Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská."— Transkript prezentace:

1 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm OCHRANA GENOFONDU VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ OCHRANA GENOFONDU VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Monitorování výuky odborných předmětů Reg. č. CZ.1.07/1.1.08/

2 OCHRANA GENOFONDUÚVOD GENOFOND lze vysvětlit několika způsoby. Jedná se o soubor všech genů v dané populaci. Lze jej vyjádřit i jako soubor všech živých organismů v určité oblasti, ve které se projevují všechny geny (včetně genů potenciálních). Zjednodušeně lze pojem genofond chápat jako „soubor taxonů určitého území, které si v populaci předávají svou genetickou informaci“. Genofond má především význam jako zdroj genetické variability a můžeme jej chránit různým způsobem. Příkladem může být ochrana v přírodě (in – sit), ochrana v umělém prostředí (ex – sit), případně v laboratorních podmínkách (in – vitro). FYTOGENOFOND ZOOGENOFOND

3 OCHRANA GENOFONDUZÁKLADNÍ POJMY MINIMÁLNÍ VELIKOST POPULACE METAPOPULACE EFEKTIVNÍ VELIKOST POPULACE EFEKT HRDLA LAHVE (bottleneck effect) EFEKT ZAKLADATELE (founder effect) GENETICKÝ DRIFT (též: genetický posun) POPULAČNÍ VÝKYVY (též: demografické výkyvy)

4 OCHRANA GENOFONDUVYSVĚTLETE OBRÁZKY…

5 OCHRANA GENOFONDUSTRATEGIE OCHRANY DRUHŮ OCHRANA IN – SITU Ochrana v přirozeném prostředí. podmínkách. OCHRANA IN – SITU Ochrana v přirozeném prostředí. podmínkách. OCHRANA EX – SITU Ochrana v umělých podmínkách. OCHRANA EX – SITU Ochrana v umělých podmínkách. Jedinci z populací ex – situ jsou pravidelně vypouštěni a doplňují populace in – situ. Až 90% informací o druzích pochází z pozorování v zajetí (ex – sit). Z populace ex – situ se mohou odebírat jedinci, kteří slouží k výzkumu a vystavování.

6 OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU ROSTLINY ŽIVOČICHOVÉ Botanické zahrady Arboreta Semenné banky Zoologické zahrady Akvária, terária Odchovy v zajetí (záchranné stanice) Odchovy v zajetí (záchranné stanice)

7 OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU

8 OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU

9 OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU EVROPSKÁ ASOCIACE ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD A AKVÁRIÍ UNIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD SVĚTOVÁ ASOCIACE ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD A AKVÁRIÍ

10 OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), Washignton 1973 (ČR od roku 1993).

11 OCHRANA GENOFONDUVYPOUŠTĚNÍ ŽIVOČICHŮ JEMNÉ VYPUŠTĚNÍ Živočichové jsou po vypuštění krmeni, například mláďata dravců nebo handicapovaní jedinci. JEMNÉ VYPUŠTĚNÍ Živočichové jsou po vypuštění krmeni, například mláďata dravců nebo handicapovaní jedinci. TVRDÉ VYPUŠTĚNÍ U jedinců bez handicapu (poranění), často po krátkodobém držení v zajetí. TVRDÉ VYPUŠTĚNÍ U jedinců bez handicapu (poranění), často po krátkodobém držení v zajetí. Lepší úspěšnostHorší úspěšnost BýložravciMasožravci Vypuštění v historickém areáluVypuštění mimo historický areál Jedinci odchycení v příroděJedinci odchovaní v zajetí Vypuštění v kvalitním prostředíVypuštění v málo kvalitním prostředí Druhy běžné (hojně se vyskytující)Druhy vzácné (ohrožené taxony) Z hlediska úspěšnosti vypouštění druhů lze rozlišit následující výhody a nevýhody:

12 OCHRANA GENOFONDUMONITOROVÁNÍ POPULACÍ STUDIUM LITERATURY – zjištění dostupných informací o území (knihovny, historické ústavy) TERÉNNÍ PRŮZKUM – zaznamenání informací, práce v terénu ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ – setřídění, výstupy: články, grafy, mapy, odborné publikace Každý monitoring probíhá v následujících fázích:

