Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zinek, kadmium, rtuť. Zinek - Zn Zinek - Zn  ll.B skupina  Ox.číslo +ll  Elektronová konfigurace :[Ar] 3d 10 4s 2  Měkký a lehce tavitelný kov  Skupenství.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zinek, kadmium, rtuť. Zinek - Zn Zinek - Zn  ll.B skupina  Ox.číslo +ll  Elektronová konfigurace :[Ar] 3d 10 4s 2  Měkký a lehce tavitelný kov  Skupenství."— Transkript prezentace:

1 Zinek, kadmium, rtuť

2 Zinek - Zn Zinek - Zn  ll.B skupina  Ox.číslo +ll  Elektronová konfigurace :[Ar] 3d 10 4s 2  Měkký a lehce tavitelný kov  Skupenství pevné  Patří mezi přechodné prvky

3 Fyzikální vlastnosti:  Zinek je modrobílý kovový prvek se silným leskem, který však na vlhkém vzduchu ztrácí.  Za normální teploty je křehký, v rozmezí teplot 100–150 °C je tažný a dá se válcovat na plech a vytahovat na dráty, nad 200 °C je opět křehký a dá se rozetřít na prach. Zinek je velmi snadno tavitelný a patří k nejsnáze těkajícím kovům. Tepelná vodivost zinku je 61–64 % a elektrická vodivost 27 % vodivosti stříbra.

4 Chemické vlastnosti:  V silných minerálních kyselinách se zinek velmi ochotně rozpouští za vývoje plynného vodíku.  Na vzduchu je zinek stálý, protože se rychle pokryje tenkou vrstvičkou oxidu, která jej účinně chrání proti korozi vzdušným kyslíkem i vlhkostí – tzv. pasivace. pasivace  Zinek se také rozpouští v roztocích hydroxidů, vodném amoniaku a za tepla také v chloridu amonném, což je projevem jeho amfoterity.  Zinek ve velmi čistém stavu, tak rozpouštění v kyselinách ani hydroxidech neprobíhá nebo probíhá velmi pomalu.

5  Zinek na vzduchu při zahřátí hoří jasně svítivým modrozeleným plamenem, přičemž vzniká bílý oxid zinečnatý.  Za červeného žáru se zinek oxiduje také vodní parou a oxidem uhličitým, který se redukuje na oxid uhelnatý.  S halogeny reaguje zinek velmi neochotně a pouze za přítomnosti vlhkosti.  Sirovodík působí na zinek za normální teploty a vzniká tak sulfid zinečnatý.  Za tepla se zinek slučuje také se sírou a fosforem.  S dusíkem, vodíkem a uhlíkem se neslučuje vůbec, ale s amoniakem tvoří za vysokých teplot nitrid zinečnatý.  S velkým množstvím kovů je zinek neomezeně mísitelný a tvoří slitiny a s některými tvoří dokonce sloučeniny.

6 Výskyt:  V zemské kůře  Hlavním minerálem a rudou pro průmyslovou výrobu zinku je sfalerit neboli blejno zinkové ZnS, v přírodě se v malém množství vyskytuje také další minerál se složením ZnS, avšak v jiné krystalové modifikaci známý jako wurtzit.  Dalšími minerály zinku jsou smithsonit neboli kalamín uhličitý ZnCO 3, kalamín křemičitý Zn 2 SiO 4.H 2 O, willemit Zn 2 SiO 4, troosit (Zn, Mn) 2 SiO 4, zinkit neboli červená ruda zinková ZnO, franklinit (Zn, Mn)O.Fe 2 O 3, zinečnatý spinel ZnO.Al 2 O 3 a hemimorfit Zn 4 Si 2 O 7 (OH) 2. Vzácně se v přírodě můžeme setkat i s elementárním, kovovým zinkem. smithsonitkalamín uhličitýkalamín křemičitýwillemittroositzinkitfranklinitzinečnatý spinelhemimorfitelementárnímsmithsonitkalamín uhličitýkalamín křemičitýwillemittroositzinkitfranklinitzinečnatý spinelhemimorfitelementárním

