francie, Itálie). Odhad pro ČR naznačuje nadprůměrné hodnoty => práce je u nás vysoce daňově zatížena. Hodnoty pro liberální ekonomiky (USA, Spojené království, Irsko) i Japonsko jsou výrazně nižší => kontinentální Evropa výrazně zdaňuje práci => jeden z důvodů strukturálních obtíží?!

10 2. Úvod do problematiky penzijních systémů
Význam penzijních systémů pro veřejné finance Základní pojmy z oblasti penzijních systémů Základní mezinárodní komparace penzijních systémů Možné přístupy k reformám penzijních systémů Stručný popis penzijního systému v ČR Rámcová simulace vývoje penzijního systému v ČR Současný stav a návrhy reformy penzijního systému v ČR

11 Význam penzijních systémů pro veřejné finance
Penzijní systémy (PS) představují obecně významnou složku veřejných financí V případě ČR v roce 2000 odpovídaly výdaje státního PS: - 9,7% HDP, nebo také - cca 2/3 z výdajů na „Social security and welfare“, nebo také - cca 45% z výdajů na „Social security and welfare“ a zdravotnictví, nebo také - více než 1/5 z celkových výdajů veřejných rozpočtů ČR Tento význam se bude dále zvyšovat v důsledku nezvratitelného procesu stárnutí populace (ageing). Proces stárnutí populace je společný mezinárodní fenomén a bude mít v dlouhém období výrazné dopady na veřejné finance - nejde jen o PS, ale např. i výdaje na zdravotnictví či péči o staré občany. V penzijních systémech lze ovšem očekávat největší a nejvíce viditelné dopady. Proto se penzijní problematika dostává v posledních letech na čelní místo při diskusích o fiskální politice, a to jak na úrovni jednotlivých národních vlád, tak i nadnárodních organizací (Světová banka, MMF, EU (resp. Evropská komise), OECD apod.).

12 Základní pojmy v oblasti PS
Penzijní systémy lze třídit a klasifikovat podle řady různých hledisek, např.: ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ - Průběžné financování (pay-as-you-go (PAYG)): základem je tzv. mezigenerační solidarita, kdy důchody současných penzistů jsou hrazeny z příspěvků placených ekonomicky aktivní generací. Často bývá (není to ovšem pravidlem) i tzv. vnitrogenerační solidarita, kdy v důsledku příjmové redistribuce výše důchodu neodpovídá pojistně matematickým pravidlům. - Fondové financování (fully funded (FF)): postrádá prvky solidarity => výše důchodu jedince je determinována pouze úsporami na jeho individuálním penzijním účtu. - „Deriváty“ PAYG a FF: například PAYG s tzv. nárazníkovým fondem (buffer fund): klasický PAYG, který v minulosti dosahoval, nebo nyní dosahuje finančních přebytků, jež tvoří rezervní fond, který je investován na kapitálovém trhu a přináší do systému dodatečný úrokový výnos. Dalším derivátem je tzv. zdánlivě příspěvkový systém (notional defined contribution system - NDC): z hlediska financování jde o PAYG, ovšem z hlediska vazby mezi výší důchodu a příspěvky placenými jedincem do systému se snaží zavést určité prvky (zdánlivého) fondového přístupu (tzv. imaginární osobní účty). ZPŮSOB KONSTRUKCE DÁVEK - Dávkově definované systémy (defined benefit, DB): v podstatě garantují občanovi výši jeho důchodu mnoho let dopředu před samotným odchodem do důchodu. - Příspěvkově definované systémy (defined contribution, DC): určují výši příspěvkové sazby, kterou musí občan platit, ovšem negarantují výši jeho budoucích důchodů. Obecně lze konstatovat, že PAYG financované systémy bývají z hlediska konstrukce dávek dávkově definované, naopak FF financované systémy mají podobu příspěvkově definovaných penzijních schémat (výjimky samozřejmě existují).