13 OCHRANA GENOFONDUMETODY MONITORINGU INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM (INVENTARIZACE) Provádíme soupis druhů na dané lokalitě (území). Zapisujeme zpravidla všechny zjištěné druhy. Provádí se například v chráněných územích. INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM (INVENTARIZACE) Provádíme soupis druhů na dané lokalitě (území). Zapisujeme zpravidla všechny zjištěné druhy. Provádí se například v chráněných územích. KROUŽKOVÁNÍ Provádíme hlavně u ptáků, kroužkují se rovněž netopýři. Každý jedinec dostane kroužek s číslem, který je zaveden do evidence. ČR má tzv. Národní kroužkovací stanici při Národním muzeu v Praze. Spolupráce i s ČSO.ČSO KROUŽKOVÁNÍ Provádíme hlavně u ptáků, kroužkují se rovněž netopýři. Každý jedinec dostane kroužek s číslem, který je zaveden do evidence. ČR má tzv. Národní kroužkovací stanici při Národním muzeu v Praze. Spolupráce i s ČSO.ČSO TELEMETRIE Tato metoda se provádí u vybraných skupin živočichů. Jedná se o sledování pomocí vysílačky nebo malého čipu umístěného na zvířeti. V ČR a na Slovensku se nejčastěji setkáme s telemetrií u velkých šelem (rys, vlk, medvěd). V minulosti existoval i projekt zaměřený na sledování čápů černých. TELEMETRIE Tato metoda se provádí u vybraných skupin živočichů. Jedná se o sledování pomocí vysílačky nebo malého čipu umístěného na zvířeti. V ČR a na Slovensku se nejčastěji setkáme s telemetrií u velkých šelem (rys, vlk, medvěd). V minulosti existoval i projekt zaměřený na sledování čápů černých. SČÍTÁNÍ, ODHAD Metody užívané při zjišťování početnosti rostlinných populací. Buď provádíme sčítání (např. kvetoucích a nekvetoucích (sterilních) druhů) nebo početnost odhadujeme (velmi početné populace). Typickou skupinou pro sčítání jedinců jsou orchideje, např. nápadně kvetoucí vstavače. SČÍTÁNÍ, ODHAD Metody užívané při zjišťování početnosti rostlinných populací. Buď provádíme sčítání (např. kvetoucích a nekvetoucích (sterilních) druhů) nebo početnost odhadujeme (velmi početné populace). Typickou skupinou pro sčítání jedinců jsou orchideje, např. nápadně kvetoucí vstavače.

14 OCHRANA GENOFONDUVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ CHARAKTER POVODÍ HYDROLOGICKÉ VLASTNOSTI POVODÍ TECHNICKÉ STAVBY (přehrady, rybníky…) ČINNOST ČLOVĚKA (silnice, stavby…) HYDROPEDOLOGICKÉ VLASTNOSTI PŮDY HOSPODAŘENÍ ČLOVĚKA V POVODÍ V České republice vymezujeme 5 základních organizací – povodí Moravy (sídlo v Brně), povodí Vltavy (Praha), povodí Labe (Hradec Králové), povodí Ohře (Chomutov) nebo povodí Odry (Ostrava). Všechny jmenované instituce jsou státními podniky řízené Ministerstvem zemědělství ČR. Jejich činnost mimo jiné zahrnuje:

15 OCHRANA GENOFONDUVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Sledování stavu koryt vodních toků a okolních pozemků z hlediska funkcí vodního toku. Péče a udržování koryt v dobrém stavu, aby byla zabezpečena jejich funkce. Udržování břehových porostů. Provoz a údržba vodních děl na tocích (např. přehradní nádrže) Spolupráce se správci drobných vodních toků. Řešení vzniklých škod a havárií, které mohou ohrozit jakost vody. Evidence hodnocení stavu povrchových i podzemních vod apod. Sledování stavu koryt vodních toků a okolních pozemků z hlediska funkcí vodního toku. Péče a udržování koryt v dobrém stavu, aby byla zabezpečena jejich funkce. Udržování břehových porostů. Provoz a údržba vodních děl na tocích (např. přehradní nádrže) Spolupráce se správci drobných vodních toků. Řešení vzniklých škod a havárií, které mohou ohrozit jakost vody. Evidence hodnocení stavu povrchových i podzemních vod apod. STAVY A PRŮTOKY NA VODNÍCH TOCÍCH STAVY HLADINY VODY NA NÁDRŽÍCH SRÁŽKY (úhrny za posledních 24 hodin) SRÁŽKY (úhrny za posledních 24 hodin)

16 OCHRANA GENOFONDUVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Jednou z nejvýznamnějších institucí, která se zabývá třeba předpovědí počasí, hydrologickými předpověďmi nebo vydává výstrahy hydrologických a meteorologických jevů, je ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Jedná se o příspěvkovou organizaci Ministerstva životního prostředí (MŽP ČR). Sídlo: Praha, pobočky: České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno a Ostrava.