7

8  Výroba:  Zinek se z 90 % vyrábí ze svých sulfidických rud. Proces výroby začíná koncentrací rudy sedimentačními nebo flotačními technikami a následným pražením rudy za přístupu kyslíku. 2 ZnS + 3 O 2 → 2 ZnO + 2 SO 2 2 ZnS + 3 O 2 → 2 ZnO + 2 SO 2

9 Využití:  Některé části motorových karburátorů, kovové ozdoby, okenní kliky, konve, vědra, vany, střešní okapy, střechy, obkládání nádrží, skříní, ledniček apod.  Ze slitin zinku je nejvýznamnější slitina s mědí – bílá a červená mosaz.  Zinek se v menší míře používá i při výrobě klenotnických slitin se zlatem, stříbrem, mědí a niklem. Využívá se ho také k srážení zlata vyluhovaného kyanidem a v hutnictví k odstříbřování olova – tzv. parkesování.  Ze zinku se také razily mince

10 Kadmium - Cd Kadmium - Cd  Ox.číslo :+ll  Měkký, lehce tavitelný, toxický kovový prvek  Elektronová konfigurace : [Kr] 4d 10 5s 2

11 Základní fyzikálně-chemické vlastnosti:  prvek bíle stříbrné barvy  Patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-sféře.  V silných minerálních kyselinách je kadmium dobře rozpustné za vývoje plynného vodíku. Na vzduchu je kovové kadmium stálé, ale v atmosféře kyslíku je možné jej zapálit za vzniku oxidu kademnatého CdO.

12 Výskyt a výroba:  V přírodě se kadmium vyskytuje jako příměs rud zinku a někdy i olova, z nichž se také společně získává. K oddělení kovů se vzhledem k poměrně nízkému bodu varu požívá destilace.  Pokrytí povrchu jiného kovu kadmiem bylo dříve velmi často používáno jako antikorozní ochrana především pro železo a jeho slitiny.  Galvanické kadmiování různých pracovních nástrojů a železných součástek sloužilo jako vysoce účinná ochrana před atmosférickou korozí.  Kadmium je nezbytné pro výrobu nikl-kadmiových akumulátorů, kde slouží jako materiál pro zápornou elektrodu.

13 Rtuť - Hg Rtuť - Hg  Těžký, toxický kovový prvek.  za normálních podmínek kapalný  Ox.čísla: +l, +ll

14  Základní fyzikálně - chemické vlastnosti.  kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy  Je nápadně těžká a dobře vede elektrický proud  Patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-sféře.  Z minerálních kyselin je rtuť dobře rozpustná v kyselině dusičné za vývoje oxidů dusíku. Na vzduchu je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární sírou a halogeny.  S některými kovy tvoří kapalné i pevné slitiny – amalgámy. Zvláště snadno vzniká amalgám zlata a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem alchymistů, kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. transmutace.

15 Výskyt a výroba:  V přírodě se rtuť vyskytuje poměrně vzácně i jako elementární prvek.  Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je však sulfid rtuťnatý, HgS, česky rumělka neboli cinabarit.  Výroba rtuti z rumělky spočívá v její pražení za přístupu vzduchu podle rovnice: HgS + O 2 → Hg + SO 2 HgS + O 2 → Hg + SO 2  Další možností získání elementární rtuti ze sulfidických rud je její redukce kovovým železem nebo pražení rudy s přídavky oxidu vápenatého 4 HgS + 4 CaO → 4 Hg + 3 CaS + CaSO 4 4 HgS + 4 CaO → 4 Hg + 3 CaS + CaSO 4

16

17 Využití:  Nejvýznamnější uplatnění v praxi má rtuť ve formě svých slitin s jinými kovy – amalgámy.  V běžném životě se nejčastěji setkáme s amalgámy dentálním, používanými v zubním lékařství jako velmi odolná výplň zubu po odstranění zubního kazu.  Elementární rtuť se používá jako náplň různých jednoduchých fyzikálních přístrojů – teploměrů a tlakoměrů na měření atmosférického tlaku.  Výbojky a zářivky


Stáhnout ppt "Zinek, kadmium, rtuť. Zinek - Zn Zinek - Zn  ll.B skupina  Ox.číslo +ll  Elektronová konfigurace :[Ar] 3d 10 4s 2  Měkký a lehce tavitelný kov  Skupenství."

Podobné prezentace


Reklamy Google