13 NÁCHYLNOST K RŮZNÝM DRUHŮM RIZIKA
- Demografické riziko: stárnutí populace =  střední délka života a  (nebo trvale nízká) míra porodnosti. Jak PAYG, tak i FF systémy podléhají tomuto riziku, ovšem PAYG patrně ve vyšší míře. FF systém je částečně citlivý na prodlužující se střední délku života a v dlouhém období nelze vyloučit vliv možného poklesu nabídky pracovních sil na snížení míry výnosnosti kapitálu. - Politické riziko: výše důchodů může být ovlivněna politickými rozhodnutími. Podléhají mu oba základní typy financování PS, PAYG možná „o něco více“ než FF. U FF systémů jde o to, že aktiva penzijních fondů mohou být v důsledku změny legislativy použita na jiné než pouze penzijní účely (vzdělávání, bytová politika apod.). V případě PAYG systémů bývá v praxi výše dávek výrazně ovlivňována politickými rozhodnutími (změnou legislativy), často v důsledku neudržitelného finančního vývoje. - Riziko kapitálového trhu: riziko fluktuace výnosové míry penzijních fondů; riziko inflace (v případě vyjádření budoucích penzí v nominálních hodnotách); kurzové riziko (v případě mezinárodní diverzifikace investic). Těmto rizikům podléhá plně FF penzijní systém, částečně ovšem i PAYG systém (v případě globálních mezinárodních finančních krizí s negativním dopadem na ekonomický růst a zaměstnanost). Navzdory vyššímu riziku FF systémů je ovšem dlouhodobá výnosová míra penzijních fondů obecně vyšší než tzv. vnitřní výnosová míra PAYG schémat. - Riziko dlouhověkosti: penzijní úspory mohou být teoreticky plně vyčerpány ještě za života daného jedince. Tomuto riziku podléhá plně FF systém (důvod: morální hazard a nepříznivý výběr na trhu anuit), naopak PAYG systém je vůči němu imunní. EKONOMICKÉ IMPLIKACE PAYG A FF PENZIJNÍCH SYSTÉMŮ - Redistribuce: mezigenerační a vnitrogenerační. Redistribuce je podstatou PAYG systému, naopak chybí u FF systémů. - Míra výnosnosti PAYG a FF systémů: souvisí s redistribucí, empiricky se prokázalo, že pro starší generace je výhodnější PAYG systém, kdežto mladší a budoucí generace jsou „čistými plátci“ do PAYG systémů => vnitřní míra výnosu PAYG systému se v čase snižuje a může být dokonce i záporná. Dlouhodobě je daná tempem růstu reálného objemu mezd (lze aproximovat tempem růstu reálné mzdy a mírou růstu populace). Míra výnosnosti FF systémů je daná výnosy z investovaných úspor na finančních trzích. Empirické studie v mnohých zemích naznačují, že v posledních cca 3 desetiletích je míra výnosu u FF systémů vyšší než u PAYG schémat.

14 - PS a trh práce: PAYG systémy v praxi často podporují předčasný odchod do důchodu (ať už v důsledku populistických politických opatření - „řeší“ se tímto způsobem nezaměstnanost nebo vzorec, podle kterého se počítá výše penze, neodpovídá pojistně-matematickým principům). PAYG systémy bývají také často obviňovány z podpory šedé ekonomiky (v důsledku slabé vazby mezi odváděnými příspěvky a dávkou považují lidé příspěvky do systému spíše za daň (než pojištění) a snaží se dani vyhnout => růst šedé (nezdaněné) ekonomiky).

15 - PS a úspory: složitá otázka, mnohé teoretické předpoklady je obtížné potvrdit v praxi (hypotéza životního cyklu, Ricardiánská ekvivalence…). Hlavní názorový proud v současnosti: změna PAYG systému na FF nemá na národní úspory sama o sobě žádný vliv ( soukromých úspor je kompenzováno  veřejných úspor). Rozhoduje způsob financování „tranzitivního“ deficitu: vyvolá-li alespoň částečně vládní fiskální konsolidaci, mohou (není to ovšem jisté) celkové národní úspory vzrůst. - PS a ekonomický růst: idea: (částečná) privatizace PAYG systému vyvolá prostřednictvím trhu práce a snad i  národních úspor pozitivní impuls pro hospodářský růst (vyšší úroveň potenciálního produktu). Současný závěr: nelze přesvědčivě empiricky prokázat. - PS a finanční trhy: FF systém by měl, na rozdíl od PAYG systému, vytvořit či prohloubit trh finančních investic => prohloubení a zefektivnění kapitálových trhů. Současný názor: navzdory obtížné empirické verifikaci se prosazuje spíše mírný optimismus ohledně tohoto aspektu.