17 OCHRANA GENOFONDUVODNÍ REŽIM V ČR Vltava 433 km Labe 357 km Morava 270 km Ohře 256 km Sázava 225 km Jihlava 185 km Vltava 433 km Labe 357 km Morava 270 km Ohře 256 km Sázava 225 km Jihlava 185 km CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) Jedná se o území, kde pramení významné vodní toky nebo dochází k přirozené akumulaci většího množství vody. Jsou zde stanovena přísnější opatření. Týká se to například omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů, těžba nerostných surovin. V ČR se takovým způsobem chrání třeba CHOPAV Krušné hory, Severočeská křída, Kvartér řeky Moravy, Jizerské hory, Krkonoše nebo Beskydy. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) Jedná se o území, kde pramení významné vodní toky nebo dochází k přirozené akumulaci většího množství vody. Jsou zde stanovena přísnější opatření. Týká se to například omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů, těžba nerostných surovin. V ČR se takovým způsobem chrání třeba CHOPAV Krušné hory, Severočeská křída, Kvartér řeky Moravy, Jizerské hory, Krkonoše nebo Beskydy.

18 OCHRANA GENOFONDUÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ PRAHY SKLUZY STUPNĚ JEZY OCHRANNÉ HRÁZE PODÉLNÉ OPEVNĚNÍ BŘEHŮ (např. kamenný zához, zdivo) KONCENTRAČNÍ STAVBY (např. výhony – slouží k odstranění vymílání břehů) Nejčastěji dochází k napřimování toku, tzv. že dochází ke zkrácení toku. Zároveň dochází ke zvýšení spádu (rychlosti vody) a snížení infiltrace (však do půdy). Koryta bývají často prohloubeny, aby bylo dosaženo maximálních průtoků. Díky tomu dochází ke snížení hladiny podzemní vody. Do úprav vodních toků lze zařadit:

19 OCHRANA GENOFONDUÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ OCHRANNÁ HRÁZ BERMA ZDIVO (podélná úprava toku) ZDIVO VODNÍ TOK ZDIVO 1:2 Schéma upraveného vodního toku KORYTO PŘÍRODNÍ VODNÍ NÁDRŽE (JEZERA) Vznikly přirozeným způsobem bez zásahu člověka. PŘÍRODNÍ VODNÍ NÁDRŽE (JEZERA) Vznikly přirozeným způsobem bez zásahu člověka. Mezi úpravy vodního režimu patří i výstavba vodních nádrží. Po celé ČR byla vystavěna řada těchto stavebních děl. Vodní nádrže lze rozdělit do dvou skupin: UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE (PŘEHRADY) Vznikly zásahem člověka a dělí se do několika skupin podle účelu vzniku. UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE (PŘEHRADY) Vznikly zásahem člověka a dělí se do několika skupin podle účelu vzniku.

20 OCHRANA GENOFONDUREVITALIZACE DŮVODY REVITALIZACÍ TYPY REVITALIZACÍ Zrychlení běžných i povodňových odtoků z krajiny Menší zásoby podzemní vody Vyplavování živin z půdy Zhoršená „samočistící“ funkce vody Pokles biodiverzity Zrychlení běžných i povodňových odtoků z krajiny Menší zásoby podzemní vody Vyplavování živin z půdy Zhoršená „samočistící“ funkce vody Pokles biodiverzity DLOUHODOBÁ SAMOVOLNÁ RENATURACE Postupné zanášení a zarůstání koryta, eroze upravených břehů. Pomalý proces. DLOUHODOBÁ SAMOVOLNÁ RENATURACE Postupné zanášení a zarůstání koryta, eroze upravených břehů. Pomalý proces. RENATURACE POVODNĚMI Při vysokém stavu vody vznikají břehové nátrže, náplavy a tok se navrací do původního stavu. Rychlý proces. RENATURACE POVODNĚMI Při vysokém stavu vody vznikají břehové nátrže, náplavy a tok se navrací do původního stavu. Rychlý proces. TECHNICKÉ REVITALIZACE Zásahy člověka. Patří zde obnova břehových porostů, tůní, slepých ramen, budování meandrů apod. upravených břehů. TECHNICKÉ REVITALIZACE Zásahy člověka. Patří zde obnova břehových porostů, tůní, slepých ramen, budování meandrů apod. upravených břehů.

21 Potřebuje tato řeka revitalizaci ??? ANO NE

22 Autor: Mgr. Martin ŠULGAN, Ing. Jolana JUŘICOVÁ Tento materiál vznikl jako součást projektu Modernizace výuky odborných předmětů. Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm. 2011


Stáhnout ppt "OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská."

Podobné prezentace


Reklamy Google