16 Základní mezinárodní komparace PS
Podobně jako v případě příspěvků na sociální zabezpečení jde o velmi obtížnou úlohu (v různým zemích je různý podíl vlády a soukromého sektoru na penzijním zabezpečení obyvatel; jsou různě vysoké dávky; různé příspěvkové sazby na různě definované základny pro odvod příspěvků; existují různé typy dávek atd.). Srovnání je proto nutné brát pouze jako orientační, navíc jde v důsledku současných reforem o značně volatilní údaje.

17 Základním problémem státních PAYG systémů je jejich dlouhodobá finanční neudržitelnost v současné podobě, viz odhady tzv. implicitního dluhu. Ty jsou sice značně závislé na vstupních parametrech (diskontní sazba, tempo produktivity práce apod.), ovšem přesvědčivě dokreslují, že s určitou výjimkou Velké Británie, Irska a snad i USA se v penzijních systémech ve stávající podobě skrývá značné riziko pro veřejné finance a ekonomiku vůbec.

18 V průměru pro země EU15 platí, že se v horizontu cca 50 let zvýší v důsledku procesu stárnutí obyvatelstva jejich fiskální výdaje na veřejné PS o zhruba 3-5 p.b. ve vztahu k HDP. Stárnutí obyvatelstva bude mít negativní dopad také na veřejné výdaje ve zdravotnictví - zde např. OECD odhaduje růst o cca 2-3 p.b. k HDP. Vzroste pravděpodobně také váha výdajů na péči o staré spoluobčany; naopak poněkud klesnout by mohly veřejné výdaje na vzdělání (rodí se méně dětí). Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejmenší problém s veřejnými penzijními výdaji bude mít Spojené království (jako jediné zemi se predikuje pokles významu penzijních výdajů), Švédsko (patrně důsledek přijatých reforem), Irsko (sice značný růst výdajů, ale z nízké výchozí základny) a poněkud překvapivě také Rakousko a Itálie. Poznámka: veřejné výdaje na PS v ČR představovaly v roce 2000 asi 9,7% HDP (8 EU zemí má vyšší podíl a 7 zemí nižší podíl => jsme přesně uprostřed evropského „balíku“, ačkoliv naše demografické situace je poněkud příznivější než v západní Evropě… Navíc v případě ČR jde o výdaje „after tax“, což zkresluje srovnání (uměle nižší hodnota).

19 Možné přístupy k reformám PS
V praxi existuje značně rozmanitá škála možných přístupů k reformám penzijních systémů (různé přístupy ve vyspělých zemích; rozvíjejícím se světě (např. Latinská Amerika) či transformujících se ekonomikách střední a východní Evropy. Různé názory na rozsah, způsob provedení a design penzijních systémů mají i různé mezinárodní organizace (Světová banka, ILO (Mezinárodní organizace práce), OECD a EU). Jakkoliv jsou přístupy k reformě PS v různých zemích různé, lze při podrobném studiu jednotlivých reforem v různých částech světa pozorovat (možná poněkud překvapivě) určitý konvergenční trend v reformách => prvky „a la Latinská Amerika“ se vyskytují i v Evropě a opačně… Neexistuje „ideální“ (geniální či dokonalý) PS. Je obtížné vytyčit všeobecně akceptovatelná kritéria, kterých by penzijní reforma měla dosáhnout, mohou ovšem jimi být například: - zajištění finanční udržitelnosti PS v dlouhém období - odstranění (nebo výrazné snížení) negativních dopadů na trh práce (předčasné důchody; finanční znevýhodňování pozdějších odchodů do důchodu) - diverzifikace rizik v rámci PS => nespoléhat se příliš (či dokonce výhradně) pouze na PAYG nebo FF, ideální je určitá kombinace => vícepilířový systém. - řešení interních problémů PS (např. nadměrná redistribuce apod.) - reformovaný PS by měl ponechat důležitá rozhodnutí na občanovi (např. věk odchodu do důchodu apod.) => vyšší flexibilita systému.

20 Penzijní systém v ČR Skládá se ze dvou pilířů: státní povinný PAYG systém a soukromě spravovaný systém dobrovolného penzijního připojištění. Základní charakteristika soukromého penzijního připojištění: - založen koncem roku 1994 - jde o soukromě spravovaný a dobrovolný systém - stát jej podporuje státním příspěvkem a daňovými úlevami - Data ke konci roku 2001 (Asociace penzijních fondů: * 14 penzijních fondů (z původních 44 v roce 1994) * celková aktiva fondů: 55,0 mld. Kč (2,6% HDP) * 2,508 mil. účastníků - Systém je charakteristický: * probíhajícím procesem konsolidace vlastnictví penzijních fondů (pokles jejich počtu v důsledku fůzí) * zvyšuje se vliv zahraničních renomovaných vlastníků penzijních fondů * probíhají postupné legislativní úpravy (posílení prvku dlouhodobosti systému, zvyšování bezpečnosti systému, upřesňování investičních pravidel, zvýšené nároky na informační povinnost apod.). - Hlavní potíže systému: * celkově malý význam v celém PS * nízká průměrná měsíční úložka (rok 2001: 366 Kč = cca 2.5% průměrné mzdy) * nepříznivá věková struktura účastníků v systému - malá účast mladé a střední generace (podíl účastníků mladších 30, resp. 40 let je pouze 9%, resp. 14%. Naopak lidé starší 60 let tvoří 17% účastníků systému).

21 Státní penzijní systém
Typický PAYG financovaný. Příspěvková sazba 26% z hrubé mzdy (19,5% platí zaměstnavatel a 6,5% platí zaměstnanec). Poskytuje 4 druhy dávek: * starobní důchody (72% celkových výdajů státního penzijního systému) * invalidní důchody (17%) * vdovské / vdovecké důchody a sirotčí důchody (dohromady nazývané pozůstalostní důchody a činí 9%). Administrativní náklady systému představují zhruba 2% jeho celkových výdajů. Systém poskytuje průměrný důchod ve výši cca 44% průměrné hrubé mzdy, resp. 57% průměrné čisté mzdy. Vyplácené dávky jsou de facto osvobozeny od placení DPFO => důchody se nedaní. Systém je povinný a pokrývá prakticky celé obyvatelstvo. Finanční náročnost systému roste rychleji než příjmy => prohlubují se deficitní tendence, a to navzdory řadě dílčích úsporných opatření přijatých v devadesátých letech. Jejich úsporný vliv na systém byl více než převážen růstem intenzity předčasných odchodů do důchodu, růstem nezaměstnanosti a zbržděním inkasa pojistného v důsledku nedávné ekonomické recese.

22 Hlavní potíže státního penzijního systému:
Vysoká příspěvková sazba (26%). V kontextu celého systému sociálního a zdravotního pojištění se jedná dokonce o 47,5%, což je mezinárodně téměř unikátní - viz předchozí obrázky o efektivní míře zdanění práce. Zvýhodnění OSVČ při placení pojistného (existuje u nich tzv. strop pro placení příspěvků na rozdíl od „normálních“ zaměstnanců. Existence rozsáhlých tzv. náhradních dob pojištění (studium VŠ, vojenská služba, mateřská dovolená, „oficiální“ nezaměstnanost…). Nadměrná míra redistribuce: jak mezigenerační (systém je nevýhodný pro mladší a budoucí generace), tak i vnitrogenerační (zhruba 50% vyplácených důchodů je v pásmu  10% kolem průměrného důchodu, což zdaleka neodpovídá způsobu rozdělení příjmů obyvatelstva v ekonomicky aktivním věku. Předčasné odchody do důchodu: systém není odolný vůči populistickým politickým rozhodnutím (novela zákona z roku 1995, která  věk pro odchod do důchodu, se z politických důvodů „změkčila“ usnadněním předčasných důchodů. Štědrost zákona byla snížena až v polovině letošního roku. Mezinárodně zcela atypické daňové ošetření státního penzijního systému v ČR, kdy pojistné na důchodové pojištění je daňově odečitatelnou položkou ze základu pro daň z příjmu fyzických osob, ovšem vyplácené důchody se v podstatě nedaní => jde o atypicky nesymetrické ošetření...

23 Simulace vývoje státního penzijního systému v ČR
Jde o velmi dlouhodobé simulace (cca 50 let) => zásadní poselství jsou spíše trendy než konkrétní úrovňové hodnoty. Výsledky jsou dosti citlivé na vstupní parametry: odhad dlouhodobého makroekonomického vývoje (reálný ekonomický růst, míra nezaměstnanosti, produktivita práce a její vztah k vývoji mezd, reálných úrokových sazeb…) a demografických projekcích.

24 Predikcemi vývoje státního penzijního systému v ČR se zabývala řada institucí (MPSV, MF/OECD, MMF, WB) i nezávislých analytických pracovišť (např. Patria Finance). Jejich modely byly postaveny často na rozdílných makroekonomických předpokladech i demografických projekcích, a přesto poskytovaly velmi podobné výsledky => to potvrzuje poměrně vysokou robustnost odhadů a potvrzuje to též názor, že penzijní systém v ČR se musí brzy výrazně modifikovat (otázkou ovšem zůstává JAK?).

25

26

27 Vládní koncepce návrhu důchodové reformy v ČR
Cílový stav: Dávky z I. pilíře cca 3/4 celkového příjmu z penzijního systému. Zavedení systému zaměstnaneckých penzijních fondů (ZPF). Odloučení státního PS od státního rozpočtu pomocí vybudování tzv. Sociální pojišťovny.

28 Některá úskalí vládního návrhu
Reforma je založena na nedostatečně dlouhém projekčním horizontu (pouze do roku 2030). To je ve srovnání s mezinárodními zvyklostmi nepostačující a hrozí riziko zvolení nevhodné (např. nedostatečné či dokonce špatně strukturované) reformy z dlouhodobějšího pohledu. Reforma vykazuje nízkou provázanost s budoucím vývojem v celkových veřejných financích (resp. jakkoliv reformu plánuje a organizuje MPSV, zásadním způsobem by se na ní mělo podílet i MF jakožto hlavní správce veřejných rozpočtů). Nedostatek údajů o finančním dopadu některých navrhovaných reformních opatření. Neumožňuje tak posoudit dlouhodobou účinnost navrhovaných opatření a tudíž ani míru jejich adekvátnosti (dostatečnosti) vzhledem k procesu stárnutí populace. Sporný návrh pro zavedení dalšího dobrovolného soukromého penzijního pilíře - zaměstnavatelských penzijních fondů (bude to skutečně v konečném důsledku efektivní?; problematika daňových podpor, bude dostatečná kontrola stovek nových subjektů? apod.). Absence alespoň rámcových informací o možné budoucí výši důchodů ze státního I. pilíře. To je téměř nejzákladnější informace, nezastupitelná pro občana při zvažování případné účasti v dobrovolných soukromých penzijních schématech. Zde musí být vládní informační politika mnohem jasnější a otevřenější...

29 Zdroje informací Standardní literatura ke kursu VF_418 Daňová teorie a politika Zajímavé zdroje pro případné zájemce k problematice penzijních systémů a jejich vlivu na veřejné finance a fiskální politiku: * * * * * * * Na těchto stránkách pak hledat zejména sekce „publikace“, „research“ apod., kde je k dispozici řada zajímavých výzkumných prací (jednotlivců nebo institucí).